Sádrokartonové konstrukce jsou dnes běžnou součástí moderní výstavby, ať už jde o příčky, předstěny nebo podhledy. Klíčovým prvkem pro jejich pevnost, stabilitu a dlouhodobou životnost jsou ocelové profily a správné řešení detailů, jako jsou rohy a kouty. V tomto článku se podrobněji podíváme na různé typy ocelových profilů, jejich použití, montážní postupy a také na inovativní řešení pro zpevnění rohů.
Ocelové profily pro sádrokartonové konstrukce
Ocelové profily jsou základním stavebním prvkem sádrokartonových konstrukcí. Po montáži sádrokartonových desek už je sice neuvidíte, ale budou mít přímý vliv na pevnost a stabilitu celé vaší konstrukce. Sádrokartonové desky nemohou samy o sobě stát volně v prostoru. Musíte je upevnit k nosné konstrukci, kterou vytvoříte z dřevěných latí nebo ocelových profilů. Z konstrukčních profilů vytvoříte rastr k opláštění. Vznikne vám pevná a stabilní základna, která při správném návrhu snese i velké zatížení. Pokud dodržíte doporučené montážní postupy, ve výsledku zlepšíte i akustické a tepelněizolační vlastnosti konstrukce. Profily totiž snadno sestavíte tak, aby mezi nimi vznikly mezery pro vyplnění izolačním materiálem. Konstrukce vždy sestavujte jen z profilů, které jsou přímo určené k montáži sádrokartonových desek. Mají odpovídající tloušťku (běžně 0,6 mm), ale současně splňují požadavek na nízkou hmotnost, aby celou konstrukci nepřetěžovaly. Díky povrchové úpravě plechu zinkováním mají zvýšenou ochranu před korozí, a tak jsou vhodné i do koupelen a dalších prostorů s vyšší vzdušnou vlhkostí.
Typy ocelových profilů
Ocelové profily se dělí na 4 základní typy - UW, CW, UD a CD. V sortimentu Rigipsu všechny tyto profily značíme předponou R, např. R-CW profily.
- UW profily: UW a CW profily fungují jako stěnové profily na SDK příčky a předstěny. Jako vodící vodorovný profil ve tvaru písmene „U“ je určený hlavně pro stěnové konstrukce a konstrukce volně stojících předsazených stěn. UW profily se standardně využívají v šířce 50 mm, 75 mm a 100 mm.
- CW profily: Tento typ ve tvaru písmene „C“ najde využití ve stěnových konstrukcích, u samonosných podhledů a v konstrukcích volně stojících předstěn. Konkrétně jako svislý profil, tzv. stojina. Vkládá se do UW profilů a je to nosný profil, který slouží k montáži opláštění příčky. Dostupný je v šířkách 50 mm, 75 mm a 100 mm, 125 a 150 mm.
- UD profily: Naproti tomu UD a CD profily jsou stropní profily do konstrukce podkroví, podhledů a předstěn. V případě SDK podhledu se jedná o profil montovaný po obvodu konstrukce, do kterého se následně vkládá nosný rošt tvořený z R-CD profilů.
- CD profily: Určené pro stropní podhledy. Způsob použití v konstrukci: nosný profil, který se vkládá do UD profilů. Dohromady tvoří rastr pro opláštění. Rigips vyrábí rozměry od 2600 do 4000 mm v tloušťce 0,6 mm. K podélnému nastavení používáme spojovací kus CD.
Speciální profily
- Výztužný UA profil: Oproti předchozím profilům se výztužný UA profil vyrábí z ocelového žárově pozinkovaného plechu o tloušťce 2 mm. Používá se u stěnových konstrukcí zejména při montáži dveřních zárubní, samonosných podhledů i pro místní vyztužení konstrukcí. K okolním konstrukcím se UA profily kotví pomocí systémových úhelníků.
- UW MAX profil: UW MAX je zesílenou modifikací klasického UW profilu o tloušťce 1 mm. Totožný jako UW profil, ale zesílený. Využívá se pro konstrukci tzv. Ideální pro podhledové konstrukce a konstrukce spřažených předsazených stěn.
- Ohýbaný CD profil: Už z výroby je ohýbaný CD profil ohnutý buď konvexně, nebo konkávně. Již z výroby ohnutý dle požadovaného poloměru.
