Při výběru podlahové krytiny se často zaměřujeme na její vzhled, odolnost a cenu. Málokdy však přemýšlíme o tom, jaké chemikálie se v ní mohou skrývat. Přestože podlahy podléhají řádným evropským certifikacím, mohou se v nich ukrývat nebezpečné toxiny. Kvalita některých certifikátů totiž nezohledňuje dlouhodobé riziko vlivu těchto látek. Vliv těchto toxinů je přitom zdravotním rizikem pro lidi všech věkových skupin, zejména pak pro děti a seniory.
Nebezpečné látky v podlahových krytinách
V současné době je většina materiálů v domácnosti tvořena z PVC (polyvinylchlorid). Můžeme je najít od okenních rámů přes obklady, v zařizovacích předmětech, a především taky v podlahách. Právě podlahy tvoří v domácnostech největší plochu, a tím pádem i největší riziko pro potenciální uvolňování toxických látek. Tomuto jevu přispívá dnes velmi populární podlahové vytápění, které může uvolňování toxických látek jen podporovat.
U podlah jsou nejčastějším problémem volné těkavé látky označované jako VOC (volatile organic compound), mezi které patří formaldehyd a dále pak ftaláty.
Ftaláty
Ftaláty, nebo také estery kyseliny ftalové, se používají jako změkčovadla při výrobě plastů. Propůjčují jim měkkost, pevnost, průhlednost i odolnost. Najdeme je ve věcech každodenní potřeby, jako jsou: kosmetické přípravky - šampóny, deodoranty, parfémy, laky na vlasy, čisticí prostředky, oblečení, hračky, pastelky, stavební materiály - barvy, tapety, kabely, trubky, podlahové krytiny, zdravotnické potřeby, potraviny. Jak jsou ftaláty časté, tak jsou škodlivé. Patří dokonce mezi nejškodlivější látky, proto jsou zařazeny na seznam zvlášť nebezpečných chemikálií.
Typy ftalátů a jejich nebezpečnost
Účinky na lidské zdraví se u jednotlivých ftalátů liší. Zatímco některé jsou téměř nezávadné, u jiných je vliv na lidské zdraví značný, od alergických reakcí, přes respirační problémy až po potenciálně karcinogenní účinky. Ftaláty se dříve považovaly za neškodné, a tak jste je mohli najít v opravdu široké škále spotřebních výrobků, produktů pro domácnost i kanceláře.
Čtěte také: Čerstvý beton: obsah vzduchu
Dnes na ně díky spoustě studiím nahlížíme jinak. Evropská unie i USA zakázaly některé typy ftalátů. Koncentraci ftalátu lze velmi často rozeznat čichem, nicméně jejich pach je mnohdy ukryt v jiných vůních.
Rozlišujeme nízkomolekulární a vysokomolekulární ftaláty:
- Nízkomolekulární ftaláty (LMW): DEHP, DBP, BBP. Jsou nebezpečné. Evropská komise je zařadila do skupiny reprotoxických látek. Nesmí se z nich vyrábět hračky nebo kosmetika. Nejškodlivějším je DEHP.
- Vysokomolekulární ftaláty (HMW): DINP, DIDP. Podle měření Evropské komise nepředstavují riziko. Přesto se preventivně omezuje jejich použití při výrobě věcí pro děti.
Zdravotní rizika hrozí u všech ftalátů. Podle odborníků bychom se tedy měli vyhýbat oběma typům chemikálie. Ftaláty se do těla dostávají vdechováním, potravou, kůží a sliznicí. Z přijatých škodlivin se 60 až 90 % z těla vyloučí během jednoho dne. Zbytek se však usazuje a hromadí v organismu, kde nás může vážně potrápit.
Zdravotní dopady ftalátů
Co mohou mít ftaláty na svědomí?
- U mužů snižují produkci testosteronu i spermií, a tím vedou k neplodnosti.
- Omezují funkci ledvin a mohou ohrozit funkci plic.
