Obvodové zdivo je zpravidla součástí nosné konstrukce. Jeho nejdůležitější funkcí je tedy zabezpečit stabilitu stavby, ale také schopnost tepelně a zvukově izolovat. Obvodové zdivo přenáší zatížení celé konstrukce do základů a přes ně dále až do podkladové vrstvy zeminy, proto je nutné věnovat mu zvýšenou pozornost. Staví se na základových konstrukcích - nejčastěji na deskách. Přenos svislého zatížení zabezpečuje gravitace, přenos vodorovného zatížení je možné zajistit ztužením pomocí betonových věnců nebo rámů. Další možností je spolupůsobení pevně kotvených stropních a stěnových desek. Obvodové zdivo obvykle dělí od základové konstrukce hydroizolace, která brání pronikání vlhkosti do stěn.
Typy obvodových plášťů a zdicích materiálů
V zásadě lze vysledovat dvě základní koncepce zděných obvodových plášťů:
- Silné, dobře izolující jednovrstvé zdivo: Je dnes jednoznačným trendem zdicích technologií. U tohoto typu konstrukce je výsledný tepelný odpor přímo úměrný jeho tloušťce - čím silnější stěna, tím lepší izolační vlastnosti. Proto se nyní v nabídce výrobců objevují tvárnice odpovídající tloušťkám zdiva 425, 450, ale i 500 mm. Nejpokročilejší modely většiny výrobců (Porotherm, Heluz, Liapor a další) nabízejí kombinaci odlehčené kostry tvárnice vyplněné tepelným izolantem. Používá se perlit, minerální vata i polystyren. U věnců a nadpraží oken se často nevyhnete kombinaci s vkládanou izolací, což však nepředstavuje žádnou výraznější komplikaci.
- „Sendvič“ s oddělenou nosnou a izolační částí: Tvoří je nosné zdivo v ekonomické dimenzi, doplněné o vnější tepelněizolační vrstvu a fasádní obklad, přizdívku nebo omítku. Nosná část stěny může být vyzděna ze všech výše uvedených bloků, nebo z ještě masivnějších materiálů - betonu či vápenopískových bloků. Na hotovou stěnu se z exteriérové strany následně montuje zateplovací systém. Průběžný zateplovací systém na fasádě usnadní řešení tepelných mostů v problematických místech (věnce, překlady, ostění atd.), nevýhodou je „měkčí“ a zranitelnější venkovní omítka. Přidanou hodnotou je trvanlivost a v neposlední řadě lepší tepelná pohoda.
Tradiční a moderní zdicí materiály
Až dvacáté století přineslo změnu v podobě častějšího používání betonu a později nových zdicích materiálů - děrovaných cihel, tvárnic z pórobetonu apod. V současnosti existují pálené cihly a zdicí bloky i v provedení se zvýšenými tepelnými či izolačními vlastnostmi (např. Porotherm EKO+, Supertherm STI). Bloky s těmito vlastnostmi se začínají vyrábět i z pórobetonu (Ytong Lambda).
- Pálené cihly: Při stavbě menších objektů, jako jsou rodinné domy nebo zděné chalupy, patří k nejoblíbenějším zděné obvodové stěny z pálených cihel. Například společnost Wienerberger nabízí cihly z ryze přírodního materiálu řady EKO+ Profi a T Profi, které jsou již ve výrobě plněné minerální vatou, a díky tomu plně vyhoví tepelně-izolačním parametrům, jež splní nízkoenergetický a dokonce i pasivní standard pro novostavby, a to bez dodatečného zateplení. Pro zdění z broušených cihel je možné zvolit jeden ze dvou druhů speciálních tenkovrstvých malt (lepidel pro tenkou spáru a celoplošnou tenkou spáru). Použití tenkovrstvé malty pro celoplošné spáry je z pohledu únosnosti zdiva nejlepší.
- Pórobetonové tvárnice: Velmi jednoduše se pracuje i s prvky na bázi pórobetonu, například Porfix, Ytong. Mají nejen vynikající tepelněizolační vlastnosti, ale jejich malá měrná hmotnost velmi usnadňuje manipulaci s rozměrnými bloky. Například pórobetonová stěna domu o tl. 400 mm může být lehčí než příčka z plných cihel. Pórobetonové tvárnice Porfix Plus se vyrábějí s perodrážkou a kapsou na uchopení, která je na bočních stranách tvárnice. Jsou vhodné na nosné i výplňové konstrukce. Použijete-li tvárnici šířky 375 mm, zeď nevyžaduje dodatečnou izolaci. Stěna z bílého pórobetonu Ytong Lambda dokáže bez dodatečného zateplení překročit normované požadavky a doporučení na obvodové stěny budov.