- Stropní HUT profil: HUT profil využijete k přímé montáži podhledu na nosnou konstrukci (např. na krokve). Určený pro přímou montáž na nosnou konstrukci.
- Profily se zvýšenou korozní odolností: Existují také profily, které se pyšní zvýšenou korozní odolností. Jsou neodmyslitelnou součástí systému Glasroc H, který patří do prostor s nadměrnou vzdušnou vlhkostí, tedy např. wellness center, bazénů apod. Profily jsou určeny do korozních prostředí C3 až C5 dle ČSN EN ISO 12944-2. V daném prostředí se musí použít i odpovídající šrouby pro připevnění sádrokartonových desek Glasroc H a příslušenství v dané antikorozní úpravě.
Zpracování a montáž profilů
Tenkostěnné ocelové profily krátíme na potřebnou délku ručními nůžkami na plech. A to tak, že si nejprve nastřihneme příruby profilu, poté profil ohneme a dostřihneme stojinu. Pro krácení profilů můžeme použít i elektrické nůžky na plech. Někteří svépomocní stavebníci, kteří nemají po ruce elektrické nůžky, si usnadňují práci použitím úhlové brusky.
I když jsou ocelové profily dostupné zpravidla až do délky 4 metrů, při realizaci příček a podhledů ve velkých prostorách nemusí být dostačující. V takovém případě je potřeba profily nastavovat.
Čtěte také: Použití ocelové výztuže v betonu
- Nastavování CW profilů: Spojování a nastavování délky CW profilů provádíme nejčastěji pomocí kusu UW profilu o délce 100 cm. Nazýváme ho příložka. Tuto příložku nasuneme na CW profily tak, aby oba spojované konce CW profilů překrývala v délce 50 cm. Profily spojíme perforačními kleštěmi, nýty nebo samovrtnými šrouby do plechu typu LB.
- Nastavování CD profilů: Délku CD profilů nastavujeme pomocí speciální spojky těchto profilů (spojovací kus CD). Stačí, když použijete spojovací CD spojky a na konce profilů je volně nasunete.
- Nastavování UA profilů: Napojení profilů UA se provádí pomocí příložek z UA profilů délky 1 000 mm. Příložka se rovnoměrně rozdělí na obě strany spoje. Příložka se s profily UA spojí celkem 8 ks šroubů M8 s matkou a podložkou.
Vedení instalací
Prolisy ve tvaru písmene H v CW profilech slouží k vedení elektroinstalace. Z tohoto důvodu je vhodné profily v konstrukci umístit tak, aby se tyto výseky nacházely přibližně ve stejné výšce. H-prolisy proměníme v otvor jednoduchým proražením, např. kladivem a následným ohnutím. Ve stojinách CW profilů je možné provést otvory i přímo na stavbě, a to např. pomocí stupňovitého vrtáku do plechu. Otvor musí být min.
Montáž sádrokartonových konstrukcí
Suchou výstavbou se označuje montáž konstrukcí ze sádrokartonových desek. Nosnou konstrukci tvoří hliníkové profily, pro které se mohou použít různé závěsné a spojovací prvky podle typu a tvaru podkladní konstrukce. Při montáži profilů a následně i SDK desek se používají různé typy vrutů. Po připevnění desek se musejí vyztužit všechny spáry mezi deskami, aby později nepraskaly a neprokreslovaly se na povrch.
Sádrokartonové příčky
Příčky nám rozdělí půdu na jednotlivé pokoje podle návrhu, který jsme si nechali zpracovat nejlépe od bytového architekta. Před umístěním samotných příček je nutné, aby byla místa pod nimi vyztužená. Často stačí do betonové části podlahy v místech, kde bude příčka, vložit dodatečnou ocelovou výztuž. Ideální je, když jsou příčky umísťovány nad nosné dřevěné, nebo ocelové vazníky.
Podlahové profily typu UV s podlepeným pěnovým těsněním připevníme k podlaze vruty. Podlahové pěnové těsnění zmírňuje přenos hluku konstrukcemi. Na takto vzniklou spáru umístíme vertikální CV profil s pěnovým těsněním. CV profily připevňujeme ke stěnám hmoždinkami, nebo jiným vhodným spojovacím materiálem ve stejných roztečích jako u podlahy. CV profily nasadíme do profilů UV. CV profily by měly být cca o 15 mm kratší, než je světlá výška místnosti. To nám zajistí, že při eventuálním průhybu stropu nedojde k destrukci příčky. CV a UV profily k sobě nespojujeme.
