Výměna oken je nutná především ve starších bytových a rodinných domech, kde původní výplně již překonaly svoji plánovanou životnost. Rozhodujete se vyměnit či nově osadit okna nebo dveře a hledáte řešení, jak poté docílit dobře zapravené a hladké stěny? Ani okno s vynikajícími tepelněizolačními vlastnostmi nebo protihlukovou úpravou nezajistí očekávaný výsledek, pokud není správně provedena také montáž. Přitom se o montáži oken často mluví jako o něčem jednoduchém, co zvládne téměř každý zručnější člověk. Základním předpokladem úspěchu je dostatečná příprava.
Příprava na výměnu oken
Přípravné práce spojené s výměnou oken se mnohem lépe provádějí tam, kde není v místnostech žádné vybavení. Výměna oken je tedy mnohem výhodnější z hlediska provedení v bytě nebo domě, který jsme pořídili a ještě nejsme nastěhováni.
V bytě, kde jsme zabydlení, odstěhujeme veškeré vybavení z prostoru pod okny a jeho nejbližšího okolí. Provedeme demontáž garnýží se záclonami a závěsy. Podlahu před poškozením zakryjeme rozřezanými kartonovými obaly, případně silnější průhlednou ochrannou folií. Výměna oken je náročnější činností, proto je vhodné si vzít dva až tři dny dovolenou v zaměstnání a být řemeslníkům při ruce. Také si díky přítomnosti snadno zkontrolujeme, zda pracovníci provádějí činnosti v požadované kvalitě.
Dokumentace a připojovací spára
Dokumentace (nejlépe od projektanta) by měla zahrnovat i řešení tzv. připojovací spáry, což je oblast mezi rámem okna a stavební konstrukcí (ostěním), a to po celém svém obvodu, tedy i v parapetní části. U menších projektů, jako je výměna oken v bytě či rodinném domě, se nám ale do projektové dokumentace investovat dost často nechce. Určitě pomůže, když budete mít zdokumentován současný stav otvorových výplní, například snímek pořízený mobilním telefonem (celkový pohled z interiéru a exteriéru, detail ostění s rámem z interiéru a exteriéru).
Články, které se věnují problematice montáže oken, byť jsou psány odborníky, zjednodušují tuto oblast na konstatování, že se má zákazník ujistit, zda cenová nabídka obsahuje montáž pouze s použitím montážní pěny, nebo zda je zmíněna montáž i s parotěsným interiérovým uzávěrem a hydroizolačním exteriérovým uzávěrem připojovací spáry, tedy tzv. na „pásky“. Aplikace „pásek“ má ovšem svá pravidla. Aby byla zajištěna jejich plná funkčnost, je třeba dodržet technologický postup. Bohužel ne vždy je to proveditelné. Obzvláště problematické je použití „pásek“ v případě rekonstrukcí, kdy je původní okno nahrazeno novým. Je téměř nemožné, aby při demontáži okna nedošlo k poškození stávajícího ostění. Nicméně na trhu existuje celá řada řešení, která je možné kombinovat.
Čtěte také: Omítání OSB desek venku: Tipy a triky
Postup montáže oken krok za krokem
Demontáž starého okna
- Zakrytí pomocí fólií: Výměna starého okna za nové se provádí nejčastěji z interiéru místnosti. Kolem okna je nutný volný přístup, takže vše v blízkosti odstěhujte. Doporučujeme v dané místnosti srolovat koberec a zakrýt podlahu, radiátor a nábytek silnějšími polyetylénovými fóliemi.
- Vyjmutí původního dřevěného rámu: Před započetím demontáže doporučujeme pro jistotu přeměřit stavební otvor a nové okno či dveře. Nejprve vysaďte jednotlivá křídla ze starých oken. Následně s pomocí kladiva a majzlíku uvolněte vnitřní parapetní desku. Venkovní parapetní plech v případě, že je ukotven do rámu okna, taktéž uvolněte. Následně na několika místech rám starého okna nařízněte a s pomocí páčidla původní rám vyjměte.
- Příprava otvoru: Ještě než do otvoru budete nasazovat nový rám, je potřeba ho očistit. To znamená nejen odklidit napadenou omítku a suť, ale také odstranit uvolněné části omítky a případně zapravit velké nerovnosti ostění. Pokud při bourání vzniknou v ostění hrubé nerovnosti nebo vypadnou části zdiva, je nutné tyto nerovnosti zapravit a ostění vyrovnat, aby mohla být připojovací spára (prostor mezi rámem okna a ostěním) správně utěsněna.