- Mohou způsobit rakovinu jater.
- Vyvolávají astma, zvyšují riziko alergií a ekzémů.
- Oslabují imunitu, mají negativní vliv na srážlivost krve.
- U dětí mohou způsobovat hyperaktivitu nebo obezitu. Právě děti jsou jednou z nejohroženějších skupin.
Evropská komise proto použití nejběžnějších ftalátů (DEHP, DIDP, DINP, DBP, BBP, DNOP) v hračkách a výrobcích pro děti do 3 let do určité míry zakázala.
Čtěte také: Využití ztraceného bednění ve stavebnictví
Formaldehyd
Formaldehyd je karcinogen, který může dráždit dýchací cesty a oči. Je nahrazován bezpečnějšími lepidly na bázi polyuretanu nebo epoxidových pryskyřic.
Polychlorované bifenyly (PCB)
Polychlorované bifenyly (PCB) jsou syntetické, organické sloučeniny vyráběné a masivně používané mezi 30. a 70. lety minulého století. Do prostředí se PCB dostávaly během výroby a používání, dnes je rizikové především nevhodné zacházení s nebezpečným odpadem a staré ekologické zátěže. PCB jsou nechtěným produktem řady průmyslových výrob, vznikají při spalování odpadů i při hoření olovnatého benzínu. PCB jsou odolné látky s výraznou schopností bioakumulace v potravních řetězcích.
Člověk může být PCB vystaven vdechnutím, pozřením a kožním kontaktem. Akutní otravy nejsou příliš časté a projevují se např. únavou, bolestí hlavy, ztrátou vlasů, nebo bronchitidou. Chronické otravy jsou daleko nebezpečnější. U zvířat bylo zaznamenáno poškození jater, krevního oběhu a problémy s reprodukčním cyklem i s hormonálním a imunitním systémem. Jako látky teplotně odolné, nehořlavé a chemicky stálé našly PCB široké průmyslové uplatnění v chladících, izolačních a mazacích systémech, byly běžným aditivem barev, lepidel, vosků, plastů, pesticidů i balících papírů. Dodnes jsou přítomny v transformátorech a kondenzátorech. PCB kontaminují v zásadě všechny složky životního prostředí.
Toxický charakter PCBs i ve velmi nízkých koncentracích byl definitivně prokázán až v 70. letech minulého století a navíc bylo ověřeno, že nebezpečnost přítomnosti PCB v životním prostředí a potravních řetězcích je násobena schopností PCBs kumulovat se především v tukových tkáních organismů. V bývalém Československu však došlo ke zcela jinému vývoji. Nehledě na alarmující a obecně dostupné informace o nebezpečnosti PCBs zde po roce 1972 jejich výroba začala narůstat a dosáhla vrcholu kolem roku 1980, aniž by jejich používání bylo kontrolováno z hlediska ohrožení zdraví a životního prostředí. Teprve poté, co byly prokazovány masivní kontaminace např. hovězího masa, mléka, másla a ryb, byla výroba PCB v roce 1984 ukončena i v Československu.
Limitní hodnoty PCB
Pro PCB platí přísné limity v různých složkách životního prostředí a v potravinách:
Čtěte také: Správný beton do ztraceného bednění
- Pitná voda: Směrnice Rady 2000/60 ES z 23.10.2000, 80/778EHS stanovuje pro pitnou vodu limit pro PCB 0,1 mg/l. Vyhl. č. 275/2004 Sb. stanovila limit pro obsah PCB v balených vodách na 0,001 ug/l.
- Povrchové vody: 0,012 µg/l (nařízení č. 61/2003 Sb., příloha č. 3, kategorie nebezpečné a zvlášť nebezpečné látky). Platí pro sumu šesti kongenerů PCB: PCB 28, 52, 101, 138, 153 a 180.
- Zemědělská půda: Vyhláška 153/2016 Sb. stanoví tzv. preventivní limity rizikových látek a prvků.
