Omítání stropů a stěn je základním krokem při dokončování interiéru, který zajišťuje rovný a esteticky příjemný povrch. Před zahájením práce je nezbytné pečlivě naplánovat postup, vybrat vhodné materiály a připravit veškeré potřebné nářadí.
Typy omítek a jejich složení
Existuje několik typů omítek, které se liší svým složením a vlastnostmi, a jsou vhodné pro různé aplikace a prostředí.
Vápenná malta
- Vápenná malta se používá hlavně na vnitřní omítky stěn a stropů.
- Plnivem je v ní kopaný nebo říční písek, pojivem hašené vápno nebo namočený vápenný hydrát.
- Lze do ní přidávat i různé přísady pro zlepšení vlastností omítky.
- Míchá se zpravidla v poměru 1 díl vápna a 3 díly písku.
- V každém případě by mělo být ve směsi dostatek pojiva, aby se směs dobře zpracovávala.
- Příliš vysoký podíl vápna však kvalitu omítky nezlepšuje, naopak sníží její pevnost a způsobuje po vyzrání vznik jemné sítě vlasových trhlin v omítce.
- U vápenných omítek počítejte se spotřebou zhruba 140 až 210 kg vápna na jeden krychlový metr písku.
- Pro vnější štukové omítky nebo vnitřní omítky do vlhkého prostředí počítejte se spotřebou zhruba 250 kg vápenného hydrátu na jeden krychlový metr písku.
- Poměrně široké hmotnostní rozmezí spotřeby vápna je dáno různou kvalitou vápna. Je třeba si optimální množství vám dostupné značky vápna vyzkoušet.
Štuková malta
- Štuková malta je hustší vápenná malta, která je směsí vápna a jemného prosátého říčního nebo kopaného písku v poměru 1:3.
- Do směsi je možné přidat i cement, který by měl tvořit asi padesátinu celkového množství namíchané štukové omítky.
Vápenocementová malta
- Vápenocementová malta se míchá ze směsi vápna, cementu a písku.
- Je určena pro vnější i vnitřní omítání zdí ve vlhkém prostředí, případně k omítání stěn v místech, vystavených většímu opotřebení (např. schodiště).
- Na stropy a stěny se míchá v poměru 140 kg vápna a 60 kg cementu na krychlový metr písku.
- Orientační poměr dílů ve směsi je 1 lopata hašeného vápna, 1 lopata cementu a 3-5 lopat písku.
- Je třeba počítat s tím, že cement snižuje prodyšnost omítky a tím pádem i schopnost zdiva „dýchat,“ proto se například u rekonstrukcí starých domů s neizolovanými základy (případně izolovanými pouze jílovou mazaninou) striktně doporučuje použití vápenných omítek bez cementové složky.
Cementová malta
- Cementová malta se používá pro omítání místností s větším podílem trvalé vlhkosti (např. prádelny, sklepy) k vytvoření tzv. zatřených, hlazených či pálených cementových omítek.
- Míchá se z písku, cementu a vody v nejčastěji udávaném poměru 1 díl cementu a 4 díly písku.
- Zkušený zedník pozná správnou „mastnost“ cementové malty. Jinak je třeba vyzkoušet, zda je orientační poměr pro konkrétní omítání vhodný.
Sádrová omítka
- Jemné jednovrstvé sádrové omítky a stěrky - materiály z přírodního sádrovce - jsou určeny k omítání veškerého zdiva v interiéru.
- Pro zpracování i zrání sádrových stěrek a omítek je nutná teplota podkladu i prostředí min. 5 °C.
- V interiéru byste měli klást důraz na zdravotní nezávadnost, vysokou estetiku a rovinnost povrchu.
- Pro uchování tepelněizolačních vlastností pórobetonových tvárnic je vhodné použít sádrovou omítku.
- Sádrové omítky mají několik velice příjemných vlastností. Díky hladkosti stěn se snižuje množství prachu, jenž na povrchu ulpívá. To ocení zvlášť rodiny potýkající se s alergiemi.
- V okamžiku, kdy se začne v domě topit, sádrová omítka vlhkost odevzdává zpět.
