Ocelové město: Proroctví a kritika společnosti
Román Ocelové město, i přes některé kritické výhrady, nabízí fascinující náhled do tehdejší doby a zároveň je pozoruhodně prorocký. Kniha, napsaná v roce 1879, předpovídá mnohé aspekty, se kterými se lidstvo setkalo v průběhu 20. století, ať už jde o politické systémy, průmyslovou špionáž nebo hrozby nacionalismu.
Děj a postavy
Příběh románu se točí kolem dědictví, které si rozdělí dva nesmírně bohatí, ale rozdílně smýšlející průmyslníci: Francouz Sarrasin a Němec profesor Schultze. Zatímco Sarrasin rozjede v americkém Oregonu pokusné město se zdravým životním prostředím a stylem, likvidací splodin a demokracií realizovanou prostředky nápadně připomínajícími dnešní telekonference, Schultze o pár desítek kilometrů dál postaví striktně organizované, centralisticky řízené a strážené průmyslově znečištěné Ocelové město, kde se vše podřizuje výdělku z prodeje ocelových strojů dodávaných všude po světě. Pověst si pak získá zejména výrobou dokonalých děl, z nichž to největší (které dokáže vystřelit projektil až na oběžnou dráhu) má být prototypem zbraně, s pomocí níž Schultze ovládne celý svět.
Hlavní záporák je líčen tak, že mu až člověk malinko fandí, zatímco hlavní hrdinové jsou až moc kladní. Povaha postav je jasně daná a neměnná, snad až na Sarrasinova syna Oktáva, který ale v ději nedostal moc prostoru. Ten je popsán jako "Z těch lidí, kteří procházejí životem bezbarvě jako měsíční světlo. Z lidí, kteří jsou v rukou osudu tím, čím je korková zátka na hřebenu vlny.“ Naopak, pudově nenávistný, pedantský německý profesor Schultze, který se živí jen pivem, jitrnicemi a zelím, budí silné emoce.
Kritika a proroctví
Verne, poznamenaný prusko-francouzskou válkou, měl na Němce zjevně hodně spadeno. Způsob, jak prozíravě popisuje jejich pocity nadřazenosti a touhu ovládnout svět, které pak o pár desítek let později opravdu zkusili naplnit, docela zamrazí. Dnešní doba by asi Verneho obvinila mimo jiné ze šovinismu (ženy jsou vykázány z jednání), nacismu (očividně nenávidí Němce, opovrhuje Asiaty) a nebo komunismu (ideální město je hodně velká utopie). Román tak poskytuje náhled do francouzského i německého nacionalismu, kolonizace Severní Ameriky, dobové burzy i vojensko-průmyslového komplexu, utopických/idealistických představ o budování měst a společnosti a k tomu ještě průmyslové špionáži, úvodu příběhu jak z klasických Sherlocků nebo "příběhu o vybudování první orbitální rakety".
Němci jsou v románu vykresleni jako silní národovci, hrubiáni a burani, kteří se pořád cpou kyselým zelím, živi jen klobásami se zelím, zapíjejí to pivem z tupláku a mají z toho hojné zažívací problémy, a ještě k tomu kouří odporně páchnoucí dýmky. Paradoxně je zmíněno, že vyšší kvality zušlechtění oceli pudlováním než jsou schopni dosáhnout Angličané dosahují díky svému hudebnímu nadání.
Čtěte také: Použití ocelových kotev v betonu
Kniha je považována za jednu ze slabších verneovek. Z kontrastu dvou nesmírně bohatých, ale rozdílně smýšlejících průmyslníků šlo vytěžit mnohem víc, ačkoli je oceňováno, že Verne při líčení "měst" předběhl dobu a představil formy vlády, které měly blízko k těm, se kterými se lidstvo seznámilo na počátku 20. století. Příběh sám je přijatelný průměr, jde spíše o to, popsat režim v Ocelovém městě než se zabývat kdovíjak propracovanou zápletkou. Námět je sice skvělý, ale přijde mi strašlivě nevyužitý. Mnohé podzápletky by stály za rozpracování a chybí detailnější pasáže o principech, na kterých vlastně stojí Francouzské město, vše shrnuté jen na pár stranách.
Technické popisy, jako například nebezpečí oxidu uhličitého, jsou v knize zajímavé, ale finanční, právní a administrativní pasáže už tolik neoslovují. Tištěná verze má parádní tematické ilustrace, kterými je doslova natřískaná.
Dvacet tisíc mil pod mořem: Nadčasové dobrodružství
Na rozdíl od Ocelového města je Dvacet tisíc mil pod mořem mnohem známějším a oblíbenějším dílem, které se dočkalo i zfilmování.
Děj a zápletka
Děj románu je situován do roku 1866, kdy se v anglických listech začalo psát o neznámém a ohromném mořském netvorovi, který napadá i velké lodě. Výprava, kterou vedl přírodovědec profesor Aronnax, měla dokázat, zda jde o podmořského netvora či ponorku. Aronnax je zajat i se svými druhy posádkou Nautilu (tak se ponorka jmenuje) a záhadným kapitánem Nemem. Příběh vtáhl do děje a je napínavý a mnohem více rozpracovaný než filmová verze.
Souvislost s moderními formáty
Kromě tištěné knihy je román dostupný i v digitální podobě a jako audiokniha. Digitální booklet k albu Verne: Dvacet tisíc mil pod mořem ve formátu PDF o velikosti A4 může obsahovat podrobné informace o albu a jednotlivých skladbách, včetně seznamu participujících umělců, přesného data a místa nahrání pro každou ze skladeb. Přední a zadní strana CD obalu k albu Verne: Dvacet tisíc mil pod mořem ve formátu PDF jsou také dostupné.
Čtěte také: Ocelové pruty a beton
Srovnání a zhodnocení
Zatímco Dvacet tisíc mil pod mořem je klasickým dobrodružstvím, které si i dnes zachovává svou čtivost, Ocelové město je složitější dílo, které sice trpí některými nedostatky v zápletce a postavách, ale o to více vyniká svým prorockým vhledem do budoucích společenských a politických trendů. Obě knihy dohromady představují široké spektrum Verneova talentu a jeho schopnosti fascinovat čtenáře jak dobrodružnými příběhy, tak i zamyšleními nad budoucností lidstva.
Srovnávací tabulka Verneových děl
| Kniha | Rok vydání | Hlavní téma | Kritické přijetí (obecně) | Zajímavosti |
|---|---|---|---|---|
| Ocelové město | 1879 | Nacionalismus, utopické/dystopické společnosti, vědecký pokrok, průmyslová špionáž | Rozporuplné, často považováno za slabší Verneovku, ale oceňováno pro prorocký vhled | Proroctví nacismu, průmyslová špionáž jako fikce |
| Dvacet tisíc mil pod mořem | 1870 | Podmořské dobrodružství, vědecký pokrok, objevování neznámého | Velmi pozitivní, klasika sci-fi a dobrodružné literatury | Kapitán Nemo, ponorka Nautilus, mnoho zfilmování |
Čtěte také: Důležité aspekty montáže ocelových sloupků
tags: #ocelove #mesto #verne #dvacet #tisic #mil