- Odpady: Limity jsou stanoveny pro sumu 6 indikátorových kongenerů (PCB 28, 52, 101, 138, 153, 180) v Příloze č. 6 k vyhlášce č. 383/2001 Sb.
- Potraviny: Limity stanovuje vyhláška č. 53/2002 Sb. Ministerstva zdravotnictví pro sumu kongenerů PCB 28, 52, 101, 118, 138, 153, 180.
Česká republika a Slovensko patří k zemím s největší zátěží PCB v Evropě v důsledku širokého použití těchto látek a lokalizaci výroby PCB na východní Slovensko.
Další toxické látky
- Těžké kovy: Jsou toxické a mohou se hromadit v těle. Olovo je v EU zakázáno ve většině výrobků.
- PFC (Perfluorované sloučeniny): Jsou perzistentní látky, které se v přírodě nerozkládají.
- Dioxiny: Vznikají při výrobě PVC a jsou vysoce toxické a karcinogenní.
- Azobarviva: Některá azobarviva mohou uvolňovat karcinogenní aminy. V EU jsou některá azobarviva zakázána.
- Formamid: V EU je formamid v dětských výrobcích zakázán.
Certifikace podlahových krytin
Přestože výrobci jsou dle evropských nařízení REACH povinni informovat spotřebitele o přítomnosti toxických látek, má většina dnes platných certifikátů velmi rozdílná hodnoticí kritéria škodlivých látek. Při výběru podlahy je proto více než nutné zaměřit se nejen na obsah a koncentraci toxických látek, ale také na typ certifikace, která byla u dané podlahy provedena. Není certifikát jako certifikát. Kritéria emisních certifikátů se dnes velmi různí. Důvodem jsou rozdílné postupy v metodice měření příslušné certifikace. Některé typy certifikací provádí stanovení látek pouze jednorázovým měřením. Tento postup může být velmi nepřesný, protože u podlahy nelze určit její trvalou kvalitu.
V současné době je na našem trhu označena jako „nezávadná podlaha“ každá podlahová krytina, jejíž koncentrace TVOC (všech povolených těkavých látek) je nižší než 1000 ug/m3. U formaldehydu pak musí být tato hodnota nižší než 120 ug/m3. Tyto parametry splňují i podlahy, které neprošly opakovaným měřením a tyto hodnoty se mohou v čase lišit. Rovněž je třeba brát na zřetel, že ne každá certifikační metoda měří všechny potenciální toxiny. Vyplatí se vždy volit podlahu, která prošla minimálně dvěma a více certifikacemi.
Klíčové certifikáty pro podlahové krytiny
U podlah jsou dnes klíčové dva certifikáty:
- Indoor Air Comfort (IAC): Je typem několikanásobně opakované certifikace evropské úrovně a výrobky s tímto označením nepředstavují žádné riziko. Tento certifikát je udělován ve dvou úrovních: standard a GOLD pro výrobky, jejichž koncentrace škodlivých látek byla mnohonásobně nižší než požadovaná limita.
- GreenGuard: Je typ certifikátu měřící více než 10 000 volně těkavých látek a výrobky podléhající této certifikaci jsou vhodné i pro školy, školky a zdravotnická zařízení. Výrobky s touto certifikací jsou pravidelně monitorovány i po jeho udělení.
Při výběru podlahy je nutné zaměřit se nejen na koncentraci těchto látek, ale rovněž i na jejich skladbu. Skladba je totiž častým kamenem úrazu. Integrovaná podlaha (podlaha, jejíž součástí je podložka) je vždy certifikována jako celistvý kus. To má značnou výhodu nejen při následné instalaci, ale i z toho důvodu, že jsou přesně stanoveny i parametry podložky a podlahu je možné ihned instalovat. U samostatných podlah (bez podložky) nepodléhá podložka stejné certifikaci a je na místě si její parametry ověřit.
