100% přírodní pórobetonové tvárnice Ytong jsou velmi oblíbeným stavebním materiálem se skvělými tepelněizolačními vlastnostmi. Omítnutí také rozhoduje o tom, jestli budou vlastnosti zdicího materiálu podpořeny, nebo naopak utlumeny. U vnitřních omítek byste měli klást důraz na zdravotní nezávadnost, vysokou estetiku a rovinnost povrchu. Chcete-li dosáhnout co nejlepších tepelněizolačních vlastností a vytvořit omítku, která bude dobře držet a pěkně vypadat, držte se následujícího postupu.
Proč a kdy používat perlinku na Ytong?
Malty, omítky, lepidla a další stavební hmoty pracují. Vlivem roztažnosti mohou začít praskat a drolit se. Chcete snížit riziko vzniku prasklin na stěnách? Pak nezapomeňte na perlinku. Tento typ armovací tkaniny v podobě mřížky dokáže ochránit vaše konstrukce jak u novostaveb, tak rekonstrukcí.
Perlinka je umělá fasádní tkanina ze skelného vlákna, která má podobu mřížky. Dodává se v rolích o šířce obvykle 110 cm a délce 10, 20 nebo 50 m. Protože je lehká, bude se vám s ní pracovat dobře. Armovací tkanina má za úkol minimalizovat riziko vzniku prasklin a zvyšovat soudržnost podkladu. Praskliny totiž negativně ovlivňují nejen vzhled, ale i životnost a funkčnost konstrukce. Ať už plánujete novostavbu, nebo řešíte rekonstrukci, používání perlinky se nevyhýbejte. Perlinku doporučujeme používat i pro zpevňování vnitřních omítek. Důležitá je zejména v místech, kde dochází ke kontaktu dvou materiálů s různou roztažností. Aplikací perlinky po celé ploše však zvýšíte mechanickou odolnost.
Vkládání perlinky stačí na kritická místa, přechody materiálů atd. Celoplošné vložení perlinky je třeba vhodné u dlouhé tenké příčky dělené dveřmi. Někteří odborníci doporučují dávat perlinku, jiní říkají, že to nemá cenu. Nicméně platí, že "Český zedník" má tendenci všechno řešit lepidlem, přitom je to materiál nacpaný chemií, tvrdý a křehký. Přechody materiálů u překladů a podobně celoplošně by měly smysl jen např. u dlouhé tenké příčky dělené dveřními otvory.
Jak vybrat kvalitní perlinku?
Rozhodli jste se pro výztuž pomocí perlinky? Pak si dejte při výběru pozor - existují různé typy, které se liší vlastnostmi i způsobem použití. K dispozici jsou perlinky s různou gramáží, tedy velikostí oka. Čím je tkanina těžší (hustší), tím je odolnější vůči pnutí. U soklů, oken, dveří a dalších namáhaných prvků proto doporučujeme zvolit odolnější typ perlinky s vyšší gramáží. Zesílené perlinky najdete také pod označením pancéřové mřížky.
Čtěte také: Omítání OSB desek venku: Tipy a triky
Při srovnávání parametrů se zaměřte také na míru protažení, které by mělo být minimální. Nepodceňte ani chemickou odolnost, konkrétně vůči alkáliím. Protože se při výrobě používá výztužné sklo, které není alkalicky odolné, je potřeba materiál dodatečně ochránit. Perlinky vyráběné v Evropě se obvykle tuží látkou SBR, která je trvanlivá. U levných perlinek asijské produkce je ochrana často zajištěna jen obalem z levného akrylátu, který má horší vlastnosti a omezenou životnost.
Jak tedy rozeznat kvalitní perlinku od nekvalitní? Základem je výběr materiálů od renomovaných výrobců. Doporučujeme vyhýbat se materiálům bez označení výrobce a s podezřele nízkou cenou. Při výběru perlinky si můžete také osahat její strukturu. Ve vazných bodech musí být tkanina pevná. Volte perlinky a další materiály od renomovaných výrobců, které vydrží a budou skutečně fungovat.
Postup aplikace perlinky na Ytong
Natahovat perlinku na zeď není nic složitého. Perlinku jste vybrali, dovezli na stavbu a čeká vás omítání. Co teď?
Příprava podkladu
- Nová i stará zeď musí být před aplikací perlinky dobře připravená. Větší díry, například po hmoždinkách, je nutné zapravit maltou nebo sádrou.
- Zeď musí být také čistá a řádně napenetrovaná.
- Základem je penetrace. Stejně jako u malování zdí či spousty jiných činností je i pro vnitřní omítku důležitá penetrace.
- Podklad byste měli penetrovat akrylátovou penetrací v poměru 1:10.
- Podklad pod štukovou omítkou se penetruje opět akrylátovou penetrací v poměru 1:10. Zapomeňte však na váleček, většinou se penetruje štětkou.