- Pokud použijete sádrové omítky na plynosilikátech (pórobetonu, jako je např. Ytong), máte zajištěno dodatečné vysychání tvárnic. Sádrová omítka má totiž stejný difuzní odpor (10) jako plynosilikátová tvárnice.
- V interiérech, kde se setkává zdivo se sádrokartonem či betonovými panely, je možné pomocí sádrové omítky vytvořit opticky identické povrchy.
- Finální úpravu povrchu provádíte za mokra a bez broušení, můžete tedy plynule napojit různě hladké podklady.
- Se sádrovými omítkami lze vytvořit téměř dokonalou rovinnost stěny, takže bodová světla a přímé nasvícení stěn neodhalí žádné nedostatky. Tuto vlastnost ocení jistě nejeden majitel panelového bytu, když se pustí do rekonstrukce.
- Hladké rovné stěny jsou plnohodnotným partnerem dalším architektonickým prvkům. Ještě zvyšují efekt moderních materiálů, jako je sklo, nerez, kámen, ušlechtilé dřevo.
- Pokud aplikujete sádrovou omítku Rimat 100 DLP v tloušťce od 4 mm na zdivo Ytong, není třeba používat penetraci ani perlinku v celé ploše! Perlinku je vhodné použít pouze v místech kritických přechodů.
- Při zpracování omítky Rimat 100 DLP oceníte i její vysokou přídržnost k podkladu a nízkou spotřebu materiálu.
Skladba omítky a tloušťky vrstev
Skladba omítky obvykle zahrnuje několik vrstev, které plní specifické funkce.
| Typ omítky | Skladba | Tloušťka | Poznámky |
|---|---|---|---|
| Vnitřní vápenná hrubá | Jednovrstvá | 10-15 mm | Povrch se zatře dřevěným hladítkem. Použití je vhodné na půdách, štítech, komínech. |
| Vnitřní vápenná hladká | Jednovrstvá nebo dvouvrstvá (jádro + štuk) | 15 mm (jednovrstvá); jádro 15 mm + štuk 5 mm (dvouvrstvá) | Do malty se přidává jemný písek pro uhlazení plstěným hladítkem. |
| Štuková omítka sádrová | Štuk s dlouho tuhnoucí sádrou | Není specifikována | Povrch se hladí plstěnými nebo ocelovými hladítky. Použít ji lze jen do suchých prostor. |
| Sádrová omítka (dvouvrstvá) | Jádro (cementová malta) + štuk (sádrová omítka) | Jádro není specifikováno; štuk 5 mm | Štuk se uhladí ocelovým hladítkem. |
| Vápenocementová a cementová zatřená | Jednovrstvá | 10-15 mm | Povrch se zatírá dřevěnými hladítky. Vhodné do vlhkých místností a prostor s mechanickým opotřebením. |
| Cementová hladká | Jednovrstvá | 10-15 mm | Stejné složení jako zatřená cementová omítka, povrch se uhladí ocelovými hladítky. |
| Cementová pálená | Dvouvrstvá (jádro + lícní vrstva) | Jádro 15 mm; lícní vrstva 5 mm | Lícní vrstva se po zavadnutí navlhčí, popráší cementem a vyhladí ocelovým hladítkem (vypálení). |
| Stěrková omítka | Není specifikována | Není specifikována | Používá se pro omítání monolitických i prefabrikovaných konstrukcí. |
| Vnější hrubá vápenná | Jednovrstvá na postřik | 15-20 mm | Malta se nanáší na zaschlý a znovu navlhčený postřik z vápenocementové malty a uhladí se dřevěnými hladítky. |
| Vnější hladká vápenná | Jednovrstvá na postřik | 15-20 mm | Provádí se stejně jako předchozí, avšak povrch je hlazený, stříkaný apod. |
| Vnější štuková | Dvouvrstvá (jádro + štuk) | Jádro 8-12 mm; štuk 3-5 mm | Povrch se uhladí plstěnými hladítky. |
| Šlechtěná škrábaná (břízolit) | Dvouvrstvá (jádro + lícní vrstva) | Jádro 8-12 mm; lícní vrstva do 1 mm | Lícní vrstva z vápenocementové malty s přísadou ostrých písků, slídy a barvy. Nanáší se strojně nebo ručně. Po úpravě povrchu se omítka kartáčuje. |
| Vnější cementová | Jednovrstvá | 15-20 mm | Vyhlazuje se dřevěnými hladítky. |
| Umělý kámen | Dvouvrstvá (jádro + lícní vrstva) | Jádro 15-20 mm; lícní vrstva není specifikována | Šlechtěná dvouvrstvá cementová omítka s kamennou drtí, odolná vůči mechanickému poškození a povětrnostním vlivům. |
Nářadí pro omítání
Pro vlastní omítání je samozřejmě potřeba řada nářadí, které je nutné si předem nachystat.
