Tato příručka je určena především pro projektanty pozemních staveb. Záměrem je poskytnout souhrnnou pomůcku pro navrhování konstrukcí, která usnadní provedení architektonického a konstrukčního návrhu tím, že umožní předběžný návrh dimenzí nosných konstrukcí za použití relativně jednoduchých pravidel, empirických vzorců popř. dalších nestandardních metod. Při použití příručky je nutné vycházet vždy z konkrétních podmínek, ve kterých konstrukce působí, a splnit okrajové podmínky, za kterých návrh platí.
Standardy konstrukcí
Zdivo základové z lomového kamene
Zdivo základové z lomového kamene plní funkci zdiva výplňového nebo rubového a slouží jako základ pro objekty vodního stavitelství, pod zdi a valy a má tvar klenby, pásů, prahů, věnců a ostruh, patek a bloků, zřizované v hloubce do 5 m, v prostoru zapaženém i nezapaženém, nebo se používá jako nelícované zdivo základových pásů nebo patek v rámci běžných stavebních prací.
Obsahem standardu je očištění podkladu pro zdivo, přísun malty japonkou, přemístění truhlíku, zdění z lomového kamene včetně založení, zatření malty na poslední vrstvě, opatření proti prosakující vodě. U zdiva rubového je to jednostranné lícování v průběhu zdění, případné odstranění napadávky, nebo pro zdivo základových pásů či patek je obsahem standardu očištění podkladu pro zdivo, namaltování, vybrání, hrubé očištění a otlučení kamene, ukládání kamene s vynecháním prostupů všech druhů, vyklínování mezer uvnitř zdiva menšími kameny, vyplňování spár maltou a zatření malty na poslední vrstvě.
Polštáře pod základy
Polštáře zhutněné pod základy se zřizují za účelem zlepšení základových poměrů stavebních objektů. Obsahem standardu je ruční přehoz drceného kameniva nebo štěrkopísku do výkopu, rozhrnutí materiálu po vrstvách podle postupu hutnění, potřebný přehoz materiálu ve výkopu, zhutnění strojním pěchem a urovnání podkladu.
Beton základových konstrukcí prostý, prokládaný kamenem nebo železobeton
Beton základových konstrukcí je určen pro přenášení zatížení ze svislých konstrukcí do podloží. Pro mostní konstrukce je obsahem standardu vyčištění základové plochy (pracovní spáry), signalizace a zavádění sklápěčů a automixů, odebírání betonové směsi (vypouštění), zavádění hadic čerpadla do konstrukce, kontrola bednění v průběhu betonáže, rozhrnování, vibrování a propichování směsi.
Čtěte také: Použití ocelových kotev v betonu
Pro ostatní konstrukce je obsahem standardu vyklopení betonové směsi z ručního dopravního prostředku nebo vypuštění z kontejneru, nebo ukládání čerpadlem či pásovým dopravníkem na automixu, rozhrnutí betonové směsi v konstrukci, případně vlhčení kamene a uložení kamene do konstrukce, strojní hutnění (kromě betonu prokládaného kamenem), vyrovnání a úprava povrchu konstrukce. U základů pod stroje se provádí úprava povrchu dřevěným hladítkem, u železobetonu po dobu betonáže udržování armatury v předepsané poloze a případné kropení a ochrana betonu před povětrnostními vlivy.
Bednění základových konstrukcí
Bednění je plošná konstrukce nutná k vytvoření potřebného tvaru monolitických betonových nebo železobetonových základových konstrukcí, zřízená z řeziva, ze standardních desek z překližky nebo z bednících prvků.
Pro mostní konstrukce je obsahem standardu vytýčení osy bednění, vytýčení půdorysu, zhotovení a osazení základních trámů, výroba a sestavení bednění z prvků, zajištění polohy bednění vzpěrami, rozpěrami, táhly a zarádlováním, kontrola hotového bednění z pohledu kvality a bezpečnosti práce.
Pro ostatní konstrukce je obsahem standardu vyznačení okraje a obrysu na dno výkopu nebo podloží a vynesení výšky konstrukce od daných bodů, výběr a řezání obedňovacího materiálu s potřebným přesunem v pracovním prostoru, případně montáž pomocného lešení, osazení svislých a vodorovných převázek, skruží a ramenátů, sestavení bednění z prken, hrubých dílců nebo standardních desek z překližek, vynechání otvorů pro vyčištění vnitřku bednění a jejich dodatečné zabednění, provedení hřebíkových a skobových spojů, rozepření vzpěr bednění rozpěrkami, vyvrtání otvorů ve stěnách bednění el. vrtačkou a stažení bednění stahovacím drátem, zajištění konstrukce bednění zápěrami a vzpěrami proti vychýlení, odstranění zbytků materiálu a nečistot uvnitř bednění, potřebná manipulace s materiálem a pomocným lešením v pracovním prostoru, případná ochrana bednění proti přilnutí betonu.
