Vnitřní omítky se od těch vnějších liší v mnoha ohledech. I když plní zejména estetickou funkci, není finální vzhled jediným kritériem výběru. Dokážou ochránit zdivo před mechanickým poškozením a starají se také o regulaci vlhkosti vzduchu. Při volbě omítky do interiéru byste se měli rozhodovat podle jiných parametrů. Funkce vnitřních omítek se totiž od venkovních liší v mnoha ohledech. U omítek do interiéru hraje zásadní roli vzhled. Měly by být dokonale rovné a jednotné, bez viditelných přechodů, prasklin či rozdílů struktur. Kromě vzhledu je důležitá i mechanická odolnost. Vhodně zvolená omítka ochrání zdivo před poškozením a také zvýší pevnost konstrukčních prvků. Různé typy interiérových omítek se liší i tepelně a zvukově izolačními vlastnostmi, prodyšností a odolností vůči vzniku plísní a hub.
Na zrnitých omítkách se kdejaká nerovnost či nedokonalé vyrovnání ztratí, sádrová stěrka vám ale žádnou chybu neodpustí. Plánujete-li realizaci svépomocí, při výběru materiálu tak zohledněte i míru svých zkušeností s omítáním.
Charakteristika sádrových omítek
Sádrová omítka je bezpochyby jedna z nejoblíbenějších variant jednovrstvých omítek. V České republice jsou jednovrstvé omítky čím dál žádanější, protože díky nim majitelé staveb ušetří velkou spoustu času spojenou se zasycháním a zráním jednotlivých vrstev. Na rozdíl od např. omítky štukové či jádrové, sádrová omítka nevyžaduje vícevrstvý postup. Nanáší se na předem připravený povrch v jedné vrstvě o tloušťce od 5 mm do 40 mm. Díky své přilnavosti a krycím schopnostem stačí jen docela malá vrstva k vytvoření téměř dokonale hladkého povrchu, který je momentálně v moderní architektuře velice žádaný.
Složení a vlastnosti
Typické složení sádrových omítek spočívá v minerálním plnivu, sádře, vápenném hydrátu a přísadách a příměsích, které zlepšují základní vlastnosti směsi. Sádrové omítky rychle schnou a vynikají prodyšností. Protože dokážou vstřebat vzdušnou vlhkost a poté ji do místnosti znovu uvolnit, přirozeně regulují mikroklima v místnosti. V okamžiku, kdy se začne v domě topit, sádrová omítka vlhkost odevzdává zpět.
Sádrové omítky mají několik velice příjemných vlastností. Díky hladkosti stěn se snižuje množství prachu, jenž na povrchu ulpívá. To ocení zvlášť rodiny potýkající se s alergiemi. Sádrové omítky umožňují vytvořit téměř dokonalou rovinnost stěny, takže bodová světla a přímé nasvícení stěn neodhalí žádné nedostatky. Finální úpravu povrchu provádíte za mokra a bez broušení, můžete tedy plynule napojit různě hladké podklady. Hladké rovné stěny jsou plnohodnotným partnerem dalším architektonickým prvkům. Ještě zvyšují efekt moderních materiálů, jako je sklo, nerez, kámen, ušlechtilé dřevo. Hladké stěny otevírají nekonečné možnosti barevných řešení moderními malířskými technikami. Pokud tedy architekt nebo investor nechá stěny vymalovat sytými barvami, vydrží barevně stálé velmi dlouho. Stejně tak je ale možné dotvořit stěny plastickými dekoracemi pomocí sádrových stěrek.
Čtěte také: Jednovrstvá sádrová omítka: Co to je a jaká je tloušťka
Výhody a nevýhody
Hlavní úskalí sádrových omítek spočívá v jejich citlivosti na vlhkost. Právě díky svému složení je tento druh omítky velmi citlivý na vlhkost, tudíž se vyloženě nedoporučuje aplikovat je v místnostech s trvalou zvýšenou vlhkostí. Sádrová omítka je určena výhradně do vnitřních prostor domu. Její hlavní nevýhodou je nestálost ve vlhkém prostředí, což může omezit její použití. Omezení se týká hlavně sklepů, prádelen, vývařoven nebo starších domů s přirozeně vysokou vlhkostí. Sádrové omítky jsou měkké a snadněji se mechanicky poškodí (když ale budete mít po ruce sádru, snadno je opravíte).
Mezi výhody patří hlavně jednoduchost a rychlost aplikace i zrání. Dalšími benefity jsou vysoká estetičnost, dobré akumulační vlastnosti, zlepšování mikroklimatu místností, eliminace usazování prachu a nakonec také cena a nízká potřeba materiálu ve srovnání s jinými technologiemi.
Pokud aplikujete tuto sádrovou omítku v tloušťce od 4 mm na zdivo Ytong, není třeba používat penetraci ani perlinku v celé ploše! Perlinku je vhodné použít pouze v místech kritických přechodů. Při zpracování omítky Rimat 100 DLP oceníte i její vysokou přídržnost k podkladu a nízkou spotřebu materiálu. Na pórobeton (např. Ytong) není třeba penetrace ani perlinka aplikovaná v celé ploše! To vše při aplikaci Rimatu 100 DLP v tl. od 4 mm.