- Zednická lžíce
- Vodováha
- Olovnice
- Zednické hladítko
- Zednická naběračka
- Velkokapacitní vědro
- Zednická stěrka
- Míchadlo (klasická míchačka pro větší plochy)
- Stahovací lať
- Zednická skoba
- Ruční omítačka (pro špricování zdí)
- Stavební kolečko (pro přepravu namíchané směsi)
- Omítníky
- Fasádní špachtle (pro tenkovrstvé omítky)
Příprava podkladu
Podklad se nejprve musí opravit, konkrétně musíte věnovat pozornost výtlukům a trhlinám ve zdivu. Pokud jsou trhliny ve zdi hluboké, je potřeba zvážit jejich příčinu a případně nechat budovu zkontrolovat statikem. Výtluky a trhliny je možné zaplnit různými materiály; v případě výtluků je vhodné dozdění nebo zaplnění maltou. U trhlin můžete dle velikosti volit mezi maltou, tmelem, ale i polyuretanovou pěnou. Po opravě je potřeba materiály, zejména maltu, nechat zaschnout, abyste omítáním neuzavřeli vlhkost ve zdi. Zároveň je nutné zkontrolovat, zda jsou všechny spáry zcela vyplněny.
Čtěte také: Omítání OSB desek venku: Tipy a triky
Po zaschnutí zdí je načase se rozhodnout, zda budete chtít zdi penetrovat nebo nahodit špric. Obojí má za úkol zvýšit přilnavost nahazované jádrové omítky, a to i když jsou značně rozdílné.
Špric
- Špric je zrnitá řídká hmota, konkrétně velmi řídká vápenná omítka, kterou nastříkáte na navlhčenou zeď nejlépe za pomoci ruční omítačky.
- Špric zdi jako by ušpiní a zdrsní, aby na ní lépe držela nahazovaná omítka.
- Nejprve se přímo na zdivo nanáší postřik (tzv. špric), který slouží ke zdrsnění a zpevnění povrchu zdiva.
- Lze postříkat štětkou.
Penetrace
- Oproti tomu penetrace je jednosložková nízkoviskózní kapalina, která se na očištěné stěny nanáší za pomoci štětce.
- Penetrace zvyšuje přilnavost, pokud je potřeba spojit dva rozdílné materiály.
- Kromě toho je pak vhodná na zdi, které jsou vlhké, protože sníží jejich nasákavost.
- Hlavním rozdílem mezi špricem a penetrací tak je jejich struktura a funkce na vlhkých zdech, protože penetrace vlhkosti mnohem lépe odolává.
- Před další prací musí zejména špric plně zaschnout, což trvá zhruba 3 dny.
- Nutnost penetrace stěn či stropů a zhodnocení podkladu provádíme dle skutečné situace na stavbě.
- Extrémně savé podklady (a při tloušťce omítky do 4 mm) se opatří Základním penetračním nátěrem Rigips.
- Pro tloušťky omítky nad 4 mm není třeba podklad penetrovat (např. Ytong).
- Sklovitě hladké podklady (např. monolitické konstrukce z betonu, polystyrenové tvarovky) opatříme kontaktním nátěrem pro zvýšení přídržnosti omítky k podkladu.
Příprava omítníků
Ještě, než se pustíte do vlastního nahazování jádrové omítky, je potřeba umístit omítníky. Omítníky slouží k tomu, aby nahozená stěna byla opravdu rovná. Omítníky mohou být z různých materiálů; dříve se nejčastěji používaly omítníky dřevěné, v současné době se však již jedná zejména o omítníky hliníkové. Omítníky se připevňují na zeď a musí být vyváženy vodováhou a olovnicí. Omítníky se připevňují v rozličných vzdálenostech, ale je potřeba pamatovat na to, že omítníky tvoří kolejnici pro stahovací lať a čím dál budou od sebe, tím těžší bude stahování omítky.