Montáž nového okna
- Vysazení křídla z rámu: Před započetím montáže vysaďte křídlo z rámu. Vysazení křídla provedete odklapnutím horní krytky na pantové straně okna a vysunutím čepu směrem dolů.
- Příprava okenního rámu (pouze v případě montáže pomocí turbošroubů): V případě, že jste se rozhodli pro montáž pomocí turbošroubů, rám okna před vložením do připraveného stavebního otvoru nejprve předvrtejte nejlépe vrtákem do železa č. 7 mm. Otvory do rámu vrtejte ve svislé poloze. Počet kotvících bodů a tedy předvrtaných otvorů rámu závisí na typu otvorové výplně a řadě dalších faktorů.
- Osazení a vyvážení rámu: Jestliže tedy máte připravený otvor i rám, můžete okno - respektive pouze rám bez křídel - do otvoru vsadit. Rám by měl po stranách vyčnívat stejně a je potřeba ho pomocí vodováhy vyvážit ve vodorovné i svislé poloze. Aby se vám rám neposouval, zajistěte ho na několika místech pomocnými klíny. Nezapomeňte přitom, že výška osazení okna nad parapetním zdivem musí umožnit následné provedení dostatečné tloušťky izolace pod vnějším parapetem.
- Ukotvení rámu: Nejjednodušším způsobem ukotvení je použití montážních kotev. Kotvu jednoduše zasekněte do drážek v rámu, přihněte ke zdivu a pomocí hmoždinek a šroubů uchytněte do zdiva. Nezapomeňte po provedení ukotvení překontrolovat správné vyvážení rámu. Dalším způsobem je upevnění rámu za pomoci turbošroubů. Tento způsob montáže zajistí pevnější spojení rámu s tělesem stavby, avšak počítejte s o něco náročnější přípravou spojenou s předvrtáním otvorů do rámu. Přes připravené otvory v rámu okna vyvrtáte otvory do zdiva. Pak už je aplikace s turbošrouby jednoduchá - turbošroub skrz rám přišroubujete do tělesa stavby. Pozor, abyste příliš nepřitáhli turbošroub k rámu, a nedošlo tak k prohnutí rámu - vznikla by pak netěsnost mezi rámem a křídlem.
- Aplikace pásek (volitelné): Pokud je zvolena montáž „na pásky“, aplikují se po ukotvení okna do stavebního otvoru a vyplnění připojovací spáry tepelně izolační výplní (např. PU pěnou). Montéři si musí pohlídat, že na interiérové a exteriérové straně je správná páska - parotěsná z vnitřní strany a voděodolná z vnější strany (pásky jsou obvykle popsané).
- Vyplnění montážní pěnou: Po zakotvení rámu je potřeba prostor mezi rámem a ostěním vyplnit izolačním materiálem. Použijte montážní pěnu, kterou jednoduše vstříknete pomocí pistole nebo trubičky. Před aplikací pěny aerosolovou plechovku dokonale protřepejte, nejméně 30×, a podklad navlhčete vodou. Mezery vypěňte zhruba ze dvou třetin, protože pěna ještě nabobtná. Pěnu nanášejte zdola směrem vzhůru. Po zatuhnutí pěny vyjměte pomocné klíny a vzniklé mezery dopěnujte. Až bude pěna dostatečně ztuhlá, tak přebytečné části ořežte.
- Montáž parapetů: K již zabudovanému rámu následně osaďte parapety - vnitřní a vnější. Parapety často podceňujeme, ale výsledkem nedostatečně či nevhodně řešené tepelné izolace je tepelný most pod parapetní částí okna a promrzání v této části během zimních měsíců. Osazení vnitřního parapetu nesmí porušit parotěsnou fólii. Nejprve si připravte podklad. Musí být rovný, čistý a v požadované výšce. Před osazením parapetu nasaďte boční krytky. Na podklad naneste nízkoexpanzní montážní pěnu, na kterou parapet uložte. Vnitřní parapet přiražte k podkladnímu profilu. Venkovní parapet zasuňte do drážky ve spodní části rámu okenního profilu a proveďte jeho upevnění pomocí dodaných šroubků, na které následně nasadíte plastové krytky. Přesah přední hrany vnějšího parapetu přes líc omítky musí být minimálně 30 mm a doporučený sklon by měl být více než 3°. U prefabrikovaných kovových nebo plastových parapetů se používají systémové koncovky parapetu, které bezpečně odvedou vodu a zabrání zatečení pod parapet.
