Nadkrokevní izolace pro pasivní domy: Revoluční způsob, jak ušetřit energii a zlepšit komfort střechy!

Dům, stejně jako každé jiné těleso, ztrácí a získává teplo přes svůj povrch. Nejslabším místem povrchu budov jsou přitom střechy. Vnitřní teplo uniká střechou více než stěnami proto, že teplý vzduch zkrátka stoupá vzhůru. Střechy jsou pak slabým místem i z hlediska tepelných zisků, protože převážná většina energie ze slunce dopadá právě na ně.

V porovnání se svislými konstrukcemi jsou střechy náročnější i z konstrukčního hlediska - nesmí být zbytečně těžké, a tím mají i nízkou schopnost akumulovat teplo či chlad a zbrzdit tak proces nežádoucího ochlazování či ohřívání. Jako teplotní absorbent je naopak vhodné využívat těžkých obvodových stěn a příček.

Optimální tepelné ochrany a pohody dosáhnete při hodnotě součinitele prostupu tepla U ≤ 0,10 W∙m^-2∙K^-1, což je doporučená hodnota pro pasivní domy. To odpovídá tloušťce izolačního materiálu až 430 mm (tloušťka může být i menší v závislosti na druhu použitého materiálu). Chronologicky starší princip mezi- a podkrokevního zateplení ustupuje dnes již standardním systémům nadkrokevních izolací.

Výhody nadkrokevní izolace a inovace

Pro šikmé střechy je z mnoha důvodů výhodné umístění tepelné izolace nad krokve. S vzrůstajícími požadavky na kvalitu zateplení v souladu s dotačním programem Nová zelená úsporám podporujícím pasivní domy, se zvýšil i tlak na co největší tloušťku zateplení bez tepelných mostů.

Mezi hlavní výhody nadkrokevní izolace patří:

Čtěte také: Kompletní informace o cihlově červených okapových systémech

Úspora prostoru v interiéru: Systém umožňuje architektonicky zajímavé a elegantní přiznání krovu v interiéru.
Jednoduché a bezpečné umístění parozábrany: Provádění parozábrany na ideálně rovném podkladu je jednoduché, spolehlivé. Spoje je možno snadno a kvalitně slepit.
Krov bez kondenzace: Dostatečné větrání střešní krytiny. Střešní skládaná krytina je umístěna na tradičním laťování, což zajišťuje dostatečné větrání pod krytinou.
Bez tepelných mostů v konstrukci.
Vysoká únosnost tepelné izolace: Vysoká pevnost EPS v tlaku zaručuje minimální deformace od zatížení i při velkých tloušťkách izolace.
Možná aplikace také při zhoršeném počasí.

Inovace Isover v nadkrokevních izolacích

Reakcí Isoveru na zájem investorů o co největší tloušťku zateplení bez tepelných mostů bylo uvedení nových dvouzávitových vrutů o délce až 520 mm. S těmito vruty lze s ohledem na jejich sklon dosáhnout tloušťky zateplení až 360 mm a tím prakticky bez tepelných mostů snadno vyřešit i zateplení pasivního domu.

Prvním vylepšením systémů Isover je vytvoření varianty v kombinaci s trámky z polystyrenu, tj. nahrazení původních nosných trámků z minerální vlny (Isover TRAM MW) ekvivalentem z polystyrenu (Isover TRAM EPS). Touto změnou se docílilo maximální efektivity z hlediska tepelné izolace - z tepelného hlediska je výrobek Isover TRAM MW s λD=0,044 W·m^-1·K^-1 oproti Isover TRAM EPS s λD=0,035 W·m^-1·K^-1 tepelným mostem.

Další vylepšení vzniklo na základě požadavku realizačních firem. V původním řešení musela mít staticky nadimenzovaná horní kontralať min. rozměr 50/60 mm, což ale často vedlo ke sporům na stavbách, jak kontralať přesně natočit. První myšlenkou bylo zvolení nového řešení s kontralatí o rozměrech 60/60 mm, čímž by se tento problém odstranil. V praxi však bohužel takové kontralatě nejsou běžně skladem, a proto velmi často při samotné realizaci docházelo k levnějšímu řešení, a to použití dvou kontralatí o rozměru 40/60 mm. Na základě těchto informací ISOVER inicioval v CSI v Praze vypracování nového statického výpočtu pro tuto variantu. Výhodou tohoto nového řešení je kromě nižších nákladů i rychlost provádění. Do prostoru spodní kontralatě navíc lze aplikovat další vrstvu tepelné izolace.

