Obvodové zdivo je zpravidla součástí nosné konstrukce. Jeho nejdůležitější funkcí je zabezpečit stabilitu stavby, ale také schopnost tepelně a zvukově izolovat. Obvodové zdi jsou téměř vždy nosné konstrukce, které přenášejí zatížení z ostatních konstrukcí do základové desky domu. Svislé zatížení je zajištěno gravitací, vodorovné zatížení lze korigovat ztužením věncem či rámem. Obvodové zdivo je od základové desky odděleno hydroizolací zabraňující vlhnutí domu.
Dříve se škvára používala do obsypů, zásypů, násypů a do škvárobetonů. Ze škvárobetonu se zhotovovaly například zdicí prvky, stropní prefabrikáty apod. Škvára se dnes objevuje na staveništi zpravidla jen při rekonstrukcích. Původně byla škvára natavený tuhý zbytek ze spalování kusového paliva (např. uhlí) v roštových topeništích. K takovým lokalitám patřil například Rynholec u Kladna. Zpravidla to jsou místa, kde byly v blízkosti umístěny i větší výrobny škvárobetonu. Do 3/2006 platila ČSN 72 2051 - Škvára ze spaloven tuhých komunálních odpadů pro stavební účely. Týkala se škvár do obsypů, zásypů, násypů a škvárobetonu. Co se týká složení škváry, jedná se o zpevnělé kusy popelovin s obsahem určitého podílu původních nespálených hořlavých složek paliva.
Škvárobeton jako stavební materiál
Škvárobeton je vysoce porézní materiál, který byl v minulosti hojně využíván ve stavebnictví, i když se z průmyslové výroby postupně vytratil. Vzhledem k jeho porézní struktuře je dispergace (šíření) injektážního krému Aquastop Cream v tomto materiálu spolehlivá.
Pro stavebnictví byly nebezpečné hlavně čerstvé škváry, protože v nich byl obsažen nespálený zbytek, který navíc ještě nebyl rozložen. Škváry ze spaloven tuhých komunálních odpadů obsahují minerální a jiné různě slinuté zbytky vzniklé spálením komunálních odpadů. Škvára pro použití ve stavebnictví nemůže obsahovat popílek zachycovaný v elektroodlučovačích při spalování tuhých komunálních odpadů, zasolené úsušky z II. Škvára nesmí obsahovat volné oxidy CaO a MgO. Přípustné množství veškeré síry vyjádřené jako SO3, nesmělo podle ČSN 72 2051 přesáhnout 3 % hmotnostní. Z toho sirníková síra (jako S) nesměla přesáhnout 0,4 % hmotnostní. Pro škváru na zásypy a výplňové škvárobetony platily požadavky méně přísné, než je uvedeno výše.
Škvára pro škvárobeton mohla obsahovat jen minimální množství humusových látek, cihelných úlomků a skleněných, keramických i porcelánových střepů. Nesměla obsahovat velké kusy nespáleného papíru, dřeva a plastických hmot. Škvára musela být před použitím volně uložena na nekryté skládce minimálně po dobu tří měsíců. V suchém období se doporučovalo škváru kropit vodou. Na výrobu škvárobetonů se používala drcená a tříděná škvára. Cement se dávkoval v množství 200 kg až 270 kg na 1 m3 škvárobetonu. Tvrdnutí škvárobetonu probíhalo nejčastěji za normální teploty. Při průmyslovém zpracování ho bylo možné urychlit i beztlakovým propařováním. Škvárobeton dosahoval objemové hmotnosti 1300 kg/m3 až 1700 kg/m3. Pevnosti v tlaku byly od 3 MPa do 12 MPa. Ustálená vlhkost se pohybovala kolem 5 % až 8 % hmotnostních.
Čtěte také: Použití asfaltového pásu pod zdivo
Použití a vlastnosti škvárobetonu
Do 8/2002 pro škváry používané jako lehká výplň do škvárobetonu platila ČSN 72 2050 - Škváry pro škvárový beton. A dále se podle této normy používala škvára k výrobě nenosného škvárobetonu (podkladního, spádového, výplňového a tepelněizolačního) a nenosných škvárobetonových tvarovek. Ze škvárobetonu se zhotovovaly např. tvárnice, cihly, malé prefabrikáty, stropní vložky apod. Pro zdivo ze škvárobetonových tvárnic se vyráběly tvárnice z cementu jako pojiva a škváry jako plniva. Pro tyto tvárnice platila ČSN 72 3181 - Lehké betonové tvárnice, která byla k 1. 11. Tvárnicové zdivo bylo lehčí než cihelné. Jeho nevýhodou byla však menší únosnost. Škvárobetonové tvárnice se používaly pro nižší objekty na nosné zdivo nebo na nenosné (výplňové) zdivo. Nenosné zdivo se mohlo vyzdívat bez průkazu o jeho pevnosti a stabilitě až do výšky 7 m. Pevnost a stabilita nenosného zdiva vyššího musela být prokázána statickým výpočtem.