Použití sádrových omítek
Pro uchování tepelněizolačních vlastností pórobetonových tvárnic je vhodné použít sádrovou omítku. Pokud použijete sádrové omítky na plynosilikátech (pórobetonu, jako je např. Ytong), máte zajištěno dodatečné vysychání tvárnic. Sádrová omítka má totiž stejný difuzní odpor (10) jako plynosilikátová tvárnice. Co se týče zdiva, tak mezi nejlepší podklady určitě patří pórobetonové, betonové nebo broušené keramické tvárnice, které samy o sobě vytváří poměrně rovný povrch a při kombinaci se sádrovou omítkou lze dosáhnout opravdu vynikajících výsledků.
V interiérech, kde se setkává zdivo se sádrokartonem či betonovými panely, je možné pomocí sádrové omítky vytvořit opticky identické povrchy.
Čtěte také: Omítání OSB desek venku: Tipy a triky
Je vhodná do všech vnitřních místností s běžnou vlhkostí vzduchu, ale také v kuchyních a koupelnách se zvýšenou vlhkostí. Pro ruční nanesení na cihelné zdivo, pórobeton, beton, vyzrálé vápeno-cementové, cementové a sádrové omítky, sádrokartonové desky a hrubé omítkové podklady. Je zvláště vhodná pro renovace a při výměně oken (úprava ostění a nadpraží). Je odolná proti popraskání, vydatná, lehká pro zpracování a umožňuje vytvořit ideálně vyhlazený povrch s výbornou paropropustností. Odolává praskání způsobenému smršťováním během tuhnutí a schnutí.
Příprava podkladu a aplikace
V prvním kroku si nachystáte podklad tak, aby následná vrstva omítky měla co nejlepší vlastnosti. Podklad musí vyhovovat platným normám, musí být pevný, bez uvolňujících se částic, zbavený prachu, nátěru, zbytků odformovacích prostředků a výkvětů. Musí být dostatečně drsný, suchý a rovnoměrně nasákavý. Povrch nesmí být zmrzlý, nebo vodoodpudivý. Správná příprava spočívá ve zbavení stávajícího povrchu všech nečistot, prachu a mastnoty, což zabrání možnému odlupování omítky.
Penetrace a kontaktní můstek
Podle savosti zdiva poté použijete penetrační nátěr (v případě savých materiálů) nebo kontaktní můstek (v případě nesavých materiálů). Nutnost penetrace stěn či stropů a zhodnocení podkladu provádíme dle skutečné situace na stavbě. V závislosti na nasákavosti podkladu a klimatických podmínkách: Savé podklady z penetrovat penetrací Cemix 2613 (pórobeton). Pro tloušťky omítky nad 4 mm není třeba podklad penetrovat (např. Ytong). Extrémně savé podklady (a při tloušťce omítky do 4 mm) se opatří Základním penetračním nátěrem Rigips. Sklovitě hladké podklady (např. monolitické konstrukce z betonu, polystyrenové tvarovky) opatříme kontaktním nátěrem pro zvýšení přídržnosti omítky k podkladu. Betonové podklady (hladké podklady), vápenopískové cihly a bloky opatři kontaktním můstkem Cemix 4020. Podklad z pálených bloků a cihel pouze zvlhčit vodou. Pro zlepšení zpracovatelnosti omítky, prodloužení času na zpracování se doporučuje použít také penetraci Cemix 2613. Případně nestandartních podkladů upravit vhodnou metodou pro dosažení požadovaných vlastností. Nerovnosti podkladu vyrovnat vhodnými materiály Cemix a nechat vyschnou a vyzrát.
Příprava směsi a nanášení
Sádrovou směs obvykle připravujete na místě pouhým smícháním zakoupené sypké směsi s vodou v přesném stanoveném poměru. Do čisté nádoby s čistou vodou pomalu nasypeme směs Rimat. Po úplném pohlcení vodou se směs nechá 3-5 minut nasáknout. Směs se dokonale rozmíchá. K rozmíchání směsi použijte pitnou vodu nebo vodu odpovídající EN 1008. Smíchání proveďte pomocí pomaluběžného míchadla. Rozmíchejte na homogenní směs bez hrudek, nechte odležet. Poté opět znovu krátce promíchejte. Poté směs míchejte tak dlouho, dokud v ní nejsou žádné hrudky a dosáhnete požadované konzistence. Tu poznáte tak, že vám výsledná omítka nestéká po povrchu.
Nanášení sádrové omítky lze provádět jak ručně, tak pomocí speciálních strojů. Sádrové omítky Rimat se aplikují ručně natahováním pomocí nerezového hladítka nebo strojně. Omítku aplikujte na plochu zednickou lžíci, nerezovým hladítkem nebo jiným vhodným nástrojem. Při aplikační tloušťce nad 5 mm je vhodné plochu srovnat pomocí hliníkové „h“ latě. Při nanášení větších tloušťek se provede srovnání plochy tažením latě do kříže.