Nejnovější modifikaci přineslo vylepšení unikátní parobrzdy Isover Vario® KM Duplex UV. Nová vylepšená parobrzda Isover Vario® XtraSafe je opatřena speciálním rounem, které při kontaktu s krokvemi funguje podobně jako suchý zip. Díky této parobrzdě s proměnlivou hodnotou ekvivaletní difuzní tloušťky sd=0,3-25 m získal systém další výhodu a v případě netěsností je schopen vysychat i směrem do interiéru.

V zimním období se parobrzda chová jako každá jiná vzduchotěsná vrstva, ale v létě se její vlastnosti vlivem změn relativní vlhkosti vzduchu mění a ekvivalentní difúzní tloušťka se snižuje z 25 až na 0,3 m (a z 5,0 až na 0,30 m u původní parobrzdy ISOVER Vario® KM Duplex UV). Díky této vlastnosti je tato parobrzda označována jako chytrá, jelikož v případě potřeby umožní, aby stavba „dýchala" i směrem do interiéru a zabránila tak nepříjemnému nárůstu vlhkosti v některých detailech či špatně větraných místech střechy. Nový systém dostal i nový název, a to Isover X-TRAM. Novinkou řady Isover Vario® je pak speciální samolepicí spojovací páska Isover Vario® XtraPatch pro přichycení folie Isover Vario® XtraSafe. Jednotlivé díly pásky 2 x 6 cm se lepí na vzdálenost 40 cm.

Čtěte také: Nádoby na dešťovou vodu pro vaši zahradu

Systém TopTherm od Rigips

Rigips, s.r.o., přináší nový systém TopTherm pro zajištění nadkrokevní tepelné a zvukové izolace šikmých střech. Je určen především pro energeticky úsporné rodinné domy, tj. zpravidla pro nízkoenergetické a pasivní stavby. Stávající nadkrokevní konstrukce však neumožňovaly umístění dostatečné tloušťky tepelné izolace, která je však pro nízkoenergetické, popř. pasivní domy nevyhnutelná.

Mezi vlastnosti systému TopTherm patří:

Jednoduchá a spolehlivá aplikace.
Vysoká únosnost tepelné izolace.
Vysoká pevnost EPS v tlaku zaručuje minimální deformace od zatížení i při velkých tloušťkách izolace.
Možná aplikace také při zhoršeném počasí.
Bez tepelných mostů v konstrukci.
Přiznání krovu v interiéru.
Jednoduché a bezpečné umístění parozábrany.
Krov bez kondenzace.
Dostatečné větrání střešní krytiny.
Spolehlivé a snadné kotvení v ploše: Kotvení systému v ploše je provedeno předmontovanými nerezovými tyčemi malého průměru, tak je zajištěno maximálně spolehlivé přikotvení proti sání větru. Nerezové provedení a malý průměr tyče zajišťují minimalizaci vznikajícího tepelného můstku a prakticky neomezenou životnost.
Svorníky pro přenos šikmé složky zatížení: Šikmá složka zatížení od krytiny je spolehlivě přenášena do krokví svorníky v oblasti římsy a okapu. Jednoduchý svorníkový spoj je používán pro veškeré tloušťky tepelné izolace.

V úrovni spodní vrstvy tepelné izolace je možno provádět elektrorozvody, popřípadě umístit pomocnou nosnou konstrukci například pro sádrovláknité desky Rigidur bez výrazného porušení parozábrany. Místo závěsných latí je možno aplikovat pro střešní krytiny, jako například asfaltové šindele, štípaná břidlice apod., celoplošné bednění.

Konstrukční řešení pro pasivní domy

V případě nízkoenergetických domů se u šikmých střech zděných domů i dřevostaveb osvědčily krovy ze štíhlých krokví tl. max. 80 mm, obvykle profilu 80/240mm, které mají příznivý vliv na výsledný součinitel prostupu tepla celé skladby střešního pláště. V rovině střechy jsou z vnější strany zakryty ztužující OSB deskou na pero drážku, která tvoří zároveň pojistnou hydroizolaci. Mezi krokve obvykle aplikujeme 150mm minerální vlny s větrovou zábranou, pod krokve k přerušení tepelného mostu dalších 200mm zpravidla minerální vlny, nebo polystyrénu mezi rozdělující štíhlé dřevěné profily. Nad záklopem umístíme standardní latě, kontra latě a střešní krytinu. Uvnitř konstrukce je instalační rovina pod parozábranou, s povrchem ze sádrokartonu.