- Liaporbetonové sendvičové tvárnice: Stěnové dílce Super IZO jsou liaporbetonové sendvičové tvárnice určené pro jednovrstvé obvodové nosné i výplňové zdivo. Spojením liaporbetonu s polystyrenovou izolací vznikl sendvičový blok, který je oproti klasickým zdicím materiálům lehčí a výrazně překračuje požadované hodnoty tepelného odporu pro běžnou výstavbu.
- Tvarovky z lisovaného betonu: Dalším produktem, z něhož je možné vyzdít obvodové stěny, jsou tvarovky z lisovaného betonu s různými přísadami (například z dřevotřísky a podobně). Vyrábějí se v několika variantách, mohou být nezateplené, nebo je součástí tvarovky tepelná izolace (například polystyren). Takové tvarovky jsou duté s prostorem na betonovou výplň.
- Stavební systém Velox: Kombinuje příznivé vlastnosti dřeva a pevnost betonu. Jeho základem jsou přesně vyrobené dřevoštěpkové stěnové (bednicí) desky, ze kterých se na staveništi vztyčí pomocí distančních spon obvodové i vnitřní stěny jako tzv. ztracené bednění, které se vylije betonem. Na venkovní straně se používají dvouvrstvé desky WS EPS, které jsou tvořeny jednoduchou deskou tloušťky 35mm s nalepenou vrstvou bílého nebo šedého pěnového polystyrenu o tloušťce 50 až 200 mm.
Tepelná a zvuková izolace obvodového zdiva
Obvodové zdivo má nejen tepelně a zvukově izolovat, ale i zabezpečit takový prostup vodních par, aby nedocházelo k nežádoucímu vlivu vlhkosti na povrch stěn. Důležité jsou tepelně akumulační vlastnosti obvodových stěn. Akumulace je schopnost materiálu teplo přijímat a při ochlazení vnějšího prostředí ho opět uvolnit. Dobré je vzít na vědomí, že tepelně akumulační schopnost závisí na hmotnosti materiálu, a proto se budovy se stěnami z těžkých materiálů schopných akumulovat teplo ochlazují pomaleji, stejně pomalu se však i vytápějí. Dobré akumulační vlastnosti mají například keramické zdicí materiály.
Při stanovení tepelně izolačních vlastností konstrukcí jen ze skladby v ideálním výseku (tj. bez vlivu tepelných mostů) vycházejí hodnoty výrazně příznivější, jsou to však hodnoty nereálně idealizované, tedy chybné pro charakterizování celé konstrukce.
Čtěte také: Betonové obvodové zdivo
Normové požadavky a energetická náročnost
V návaznosti na stavební zákon a jeho vyhlášku MMR č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby a na zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií, po novele v úplném znění zákona č. 61/2008 Sb., a jeho vyhlášku č. 148/2007 Sb., o energetické náročnosti budov, se závazně požaduje splnění normových hodnot tepelně technických vlastností konstrukcí (tedy i obvodové stěny) při prostupu tepla, prostupu vodní páry a vzduchu. Normové hodnoty tepelně technických vlastností stavebních konstrukcí a budov stanovuje platná ČSN 73 0540-2 „Tepelná ochrana budov. Část 2: Požadavky“ v návaznosti na části 3 a 4 téže normy a v nich odkazované ČSN.
Pro minimalizaci provozních nákladů by jednoznačně hovořily co nejpřísnější požadavky pro obvodové stěny. Na druhou stranu je potřeba počítat i s navýšením pořizovacích nákladů za konstrukce s lepšími tepelněizolačními parametry. Úspory v provozních nákladech by měly postupně vynahradit tyto vícenáklady vynaložené při stavbě domu a v ideálním případě by se měly postupně vrátit. Pro snazší orientaci, jaká je ideální hodnota součinitele prostupu tepla, byl nově v legislativě definován termín „nákladové optimum“.
Cihly Porotherm, které jako jednovrstvé zdivo mají součinitel prostupu tepla U ≤ 0,30 W/(m2∙K) splňují zpřísněné novelizované požadavky na maximální hodnotu součinitele prostupu tepla. Všechny cihly Porotherm, které jako jednovrstvé zdivo mají součinitel prostupu tepla U ≤ 0,25 W/ (m2∙K), splňují dokonce doporučené hodnoty pro nízkoenergetické domy a to bez potřeby dalšího zateplení.