Obvodové zdivo se zakládalo minimálně 300 mm nad úroveň přilehlého upraveného terénu. Aby bylo chráněno od přímých vlivů povětrnosti, omítalo se nebo obkládalo. Pokud se požadovaly tvárnice odolné proti mrazu, muselo se to předem dohodnout s jejich dodavatelem (výrobcem). Větší drážky se vytvářely vazbou pomocí doplňkových tvárnic. Pokud byly tvárnice vylehčeny otvory, kladl zedník tyto tvárnice otvory dolů. Dutiny nemohly zůstat otevřené do líce zdiva.
V současné době se škvára vozí na skládky, kde se používá k prokládání jednotlivých vrstev zhutněného směsného odpadu a pro pokrytí tělesa skládky při rekultivaci. Se zbytky škváry se můžeme setkat u fotbalových hřišť. Při rekonstrukcích se často setkáváme s odlehčenými podkladními betony, spádovými betony, výplňovými betony a tepelněizolačními betony. Škvárový násyp musí být dokonale rovný a zhutněný. Jinak ztrácíme přehled o dodržení předepsané tloušťky. Ještě složitější to je, pokud jsou vrstvy realizovány ve sklonu. Škvárobeton je třeba rozprostírat mezi vodicí hranoly nebo lešenářské trubky a rovnat hladítky do tloušťky min. Vzhledem k tomu, že povrch může být křehký, je vhodné provést na něj ještě zpevňující cementový potěr tloušťky min. 30 mm až 35 mm. Škvára se na sportovní plochu doplňovala z rezervních hromad za hrací plochou. Aby materiál neprášil, musela se škvára často kropit.
Tabulka: Vlastnosti škvárobetonu dle starých norem
| Vlastnost | Hodnota/Popis |
|---|---|
| Objemová hmotnost škvárobetonu | 1300 kg/m3 až 1700 kg/m3 |
| Pevnost v tlaku | 3 MPa až 12 MPa |
| Ustálená vlhkost | 5 % až 8 % hmotnostních |
| Přípustné množství veškeré síry (jako SO3) | max. 3 % hmotnostní |
| Sirníková síra (jako S) | max. 0,4 % hmotnostní |
| Objemová váha volně sypané vysušené škváry | menší než 1 000 kg/m3 |
Hydroizolace škvárobetonového zdiva
Pokud je vaše zdivo pravděpodobně vystavěné za pomoci šalovacího bednění, bez vibrování, maximálně pěchováním a to ze směsi škváry - strusky a cementu, jedná se o monolitickou škvárobetonovou konstrukci. V takovém případě nemáte v podstatě žádnou překážku či komplikaci pro místo k vytvoření vodorovné dodatečné hydroizolace v této zdi. Držte se co nejblíže k podlaze a držte vodorovnost jednak vrtů, ale i injektážní linie. Osové vzdálenosti mezi jednotlivými vrty doporučuji po 100 mm. Vrtejte na celou tloušťku zdiva s malým pokrácením, při průměru vrtů 14 mm. V podstatě přesně dle našeho doporučeného technologického postupu.
Kdyby se vám zdálo, že zeď je jen velmi málo vlhká, což poznáte i bez měření vlhkoměrem, můžete vrty nejen vyčistit stlačeným vzduchem, ale i následně provlhčit vodou. Ve vašem případě není potřeba pro provlhčení vrtů použít AquaStop Cream Inject Activator, postačí jen mírně zvýšit vlhkost v místě vrtů vodou. Nejedná se totiž o „obtížné“ prostředí, kde se aktivátor doporučuje, naopak, vaše zdivo je velmi příznivé pro krémovou injektáž AquaStop Cream.