Odstranění bednění základových konstrukcí
Odstraněním bednění se rozumí demontáž a odstranění bednící konstrukce kromě bednění zabudovaného. Obsahem standardu je přestřižení stahovacích drátů, uvolnění spojů a odebrání spojovacího materiálu z bednění, odstranění převázek a vzpěr, zápěr, skruží a ramenátů, uvolnění obedňovacích prvků od betonu, ustřižení stahovacích drátů a přihnutí zbylých konců ke konstrukci, případná demontáž pomocného lešení a uložení získaného materiálu v pracovním prostoru.
Čtěte také: Ocelové pruty a beton
Bednění a odbednění kotevních otvorů a prostupů
Bednění slouží k vytvoření otvorů a prostupů v betonových konstrukcích v souladu s požadavky projektu a následně provedené odstranění bednění po provedení betonáže. Obsahem standardu je výběr prken a potřebného materiálu, orýsování tvaru na potřebné uřezání prken, sestavení a sbití matric kotevních otvorů a prostupů hřebíky, nátěr přípravkem proti přilnavosti betonu, rozměření polohy otvoru a přesné osazení matrice na bednění, přibití a zajištění matrice proti vychýlení z polohy.
Odbednění obsahuje uvolnění a odtržení hřebíkových spojů a zajišťovacích prvků, uvolnění nebo vysekání matric, vyčištění otvorů a zajištění proti znečištění.
Výztuž základových konstrukcí
Výztuž z betonářské oceli je nedílnou součástí železobetonových konstrukcí zaručující její požadované vlastnosti. Obsahem standardu je přesun výztuže, rozvázání svazku výztuže, čtení plánu, rozměření a vyznačení polohy hlavní nebo rozdělovací výztuže v konstrukci, uložení výztuže a její zajištění svázáním nebo svařením, provedení svarových spojů nosných (silových) u výztužných ocelí v místě křížení prutů nebo spoje podélné včetně přesahů nebo příložek, zajištění krycí vrstvy podložkami.
Dále je to vyznačení polohy třmínků v konstrukci, uložení třmínků a jejich zajištění svázáním nebo svařením, nebo rozměření a vyznačení sítě v konstrukci, uložení sítě a její zajištění včetně přizpůsobení již uložené výztuže a zajištění krycí vrstvy podložkami.
Nosné nebo spojovací svary základových konstrukcí při montáži dílců
Nosné nebo spojovací svary jsou určeny ke spojení ocelových doplňkových konstrukcí nebo betonářské oceli vzájemně přesahem nebo na podložku. Obsahem standardu je čištění svarové plochy ocelovým kartáčem, kontrola dílce, uchopení svařovacích kleští, nasazení elektrody, sklopení kukly, zapálení oblouku, svařování, odklopení kukly, odhození zbytku elektrody, očištění kořenové vrstvy sváru, očištění jednotlivých vrstev sváru, očištění poslední vrstvy sváru a okolí, zacelení začátku a konce sváru, kontrola sváru a vytavení elektrod.
Čtěte také: Důležité aspekty montáže ocelových sloupků
Montáž prefabrikovaných základových konstrukcí
Prefabrikované základové konstrukce jsou určeny pro přenášení zatížení ze svislých konstrukcí do podloží. Obsahem standardu je výškové a osové rozměření včetně vyznačení obrysů, rozprostření maltového lože, osazení dílce pomocí jeřábu, zajištění spár lištou, zmonolitnění spojů, odstranění lišt a jejich očištění, odepnutí háků, případně odstranění háků a závěsných ok upálením.
Zálivka kotevních otvorů
Zálivkou kotevních otvorů se vyplňuje zbývající prostor vzniklý po montáži kotvících prostředků do kotevních otvorů. Obsahem standardu je donesení vody, polití a vystříkání betonu a bednění, nahození betonové směsi do konstrukce, ruční hutnění, úprava povrchu zálivky dřevěným hladítkem.