Riziko povrchové kondenzace a plísní
Pokud relativní vlhkost vnitřního vzduchu φi dosáhne u povrchu obvodové stěny 100 %, tedy rosného bodu, pak dojde na tomto povrchu ke kondenzaci vodní páry - k orosování povrchu. Na povrchu stěny se vytváří vlhkostní mapy a povrchové vrstvy se obvykle znehodnocují. Riziko vzniku plísní podle ČSN EN ISO 13788 nastává již při kritické vnitřní povrchové vlhkosti φsi,cr = 80 % a této relativní vlhkosti odpovídá kritická povrchová teplota θsi,cr. Pro pobytové místnosti se uvažuje relativní vlhkost vnitřního vzduchu φi = 50 %, bezpečnostní přirážka u těžších stěn Δθsi = 0,5 °C a teplota vnitřního vzduchu θai = 21 °C. Pro tyto podmínky se požaduje nejnižší vnitřní povrchová teplota nejméně na úrovni požadované normové hodnoty θsi,N = 14,07 °C.
Požadavky na omezení vlhkosti vnitřního povrchu tedy směřují k omezení extrémně nízkých povrchových teplot na nejvýraznějších tepelných mostech v obvodové stěně a v nejvýraznějších tepelných vazbách v místech návazností obvodové stěny na další konstrukce. Z uvedeného je zřetelná snaha o snížení vlivu tepelných mostů a tepelných vazeb na minimum, tj. úsilí o jejich tepelně technickou optimalizaci.
Čtěte také: Obvodové zdivo z cihel
Způsoby izolace obvodového zdiva
V praxi jsou používány dva způsoby izolace obvodového zdiva, a to venkovní a vnitřní. Mezi nejčastěji montované dodatečné izolace obvodových stěn patří izolace tepelné, což jsou obvykle polystyrenové nebo minerální panely, které zabraňují tepelným ztrátám skrze zdivo.
Venkovní izolace
- Kontaktní zateplovací systémy (ETICS): U suchého zdiva lze provádět izolaci kontaktním způsobem. Desky pro izolaci obvodového zdiva z vnější strany se lisují do desek o velkosti 1000×500 mm, jejich tloušťka se pohybuje od 10 do 200 mm. Na obvodové zdivo se desky lepí speciálními lepidly o tloušťce 3 - 5 mm. Povrch desek se upravuje lepidlem a izolace je zakončena omítkou o maximální tloušťce 5 mm. K masivnímu uplatnění ETICS došlo po roce 1990, přestože se tato technologie u nás prováděla ojediněle již před rokem 1980.
- Izolace vlhkého zdiva: U navlhlého zdiva, kde nelze udělat vodorovné izolace proti vzlínající vodě, se nejčastěji používá jako izolant minerální vlna, případně perforovaný polystyren (tzv. PPS). Je však důležité, aby se instalace tepelněizolačních panelů z polystyrenu či minerální vlny nedělala na vlhké zdi.
Vnitřní izolace
Výhoda izolace obvodového zdiva z vnitřní interiérové strany je možnost provádět práce bez lešení a také za nepříznivého počasí. Nevýhodou je však zmenšení vnitřní užitné plochy izolovaných místností, nutnost přemístění vodovodních armatur, vypínačů, elektrických zásuvek, veškerého vnitřního vybavení, koberců a atd. Izolace obvodového zdiva z vnitřní strany s sebou nese řadu úskalí, které při nedodržení technologie mohou poškodit funkčnost izolace.
Hydroizolace obvodového zdiva a základů
Vlhkostí, ať již se jedná o spodní vodu, srážkovou vodu či nahodilé proudy, je nejvíce ohroženo zdivo umístěné pod úrovní terénu. Zde je nutné provedení natavení izolací hydroizolačních pásů v celé ploše zdiva a jejich napojení na přesah izolace umístěné pod obvodovým základovým zdivem. Hydroizolace by měla být vyvedena vždy alespoň 50 cm nad terén po celém obvodu stavby tak, aby v případě například stání vody při větších přívalových deštích či vysoké sněhové pokrývce nebylo nasákáním srážkové vody ohroženo obvodové zdivo domu umístěné nad terénem.
Přestože jsou hydroizolační PVC-P fólie ve stavebnictví už poměrně známé, nedoporučuje se jejich svépomocná montáž; neodborná aplikace představuje riziko a dostatečně zkušený izolatér se znalostí na sebe navazujících stavebních postupů nesmí chybět u žádné hydroizolace spodní stavby zabezpečené fólií.