- Kontrola a dotěsnění: Před finálním zednickým zapravením se kontroluje dotěsnění drobných spár v místě kotvících prvků. Spáry by měly být utěsněny vhodným tmelem.
- Odstranění ochranných fólií: Po hrubém závěrečném úklidu by montážní firma měla strhnout i ochranné fólie z rámů a křídel oken. Je to lepší pro kontrolu výrobku před podepsáním předávacího protokolu.
Zednické zapravení: Jak docílit hladké stěny
Po provedení montáže rámu okna (dveří) již můžete nasadit křídla. Nyní se můžeme pustit do zednického zapravení. Od rozhodnutí vyměnit stará okna nebo dveře za nové vás obvykle odradí obava z poškození okolních omítek a neestetických fleků, které v ní po úpravách zůstanou. Snadné a rychlé zapravení ostění oken a dveří dosáhnete například pomocí sádrové omítky Rimano UNI, popř. sádrovou stěrkou Rimano PRIMA. Většinou je okno menší než stavební otvor a na úpravu okolních stěn a špalet se používá rozdílná tloušťka materiálu, např. 1 cm na stěnu a 3 cm omítky okolo okna.
U standardních vápenocementových jádrových omítek by správně 1 mm tloušťky omítky měl zrát 1 den. A teprve po vyzrání by se měla nanést další vrstva omítky. To znamená velké časové zpoždění zapravení ostění okna vůči úpravě stěny. Jestliže použijete sádrovou omítku, nepotřebujete časový rozdíl pro vyzrání jádrové omítky a finální povrchové úpravy stěny. To znamená, že pokud potřebujete vytvořit vedle sebe 3 mm a 30 mm tlustou vrstvu omítky, tak to můžete provést najednou. Sádrová omítka zatuhne současně. Sádrovou omítku můžete použít na jakýkoliv stavební materiál (cihly, pórobeton, beton, sádrokarton apod.). Standardní vápenocementová omítka v domě či bytě při vysychání mění tvar, praská, sesedá, propadá se. Sádrová omítka díky sádře, kterou obsahuje, nedělá žádný z těchto nešvarů. Sádrová omítka vysycháním nemění tvar a drží. Stěnu ani strop nemusíte pro docílení hladkého povrchu brousit, takže se v bytě při opravách stěn vůbec nepráší.
Typy sádrových omítek
- Rimano PRIMA: Ruční sádrová stěrka s vysokou přilnavostí, vhodná k povrchové úpravě relativně hladkých ploch. Lze ji použít pro celoplošné stěrkování jádrové omítky, staré omítky, betonu, pórobetonu, ale také na lokální opravy omítek a ploch.
- Rimano UNI: Ruční sádrová omítka pro použití v interiéru, která je vhodná i pod keramické obklady. Lze ji použít na celoplošné omítání cihlového zdiva, betonu, pórobetonu, jádrové omítky, ale i na lokální opravy omítek a vyspravení poškozených ploch, např. při výměně oken.
Postup aplikace sádrové omítky na ostění okna
- Na rám okna/dveří umístíte APU - plastové lišty. Ty vám usnadní začištění ostění a pružně oddělí rám a omítku. Tím nepoškodíte okno a nebudete mít v místě styku rámu a omítky trhliny. Napojení ostění k profilu by navíc mělo být provedeno APU lištami, které zajistí čistý a bezchybný přechod mezi omítkou a okenním profilem a zároveň ochrání profil proti poškrábání při aplikaci omítky. V žádném případě nesmí být omítka přímo přetažena přes profil.
- Na nový roh stěny umístíte ochranný rohový profil do sádrových terčů a vyrovnáte ho vodováhou vůči rámu okna.
- Po cca 1 hodině zavadnutí nanesete sádrovou omítku Rimano PRIMA nebo Rimano UNI. Omítka se nemusí házet, jen se natáhne a vmáčkne. Získáte tím velkou úsporu materiálu.
- Po zavadnutí nanesené stěrky dokončíte povrch navlhčením pěnovou houbu a zahladíte omítku podle požadavku na kvalitu povrchu. Konečnou úpravu děláte za mokra, bez broušení stěny.
- V případě, že jsou okolní stěny hladké, provedete finální vyhlazení povrchu špachtlí nebo hranou hladítka.
- Díky hladkosti sádrových stěrek Rimano není ani dodatečná oprava ostění v ploše poznat. Po zaschnutí vymalujete.