- Aby stavební hmota s tkaninou na podkladu držela, musí být podklad čistý, suchý a odmaštěný.
Aplikace rohových profilů
Jako první přijdou na řadu rohy, které vyztužíte speciálními profily - ty obsahují plastový nebo hliníkový výlisek s perlinkou. Pro vyztužení rohů, hran a ostění používejte rohové profily s integrovanou perlinkou. Vyztužení rohových konstrukcí začněte vždy montáží profilů. Nejprve do lepidla zatlačte samotný profil a vyrovnejte ho vodováhou. Dobře rozmíchané lepidlo naneste zednickou lžíci na hladítko a pak ho rozetřete do rohů. Postupuje se odspodu směrem nahoru.
Natahování lepidla a vložení perlinky
Až penetrace uschne, natáhněte na podklad lepidlo. Tradičně se používají lepidlo C1T/Stachema, případně lepidlo na fasády Bigmat, které je o něco dražší. Na stěnu natáhněte flexibilní lepidlo nebo maltu pomocí zednické lžíce a zubového hladítka. Opět pomocí lžíce a zubového hladítka natáhněte na stěnu lepidlo - postupuje se v pruzích na šířku perlinky. Po vložení perlinky do lepidla ji pokaždé vyrovnejte a zahlaďte hladítkem. Je důležité, aby perlinka byla zhruba uprostřed vrstvy lepidla - nesmí ležet ani přímo na zdivu, ani nikde vyčnívat z lepidla. Lepidla musí být tolik, aby v něm perlinka ležela celou svojí plochou. Navazování dalších pásů - perlinku postupně nanášejte v pruzích a dodržujte překryv pásu cca 10 cm. Po zaschnutí můžete natáhnout ještě jednu vrstvu řídkého lepidla, která bude po zaschnutí pěkně rovná.
Čtěte také: Typy a využití hrubé omítky
Finální úpravy
Nakonec zkontrolujte povrch celé zdi, zda je dobře zastěrkována. Drobnější nerovnosti můžete opravit další vrstvou lepidla. Pokud budete stěrkovat kolem dřevěných zárubní nebo oken, zakryjte je malířskou páskou - lepidlo nechává na dřevě fleky, které jdou špatně odstranit. Malířskou fólií si můžete zakrýt i podlahu. Po dokončení práce umyjte veškeré nářadí, aby na něm lepidlo nezatvrdlo.
Sádrové omítky jako moderní alternativa na Ytong
Pokud jste si vybrali přesné a rychlé zdění z pórobetonových tvárnic, pak neztrácejte svůj čas ani nenechte zničit tepelně-izolační vlastnosti plynosilikátu klasickou omítkou, ale zvolte sádrovou. Uzavření povrchu může způsobit, že zbytková vlhkost - až 30% z výroby - dramaticky snižuje tepelně izolační vlastnosti zdiva, a to na několik topných sezón. Ideální řešení jsou sádrové omítky, které mají stejný difúzní odpor jako Ytong, Qpor atd.
Proč sádrová omítka? (Výhody)
- Sádrové omítky mají několik velice příjemných vlastností.
- Díky hladkosti stěn se snižuje množství prachu, jenž na povrchu ulpívá. To ocení zvlášť rodiny potýkající se s alergiemi.
- Sádrová omítka má navíc schopnost přijímat vzdušnou vlhkost, například v podzimních vlhkých dnech. V okamžiku, kdy se začne v domě topit, sádrová omítka vlhkost odevzdává zpět. Tím se vyrovnává mikroklima interiéru a odpadne obtížné suché kašlání způsobené náhlým poklesem vlhkosti.
- Pokud použijete sádrové omítky na plynosilikátech (pórobetonu, jako je např. Ytong), máte zajištěno dodatečné vysychání tvárnic. Sádrová omítka má totiž stejný difuzní odpor (10) jako plynosilikátová tvárnice. Netvoří tedy žádnou překážku při dosychání zdiva, a uživatel domu může plně využívat tepelně-izolačních vlastností plynosilikátu.
- V interiérech, kde se setkává zdivo se sádrokartonem, je možné pomocí sádrové omítky vytvořit opticky identické povrchy.
- Finální úpravu povrchu provádíte za mokra a bez broušení, můžete tedy plynule napojit různě hladké podklady. Rozdíl v druhu materiálu je pak poznat jen poklepem, nikoliv na první pohled.
- Se sádrovými omítkami lze vytvořit téměř dokonalou rovinnost stěny, takže bodová světla a přímé nasvícení stěn neodhalí žádné nedostatky.
- Navíc hladké stěny otevírají nekonečné možnosti barevných řešení moderními malířskými technikami.