Čtěte také: Betonové obvodové zdivo
Běžné problémy starších rodinných domů
Na trhu je dnes velké množství starších rodinných domů, které jsou celkově ve špatném technickém stavu. Majitelé desítky let neprováděli údržbu nebo naopak prováděli stavební práce amatérsky. Při koupi staršího rodinného domu je nezbytné nechat si posoudit jeho technický stav, abyste předešli nepříjemným překvapením. Mezi nejčastější opakující se vady patří:
Praskliny
Vlhkost
Zatékání střechou a poškozený krov
Plísně
Zastaralé rozvody
Nepálené cihly
Azbest
Radon
Praskliny v obvodových a nosných stěnách jsou poměrně častou závadou. Jejich příčinou může být například nerovnoměrné sedání stavby, kdy byla k domu dodatečně provedena přístavba. Další možnou příčinou je chybějící ztužující věnec nebo nadměrné zatížení od střechy. Nebezpečné jsou hlavně svislé praskliny přes celý dům, praskliny širší než několik milimetrů a aktivní praskliny, které se dále zvětšují. V posledních letech se můžeme setkat také s domy popraskanými vlivem vysychání jílového podloží pod domy s mělkými základy. Posouzení nechte vždy na statikovi nebo zkušeném stavebním inženýrovi, který navrhne vhodné opatření. Například prasklina v hospodářské části domu způsobená vysycháním jílového podloží pod mělkými základy stavby může vést až k nutnosti stavbu zbourat.
Problémy s nadměrnou vlhkostí jsou záležitostí téměř všech domů postavených před rokem 1950. U starších domů hydroizolace chybí nebo již není funkční. Rozpoznání vlhkosti je snadné i pro laiky. Dům je uvnitř cítit zatuchlinou a na stěnách u země jsou vlhké „mapy“ nebo opadávající omítka. Orientační měření vlhkosti lze provést vlhkoměrem na stavební materiály. Řešení bývá poměrně nákladné, stěny je třeba podříznout nebo použít chemickou injektáž a podlahy se musí provést nové v celém souvrství včetně hydroizolace a tepelné izolace. Doplňkovým opatřením je pak použití sanačních omítek nebo odvětraných podlah nebo předstěn. U vlhkého domu nestačí jen provést zvolené opatření. Dům je potřeba nechat vyschnout a není tedy vhodný ihned k nastěhování. Obvodové a vnitřní nosné stěny domu nemají funkční hydroizolace. Vlhkost ze země vzlíná do zdiva. Dům bude potřeba podříznout, do stěn vložit dodatečnou izolaci. Poté se zdivo musí nechat vyschnout, oklepat staré omítky a provést nové sanační, které zabrání tvorbě solných výkvětů.
Při prohlídce domu rozhodně nezapomeňte na kontrolu půdy. Může odhalit zatékání kvůli chybějící tašce, špatnému oplechování kolem komína nebo kvůli poškozeným okapům a svodům. Dlouho působící voda dokáže na některých konstrukcích napáchat nevratné škody. Dřevěný krov a strop mohou být napadeny dřevokazným hmyzem, houbami a plísněmi. Zatékání nesvědčí ani zdivu na půdě. Poškozené konstrukce je často nutné vyměnit. Například stará krytina je kolem komínu provizorně utěsněna PUR pěnou. Dlouhodobé zatékání poškodilo dřevěné konstrukce. Na domě se bude muset udělat nová střecha včetně krovu.
Při nedostatečném větrání a špatně zateplených konstrukcích dochází v interiéru domu ke srážení vnitřní vlhkosti na chladných površích stěn a stropů. Vlhká omítka je živnou půdou pro spory plísní, které poletují všude kolem. Plísně se tvoří nejčastěji nad okny, v rozích místností a za nábytkem, kde špatně proudí vzduch. Plísně v interiéru mohou způsobit zdravotní problémy především u dětí. Dům “po rekonstrukci” přes zimu zplesnivěl, protože předchozí majitel udělal novou fasádu na staré vlhké stěny a okna vyměnil za plastová.