V případě výstavby sádrokartonové příčky či montáže předstěny volíme rozteč R-CW profilů dle šířky SDK desek, tedy 625 mm nebo 600 mm. Vzdálenost použitých stojin je poloviční, než je menší šířka sádrokartonu.
Čtěte také: Typy ocelových kotev pro beton a jejich použití
Při ukládání desek dbáme na to, aby u podlahy zůstala cca 1 cm vysoká spára a aby vertikální spára mezi deskami vycházela na osu stojiny. U desky, která přiléhá ke stěně, se doporučuje odříznout zploštělou hranu, aby bylo tmelení u stěny jednodušší. Po opláštění jedné strany příčky nesmíme zapomenout vložit do příčky případné skryté instalace, poté příčku vyplníme izolací - zpravidla minerální vatou. Až budeme přikládat druhou stranu příčky, je potřeba aby nevycházely spáry proti sobě. Vnitřní kouty vyztužíme systémovou páskou, která zabrání vzniku trhlin v koutě. Poté sádrokartonářským tmelem zahladíme spáry a jamky s vruty. Spárové oblasti vyztužíme skelnou páskou. Tmel u stropu a podlahy je nutné zatlačit do mezery tak, aby ji celou zaplnil. Po zaschnutí první vrstvy tmelu se pustíme do další vrstvy, abychom docílili ještě kvalitnějšího povrchu.
Sádrokartonové podhledy
V dnešní době jsou velice rozšířené sádrokartonové podhledy. Je to způsobeno finanční dostupností a prakticky neomezenou prostorovou variabilitou sádry jako takové. Sádrokarton je nehořlavý materiál, který se hodí do vlhkých provozů. Na stavbu se dostane ve formě velkoformátových desek, které se přišroubují k připravené nosné konstrukci. Nerovnosti mezi deskami se vyhladí, zatmelí sádrou a přebrousí. Ve výsledku dostaneme jednolitý bílý povrch, připravený na jakýkoliv finální nátěr.
V místnosti si vyměříme a značkovací šňůrou vytyčíme pozici podhledu. UD profily (systém rigips) se zpravidla podlepí napojovacím těsněním tak, aby došlo k zvukové izolaci případných otřesů. Tyto profily připevníme k obvodovým stěnám a příčkám. UD profily připevňujeme vruty v maximální vzdálenosti 80 cm. K sádrokartonovým příčkám lze připevnit R-UD profil rychlošrouby 212 (TN) v místech probíhajících R-CW profilů příčky. Vzájemná rozteč připevnění R-UD profilu je max. 800 mm. V případě nosné funkce obvodového profilu je nutné zredukovat rozteč na max. 625 mm. V rozích podhledu je vzdálenost prvního připojení od rohu max.
Stavěcí třmeny přišroubujeme rovnoměrně vruty na krokve. Stavěcí třmeny rozmísťujeme v rastru přibližně 100 x 50 cm. 100 cm je ve směru budoucích montážních profilů a 50 cm ve směru, který je na tyto profily kolmý. Rigips profily UD pak založíme do obvodových profilů typu CD do hloubky minimálně dva centimetry. Tyto UD profily pak zajistíme ohnutím stavěcích třmenů. Poté celou konstrukci pomocí vodováhy srovnáme a UD profily k stavěcím třmenům přišroubujeme vruty. Zpravidla stačí 4 šrouby na jeden třmen.
Kotvení závěsů do nosného stropu je třeba provést vhodnými upevňovacími prostředky. Předepsaná zkušební síla na vytržení závěsu je 1,2 kN (tzn. tíha břemene cca 120 kg). Do betonových nosných stropů se používají ocelové hmoždinky, např. DN6. Ke kotvení podhledů do dřevěných trámů lze užít vrut do svislých závěsů s plochou hlavou (typu FN). Do hotových sádrokartonových podhledů je možno kotvit závěsy dalšího sádrokartonového podhledu v místě profilu R-CD původního podhledu vrutem s plochou hlavou typu FN (1 ks/ závěs). Při požáru shora (z dutiny) lze použít jen závěs typu Nonius, v takovém případě je nutné závěs rektifikovat dvěma závlačkami.