Obecné zásady omítání a přípravy podkladu
Omítání vyžaduje zručnost a cvik. Nejedná se však o nic, co byste nedokázali zvládnout bez zedníka. Na začátek si pojďme vysvětlit, k čemu vlastně omítka slouží. Jedná se o vrstvu materiálu nanesenou na stěnu, kterou poté zpevňuje a chrání. Dále také vyrovnává spáry, díry a veškeré nepravidelnosti. Omítka v interiérech se skládá ze dvou vrstev.
Před samotným omítáním je dobré pamatovat, že omítek je více druhů lišící se pevností, složením, ale hlavně i paropropustností. Jsou zde sanační omítky, které se hodí do sklepení a míst, které se potýkají s vlhkostí stěn a které umožní vodě se odpařovat ze stěn. Existují omítky pro strojní i ruční omítání.
Příprava podkladu
Důležitou součástí práce při omítání vnitřních stěn je dobrá příprava. Omítání lze provádět pouze při teplotě min. +5 °C a maximálně zpravidla + 35 °C. Stěna určená k omítání musí být suchá, čistá, zbavená prachu a mastnoty. Pokud je stěna čerstvě vyzděna, musí se nechat nějakou chvíli vyschnout. Stejně tak tomu je v případě, že omítáte starou stěnu, která je vlhká. Vlhkosti stěny ve starých objektech je zpravidla zapříčena chybějící či porušenou hydroizolací. Nejprve je tedy nutné použít sanační metody k odstranění příčiny vzlínání vlhkosti do stěny (podřezání stěn, tlaková chemická injektáž, …) a poté zdivo vysušit. Omítání staré cihelné stěny vyžaduje, aby byla ze styčných a ložných spár odstraněna původní omítka, a to do hloubky cca 20 mm.
Čtěte také: Typy a využití hrubé omítky
Cementový postřik (špric)
Aby byl povrch stěny sjednocen a vnitřní omítka na stěnu dobře přilnula, aplikuje se na stěnu špric, neboli cementový postřik. Jedná se o řídkou směs cementu, vody a písku frakce 0 - 4 mm. Cementový postřik na stěnu nahazujte zednickou lžící, lépe však zednickou naběračkou. Rychlým švihem se postřik rozprskne po stěně a vytvoří na ni hrubý podklad pro další krok omítání. Než však na stěnu nahodíte cementový postřik, navlhčete ji. K tomu výborně poslouží například konev s násadou na zalévání. Celou stěnu navlhčete, aby nevysávala vodu z cementového postřiku.
Omítníky
Než se však k omítání stěny přikročí, je třeba připravit omítníky, podle kterých se bude omítka strhávat. Žádná stará a mnohdy i nová stěna není dokonale rovná a je potřeba ji omítkou vyrovnat. K tomu slouží omítníky, které se aplikují do nahozených „buchet“ omítky a vyrovnají do roviny pomocí vodováhy, olovnice a hliníkové latě. Na stěnu se nahodí „buchty“ omítky v rastru cca 1,2 x 1,2 m (příp. 1,5 x 1,5 m). Do těchto buchet se vloží omítníky tvořené dřevěnými latěmi či pevným ocelovým drátem o průměru cca 6 - 8 mm. Pokud omítáte stěny z tvárnic, lze pro omítání použít ocelové rychloomítníky, které se na stěnu nalepí na tenkou vrstvu malty.
Příprava malty
Konzistence malty na omítání má velký vliv nejen na průběh omítání, ale i na výslednou kvalitu vnitřních omítek. Maltu na omítání namícháte z hašeného vápna, cementu, říčního či kopaného písku a příp. vody. Jedná se o klasickou vápennocementovou omítku namíchanou tradičním způsobem. Poměr složek malty je 1:1:3 - 1:1:5, tedy 1 lopata vápna, 1 lopata cementu a 3 - 5 lopat písku. Konzistence malty musí být taková, aby dobře lepila (malta je „mastná“) a aby držela na lžíci obrácené vzhůru nohama. Malta na omítání nesmí být ani moc řídká, ani hustá. Pokud bude malta hustá, nepřilne na stěnu a opadá.