Zásady pro navrhování tlakových izolací s PVC-P hydroizolační fólií
Realizace a umístění hydroizolačního souvrství musí v každém místě chráněných konstrukcí zabránit kontaktu s tlakovou podzemní vodou a ve všech přestupech jejímu průniku do chráněných prostorů. Je proto nutné použít povlak z jedné vrstvy příslušné hydroizolační fólie s minimální tloušťkou 1,5 mm v jednovrstvém systému. Existuje i dvojvrstvý systém, který umožňuje kontrolu těsnosti během životnosti izolace a v případě potřeby i její sanaci. V případě železobetonové základové desky, jejíž výztuž zasahuje do obvodových stěn, musíme umístit hydroizolaci pod ní, protože opracování jednotlivých prutů proti průniku tlakové vody je ve větším počtu nemyslitelné.
Čtěte také: Obvodové zdivo a cihly: ideální kombinace
Ochrana před mechanickým poškozením
Hydroizolační fólie se nenamáhá jen hydrodynamicky. Největší namáhání hydroizolační fólie nastává ve fázi jejího zabudování - tehdy hrozí největší riziko poškození během stavebních prací. Proto od samého počátku velmi záleží na správně navrženém pořadí vrstev podlahy tak, aby se hrozící rizika minimalizovala. Dobrý projekt by měl vždy pamatovat na ochranu před mechanickým poškozením, ať už v důsledku manipulace s armaturou nebo pohybu pracovníků, vykonávajících stavební práce. Na ochranu vodorovné plochy hydroizolace je vhodný betonový potěr s tloušťkou 50 mm. Při izolování „do vany“ je nutné do příslušné výšky ochránit i svislou část hydroizolace, např. deskami z polystyrenu nebo jiného materiálu - během ukládání armatury totiž hrozí její poškození.
Správný postup hydroizolačních a stavebních prací
V případě, že už samotný projekt počítá s ochrannou betonovou vrstvou, vylučuje se v první etapě ukládání hydroizolační fólie jen pod obvodové zdivo a pozdější napojení na zbývající vodorovnou a svislou plochu. Pozdější napojování je pro tlakovou hydroizolaci nepřípustné. Obnažené přesahy se tak vystavují neúměrnému mechanickému namáhání, které neeliminuje ani zabalení do ochranné geotextilie. Hydroizolace se musí zkoordinovat se stavbou tak, aby byla rozčleněná na co nejmenší množství etap a aby se průběžně s izolací jednotlivých úseků řešila i příslušná ukončení.
Doporučené postupy
- Izolační vana: Vhodným způsobem izolace spodní stavby proti tlakové vodě je vytvoření tzv. izolační vany. Výhodou tohoto způsobu je, že jej lze obvykle realizovat v jedné etapě, a to po celé vodorovné i svislé ploše. Následně se může nanést ochranný potěr, uložit armatura a dostatečně silná, horní železobetonová deska. Svislou izolaci je možné realizovat v etapách; v první etapě se izoluje mělká vana jen nad úroveň horní železobetonové desky.
- Dvojetapový systém: Tento způsob se používá nejčastěji tam, kde se předpokládá riziko výskytu tlakové vody a lze vytvořit pracovní jámu s dostatečným prostorem k zaizolování vnější strany obvodové stěny (svislá izolace). Je-li už provedená vodorovná hydroizolace, musí se nanést ochranný potěr o tloušťce 50 mm s dostatečných přesahem minimálně 200 mm v exteriérové části směrem k pozdějšímu napojení svislé izolace. Svislá hydroizolace se v přesahu spojuje s vodorovnou hydroizolací tzv. zpětným spojem.
Ochrana svislé hydroizolace při zasypávání
Hydroizolační fólie se musí standardně uložit mezi syntetické geotextilie s minimální plošnou hmotností 300 g/m2. Svislá izolační fólie může být při zasypávání dodatečně chráněná před mechanickým poškozením profilovanou fólií, která má při zvýšeném radonovém riziku zároveň funkci ventilační vrstvy. Fólii je dále možné ochránit pomocí různých, např. sádrokartonových desek apod., příp. přizdívkou z cihel nebo betonových tvárnic. Během stavby je nevyhnutné při už aplikaci ochranných vrstev zabránit vniknutí ostrých předmětů, jako jsou úlomky tvárnic, betonu apod. do prostoru např. mezi přizdívku a hydroizolaci.