Čtěte také: Použití ocelových vláken v betonu
Během montáže podhledu pomocí přímých závěsů rozmístíme přímé závěsy tak, aby jejich rozteč ve směru montážních R-CD profilů byla max. 1 200 mm a rozteč v kolmém směru na profily byla max. 500 mm. Montážní R-CD profily tak od sebe budou vzdáleny max. 500 mm. Vzdálenost krajního profilu od stěny je max. 500 mm a vzdálenost krajního závěsu od stěny v opačném kolmém směru je max. 1 000 mm.
Poté pečlivě instalujeme mezi krokve a do prostoru za sádrokartonové profily minerální, či přírodní izolaci. Při závěrečné montáži desky montujeme vždy kolmo k profilům. Sádrokartonové desky se k profilům z pozinkovaného plechu připevňují samořeznými šrouby. Opláštění šroubujeme i do krajních profilů typu UD. Poté sádrokartonářským tmelem zahladíme spáry a malé otvory se šrouby. Počkáme, až tmel zavadne a pak na spáry dáme výztužnou skelnou pásku. Po zaschnutí přistoupíme k úpravě koutů například pomocí systémové pásky, kterou zatmelíme. Po dalším zaschnutí přistoupíme ke konečnému zatmelení spár, aplikovaném ve větším rozsahu.
Samonosné podhledy
Samonosné podhledy jsou konstrukce, které nejsou závislé na stropní konstrukci. Těmito konstrukcemi je možné řešit i požární odolnost - více viz aktuální Katalog požárně odolných konstrukcí nebo Technické listy konstrukcí. Nosné profily 2x R-CW zády k sobě, vzájemně spojeny šrouby LB 421 4,2 x 13 mm max. nosné profily 2x UA zády k sobě, vzájemně spojeny šrouby LB 421 4,2 x 13 mm max. Prodlužovaný nosník se skládá vždy z 1 ks profilu délky 4 m a příslušného přířezu.
Řešení rohů a koutů v sádrokartonu
Dříve se při finalizaci sádrokartonových povrchů používal v koutech výhradně akrylový tmel, na rozích pak hliníkové lišty do tmelu. Takové řešení není z dnešního pohledu zcela optimální - jak z hlediska pracnosti, tak i z hlediska pevnosti a dlouhodobé životnosti. Při realizaci sádrokartonových konstrukcí vznikají místa, která mohou být náchylnější na vznik prasklin (například tepelnou roztažností materiálu nosné konstrukce). Při provádění finální povrchové úpravy (stěrky) se pro úpravu detailů na hranách desek používají hliníkové nebo plastové lišty. Výhodou hliníkových lišt je jejich malá tloušťka, PVC lišty zase poskytují bílé hrany, které jsou méně nápadné, například po odření nároží.
Inovativní pásky pro zpevnění
Rigips pro správnou aplikaci pásek Habito Flex a AquaBead Flex PRO doporučuje používat speciální aplikační válečky, které pásky pomohou dobře přitlačit k podkladu. Pokud aplikátor nemáme k dispozici, můžeme pásku aplikovat (přitlačit) malou špachtlí.
- Habito® Flex: Vysoce pevná a nárazu odolná univerzální páska Habito® Flex je složena ze speciálního papíru a vysoce pevného, zkoseného kopolymerového jádra, které zajišťuje trvanlivost, pružnost i pevnost a zabraňuje vzniku prasklin. Habito® Flex je zpevňující páska, která se vkládá do tmelu (viz technologický postup níže).
- AquaBead® Flex PRO: Oproti tomu páska AquaBead® Flex PRO pracuje na principu poštovní známky. Na jedné její straně je už z výroby nanesená vrstva lepidla, která se vodou aktivuje a páska se do koutu přilepí.
Obě pásky lze využít pouze v případě, že ještě nemáme hotové omítky.
Aplikace pásky Habito® Flex
- Na plochu obou desek se v pruhu potřebné šířky nanese tmel.
- Do vrstvy tmelu se vloží páska Habito® Flex, pomocí aplikátoru se vyrovná a domáčkne.
- Vytlačený tmel se následně srovná, resp. odstraní.
- Po zaschnutí se pouze kraje pásky přestěrkují a tmel se roztáhne do šířky.
