Cílem tohoto článku je blíže objasnit téma ochranných pásem elektrizační soustavy. Veřejností jsou ochranná pásma často vnímána jako prostor vlastníka elektrizační soustavy, který je omezuje na vlastnickém právu, primárně brání ve výstavbě a snižuje hodnotu pozemku. Je však třeba v prvé řadě konstatovat, že ochranná pásma vznikají ze zákona. Rozsah a omezení tak nevznikají vůlí vlastníka elektrizační soustavy, nýbrž mocí zákonodárnou. Účelem pak není bránit ve výstavbě nebo jakkoliv znehodnocovat pozemek, ale zajistit spolehlivý provoz zařízení elektrizační soustavy a dále zajistit ochranu života, zdraví a majetku osob. Zaměříme-li se dále na ustanovení, která se týkají ochranných pásem, je třeba zdůraznit, že při jejich tvorbě bylo úmyslem zákonodárce mj. chránit energetická zařízení, zajistit bezpečnost osob vyskytujících se v jejich blízkosti a bezpečný provoz elektrizační soustavy, což vše je ve veřejném zájmu. Proto jsou v legislativě stanovena pravidla pro činnosti v ochranných pásmech elektrizační soustavy. Ustanovení energetického zákona je nutné chápat v kontextu s jejich účelem.
Definice a vznik ochranných pásem
Ochranným pásmem elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a ochraně života, zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o povolení záměru podle stavebního zákona, a pokud není takové povolení vyžadováno, potom dnem uvedení zařízení elektrizační soustavy do provozu. Může nastat situace, kdy se v místě nenachází fyzicky zařízení elektrizační soustavy, ale může se zde nacházet již jeho ochranné pásmo. Bude-li si to situace vyžadovat, je vhodné se vždy obrátit na vlastníka elektrizační soustavy o sdělení k existenci elektrických sítí. Ochranné pásmo zařízení elektrizační soustavy zaniká trvalým odstraněním stavby. Za trvalé odstranění stavby nelze považovat probíhající výměnu vedení a sítí technické infrastruktury.
Dle § 46 odst. 5 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), vzniká u podzemních kabelů elektrizační soustavy ochranné pásmo. Elektrizační soustava je definována v § 2 odst. 2 písm. a) bod 4 zákona č. 458/2000 Sb.
Historický kontext a přechodná ustanovení
Nadále je třeba upozornit, že na zařízení elektrizační soustavy vzniklá před 1.1.2001 platí přechodné ustanovení ohledně ochranných pásem podle § 98 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona. To znamená, že pro zařízení elektrizační soustavy vzniklá v období od 1.1.1958 do 31.12.1994 je nutné použít ustanovení oddílu 2 nařízení vlády č. 80/1957 Sb., vládního nařízení, kterým se provádí zákon č. 79/1957 Sb., o výrobě, rozvodu a spotřebě elektřiny (elektrizační zákon). Pro zařízení elektrizační soustavy vzniklá v období od 1.1.1995 do 31.12.2000 je nutné použít ustanovení § 19 zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci. Lze si totiž všimnout, že prostory ochranných pásem se pro zařízení elektrizační soustavy před 1.1.1995 zásadně liší. Použití správně stanoveného prostoru ochranného pásma má pak zásadní vliv při aplikaci výměny vedení a sítí technické infrastruktury podle přílohy č. 1 k zákonu č. 283/2021 Sb., stavební zákon (nový) odst. 1 písm. a) bodu 11. a 12.
Rozsah ochranných pásem
Ochranné pásmo venkovního vedení elektrické energie je vymezeno svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení od krajních vodičů a mění se podle napětí:
Čtěte také: Ochrana zahrady stínící sítí
- nad 1kV do 35 kV - 7 m
- nad 35 kV do 110 kV - 12 m
- nad 110 kV do 220kV - 15 m
- nad 220 kV do 440 kV - 20 m
- nad 440 kV - 30 m
Pro podzemní vedení do napětí 110 kV včetně činí ochranné pásmo 1 m od krajního kabelu.