Kontrola hydroizolace před zabudováním
Vzhledem k tomu, že jakékoli dodatečné opravy jsou velmi komplikované, doporučuje se, pokud je to možné, využít v případě každé tlakové izolace služby specialistů, kteří vykonají zkoušky těsnosti hydroizolačního povlaku, a to např. vysokonapěťovou jiskrovou zkoušku, která dokáže poměrně přesně odhalit poškození, příp. nedostatečné svaření.
Další možnosti boje s vlhkostí
Problém domů, jejichž obvodové zdivo je mokré od vzlínající vlhkosti ze základů, je právě zcela chybějící, nedostatečná nebo po desetiletích zničená vodorovná izolace základových pasů, které jsou z betonu, ale u starších chalup mohou být i z kamene. I v případech, kdy je možné tuto izolaci dodatečně vložit do spár po podřezání zdiva, musí být důkladně doplněná i svislá izolace základů.
- Hydroizolační stěrky: Dvousložkové husté tekuté hmoty k vytvoření nepropustných izolačních bariér na svislých konstrukcích se nazývají živičné stěrky (např. Murexin) a jejich výhodou je vysoká účinnost a spolehlivost i na podkladu, který nemusí být na rozdíl od podkladu pro izolace asfaltovými pásy či fóliemi dokonale rovný.
- Nopová fólie: Je obvykle bariérou mezi hydroizolačním systémem a zeminou, ale jako samotná hydroizolace nestačí, protože její spoje nelze udělat vodotěsné a také není možné docílit provětrávání vzniklé mezery mezi zdivem a fólií, protože ve spodní části nemůže vzniknout nasávací otvor a vlhký vzduch neproudí.
- Injektáž: Mechanické vtlačení izolační suspenze do děr vyvrtaných do zdiva v doporučených odstupech vytvoří v ideálním případě vlhkostně nepropustnou bariéru, která do jisté míry funguje i jako svislá izolace.
Dodatečné zateplení a sanace vlhkosti
V případě dodatečné izolace obvodového zdiva platí víc než kdy jindy, že se takový poměrně náročný stavební zásah zúročí jen za podmínek volby správných materiálů a dodržení technologických postupů se všemi detaily. Dodatečná montáž izolačních materiálů na obvodové stěny se nejčastěji dělá za účelem zateplení, případně hydroizolace, která zabraňuje pronikání vlhkosti do základů a do zdiva. Obojí spolu může souviset a často se nabízí spojení obou zásahů do stavby už proto, že i opatření proti vlhkosti, která se provádějí v základech domu, mohou vyžadovat následnou opravu fasády. A při opláštění domu tepelnou izolací to pak máte při jednom. V každém případě by se instalace tepelněizolačních panelů z polystyrenu či minerální vlny neměla dělat na vlhké zdi.
Přehled hodnot součinitele prostupu tepla (U) pro obvodové stěny
Pro snazší orientaci v tepelněizolačních parametrech je zde tabulka s příklady součinitelů prostupu tepla (U).
| Typ zdiva / materiálu | Tloušťka zdiva (cm) | Součinitel prostupu tepla U (W/(m²∙K)) | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Porotherm 44 EKO+ Profi | 44 | až o 40 % vyšší tepelný odpor než běžné zdivo | bez dalšího zateplení, pro nízkoenergetické domy |
| Heluz Family 50 | 50 | o 23 % vyšší než Thermo STI | bez dalšího zateplení, pro nízkoenergetické/pasivní domy |
| Ytong Lambda | (různé) | překračuje normované požadavky | bez dodatečného zateplení |
| Porfix Plus | 37.5 | velmi dobré tepelně izolační vlastnosti | nevyžaduje dodatečnou izolaci |
| Porotherm 42,5 T Profi | 42.5 | 0,17 | plněno minerální vatou, pro nízkoenergetické/pasivní domy |
| Porotherm T Profi (obecně) | 30-50 | až 0,12 | plněno minerální vatou, pro nízkoenergetické/pasivní domy |
| Jednovrstvé zdivo (obecně) | (různé) | ≤ 0,30 | splňuje zpřísněné požadavky |
| Jednovrstvé zdivo (nízkoenergetické) | (různé) | ≤ 0,25 | splňuje doporučené hodnoty pro nízkoenergetické domy |
| Doporučený parametr nízkoenergetických domů | (různé) | 0,25 |
*Hodnoty součinitele prostupu tepla (U) se mohou lišit v závislosti na konkrétním produktu, výrobci a tloušťce materiálu. Uvedené hodnoty jsou orientační a slouží pro představu.
tags: #obvodove #zdivo #na #izolaci #pvc #informace