Základy pod stroje a motorová zařízení domácností
Základy pod stroje nebo technologická zařízení jsou tvořeny soustavou betonových nebo železobetonových prvků pod terénem i nad ním, přenášejících na základovou spáru případně na stropní konstrukci budovy statické a dynamické účinky strojů, technologických zařízení, potrubí s pohybujícím se přepravovaným médiem atd. Obsahem standardu je očištění základové plochy, vyznačení obrysu a vynesení výšky konstrukce od daných bodů, výběr a řezání obedňovacího materiálu s potřebným přesunem v pracovním prostoru, vytvoření tvaru základu a polohové zajištění bednění, nátěr bednění přípravkem proti přilnavosti betonu, doprava betonové směs do bednění ručně nebo čerpadlem, hutnění ručně nebo vibrátorem, stažení povrchu latí a odbednění.
Pro základy pod zařízení domácností je obsahem standardu i provedení hladké cementové omítky, potěru a vynechání otvorů pro kotevní železa.
Zdivo základových konstrukcí z cihel
Zdivo základových konstrukcí z cihel je určeno pro přenášení zatížení ze svislých konstrukcí do podloží. Obsahem standardu je očištění podkladu pro zdivo, navlhčení podkladu, polití cihel vodou, přemístění truhlíku, rozměření a založení konstrukce, natažení a stočení šňůry, rozepsání jednotlivých řad na lať, rozprostření malty o tl. 1,5 cm pod lože cihel, ukládání cihel na vazbu, sekání cihel, vlhčení a zalití spár řídkou maltou, provážení hran a koutů svisle olovnicí, provážení výškových bodů a propsání, zhotovení a rozebrání pomocného lešení do výše 1,9 m a manipulace s materiálem.
Zdivo základové z bednících tvárnic
Zdivo z bednících tvárnic je určeno pro zdivo základové s použitím bednících tvárnic jako ztraceného bednění. Obsahem standardu je očištění podkladu pro zdivo, rozměření a založení konstrukce, natažení a stočení šňůry, rozepsání jednotlivých řad na lať, ukládání tvárnic na vazbu, sekání tvárnic, provážení hran a koutů svisle olovnicí, přísun a nahození betonové směsi do otvorů tvárnic, případně ruční zhutnění.
Vnitrostaveništní přesun, technologická manipulace a lešení
Vnitrostaveništní přesun
Vnitrostaveništním přesunem se rozumí veškerá manipulace s materiálem nezbytným ke zhotovení požadované konstrukce (práce) v rámci staveniště ze skládky po jeho zabudování. Popisovník nevymezuje způsob ani rozsah vnitrostaveništního přesunu. Při ocenění podle popisovníku musí být vnitrostaveništní přesun součástí nabídkové ceny.
Technologická manipulace
Technologickou manipulací se rozumí veškerá manipulace s materiálem nezbytným ke zhotovení požadované konstrukce v prostoru montáže. Například:
- Pro základy v rámci zvláštního zakládání objektů: vodorovně 5 m, svisle 3 m.
- Pro zdivo základové z lomového kamene v rámci vodních staveb: v pracovním prostoru délky 10 m, šířky 10 m a výšky 3,5 m.
- Pro základy mostů z betonu: vodorovně 2 m, svisle 0 m.
- Pro základy mostů z prefabrikátů: v pracovní zóně jeřábu.
- Pro konstrukce dřevěné základů mostů: vodorovně 20 m, svisle 4 m.
- Pro základové konstrukce nádrží a jímek - bednění: vodorovně 20 m, svisle 6 m, výztuže: vodorovně 20 m, svisle 4 m, pro betony: vodorovně i svisle 0m.
- Pro základové konstrukce objektů zvláštních - bednění: vodorovně 20 m, svisle 4 m, výztuž: vodorovně 10 m, svisle 0 m, betony: vodorovně i svisle 0 m, zdivo: vodorovně 10 m, svisle 0 m.
Pro běžné stavební práce - u konstrukcí dosud nezastropených:
- Zdivo: vodorovně 10 m, svisle 3,5 m.
- Bednění: vodorovně 20 m, svisle 4 m.
- Výztuže: vodorovně 10 m, svisle 0 m.
- Betony: vodorovně i svisle 0 m.
- Prefabrikáty osazované strojně před zastropením: 0 m.
Pro běžné stavební práce - u konstrukcí již zastropených:
- Veškeré konstrukce: vodorovně 10 m, svisle 3,5 m.
Pro stavební práce z prefabrikovaných dílců: v pracovní zóně jeřábu. Pro základy v rámci lesnickotechnických meliorací: vodorovně 10 m, svisle 1,5 m. Popisovník nevymezuje způsob ani rozsah technologické manipulace. Při ocenění podle popisovníku musí být technologická manipulace součástí nabídkové ceny.
Lešení
Lešením se rozumí konstrukce umožňující provádění prací i nad dosažitelnou výšku. Popisovník nevymezuje druh, způsob použití, rozsah ani dobu použitého lešení. Při ocenění podle popisovníku musí být potřebné lešení součástí nabídkové ceny.