Čtěte také: Typy a využití hrubé omítky
Dokončení povrchu
Poté plochu srovnejte nahrubo stahovací latí nebo hladítkem do požadované roviny. Pokud chcete dokonale hladký výsledný povrch, tak ještě použijte hliníkovou lať, kterou dotvoříte finální rovný vzhled. Takto upravený povrch se nechá zavadnout asi 60 - 90 minut. Po zavadnutí omítky plochu zkropte a ztočte hladítkem - oranžovou houbou. Po opětovném zavadnutí a ztuhnutí sádrového šlemu se povrch vyhladí pomocí glejtování či filcování. Pro vytvoření hladké struktury povrchu: Úprava gletováním. Při požadavku na štukový povrch: Po následném zavadnutí se plocha ztočí molitanových hladítkem.
Ochrana po aplikaci
Po aplikaci je třeba se vyhnout přímým negativním účinkům slunce, tepla, vlhka a průvanu. Chraňte před mrazem a deštěm. Okamžitě po ukončení prací umyjte vodou. Zkracuje dobu schnutí. Jednovrstvá omítka: 10 mm.
Srovnání s jinými typy omítek
Na podkladové zdivo můžete nanášet několik vrstev různých stavebních hmot, které se liší tloušťkou, strukturou a mechanickými vlastnostmi. Jádrové (hrubé) omítky zajistí vyrovnání podkladu, samy o sobě však mají velmi zrnitou strukturu a neumožňují dokonalé vyhlazení. Můžete je ale nanášet v silnější vrstvě (až 20 mm). Jádrové omítky poměrně dlouhou dobu zrají. Při tloušťce 10 mm potřebují k vyzrání minimálně 10 dnů. Pro zlepšení vzhledu doporučujeme na hrubou omítku nanést štuk, případně stěrku. K dispozici jsou i v pastovité konzistenci (např. oblíbený Keraštuk s obsahem kaolinu), a tak je jejich aplikace jednoduchá a bezprašná. Na rozdíl od jádrových omítek jsou tenkovrstvé (v řádu několika mm). Povrch dokonale vyrovnají, sjednotí strukturu a omezí přenos smršťovacích trhlin. Štuky jsou předurčené pro nanášení na hrubé omítky s dobrou přilnavostí.
Jádrová omítka je u nás stále nejrozšířenějším druhem omítek. Nejčastěji se setkáváme s jádrovou omítkou vápennou či vápenocementovou, která tvoří podklad pro finální vrstvu, tedy štuk. Z toho jasně vyplývá, že jádrová omítka je tzv. dvouvrstvá, takže její aplikace se prodlužuje o vysychání a zrání jednotlivých vrstev. V tomto aspektu je sádrová omítka výhodnější. Naopak výhodou oproti sádře je výrazně vyšší odolnost, jak proti vlhkosti, tak proti jinému namáhání. Z ekonomického hlediska vychází jádrová omítka o dost levněji.
Omítky ze směsi vápna a cementu jsou dostupné v různé velikosti zrna (hrubé i jemné). Jsou cenově dostupné a díky příměsi cementu si poradí s vyšší vlhkostí. Proto se používají i pro realizaci omítek v kuchyních a koupelnách. Mají dobrou schopnost tepelné akumulace a ve srovnání se sádrovými omítkami i lepší akustické vlastnosti. Čistě vápenné omítky se v interiérech nejčastěji používají pro finální omítání ve formě štuků. Existují i hrubé vápenné omítky určené pro omítání komínů, sklepů či skladových prostorů. Ve srovnání s vápenocementovými omítkami jsou méně pevné a také více nasákavé. Pro použití do koupelen, kuchyní a na sanace vlhkých zdí se tak nehodí.
Hlavním konkurentem vápenných štuků jsou sádrové omítky, které z estetického hlediska patří k nejdokonalejším. Při správném provedení je sádrová omítka perfektně rovná a hladká, a to bez jakýchkoli zrníček na ploše. Specifickým typem vnitřních omítek jsou hliněné. Představují návrat k tradičním postupům. Díky šetrnosti k přírodě a zdravotní nezávadnosti jsou stále žádanější, a to zejména u dřevostaveb. Připravují se ze směsi písku a jílu. Mohou být vyhlazené, strukturované, či reliéfní. Použít je můžete na téměř jakýkoli podklad.
Cena sádrových omítek
Celkové výdaje na aplikaci sádrové omítky závisí samozřejmě na ploše, kterou budete omítat, ale také na způsobu nanášení. V případě, že si necháte sádrovou omítku zrealizovat specializovanou firmou, která provede aplikaci vrstev pomocí stroje, tak se cena bude pohybovat v rozmezí od 200 Kč do 350 Kč za jeden metr čtvereční (ceník sádrové omítky - cena za m2). V případě, že se do omítání pustíte sami, tak zaplatíte řádově do 100 Kč za 1 l balení penetračního nátěru a poté přibližně 190-350 Kč za jeden 25 kg pytel sypké sádrové směsi.
tags: #omitka #jednovrstva #sadrova #vlastnosti #použití