Vyberte stránku

Správná volba vnitřní omítky na stěnách určuje nejen atmosféru obytného prostoru, ale i jaké budou finální funkční vlastnosti stěn. Existuje mnoho druhů omítek, které se liší svou strukturou, složením a vlastnostmi, přičemž každý typ omítky má své výhody a nevýhody. Správný výběr omítky může výrazně ovlivnit nejen vizuální stránku, ale také funkčnost vašeho interiéru. Funkce vnitřních omítek se totiž od venkovních liší v mnoha ohledech. U omítek do interiéru hraje zásadní roli vzhled, mechanická odolnost, tepelně a zvukově izolační vlastnosti, prodyšnost a odolnost vůči vzniku plísní a hub.

Omítkový systém je složený ze základní a finální vrstvy omítky. Na podkladové zdivo můžete nanášet několik vrstev různých stavebních hmot, které se liší tloušťkou, strukturou a mechanickými vlastnostmi. Jádrové (hrubé) omítky zajistí vyrovnání podkladu, samy o sobě však mají velmi zrnitou strukturu a neumožňují dokonalé vyhlazení. Pro zlepšení vzhledu doporučujeme na hrubou omítku nanést štuk, případně stěrku. Štuky jsou předurčené pro nanášení na hrubé omítky s dobrou přilnavostí.

Vápenná omítka

Vápenná omítka je tradiční, přírodní a prodyšný stavební materiál, který se používá při vnitřní i vnější úpravě staveb. Vápenná omítka velmi dobře absorbuje přebytečnou vodu ze vzduchu v místnosti a v případě potřeby ji opět uvolňuje zpět, čímž reguluje vlhkost vzduchu, proto je dnes opět velmi žádaná v ekologickém stavitelství. Vápenné omítky jsou velmi vhodné pro lokální opravy, protože dobře přilnou i k vysoce savým nebo pískujícím podkladům (např. neomítnuté cihlové zdivo). Protože je vápno silně alkalické, neposkytuje živnou půdu pro mikroorganismy, proto tyto omítky poskytují optimální ochranu proti řasám, plísním a hnilobě.

Čistě vápenné omítky se v interiérech nejčastěji používají pro finální omítání ve formě štuků. Existují i hrubé vápenné omítky určené pro omítání komínů, sklepů či skladových prostorů. Nejužívanější vnitřní omítkou je štuková vápenná omítka, která se skládá ze dvou vrstev. První vrstva, tzv. jádro, je z vápenné malty, nanesené v tloušťce asi 1,5 cm. Po jejím zavadnutí se nanáší vrstva druhá, tzv. štuk, v tl. 0,2 až 0,3 cm. Tradiční štuk je z vápna a jemně prosátého písku. Povrch štuku se uhladí hladítkem s plstěnou vložkou.

Nevýhodou vápenných omítek je, že vyžadují ve srovnání s některými jinými typy omítek delší dobu schnutí a obvykle se nanáší v několika vrstvách, přičemž každá vrstva musí před nanesením další zaschnout. Ve srovnání s vápenocementovými omítkami jsou méně pevné a také více nasákavé. Pro použití do koupelen, kuchyní a na sanace vlhkých zdí se tak nehodí.

Čtěte také: Omítání OSB desek venku: Tipy a triky

Vápenocementová omítka

Vápenocementové omítky jsou velmi pevné a odolné proti otěru, a proto jsou vhodné pro použití v interiéru i exteriéru. Vápenocementová omítka je oblíbená omítka na vnitřní stěny, protože díky ní můžete dosáhnout hladkého a rovného povrchu a dodat tak stěnám v interiéru čistý vzhled. Omítky ze směsi vápna a cementu jsou dostupné v různé velikosti zrna (hrubé i jemné) a jsou cenově dostupné.