Způsob měření
- Množství jednotek betonových konstrukcí u mostů se určuje v m3 objemu konstrukce; od celkového objemu se odečítá objem otvorů, kapes, prostupů, drážek apod. objemu jednotlivě přes 0,1m3.
- Množství jednotek betonářské výztuže a svařovaných sítí se určuje všeobecně v t podle projektu.
- Množství jednotek bednění u mostů se určuje v m2 rozvinuté plochy obedněné konstrukce; plocha bednění otvorů, kapes, prostupů, drážek apod. objemu jednotlivě do 0,1 m3 se od plochy bednění konstrukce neodečítá ani se k ní nepřičítá.
- Množství jednotek zdiva z lomového kamene u mostů se určuje v m3 objemu - u zdiva rubového součinem lícní plochy zdiva včetně spár a tloušťky 350 mm, - u zdiva ostatního na cementovou maltu z objemu příslušné části konstrukce včetně spár, - od celkového objemu zdiva se odečítá objem otvorů, výklenků, kapes, rýh prostupů a jiných konstrukcí zasahujících do zdiva, pokud je jednotlivě větší než 0,20 m3 u zdiva výplňového a rubového.
- Množství jednotek bárek ze dřeva se určuje v m3 objemu dřeva v konstrukci.
- Množství jednotek hranic dřevěných se určuje v m3 objemu nejmenšího pravoúhlého rovnoběžnostěnu opsaného hranici.
Ocelové konstrukce a cementové lože
Efektivní trendy při výstavbě halových objektů
Výstavba v dnešní době si žádá nová a efektivní řešení. Jednou z možností pro realizaci efektivního řešení průmyslových objektů může být kombinace oceli a betonu u konstrukčního systému hal. Tato kombinace je v dnešní době s úspěchem využívána především u průmyslových staveb, na které se kladou vysoké nároky z hlediska požární odolnosti nosného skeletového systému.
Jejich uplatnění v průmyslové sféře je nejčastěji u logistických skladových objektů náročných na vysoko-objemové skladování, dále u výrobních objektů náročných na výrobní technologické procesy. Kombinace materiálů jsou využívány i u administrativních a vícepodlažních staveb. V mnoha případech se za pomocí vhodného požárně technického řešení dá dosáhnout takového snížení požárně bezpečnostních nároků na nosný skelet, že je možno navrhnout ekonomicky výhodný celoocelový nosný skelet. Vzhledem k tomu, že v rámci požárně bezpečnostního řešení často vznikají rozdílné požadavky na stěnové a střešní prvky, nemusí být ani celobetonový skelet nejlepším řešením.
Základní nosný skelet je v daném případě tvořen železobetonovými vetknutými sloupy a kloubově uloženými příhradovými vazníky. Železobetonové sloupy jsou dostatečně tuhé a masivní a odolávají bez dalších opatření zvýšeným nárokům na požární odolnost. Ocelové příhradové vazníky umožňují vytvoření nosné střešní konstrukce s velkými rozpony bez vnitřních podpor. Za ekonomicky velmi příznivých podmínek je u této konstrukce dosahováno požární odolnosti na R15 D1. Tyto ocelové vazníky slouží jako podpora pro uložení nosného trapézového plechu, respektive ocelových vaznic.
Spřažené konstrukce
Princip spřažených konstrukcí spočívá ve vzájemném tuhém spojení ocelových nebo dřevěných nosníků a železobetonové desky. Výhoda takovéto konstrukce spočívá v rozdělení přenášení zatížení konstrukce. Konstrukce se sestává z válcovaných I profilů, tenkostěnného ocelového plechu a spřahujících trnů. Ocelové nosníky jsou nad daným prostorem položeny v osových vzdálenostech dle statického výpočtu. Na nosníky je položen tvarovaný tenkostěnný ocelový plech, který zároveň slouží jako ztracené bednění. Spřahující trny jsou v místech nosníků přivařeny skrz ocelový plech na příruby nosníků. Rozmístění a počet trnů závisí na velikosti smykového namáhání a musí být vždy určen statickým výpočtem.
Tento typ konstrukce se provádí pouze při rekonstrukcích a adaptacích stávajících objektů, kde stropní konstrukci tvoří dřevěný trámový strop. Princip konstrukce je obdobný jako u ocelobetonových stropů. Funkci spřahujících trnů zde přebírají hřebíky, které jsou z části zaražené v dřevěném trámu.