Vnější roh (nároží příčky, ostění okna apod.) se doporučuje zpevnit a vyztužit páskou Habito® Flex, která se vloží do vrstvy tmelu, pomocí aplikátoru se vyrovná a domáčkne. Vytlačený tmel se následně srovná, resp. odstraní. Po zaschnutí tmelu přetmelíme už jen kraje pásky slabou vrstvou a zahladíme. Stejný postup opakujeme i v případě všech rohů.
Aplikace pásky AquaBead® Flex PRO
- Vnitřní strana lišty AquaBead® se navlhčí vodou z rozprašovače, čímž se aktivuje lepidlo.
- Po cca 20 sec. se lišta usadí na roh.
- Ručně či pomocí aplikátoru se přitlačí k podkladu a vyrovná se její poloha.
- Pásku pečlivě přitlačíme k podkladu. Snadné aplikace dosáhneme pomocí speciálních aplikátorů.
Rohová lišta G-LP Pozink
G-LP Pozink Rohová lišta pro suché stavby je určena pro vytváření přesných a pevných rohů při montáži konstrukcí suchých staveb. Zajišťuje nejen perfektní tvar rohu, ale zároveň jej chrání před mechanickým poškozením během používání. Lišta je vyrobena z pozinkované oceli, která zaručuje vysokou pevnost a dlouhou životnost při správném použití.
Použitím lišty G-LP Pozink výrazně zkrátíte čas potřebný k vytvoření dokonale rovného rohu. Rohy jsou díky liště pevné, přesné a lépe chráněné proti nárazům a poškození. Lištu je možné použít s hmotami na bázi sádry, a to za podmínky, že je během výstavby zajištěno dostatečné odvětrávání a je vyloučen pozdější výskyt vlhkosti v konstrukci.
Návod k použití G-LP Pozink
- Před zahájením omítání je nutné lištu pomocí vodováhy přesně usadit do správné polohy.
- K upevnění do sádrokartonových konstrukcí se používá sponkovačka.
- Po fixaci se celý profil celoplošně přestěrkuje vhodným tmelem, čímž se dosáhne hladkého a pevného povrchu.
Vnější roh (nároží příčky, ostění okna apod.) je možné zpevnit osazením ochranného rohového ALU profilu. ALU profil se vloží do vrstvy spárovacího tmelu, vyrovná a pomocí stěrky se vytlačený tmel uhladí. Po zaschnutí první vrstvy tmelu se nároží přestěrkuje a čerstvý tmel se roztáhne do šířky.
Další řešení rohů a koutů
- Vnitřní kouty: Desky se namontují s odsazením v koutě o 5-10 mm, které se protmelí v plné tloušťce opláštění. Na plochu nasedající desky se v pruhu potřebné šířky nanese spárovací tmel. Přitom je třeba dbát na dostatečné vyplnění koutové spáry tmelem. Bezprostředně po uhlazení tmelu je do něho pomocí stěrky „natupo“ vložena výztužná skelná páska.
- Standardní aplikace tmelu: Druhou variantou řešení je standardní aplikace tmelu do vzniklé spáry (5-10 mm), následné vložení skelné bandáže a přetmelení.
- Klasické použití akrylového tmelu: Posledním způsobem je klasické použití akrylového tmelu.
Toto řešení není vhodné na nerovné podklady.
| Řešení | Výhody | Nevýhody | Aplikace |
|---|---|---|---|
| Akrylový tmel (kouty) / Hliníkové lišty (rohy) | Tradiční, jednoduché | Vyšší pracnost, nižší pevnost a životnost, náchylnost k prasklinám | Do tmelu |
| Páska Habito® Flex | Vysoce pevná, nárazu odolná, zabraňuje prasklinám, trvanlivá, pružná | Pouze do tmelu | Do vrstvy tmelu pomocí aplikátoru |
| Páska AquaBead® Flex PRO | Rychlá aplikace (aktivace vodou), pevné přilepení | Není vhodné na nerovné podklady | Přilepení po navlhčení vodou |
| Rohová lišta G-LP Pozink | Přesné a pevné rohy, ochrana před mechanickým poškozením, zkracuje čas montáže | Vyžaduje sponkovačku, nevhodné do vlhkého prostředí po instalaci | Sponkovačkou, poté přestěrkování tmelem |
| Standardní aplikace tmelu + skelná bandáž | Běžné řešení | Náchylné k prasklinám bez vhodné výztuže | Do vzniklé spáry (5-10 mm), následné vložení skelné bandáže a přetmelení |
tags: #ocelova #roh #sdk #informace