- Málokdo navíc ví, že sádra jako základní materiál neabsorbuje pigmenty barev. Pokud tedy architekt nebo investor nechá stěny vymalovat sytými barvami, vydrží barevně stálé velmi dlouho. Zrovna tak je ale možné dotvořit stěny plastickými dekoracemi pomocí sádrových stěrek.
- Hladké rovné stěny jsou plnohodnotným partnerem dalším architektonickým prvkům. Ještě zvyšují efekt moderních materiálů, jako je sklo, nerez, kámen, ušlechtilé dřevo. Dovolují perfektní zpracování všech detailů.
- Sádrové omítky se vyznačují dobrou přilnavostí na podklad, což zaručuje kvalitní spojení i s méně stabilními podklady, a vysokou kvalitou a estetikou povrchu.
- Mají nízkou spotřebu materiálu danou vysokou vydatností - z 30kg balení získáme 9 - 10 m2 plochy při tloušťce vrstvy omítky 4 mm.
Sádrové omítky bez penetrace a celoplošné perlinky
Tenkovrstvé sádrové omítky nepotřebují při správném dodržení technologického postupu broušení podkladu a penetraci. Pro omítání pórobetonových tvárnic (např. Ytong) a dalšího stabilního zdiva na stěnách a stropech v interiérech je určena vnitřní hlazená sádrová omítka šedobílé barvy pod názvem Rimat 100 DLP. Pokud aplikujete tuto sádrovou omítku v tloušťce od 4 mm na zdivo Ytong, není třeba používat penetraci ani perlinku v celé ploše! Perlinku je vhodné použít pouze v místech kritických přechodů. Tento vyzkoušený technologický postup vám ušetří nejen čas, ale i peníze, a přitom využijete tepelně-izolačních vlastností plynosilikátu. Při zpracování omítky Rimat 100 DLP oceníte i její vysokou přídržnost k podkladu a nízkou spotřebu materiálu. Z 30kg balení získáte 9 -10 m2 plochy při tloušťce vrstvy omítky 4 mm. Na pórobeton (např. Ytong) není třeba penetrace ani perlinka aplikovaná v celé ploše, to vše při aplikaci Rimatu 100 DLP v tl. od 4 mm.
Konkrétní produkty a praktické tipy
Na trhu jsou omítky, které lze aplikovat už od 4 mm, například Rigips Rimat 100 DLP a Baumit Ratio Slim. Ty jsou ideální na zpracování i cenu, pokud nemusíte dorovnávat křivost stěn a vejdete se do cca 5 - 6 mm. Musíte-li srovnávat nerovnosti kvůli svislosti, vyjdou už levněji strojní sádrové omítky s min vrstvou 8 - 10 mm. Musíte ale mít omítačku, přívod tlakové vody 380 V atd.
Finální vrstvou může být štuková omítka. Nejčastěji se používá Keraštuk namíchaný v plastovém vědru a suchá směs Hasit 160. I po konečném vybroušení má finální povrch jemnou zrnitost, ta je způsobená plnivem obsaženým v materiálu. Pokud o ni nestojíte a upřednostnili byste hladký povrch, možnou variantou je pro vás finální vrstva v podobě sádrové stěrky. Do určité míry se obejdete bez perlinky, když použijete elastickou omítku - dobré zkušenosti jsou s vápennými omítkami. Když navíc použijete správnou (= difuzně otevřenou) vnitřní malbu, dosáhnete i zlepšení klimatu v místnostech.
Čtěte také: Použití Sanacni Omítky Weber
Dle zkušeností se osvědčil postup s navlhčením Ytongu a natažením vrstvičky Salith P3. Po zaschnutí pak následuje další vrstva Salith P2, která se zafilcuje. Důležité je, že první zubatá vrstva se nesmí nechat vytvrdnout, ale musí mít optimální tuhost. Existuje také Salith MHF-P3 s armovací přísadou místo perlinky. Je cenově přístupná (5 mm přímo na zdivo bez perlinky za cca 47,- bez DPH za m2), normálně se vyfilcuje, natře akrylátovou fasádní barvou válečkem nebo se na ni dá dát i pastovitá strukturální omítka. Je k použití na porobeton i betonové skořepiny a patrně představuje nejekonomičtější řešení na trhu.
Obecně platí, že kvalitnější materiál tolik nepraská, levnější praská více. Materiály jako Salith schnou rychleji než Hasit. Vše doporučujeme dělat v kýblu míchadlem nebo vrtačkou na malé otáčky, neboť z míchačky dostanete jen málo z toho, co tam nasypete. Pod zeď si natáhněte něco hladkého, abyste materiál mohli recyklovat, poněvadž než získáte základní zručnost, je rozmístěn nejen na stěně, a to v poměru 2:1 ve prospěch podlahy. Materiály mají oba jemné zrno. Salith se dá po zaschnutí zjemnit ometením či přetáhnutím brusnou mřížkou na SDK.
tags: #omitka #na #ytong #perlinka #postup