Monolitické stropní konstrukce
Monolitické stropní konstrukce pro všechna podlaží se vyrábí přímo na stavbě v nejnižším podlaží a to tak, že leží jedna na druhé. Po ztvrdnutí (21 dnů) se zdvihají pomocí hydraulických zvedáků podél sloupů do jednotlivých podlaží. Nemají příliš dobré tepelně a zvukově izolační schopnosti, naproti tomu jsou velmi lehké.
Nosné prvky mohou být tvořeny z ocelových plnostěnných nosníků nebo z ocelových příhradových nosníků, na které se vybetonuje betonová deska vyztužená výztužnou sítí. Další možností jsou plechové stropy, kde nosnou konstrukci tvoří dvojitý ocelový profilovaný plech.
Ztužující věnce
Ztužující věnce ztužují budovu a zabraňují vybočení zdi způsobené tahovým namáháním, které může ve zdivu vznikat a zabraňují i nestejnoměrnému sedání zdiva. U dřevěných stropů betonujeme pásy těsně pod stropnicemi. Pás je vyztužen ocelovou výztuží tvořenou čtyřmi až šesti vložkami průměru 6 mm. Šířka pásu je u cihelného zdiva vždy násobkem základního modulu M.
Ve vnějších zdech musí být železobetonový pás tepelně izolován proti vzniku tepelného mostu. Železobetonové prefabrikované stropy vyžadují uložení ztužujících pásů ve výšce stropní konstrukce. Ztužující pás kotví navzájem jednotlivé nosníky. U panelových stropů betonujeme ztužující pás ve výšce panelové konstrukce.
Použití cementových zálivek
Pro správnou aplikaci je důležité zvolit správnou hmotu, která má splňovat budoucí požadavky a parametry, které jsou na tyto stavby požadovány. Vysoce tekuté zálivky zajišťují správný kontakt mezi zatěžovanými plochami strojů, zařízení apod. Vysoce kvalitní epoxidové zálivky odolávají teplotě +70°C. Hodně aplikací vyžaduje rychlost, s jakou dosáhne zálivka požadované parametry.
HFR je cementová, vysocetekoucí (licí) opravná zálivka, vodotěsná a dosahuje vysoké přídržnosti k podkladu. HFX je cementová, vysocetekoucí (licí) opravná zálivka, rovněž vodotěsná a dosahuje vysoké přídržnosti k podkladu. Oba typy se míchají pouze s vodou a vykazují nízkou smrštivost v obou stádiích - v plasticitě i při tvrdnutí.
Pro betonové prefabrikáty je důležité, aby se stropní PZD desky ukládaly na dostatečně rovinnou podpůrnou konstrukci. Uložení panelů na zdivo by mělo být minimálně 100 mm. Spáry mezi panely se musí před zahájením provádění zálivky očistit a zbavit nečistot. Zálivka spár mezi panely se provádí betonem minimálně C16/20, jehož tekutosti lze dosáhnout přidáním vhodného plastifikátoru. Před betonáží je třeba stěny prefabrikátů navlhčit a zálivkovou výztuž betonem překrýt z důvodu její soudržnosti a ochrany proti korozi. Zálivkovou směs lze hutnit pouze omezeně a je nutné dodržovat zásady ošetřování čerstvého betonu.
Tabulka: Příklad standardů pro základové konstrukce
| Typ konstrukce | Materiál | Specifické parametry | Použití / Funkce |
|---|---|---|---|
| Zdivo základové z lomového kamene | Lomový kámen, malta | Hloubka do 5 m, jednostranné lícování | Základy pro vodní stavitelství, zdi, valy, běžné stavební práce |
| Polštáře pod základy | Drcené kamenivo, štěrkopísek | Ruční přehoz, strojní zhutnění | Zlepšení základových poměrů stavebních objektů |
| Beton základových konstrukcí | Prostý beton, prokládaný kamenem, železobeton | Vibrování, propichování směsi, ochrana před povětrnostními vlivy | Přenášení zatížení ze svislých konstrukcí do podloží |
| Bednění základových konstrukcí | Řezivo, překližka, bednící prvky | Vytýčení osy, zajištění vzpěrami, rozpěrami, táhly | Vytvoření potřebného tvaru monolitických konstrukcí |
| Výztuž základových konstrukcí | Betonářská ocel | Svázání, svaření, zajištění krycí vrstvy podložkami | Zaručení požadovaných vlastností železobetonových konstrukcí |
| Montáž prefabrikovaných základových konstrukcí | Prefabrikované dílce, maltové lože | Výškové a osové rozměření, osazení jeřábem, zmonolitnění spojů | Přenášení zatížení ze svislých konstrukcí do podloží |
tags: #ocelové #konstrukce #cementové #lože