Jak bojovat proti ftalátům a zajistit zdravý domov
Proměňte své bydlení na zdravější domov. Přinášíme pár rad, které vám pomohou ftaláty vyhnat z domu:
- Uklízejte přírodně: Pokud jste zvyklí při úklidu používat rukavice, vyhněte se těm gumovým. Zvolte raději variantu z přírodního latexu, která neobsahuje škodliviny. Buďte obezřetní i při výběru čisticích prostředků. Zvlášť nebezpečné jsou parfémované saponáty. Dají se přitom jednoduše nahradit. Dezinfekci koupelny zvládne ocet, ve směsi s olejem s ním vyčistíte i nábytek. Jedlá soda vás zase zbaví připálenin.
- Vyměňte plastové nádobí: Chystáte dětem do školy svačiny do PVC krabiček? Vyměňte je třeba za silikonový box nebo svačinový sáček z polyetylenu a vyhněte se zbytečnému vstřebávání ftalátů. Dívejte se v obchodě po složení, v dnešní době můžete koupit plasty i bez změkčovadel - takzvané alternativní polymery. Patří mezi ně například polyetylen, polypropylen, polyreutan, silikon, etyl vinyl acetát, mnohovrstvé laminátové plasty.
- Nakupujte na váhu: Jedním z přenašečů ftalátů jsou potraviny balené v PVC nebo potravinářských fóliích. Naučte se nakupovat na váhu, maso vám u řezníka rádi zabalí i do nezávadného papíru. Obaly z PVC poznáte podle označení číslicí 3 anebo zkratky „PVC“ v trojúhelníkové recyklační značce na spodní straně obalu či etiketě. Pokud chcete kupovat balené potraviny, zkuste se dívat po recyklovatelných obalech.
- Vybírejte hračky pečlivě: Ftaláty i další škodliviny, jako je třeba formaldehyd, jsou často obsažené v hračkách pro nejmenší. Při výběru hraček se vždy ptejte na složení výrobku a po certifikátu nezávadnosti. Jestli si nejste jistí, sáhněte raději po hračkách ze dřeva nebo textilu, které ftaláty neobsahují.
- Větrejte: Ftaláty nejčastěji vdechujeme přímo ze vzduchu, kam se uvolňují třeba z podlahy nebo trubek v bytě. Omezte hromadění škodlivin ve vzduchu pravidelným větráním. V létě nechte okna otevřená neustále. V zimě větrejte alespoň 3x denně kratší dobu.
- Čtěte příbalové letáky u kosmetiky: Ftaláty se do těla dostávají přímým kontaktem s kůží nebo sliznicí. To nejčastěji hrozí při používání deodorantů, šampónů, laků na nehty, kolínských vod nebo parfémů. Při nákupu kosmetiky čtěte příbalové letáky. Na etiketách se ftaláty objevují pod zkratkami DEP (dietylftalát) nebo DBP (di-n-butylftalát).
- Zdravá podlaha: S domácností bez jedovatých strašáků začněte pěkně od podlahy. Můžete vybírat i ze široké nabídky vinylových podlah, orientujte se přitom podle certifikátů zaručujících zdraví (např. Indoor Air Comfort Gold a Greenguard Gold). V těch nejkvalitnějších podlahách se namísto ftalátů používají ekologická BIO změkčovadla z přírodních materiálů, navíc máte pod dohledem celé složení. Řešením, jak se zbavit ftalátů, je výběr přírodní podlahy ze dřeva nebo korku. Zvolte i kvalitní vinylovou podlahu, která používá neškodná BIO změkčovadla. V dnešní době je již možné sehnat téměř jakoukoliv podlahu včetně vinylové ve variantách bez škodlivých látek.
Bezpečná podlaha je základem zdravého domova, neboť zde trávíme podstatnou část svého života. Při výběru podlahové krytiny proto zvažte nejen její vzhled a cenu, ale také to, jaké chemikálie obsahuje. Nezapomínejme ale na to, že podezřele levné podlahy jsou často vyráběny na úkor kvality.
tags: #obsah #pcb #latek #v #podlahovych #krytinach