V případě střech pro pasivní domy lze aplikovat totéž konstrukční schéma s tím, že se z krokví stávají jednoduché přímopasové nosníky (někdy v literatuře označované za dělené krokve) s vyšší vrstvou tepelné izolace. Vrchní přírubu tvoří staticky únosná krokev z masivního dřeva, ke které je pásky z OSB desek připojena spodní, pouze konstrukční příruba, která nese souvrství podhledu. Vyhýbat bychom se měli příhradovým nosníkům s diagonálními vzpěrami. Pokud nepoužijeme foukanou nebo stříkanou tepelnou izolaci, je dotěsnění mezer běžnými deskami nerealizovatelné a vznikají systémové tepelné mosty.

Čtěte také: Průvodce kotvením komínu v nadkrokevní izolaci

Důraz je třeba dát na důsledné ošetření prostupů instalací a případných kleštin zpravidla fóliovou parozábranou pomocí systémových lepících pásek, pastovitých tmelů a podélných přítlaků zalištováním. Pečlivě je třeba ošetřit návaznost a přechod tepelné izolace obvodových stěn, štítů a střešního pláště. Štíhlé prvky krovu vyžadují vyloučení nadbytečné zátěže těžkou krytinou. Kromě zinkového plechu často používáme cementovláknité šablony a vlnovky, nebo lehčí typy pálených tašek. Méně vhodná je těžká betonová krytina, která zároveň v horkých letních dnech akumuluje teplo s fázovým posunem. Nezajímavé není ani použití zateplených dřevěných střešních prefabrikovaných panelů s integrovanými slunečními kolektory, které zároveň tvoří krytinu.

V současnosti hojně propagované provedení tepelné izolace v podobě tuhých, na zámek spojovaných izolačních desek nad rovinou krokví vnímám s rozpaky. Charakteristickým znakem je kotvení dlouhými vruty, které nekontrolovatelně perforují hlavní vzduchotěsnou vrstvu. Další problém se vzduchotěsností vzniká u uložení krokví na pozednici. Jejich skladba dosud nevyhovuje požadavkům na pasivní domy. Některá tato řešení generují požadavek na nevzhledné výškové uskočení krokve u okapu, které je nezbytné zakrýt bedněním. Je z mého pohledu výtvarným paskvilem vyvolaným křečovitým technickým řešením. V tomto místě vzniká obvykle bodový tepelný most.

Střešní okna a jejich vliv na pasivní domy

Střešním oknem nazýváme výplň otvoru v šikmých střechách. Jedná se o výrobek ve střešní konstrukci významně namáhaný povětrnostními vlivy z vnějšku, ale i uživatelskými vlivy zevnitř. Zabudování střešního okna do střešní konstrukce provede specialista, stejně jako celý objekt, celou střechu.

V mnoha případech je však radost uživatele zničena pohledem na mokré a ušpiněné ostění navazující na střešní okno. Dojem, že oknem zatéká, je pak první, co dotyčného napadá. Ve většině případů se nakonec zjistí, že nejde o průnik vody střešním pláštěm, ale o kondenzaci vlhkosti. Vyřešení tohoto fyzikálního jevu je věc poměrně složitá a nedá se odstranit jednoduše, jako zmíněné zatečení vody skrze střešní plášť, protože zohledňuje více faktorů, které se mohou vzájemně doplnit a způsobit tak neřešitelný problém.

Parametry střešních oken

Kvalita střešních oken je řazena dle známosti výrobce, protože výrobky jsou na první pohled stejné a bez podrobnějšího zkoumání rozdíl neuvidíte. Teprve podrobnějším zkoumáním se dostaneme k detailům, ve kterých se tyto výrobky vzájemně liší, ale jen část z toho pozná přímo uživatel, zbytek jsou detaily, které odhalí pouze odborník.