Nahazování jádrové omítky
Jádrová omítka slouží pro vyrovnání nerovností na stěně. Jedná se o nejtlustší vrstvu ve skladbě omítky a může mít tloušťku až několik centimetrů. Následně jádrová omítka slouží jako podklad pro nanesení finální pohledové vrstvy - štuku. Tloušťka jádrové omítky se pohybuje v rozmezí 10-15 mm, ale může být i několik centimetrů. Jádrová omítka se nanáší na tzv. špric (cementový podhoz).
- Omítku na vhodnou konzistenci rozmícháme, nesmí být příliš řídká, aby nestékala po zdivu, ani příliš hustá, vytvářela by tuhé koláče (ve stavební míchačce promícháváme asi 1 minutu).
- Jádrovou neboli hrubou omítku můžete na stěnu nahazovat ručně nebo strojově. Při ručním nahazování, pokud nemáte předchozí zkušenosti, počítejte s tím, že to hned nepůjde a je lepší si to nejdřív vyzkoušet na zdi, kterou budete mít třeba za skříní.
- Směs nanášejte na zeď za pomoci zednické lžíce do tzv. terčů, a to od stropu směrem dolů.
- Na stropy nanášíme vrstvu o tloušťce maximálně 10 mm.
- Ihned po nahození jádrovou omítku strháváme latí, pohybujeme jí přitom po omítnících střídavě ve svislém i vodorovném směru.
- Strženou jádrovou omítku zatáhneme kovovým nebo dřevěným hladítkem, v případě nerovností doplníme hladítkem maltu. Vyjmeme omítníky a rýhy po nich zapravíme.
- Povrch jádrové omítky je hrubší a je možné jej ponechat jako finální pohledovou vrstvu například v garáži či ve sklepě. V prostorách, na které nejsou kladené nároky z hlediska estetiky, například ve sklepech, může zůstat jádrová omítka jako finální vrstva.
Technologické přestávky
Mezi nahozením jádrové omítky a finální štukovou omítkou je nutné dodržet technologickou přestávku, protože před natažením tzv. fajnové omítky musí hrubá omítka nejprve zcela zaschnout. Někdy se doporučuje nechat zasychat jádrovou omítku až týden, záleží zejména na teplotě a vlhkosti v prostředí. V suchém teplém prostředí je možné si udělat technologickou přestávku třeba jen jeden den. Před jejím nanesením necháme jádrovou omítku dostatečně vyzrát (přibližně 1 mm tloušťky jádrové omítky = 1 den schnutí - záleží na teplotě a vlhkosti prostředí).
Nové zdivo a dozdívané staré zdivo musíme nejprve nechat vyzrát, zdící malta potřebuje k vytvrdnutí přístup vzduchu, a pokud bychom omítli čerstvě vyzděné zdivo, uzavřeli bychom vlhkost ze zdící malty ve zdivu.
Čtěte také: Typy a využití hrubé omítky
Natažení finální omítky (štuku)
Konečně se dostáváte k poslední části, kterou je natažení fajnové omítky neboli štuku. Štuk se natahuje o síle cca 2 mm kovovým či plastovým hladítkem a zahlazuje se plstěným anebo pěnovým hladítkem za pomoci krouživých pohybů. Při práci pak používané hladítko stále namáčíme do vody, nebo kropíme stěnu. Zvláštní pozornost je nutné věnovat rohům místnosti; rohy a hrany tvarujte za pomoci prkna, které připevněte ke stěně zednickými skobami. Desku ukotvěte tak, aby přečnívala přesně o požadovanou tloušťku štukové omítky.
Nové zdivo a dozdívané staré zdivo musíme nejprve nechat vyzrát, zdící malta potřebuje k vytvrdnutí přístup vzduchu, a pokud bychom omítli čerstvě vyzděné zdivo, uzavřeli bychom vlhkost ze zdící malty ve zdivu.
Čtěte také: Použití Sanacni Omítky Weber
tags: #omitka #na #strop #skladba #informace