Tato omítka se používá zejména pro silně namáhané a opotřebení náchylné plochy stěn, jako jsou schodiště, okolí dveří apod. Nabízí totiž určitou pružnost, takže se může rozpínat a smršťovat při teplotních výkyvech, aniž by popraskala. Kvůli obsahu cementu je odolnější vůči tlakovým zatížením a více odpuzuje vodu než čistě vápenná omítka. Vápenocementové omítky jsou také velmi prodyšné, tj. difúzně otevřené, a mohou akumulovat přebytečnou vlhkost ze vzduchu v místnosti, aby ji při poklesu vlhkosti opět uvolnily. Mají dobrou odolnost proti vlhkosti, a zabraňují tak vzniku plísní, proto jsou vhodné pro omítání vlhkých místností, např. koupelen, a používají se i pro realizaci omítek v kuchyních. Obsah vápna s sebou přináší vysokou alkalitu, díky které jsou vápenocementové omítky poměrně odolné vůči růstu plísní a řas. Dále mají dobrou schopnost tepelné akumulace a ve srovnání se sádrovými omítkami i lepší akustické vlastnosti.

Srovnání vápenné a vápenocementové omítky

Hlavní rozdíly mezi vápennou a vápenocementovou omítkou spočívají ve složení a z toho vyplývajících vlastnostech. Zatímco čistě vápenná omítka je méně pevná a více nasákavá, vápenocementová omítka díky příměsi cementu získává na pevnosti, odolnosti proti otěru a schopnosti odpuzovat vodu. To ji činí vhodnější pro použití v náročnějších podmínkách a vlhkých místnostech. Oba typy omítek však sdílejí výhodu vysoké prodyšnosti a alkalického prostředí, které přispívá k ochraně proti plísním a řasám.

Následující tabulka přehledně shrnuje klíčové vlastnosti a rozdíly:

Vlastnost / Typ omítky Vápenná omítka Vápenocementová omítka
Složení Vápno, písek (tradiční) Vápno, cement, písek
Pevnost a odolnost Méně pevná, menší odolnost proti otěru Velmi pevná, vysoká odolnost proti otěru
Odolnost vůči vlhkosti Více nasákavá, nehodí se do vlhkých místností Dobrá odolnost, odpuzuje vodu, vhodná do koupelen a kuchyní
Prodyšnost (difúze) Velmi prodyšná, reguluje vlhkost vzduchu Velmi prodyšná, reguluje vlhkost vzduchu
Ochrana proti plísním Vysoká alkalita, optimální ochrana Vysoká alkalita, poměrně odolná
Pružnost Vyšší pružnost (oproti čistě cementové) Určitá pružnost (při teplotních výkyvech)
Doba schnutí Delší doba schnutí, nanášení ve více vrstvách Relativně rychlejší schnutí (díky cementu)
Typické použití Lokální opravy, finální štuky, komíny, sklepy, ekologické stavitelství Interiér i exteriér, namáhané plochy (schodiště, okolí dveří), koupelny, kuchyně

Další typy omítek pro kontext

Kromě vápenných a vápenocementových omítek existují i další varianty. Cementová omítka je mimořádně odolná a trvanlivá, vhodná pro místa vystavená silnému zatížení, jako jsou sokly budov. Je odolnější vůči vlhkosti a mechanickému opotřebení a poměrně rychle schne, avšak má nižší pružnost. Hliněná omítka je přírodní a ekologická volba s vynikající schopností pohlcovat a uvolňovat vlhkost, avšak s menší odolností vůči mechanickému poškození a vodě. Sádrová omítka je hojně používaná vnitřní omítka pro snadnou aplikaci a estetický vzhled. Dokáže absorbovat přebytečnou vlhkost vzduchu, čímž reguluje mikroklima a zabraňuje vzniku plísní, avšak je velmi citlivá na vlhkost a neměla by se používat ve vlhkých místnostech. Její nevýhodou je také měkkost a náchylnost k mechanickému poškození.

Čtěte také: Typy a využití hrubé omítky

Konkrétní typ vnitřních omítek volte zejména podle požadavku na finální vzhled, náročnost aplikace, typ podkladu a odolnost vůči vysoké vlhkosti.

Čtěte také: Použití Sanacni Omítky Weber

tags: #omitka #vapenna #nebo #vapnocementova #rozdíly

Oblíbené příspěvky: