Omítka je vrchní vrstva zdi nebo stěny, která slouží k vytvoření hladkého, rovnoměrného a dekorativního povrchu. Omítka je rovný hladký nebo různě vrásčitý povrch u svislých stěn a stropů. Může plnit různé funkce, včetně estetických, ochranných a tepelně izolačních. Její význam spočívá v ochraně zdiva před povětrnostními podmínkami a mechanickým poškozením. Kromě toho omítka esteticky vyrovnává nerovnosti zdiva a překrývá případné instalace jako vodovodní či odpadní potrubí, elektroinstalace, či jiné technologie zapuštěné přímo do zdiva.
Složení a druhy omítek
Složení omítek může být různé, od hliněných až po průmyslově vyrobené. Materiálově se nejčastěji využívá písek, vápno, voda a případně je omítka obohacena o cement. Omítka se také pojmenovává jako štuk.
Typy omítek dle složení a vlastností:
- Vápenné omítky: Používají se nejčastěji pro finální omítání ve formě štuků. Existují i hrubé vápenné omítky určené pro omítání komínů, sklepů či skladových prostorů. Ve srovnání s vápenocementovými omítkami jsou méně pevné a více nasákavé.
- Vápenocementové omítky: Jsou cenově dostupné a díky příměsi cementu si poradí s vyšší vlhkostí, proto se používají i pro realizaci omítek v kuchyních a koupelnách. Mají dobrou schopnost tepelné akumulace a ve srovnání se sádrovými omítkami i lepší akustické vlastnosti.
- Sádrové omítky: Z estetického hlediska patří k nejdokonalejším, jsou perfektně rovné a hladké. Rychle schnou a vynikají prodyšností, dokážou regulovat mikroklima v místnosti. Jsou však měkké a snadněji se mechanicky poškodí. Neobsahují žádné agresivní příměsi, jako třeba vápno. Pokud mají stěny hlazený povrch, usazuje se na nich také podstatně méně prachu než na klasických omítkách. Sádrové omítky se nebrousí a jejich aplikace je rychlá a efektivní, hotový tvar mají již po cca dvou hodinách.
- Hliněné omítky: Představují návrat k tradičním postupům a jsou stále žádanější, zejména u dřevostaveb. Připravují se ze směsi písku a jílu a mohou být vyhlazené, strukturované, či reliéfní.
- Minerální omítky: Vodoodpudivé vrchní omítky pro vnější i vnitřní prostředí, vyznačují se dlouhou životností.
- Akrylátové omítky: Pastovité omítky, které jsou vysoce odolné vůči mechanickému poškození a disponují skvělými hydroizolačními vlastnostmi. Hodí se zejména jako krycí a ochranná vrstva zateplovacího systému z polystyrenu.
- Silikonové omítky: Pastovité omítky, které jsou pružné, vodoodpudivé a paropropustné. Použitelné v interiéru i exteriéru.
Funkce a rozdělení omítek
Omítky lze rozdělit na vnitřní a vnější, přičemž každá kategorie má své specifické požadavky a funkce.
Vnitřní omítky
Vnitřní omítky plní především estetickou funkci a dokážou ochránit zdivo před mechanickým poškozením a starají se také o regulaci vlhkosti vzduchu. Měly by být dokonale rovné a jednotné, bez viditelných přechodů, prasklin či rozdílů struktur. Dále hraje roli mechanická odolnost, tepelně a zvukově izolační vlastnosti, prodyšnost a odolnost vůči vzniku plísní a hub.
Vnější omítky (fasády)
Venkovní omítka je v podstatě synonymum pro fasádu. Musí být odolná vůči změnám teplot a povětrnostním podmínkám. Při volbě fasádní omítky je důležité zaměřovat se na parametry jako voděodolnost, mrazuvzdornost, pevnost, přilnavost či trvanlivost. Vrchní štuková vrstva obsahuje vyšší podíl cementu a hrubší zrnitost použitého písku. Omítky exteriéru jsou většinou hrubší, protože musí odolávat nepříznivým vlivům počasí.
Čtěte také: Omítání OSB desek venku: Tipy a triky
Samočisticí fasáda je poslední vrstva na fasádě, která jí dodává jedinečné vlastnosti.
Speciální typy omítek:
- Sanační omítky: Charakterizuje je porézní struktura a částečná hydrofobnost. Jsou vhodné pro použití na vlhkých stěnách, kde porézní struktura podporuje lepší odpařování, a hydrofobní vlastnosti brání vzlínání vlhkosti.
- Tepelně-izolační omítky: Obsahují příměsi materiálů s nízkou tepelnou vodivostí, jako je polystyren nebo perlit.
- Magnetická omítka: Obsahuje kovové částečky, například kovové písky, spojené vhodným pojivem.
Technologický postup omítání
Proces omítání zahrnuje aplikaci směsi omítkového materiálu na připravený povrch. Tato směs může obsahovat vápno, cement, písek a další přísady, které zajišťují správnou konzistenci a vlastnosti omítky.
Fáze omítání:
- Příprava podkladu: Podklad je nejprve nutné opravit, konkrétně se musíte věnovat výtlukům a trhlinám ve zdivu. Po opravě je potřeba materiály, zejména maltu, nechat zaschnout, aby se omítáním neuzavřela vlhkost ve zdi. Zároveň je nutné zkontrolovat, zda jsou všechny spáry zcela vyplněny.
- Penetrací nebo špricováním: Po zaschnutí zdí je načase se rozhodnout, zda budete chtít zdi penetrovat nebo nahodit špric. Obojí má za úkol zvýšit přilnavost nahazované jádrové omítky.
- Špric (cementový postřik): Je zrnitá řídká hmota, konkrétně velmi řídká vápenná omítka, kterou nastříkáte na navlhčenou zeď. Cílem je zvýšit hrubost povrchu, aby na něj lépe držela nahazovaná omítka. Pro špricování se často používá ruční omítačka.
- Penetrace: Je jednosložková nízkoviskózní kapalina, která se na očištěné stěny nanáší za pomoci štětce. Zvyšuje přilnavost a je vhodná na vlhké zdi, protože snižuje jejich nasákavost.
- Příprava omítníků: Omítníky slouží k tomu, aby nahozená stěna byla opravdu rovná. Omítníky se připevňují na zeď a musí být vyváženy vodováhou a olovnicí.
- Nahození jádrové omítky: Jádrovou neboli hrubou omítku můžete na stěnu nahazovat ručně nebo strojově. Jádrové omítky zajistí vyrovnání podkladu, samy o sobě však mají velmi zrnitou strukturu. Můžete je ale nanášet v silnější vrstvě (až 20 mm). Následně se k stažení a zarovnání používá stahovací lať. Jádrové omítky poměrně dlouhou dobu zrají. Při tloušťce 10 mm potřebují k vyzrání minimálně 10 dnů.
- Technologické přestávky: Mezi nahozením jádrové omítky a finální štukovou omítkou je nutné dodržet technologickou přestávku, aby hrubá omítka zcela zaschla.
- Natažení finální omítky (štuku): Vrchní vrstvou vnitřní omítky je pak jemná štuková malta, která vyhlazuje povrch a připravuje ho pro nátěry, malbu nebo tapety. Štuk se natahuje v síle cca 2 mm kovovým či plastovým hladítkem a zahlazuje se plstěným anebo pěnovým hladítkem za pomoci krouživých pohybů. Pokud se plánuje obklad keramickými obkladačkami, štukování není potřeba.
Strojní omítání
Strojní omítání je moderní metoda, která zaručuje efektivitu a preciznost. Suché maltové vápenosádrové omítky jsou zpracovávané převážně strojním zařízením v tloušťce 10-20 mm. Sádrové omítky jsou zpracovávané převážně strojním zařízením v tloušťce 10-15 mm. Hotové sádrové vnitřní strojní omítky se gletují ocelovým nerez hladítkem. Suché maltové vápenocementové strojní omítky jsou určeny pro vnitřní a vnější stěny obytných prostorů a jsou zpracovávané převážně strojním zařízením v tloušťce 10-20 mm. Suché maltové vápenocementové strojní omítky jsou určeny pro vnější prostory a jsou zpracovávané převážně strojním zařízením v tloušťce 15-20 mm. Hotová jádrová omítka se oškrábe do roviny a poté se aplikuje vápenný štuk v tloušťce 2-3 mm a zatočí plstěným hladítkem. Nanášení omítek se provádí omítacím strojem, do kterého se suchá maltová směs přenáší pomocí přefukového kompresoru ze sila. Tímto odpadá nepříjemný nepořádek na staveništi v podobě písku, vápna, cementu apod.
Tabulka: Porovnání vybraných typů omítek
| Typ omítky | Hlavní složení | Funkce / Vlastnosti | Vhodné použití | Poznámky |
|---|---|---|---|---|
| Vápenná | Vápno, písek, voda | Estetická, prodyšná | Finální úpravy interiérů (štuky), komíny, sklepy | Méně pevná a více nasákavá než vápenocementová |
| Vápenocementová | Vápno, cement, písek, voda | Pevná, odolná proti vlhkosti, akumulace tepla | Interiéry (kuchyně, koupelny), exteriéry | Dobré akustické vlastnosti |
| Sádrová | Sádrovec | Hladký povrch, regulace mikroklimatu, rychlé schnutí | Konečné úpravy interiérů | Měkká, snadno opravitelná, šetří čas |
| Hliněná | Písek, jíl | Ekologická, zdravotně nezávadná | Dřevostavby, téměř jakýkoli podklad | Návrat k tradičním postupům |
| Sanační | Speciální směsi (porézní, hydrofobní) | Odvádění vlhkosti, brání vzlínání vlhkosti | Vlhké zdi | Podporuje odpařování vlhkosti |
| Tepelně-izolační | Pojivo, příměsi (polystyren, perlit) | Nízká tepelná vodivost | Zateplení stěn | Zlepšuje tepelnou izolaci budovy |
| Akrylátová | Akrylátová disperze | Vysoce odolná proti mechanickému poškození, hydroizolační | Zateplovací systémy (polystyren), interiér i exteriér | Pastovitá konzistence |
| Silikonová | Silikonová pryskyřice | Pružná, vodoodpudivá, paropropustná | Interiér i exteriér (fasády) | Vysoká pevnost |
Čtěte také: Typy a využití hrubé omítky
Čtěte také: Použití Sanacni Omítky Weber
tags: #co #je #omitka #v #postrikove #urovni