Níže uvedená tabulka shrnuje ochranná pásma pro různé hladiny napětí a doporučené vzdálenosti porostů:
| Hladina napětí | Ochranné pásmo (od krajního vodiče/kabelu) | Maximální výška porostu / Vzdálenost porostu od vedení | Bezpečná vzdálenost pro práci |
|---|---|---|---|
| Nadzemní vedení | 1 kV do 35 kV | 7 m | maximálně 3 m | |
| Nadzemní vedení | nad 35 kV do 110 kV | 12 m | maximálně 3 m | |
| Podzemní vedení | do 110 kV | 1 m | nesmí být žádný porost | |
| Vedení NN | nízké napětí (400/230 V) | alespoň 2 m | 1 m | |
| Vedení VN | vysoké napětí (22 kV) | alespoň 3,5 m | 2 m | |
| Vedení VVN | velmi vysoké napětí (110 kV) | alespoň 4,5 m | 3 m |
Činnosti v ochranných pásmech
Umístění stavby nebo provádění činnosti (např. terénní úprava) v ochranném pásmu zakázané není. Ovšem lze tak činit jen s uděleným písemným souhlasem vlastníka příslušné elektrizační soustavy, který jej vydá jen pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob. V případě veřejně prospěšné stavby stanoví pouze písemně podmínky realizace, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu. Z uvedeného vyplývá, že nelze tedy taxativně zmínit, jaké stavby lze umisťovat a jaké činnosti provádět v ochranném pásmu. Může se tak stát, že některá stavba nebo činnost bude v ochranném pásmu povolena a jiná zamítnuta. Např. realizace oplocení může být v případě ochranného pásma nadzemního vedení povolena, ale v případě ochranného pásma podzemního vedení zamítnuta. Posouzení je tedy velmi individuální a vždy bude záležet na mnoha faktorech (místo stavby nebo činnosti, druh zařízení elektrizační soustavy, druh stavby nebo činnosti, normativní požadavky), které musí vlastník elektrizační soustavy vyhodnotit. Nesouhlas se stavbou nebo činností v ochranném pásmu je povinen vlastník příslušné části elektrizační soustavy zdůvodnit. V opačném případě lze tento neodůvodněný písemný nesouhlas považovat za nesouhlas bezdůvodný ve smyslu § 91a odst. 1 písm. l) téhož zákona. V případě udělení souhlasu vlastníka elektrizační soustavy se stavbou nebo činností v ochranném pásmu nejsou dotčeny další povinnosti stavebníka (např. podle zákona č. 283/2021 Sb. stavební zákon (nový)).
Konkrétní omezení
V ochranném pásmu venkovního vedení je zakázáno zřizovat stavby, umisťovat konstrukce, uskladňovat hořlavé a výbušné látky, vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad 3 m. V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanismy o celkové hmotnosti nad 6 t.
V lesních průsecích jsou vlastníci či uživatelé pozemků povinni umožnit zaměstnancům společnosti EG.D, a.s., nebo touto společností zmocněným zhotovitelům udržovat volný pruh pozemku o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů (sloupů) nadzemního vedení. Pokud stav stromoví nebude nadále odpovídat výše uvedeným podmínkám, osloví vás zástupce EG.D, a.s., formou dopisu, ve kterém budou uvedeny další potřebné informace o způsobu provedení ořezu či odstranění dřeviny. Vlastník či uživatel nemovitosti, který neprovede ořez a odklizení dřevin, je povinen výkon činnosti v ochranném pásmu provozovateli distribuční soustavy umožnit.
Čtěte také: Ochrana dveří Toyoty Corolla Sedan
V nejbližší době zde bude na území města prováděn ořez stromů a keřů zasahujících do ochranného pásma distribuční soustavy elektrické energie. Vážení vlastníci a uživatelé pozemků, dovolte, abychom vás upozornili na nutnost dodržení zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) a povinnosti, které z něj plynou. Na základě tohoto zákona a dle platných norem (PNE 33 0000-6, PNE 33 3300, PNE 33 3301, PNE 33 3302) vás žádáme o odstranění dřevin, ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz elektrického distribučního zařízení. Odstranění, prosíme, proveďte podle níže uvedeného výpisu z předpisů tak, aby byla dodržena maximální výška porostu.