Aplikace jádrové omítky
Před omítáním opět nezapomeňte navlhčit stěnu - například pomocí konve s násadou na zalévání (opatrně však, aby se nevymýval cementový postřik). Při omítání stěny poslouží nejlépe zednická naběračka, lidově nazývaná fanka. Zednickou naběračkou, příp. zednickou lžící naberte maltu a uvolněným zápěstím omítku nahoďte na stěnu. Pohyb ruky při omítání je nejdůležitější a závisí na něm uchycení malty na stěně. Při pomalém švihu omítka neulpí na povrchu stěny a opadne, při rychlém pohybu se rozprskne do všech stran a většina skončí na zemi. Stěna se omítá od spodu nahoru. Omítka se nahodí mezi omítníky přibližně v půl metru širokém pásu a poté se pomocí hliníkové latě či dřevěné ohoblované desky strhne do roviny. Omítání rohů stěny tradičním způsobem se provádí pomocí dřevěné ohoblované desky, která se zednickými skobami upne z jedné strany stěny tak, aby přečnívala přes roh o takovou šířku, jakou má mít omítka. Tato deska musí být v jedné rovině s omítníky na omítané stěně - její hrana slouží pro strhávání nahozené jádrové omítky.
Jakmile máte omítnutou celou stěnu, po mírném zavadnutí omítky vyjměte omítníky. Jak omítka zatvrdne, prázdná místa po omítnících zamázněte maltou a srovnejte do roviny. Nyní máte hotovou jádrovou omítku, na kterou lze aplikovat poslední vrstvu - fajnovou štukovou omítku. Jádrová omítka však musí vyzrát, doba zrání je závislá na tloušťce omítky. 1 mm omítky schne přibližně 1 den.
Čtěte také: Použití Sanacni Omítky Weber
Aplikace štukové omítky
Štuková omítka, lidově nazývaná fajnová omítka, se natahuje na navlhčenou jádrovou omítku. Štuková omítka se dá koupit jako pytlovaná směs. Pro zhotovení finální štukové omítky je potřeba dobře připravit směs, která musí mít opět takovou konzistenci, která dobře drží na lžíci, nestéká, ale při natahování na stěnu se také nedrolí a neopadává. Štuková omítka se natahuje v tenké vrstvě (asi 2 - 4 mm), a to v několika směrech pomocí ocelového hladítka. Na hladítko se naberou dvě lžíce štukové omítky, hladítko se přiloží na stěnu pod úhlem cca 30° - 40° a tažením nahoru se štuková omítka aplikuje na stěnu v několika rovnoběžných pruzích. Poté se nechá omítka zavadnout zhruba 20 - 40 minut a následně přichází na řadu filcování. Filcování se provádí pěnovým nebo molitanovým hladítkem mírně namočeným ve vodě.
Alternativy finální povrchové úpravy
Vedle štukových omítek je v sortimentu celá řada stěrek, které mohou představovat finální povrch. Jsou zde například omítky silikátové, akrylátové i dekorativní. Vnitřní omítky představují zcela samostatnou dimenzi možností, které do interiéru můžete přinést. Namátkou lze použít plastické stěrky pro vytvoření reliéfu, nebo tzv. benátský štuk, který připomíná mramor.
Důležité rady pro omítání
- Při omítání je důležité pracovat rychle, protože omítka rychle schne.
- Než začnete připravovat podklad, přečtěte si proto kompletně návod.
- Je užitečné mít vždy po ruce všechny potřebné materiály.
- Omítání je činnost vyžadující zručnost a cvik. Pokud omítáte zeď poprvé, jistě se vám to jen tak nepodaří, ale po pár metrech to půjde o něco lépe.
- Po provedení zednického zapravení okno (dveře) očistěte a odstraňte ochranné fólie. Zkontrolujte správnou funkci okna a proveďte případné doseřízení. Nakonec nasaďte krytky na jednotlivé části kování. Poté si rovněž můžete do oken namontovat žaluzie nebo sítě proti hmyzu.
| Typ omítky | Vlastnosti a použití | Doba zrání (orientační) |
|---|---|---|
| Standardní vápenocementová jádrová omítka | Mění tvar, praská, sesedá, propadá se při vysychání. Vyžaduje časové odstupy mezi vrstvami. | 1 mm tloušťky = 1 den zrání |
| Sádrová omítka (Rimano UNI, Rimano PRIMA) | Nevysychá, nemění tvar, nepraská, nesesedá, nepropadá se. Umožňuje aplikaci tlustých i tenkých vrstev najednou. | Tuhne současně, bez nutnosti zrání mezi vrstvami. |
| Štuková omítka (fajnová) | Finální tenká vrstva na jádrovou omítku pro hladký povrch. | Zavadnutí 20-40 minut. |
tags: #omitka #spalet #pred #okny #postup