Uživatel někdy má možnost ovlivnit, jaké střešní okno bude do konstrukce osazeno, ale vesměs jako laik vybírá pouze podle ceny. Je třeba zmínit zásadní rozdíl oproti cenám fasádních oken - střešní okno je zcela zásadně jinak namáháno vnějšími vlivy (sníh, led, voda i vítr na střešní plášť i střešní okno působí přímo). Střešní okno je z důvodu vodotěsnosti oknem z vnější strany oplechovaným s nutnou návazností lemování na střešní krytinu. Na rozdíl od fasádních oken jsou střešní okna vždy zabudována před střešní plášť, vždy nad něj vyčnívají, i když v průběhu let se to snížilo na minimum, má to vliv na namáhání střešních oken ledem a sněhem, ale také na ochlazování celého střešního okna, a to už je významný faktor pro chování tohoto prvku v konstrukci.

Důležité parametry střešního okna

Zasklení: Lze vybírat z více možností, obecně se však rozlišuje na dvojsklo a trojsklo. Objevuje se snaha přidávat další tabule, ale to se negativně projevuje na váze křídla a namáhání kování, stejně jako snižování průniku světla.
Křídlo a rám: Jeho provedení ovlivňuje chování po dobu životnosti. Historicky se střešní okna vyráběla podobně jako fasádní z dřevěných materiálů, v průběhu let se přidaly plastové profily. Kovová provedení jsou méně častá z důvodu promrzání rámů. Oplechování z vnější strany je běžně používaným prvkem, kdy nejčastěji používaným materiálem je eloxovaný hliník, lze však použít i titanzinek nebo měď. Rám je třeba do střechy kotvit a vlastně celé okno je třeba napojit na střešní konstrukci tak, aby mohlo plnit svoji funkci.
Součinitel prostupu tepla (U_w): Pouze údaj o U_w, tedy součinitel tepelného odporu střešního okna, není zcela vypovídající. Výrazný vliv má samotný rám, hodnota U_f, tedy součinitel tepelného odporu rámu, se běžně neuvádí, je však důležitou hodnotou s ohledem na předsazené umístění střešního okna ve střešním plášti.

Je třeba si uvědomit, že na rozdíl od rámu fasádního okna osazeného uvnitř stěny, kde je více chráněn před povětrnostními vlivy, je rám střešního okna namáhán z čela a navíc i z boku, kde fasádní okno má již oporu ve stěně. Vlastní konstrukce rámu střešního okna při zohlednění těchto skutečností významně přispívá ke zmenšení ochlazování a má zásadní vliv na vnitřní povrchovou teplotu. Použití zateplovacích bloků z vnější strany rámu, které jsou konstruovány tak, aby ochránily i část rámu vystupující nad horní hranu střešních latí (příklady pro skládanou krytinu), výrazně zlepšuje tepelně-technické vlastnosti. Prvním krokem samozřejmě bylo snížení výšky rámu nad střešní konstrukcí, s ohledem na zajištění vodotěsnosti to má však svoje hranice.

Čím je hodnota U_w nižší, tím je výrobek lepší. Tepelně-technická norma ČSN 73 0540 - 2 : 2011 uvádí základní požadavek pro šikmou výplň otvoru se sklonem do 45⁰ U_w = 1,4 W/(m².K), doporučená hodnota je na úrovni U_w = 1,1 W/(m².K) a doporučená hodnota pro pasivní domy je U_w = 0,9 W/(m².K). Pro střešní konstrukci ve stejném sklonu je to pak požadovaná hodnota U_w = 0,24 W/(m².K), doporučená hodnota U_w = 0,16 W/(m².K) a doporučená hodnota pro pasivní domy U_w = 0,15-0,10 W/(m².K).

Srovnání součinitelů prostupu tepla

Konstrukce	Požadovaná hodnota U_w [W/(m².K)]	Doporučená hodnota U_w [W/(m².K)]	Doporučená hodnota U_w pro pasivní domy [W/(m².K)]
Šikmá výplň otvoru (střešní okno)	1,4	1,1	0,9
Střešní konstrukce (sklon do 45⁰)	0,24	0,16	0,10 - 0,15
Svislá výplň otvoru (fasádní okno)	-	-	-
Vnější stěna	-	-	-