Čtěte také: Obvodové zdivo z cihel
Životnost technických rozvodů v domě je kolem 20 - 30 let. Jsou-li starší, je vhodné je vyměnit. U elektřiny patří mezi nejčastější závady elektroměr umístěný v domě, nástřešní nosič se vzdušným kabelem, starý domovní rozvaděč, rozvody z hliníkových kabelů a zastaralé vypínače a zásuvky. U splaškové kanalizace si dejte pozor, kam je zaústěna. Pokud v obci není kanalizace, musí být u domu funkční čistička, septik nebo jímka. Trativod, tedy přepad z jímky, je nepřípustný. Má-li dům vlastní studnu, nechte si udělat rozbor vody, zda je pitná. Pokud jsou v domě dva zdroje vody, tedy veřejný vodovod i studna, je častou závadou jejich propojení pomocí potrubí. To je nepřípustné, protože by mohlo dojít ke kontaminaci veřejného vodovodu. U vytápění zkontrolujte především funkčnost kotle a záznamy o pravidelných kontrolách. Například hlavní domovní rozvaděč obsahuje místo dnes běžných jističů staré pojistky. Když pojistka praskne, musí se vyměnit.
Velmi nepříjemným překvapením je dodatečné zjištění, že dům nebo jeho část je postaven z nepálených cihel. Takovou stavbu je často lepší zbourat, protože zdivo je málo únosné. Fatální následky mají pro dům z nepálených cihel povodně. Na stavbě můžeme nepálené cihly odhalit na půdě, kde zdivo nebývá omítáno. Například zdivo na půdě je částečně z nepálených cihel.
Na střechách starších domů najdeme často azbestocementové šablony (eternit). Na kůlnách se občas setkáme s obdobnou krytinou ve tvaru vlnovky. Šablony i vlnovka mají světle šedou barvu. Kdysi oblíbená nehořlavá střešní krytina se používala ve 2. polovině minulého století. V roce 1997 byla zakázána, protože uvolňuje drobná vlákna, která se usazují v plicích a způsobují závažná onemocnění (například rakovinu). Azbest je nebezpečný v případě, když se s ním začne manipulovat. Proto je třeba likvidaci takové krytiny svěřit odborné firmě, což znamená náklady navíc. Nikdy nerozebírejte azbestocementovou střechu svépomocí bez ochranných pomůcek. Střešní krytina z eternitu, který obsahuje škodlivý azbest. Při rekonstrukci je třeba krytinu likvidovat jako nebezpečný odpad.
Radon je plyn, který se uvolňuje do ovzduší z podloží domu. Při vyšších koncentracích je zdraví škodlivý. Novější domy jsou chráněny izolací nejčastěji z asfaltových pásů, která konstrukci ve styku se zeminou plynotěsně odděluje od podloží domu a slouží zároveň jako hydroizolace. U starších domů může vzniknout problém u neizolovaného sklepa nebo podlahy, odkud se radon šíří do domu. Jak je na tom daná lokalita s radonem, můžete zjistit z radonové mapy. Výjimečně je radon obsažen i v některých stavebních materiálech používaných v 60. - 70. letech (např. poříčský pórobeton, rynholecký škvárobeton). V případě podezření na výskyt radonu ve starším domě lze provést měření odbornou firmou nebo se obrátit na Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Měření trvá delší časový úsek v řádu týdnů až měsíců. Pokud se potvrdí koncentrace radonu překračující hygienický limit 400 Bq/m3, je nutné provést vhodné opatření (například nucené odvětrání domu). Podrobné informace najdete na stránkách Radonový program ČR. Z hlediska možného ozáření osob mají význam především izotopy radia (226Ra) včetně členů jejich přeměnových řad. Jádro atomů se samovolně přeměňuje a přitom se uvolňuje záření, které má zčásti charakter nabitých částic (záření alfa a záření beta) a zčásti se jedná o elektromagnetické vlnění (záření gama). Dominantním zdrojem vnitřního ozáření jsou částice alfa a beta uvolňující se při přeměně radonu (222Rn). Zhotovitel by měl usilovat o to, aby měl k dispozici veškeré informace týkající se druhu škváry, zrnitosti škváry, druhu paliva, roštu topeniště, odvalu apod. Při odběru vzorků ze škváry (škvárobetonu) je třeba rozhodnout o tom, jaké množství vzorků bude reprezentovat celkové množství materiálu, který byl již dříve zabudován do stavby. Prokáže-li radonová diagnostika, že zdrojem nadměrného množství radonu je škvára, je třeba materiál s vysokým obsahem radia odstranit. Opatření je však možné aplikovat pouze u těch materiálů, které lze z konstrukce snadno vyjmout.
tags: #co #je #obodove #zdivo #skvarobeton