Fotovoltaické elektrárny a ochranná pásma
Příslušná ustanovení energetického zákona (zejména § 46) byla novelizována s účinností od 1. ledna 2016. Před tímto datem byla stanovena obecná velikost ochranného pásma výrobny ve velikosti 20 m, po novelizaci se objevuje citované ustanovení § 46 odst. Bohužel nelze zodpovědět bez znalosti konkrétní situace dané výrobny. Z kontextu dopisu vyplývá, že dotazy směřují k fotovoltaické výrobně elektřiny umístěné na střeše objektu a elektřina vyrobená v této výrobně je určena výhradně pro vlastní spotřebu. Tato výrobna je zřejmě připojena k distribuční soustavě přes odběrné místo stávajícího odběratele, které je k distribuční soustavě připojeno přes trafostanici na hladině VN; současně instalovaný výkon výrobny převyšuje hodnotu 10 kW.
Požár fotovoltaických panelů, které mají napětí až tisíc voltů a které nelze odpojit od zdroje, se hasí velmi obtížně. Úvodní foto: Požár fotovoltaických panelů na střeše skladovací haly v Kunicích u Prahy v roce 2012. Napětí až tisíc voltů a způsob zapojení do sítě komplikovalo hašení. Požár na fotovoltaických panelech 5. května 2011 ve Vrapicích způsobil zkrat.
Obecně platí, že výrobce elektřiny, resp. držitel licence na výrobu elektřiny, má podle energetického zákona právo připojit své zařízení k elektrizační soustavě, pokud splňuje podmínky připojení k přenosové soustavě nebo k distribuční soustavě a obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distribuční soustavy. Jednou z podmínek udělení licence je splnění technických předpokladů - ty se považují za splněné u energetického zařízení, u něhož je osvědčena jeho bezpečnost v rozsahu a za podmínek stanovených právními a ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a v souladu s technickou dokumentací.
Pro posouzení, zda se jedná o elektrizační soustavu, je důležité, zda tyto kabely propojují definovaná zařízení elektrizační soustavy (např. výrobnu a distribuční síť). Zařízení elektrizační soustavy se nevyskytují izolovaně, ale i jejich vzájemné propojení je nutnou podmínkou pro plnění funkcí elektrizační soustavy, neboť jak uvádí výše uvedená definice, jedná se o vzájemně propojený soubor zařízení. Vlastnictví kabelů jako takové není rozhodné pro určení, zda se jedná o elektrizační soustavu; prvky elektrizační soustavy mohou mít různé vlastníky (např. poskytovatele distribučních služeb, nebo subjekt, který uhradil náklady na zřízení elektrické přípojky, čímž se stal jejím vlastníkem apod.). Společné domovní elektrické instalace v domech sloužící pro připojení více zákazníků z jedné elektrické přípojky však nejsou součástí elektrické přípojky. V každém případě musí být náležitě zajištěna bezpečnost osob a majetku a bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy.
Čtěte také: Vylepšete vzhled Outlanderu
Konkrétní situace dané výrobny není známa a MPO nepřísluší nijak posuzovat situaci a konkrétní podmínky jednotlivých výroben. Dle § 18 energetického zákona je dozorem nad dodržováním energetického zákona pověřen Energetický regulační úřad, který je podle § 17 odst. 7 písm.
Chybné vymezení ochranných pásem
Mnohdy jsou ochranná pásma vztahována k některým elektrickým instalacím a zařízením nesprávně. Tyto chyby pramení zejména z použití špatné technické terminologie. Nejčastěji se lze setkat v dokumentacích staveb pro bydlení, občanské a komerční výstavby, kdy jsou elektrická zařízení vně budovy (např. hlavní domovní vedení, elektroměrový rozvaděč) nesprávně nazývány elektrickou přípojkou nebo domovní přípojkou, ačkoliv se jedná o vnitřní elektrický rozvod. Podobně jsou někdy chybně vztahována ochranná pásma k rozvodům elektrické energie venkovních světelných instalací (veřejného osvětlení). I v tomto případě se jedná o vnitřní elektrický rozvod. Vnitřní elektrický rozvod není součástí elektrizační soustavy a tudíž se k němu ochranná pásma podle § 46 nevztahují.