Porovnáním uvedených hodnot zjistíte, že požadavek na střešní okno je cca 6x horší, než na střešní konstrukci, ve kterém je umístěno. Porovnáte-li svislou stěnu a výplň otvoru v ní, pak podle stejného předpisu je požadavek na svislou výplň otvoru cca 5x horší, než pro vnější stěnu samotnou. Střecha a střešní okno jsou požadovány v lepších hodnotách, než vnější svislá stěna a fasádní okno v ní, což je opodstatněné. Požadavek U_w = 1,4 W/(m².K) splní běžně i horší střešní okna, na doporučenou hodnotu U_w = 1,1 W/(m².K) jste schopni s kvalitními rámy dosáhnout ještě s dvojsklem a doporučenou hodnotu pro pasivní domy U_w = 0,9 W/(m².K) splníte s lepším trojsklem. V současné době nejlepší dosažené hodnoty pro střešní okno jsou U_w = 0,78 W/(m².K).

V praxi se bohužel setkáváme s výraznou nerovnováhou mezi střešní konstrukcí a střešním oknem, ve značném množství případů již v samotných projektech, velké množství případů pak ovlivní samotná realizace. Trend zateplování a významného přidávání tepelných izolací pokračuje, souvisí nejen se zvyšování tloušťky vrstvy, ale i s používáním izolací s lepšími parametry, ve střechách udělaly posun rovněž nadkrokevní izolace.

Instalace střešního okna a prevence kondenzace

Způsob otevírání křídla ve střešním okně má zásadní vliv na kondenzaci vodní páry na vnitřním povrchu, protože otevíráním větráte, tedy pokud větrání vnitřního prostoru není zajištěno jinak. Vlhkost vnitřního prostoru je zásadní pro tvorbu kondenzátu a je významně ovlivnitelná chováním uživatele. Pohodlné otevírání samo o sobě přispívá k ovlivnění chování uživatele správným směrem.

Napojení jednotlivých vrstev střešní konstrukce na rám střešního okna, ale i samotné provedení tvaru ostění ovlivňuje funkčnost i běžný provoz. V střešních konstrukcích se používají různé typy krytin a různé skladby a tloušťky jednotlivých vrstev střešního pláště. Napojení střešního okna do konstrukce pak musí zajistit správné fungování jako celku, znamená to tedy podřídit návaznosti napojení skutečnému stavu skladby střešního pláště a pokusit se maximalizovat množství tepelné izolace v okolí jeho rámu.

Je třeba mít v patrnosti, že množství faktorů negativně ovlivňující chování střešního okna v konstrukci se zvýšilo. Těsnosti konstrukcí neumožňují přirozený odliv vodní páry netěsnými spárami mimo objekt, jak tomu bývalo v minulosti, naopak její množství uvnitř prostoru se zvyšuje (praní, sušení, vaření, sprchování, žehlení parní žehličkou, snižování teploty v místnosti). Přidává se i faktor větší tloušťky konstrukcí, čímž vzniká hlubší ostění s problematičtějším prouděním vzduchu a v neposlední řadě také vývoj nízkoteplotních systémů způsobuje, že otopné těleso byť instalované a používané nevydává prakticky žádné teplo použitelné pro proudění vzduchu a ohřívání spodního líce střešního okna, použitím vnitřního zastiňovacího doplňku pak celá situace dostává katastrofickou podobu.

Tvar ostění má vliv na průnik světla do místnosti, cirkulaci vzduchu i zateplení prostoru v těsné blízkosti rámu, zejména ve spodní a horní části je důležité, aby nebyl proveden pod ostrým úhlem, jak tomu bývalo v minulosti, ale kolmo na rám do vzdálenosti cca 8-10 cm, což umožní doplnit alespoň minimální množství tepelné izolace do kritických míst a ve spojení se zateplovacím blokem zajistit rozumný průběh tepelných izolací.

Ve skládané krytině je pro výšku osazení střešního okna zásadní zalaťování střechy, jeho spodní část osazujeme vždy nad ucelenou řadu střešních tašek. Mnohdy je třeba rozhodnout, zda střešní okno bude osazeno o řádek krytiny výše nebo níže, v blízkosti pozednic bývá toto rozhodnutí zásadní pro případné zapuštění spodní části okna do stěny. Tomuto případu je lepší se vyhnout a osadit střešní okno výše nebo je pak nutno provést doplňková opatření pro zmírnění dopadu výrazně horší cirkulace vzduchu.