Další ochranná pásma technické infrastruktury
Pro úplnost je vhodné zmínit i další ochranná a bezpečnostní pásma, která se vztahují k jiným typům technické infrastruktury, ačkoliv nejsou přímo součástí elektrizační soustavy:
Ochranná pásma komunikačních vedení
Podzemní komunikační vedení
Podzemním komunikačním vedením se rozumí kabelové vedení, včetně kabelových souborů a zařízení uložených pod povrchem země a kabelových rozvaděčů umístěných nad úrovní terénu. Kabelovými soubory a zařízeními jsou zejména spojky, kabelové doplňky, průběžné zesilovače, opakovače, zařízení k ochraně kabelu před korozí, před přepětím, zařízení pro tlakovou ochranu kabelu, ochranné trubky kabelů. Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby, nebo právními účinky územního souhlasu s umístěním stavby. Pokud však není podle stavebního zákona vyžadováno ani jedno z uvedených povolení, potom dnem uvedení sítě nebo zařízení elektronických komunikací do užívání. Ochranné pásmo podzemního komunikačního vedení činí 0,5 m po stranách krajního vedení. V ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení je zakázáno bez souhlasu jeho vlastníka nebo rozhodnutí stavebního úřadu provádět zemní práce nebo terénní úpravy, zřizovat stavby či umisťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení. Bez souhlasu vlastníka je zakázáno též vysazovat trvalé porosty. Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která poruší některý ze zákazů v ochranném pásmu podzemního komunikačního vedení podle § 102 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích, se dopustí přestupku dle § 118 odst. 1 písm. p) zákona o elektronických komunikacích.
Nadzemní komunikační vedení
Nadzemním komunikačním vedením se rozumí drátové, kabelové nebo bezdrátové vedení, včetně souvisejícího elektronického komunikačního zařízení, postavené nad zemí, vně nebo uvnitř budov. Ochranné pásmo nadzemního komunikačního vedení vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o ochranném pásmu vydaného podle stavebního zákona. Parametry tohoto ochranného pásma, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka tohoto vedení příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí. Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která poruší omezení nebo podmínku ochrany ochranného pásma, se dopustí přestupku dle § 118 odst. 1) písm. q) zákona o elektronických komunikacích.
Rádiová zařízení a směrové spoje
Ochranné pásmo rádiového zařízení a rádiového směrového spoje vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí vydaného podle stavebního zákona. Parametry těchto ochranných pásem, rozsah omezení a podmínky ochrany stanoví na návrh vlastníka těchto zařízení a spojů příslušný stavební úřad v tomto rozhodnutí. Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která poruší omezení nebo podmínku ochrany ochranného pásma, se dopustí přestupku dle § 118 odst. 1) písm. q) zákona o elektronických komunikacích.
Plynovody a plynárenská zařízení
U plynovodů a plynárenských zařízení se ochranným pásmem rozumí prostor ve vodorovné vzdálenosti od půdorysu plynárenského zařízení, měřeno kolmo na jeho obrys. Ochranná pásma činí: u plynovodů a přípojek
- nad průměr 500 mm - 12 m
- od průměru 200 mm do 500 mm - 8 m
- do průměru 200 mm včetně - 4 m
- nízkotlakých rozvodů v zastavěném území obce - 1 m
- středotlakých rozvodů v zastavěném území obce - 1 m
- u technologických objektů - 4 m
U vysokotlakých a velmi vysokotlakých plynovodů v lesních průsecích musí být udržován volný pruh pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu a nesmí se zde vysazovat porosty kořenící do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu. Pro plynová zařízení jsou vymezována kromě ochranných pásem také bezpečnostní pásma, která energetický zákon v příloze odstupňovává podle povahy a velikosti zařízení v rozmezí 10 až 300 m.
Teplovody
Šířka ochranných pásem v blízkosti zařízení pro výrobu a rozvod tepla je vymezena svislými rovinami vedenými po obou stranách těchto zařízení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k obrysu zařízení a činí 2,5 metru.
Ropovody
Ochranná pásma podzemních potrubí pro ropu a pohonné hmoty upravuje vládní nařízení.
Vodovody a kanalizace
Ochranná pásma pro vedení vodovodů a kanalizací jsou vymezena dle průměru potrubí:
- do DN 500 mm - 1,5 m na obě strany
- nad DN 500 mm - 2,5 m na obě strany
Pro vedení rozvodů vody a kanalizace v zastavěných územích a pod komunikacemi platí hodnoty stanovené ČSN 73 6005 - Prostorové uspořádání sítí technického vybavení.
tags: #ochranne #pasmo #sdk #kabelu #prazske #energetiky