Důležité prvky pro správnou funkci střešního okna

Parozábrana: Důležitým prvkem ve střešní konstrukci je parozábrana a tu je třeba parotěsně napojit na rám střešního okna. Pokud máte na rámu okna již z výroby připravený límec parozábrany, přivedete parozábranu z konstrukce k němu a přelepíte systémovou páskou.
Zateplovací blok: Pokud je jím rám střešního okna vybaven, je jím zajištěno zateplení rámu z vnější strany i nad horní hranou latí a podle typu střešního okna i lepší hodnota součinitele tepelného odporu rámu. Rámy střešních oken se dostávají na hodnoty okolo U_f = 1,3 W/(m².K), rámy ROTO Designo R6/R8 mají ve dřevěném provedení U_f = 1,14 W/(m².K), v plastovém dosahují hodnot U_f = 1,08 W/(m².K). Na zateplovací blok pak již stačí navázat vrstvou tepelné izolace z konstrukce, provedení se bude lišit podle použitého izolantu i zateplovacího systému.
Pojistná hydroizolace: Musí navázat na rám střešního okna, ve většině případů se toto napojení provádí dodatečně, je tedy nutno po vytvoření otvoru v místě osazení střešního okna dokončit její napojení na rám. Pomocí sady vnějšího napojení lze vytvořit větrotěsné a vodotěsné napojení díky systémovému řešení s použitím hliníkových lišt a lepicích pásek.
Odváděcí žlábek: Umisťuje se v pojistné hydroizolaci co nejblíže nad střešní okno tak, aby zajistil odvod případně zateklé vody nebo zafoukaného prachového sněhu z krokevního pole mimo střešní okno, voda je tak vedena do vedlejšího krokevního pole. V místě přechodu žlábku je nutno přerušit kontralatě, pojistnou hydroizolaci přerušit svisle v místě pod kontralatěmi a dále vodorovným řezem docílit možnosti osazení odváděcího žlábku a montážního límce pod stávající pojistnou hydroizolaci.
Lemování: Je systémový prvek zajišťující napojení střešního okna na krytinu s jednoznačnou funkcí - odvádět vodu z horní strany okna podél jeho boků dolů a zde ji opět vyvést na krytinu, aby mohla nerušeně pokračovat až do okapu. Lemování se ve skládané krytině nachází nad horní hranou laťování, zakrývá napojení jednotlivých vrstev pod ním, včetně montážní latí sloužících ke kotvení střešního okna, a zejména ve spodní části se musí vypořádat s přechodem ze spodní strany krytiny na její horní líc. Lemování je vyráběno ve více variantách s ohledem na různé typy střešních krytin, vždy je třeba použít příslušnou variantu.

Výměna střešních oken

Správné napojení jednotlivých vrstev u nové konstrukce je náročné a měl by je provádět odborník. U výměny střešních oken je situace daleko složitější a ne všichni si s tím umí správně poradit. Při výměně na Vás čekají různá překvapení, která však ve většině případů zjistíte až ve chvíli demontáže stávajícího prvku, ve starších konstrukcích všechny dnes používané prvky a vrstvy nenajdete, většinou chybí parozábrany, příp. parobrzdy, kontralatě, pojistné hydroizolace nejsou, případně jsou tvořeny obyčejnou lepenkou přidanou dodatečně zevnitř. Smutnější jsou ovšem výměny v nových konstrukcích, kdy k výměně střešního okna dochází již po cca 5 letech.

Pokud se k tomu přidá netěsnost parozábrany, případně špatně provedená tepelná izolace v těsné blízkosti okna, nebo nedokončené napojení pojistné hydroizolace, pak na sebe nutnost výměny nenechá dlouho čekat. Když se majitel rozhodne k výměně, jistě jej nepotěší návrh odborníka, že je při výměně třeba provést kompletní revizi celého otvoru. Bez ohledu na uvedené překážky jde však o nutnost pochopení skutečnosti, že když už je do konstrukce zasahováno a výměna se provádí, pak je nutno se v maximální míře pokusit vylepšit napojení rámu střešního na jednotlivé vrstvy střešního pláště, a přitom zkontrolovat skutečný stav.

Podrobné informace o zateplení šikmých střech a stropů najdete v brožuře, kterou si zdarma můžete stáhnout na www.isover.cz.

tags: #okap #nadkrokevní #izolace #pasivní #domy #informace

Nadkrokevní izolace pro pasivní domy: Efektivní řešení pro střechy