Při úpravách prostranství u kašny na Velkém náměstí v Hradci Králové dělníci odhalili perfektně zachovalou historickou dlažbu, která byla doslova pod asfaltem. Pod vrstvou asfaltu, která na místě byla od druhé poloviny padesátých let, se našla dlažba dvojího typu.
Historická dlažba na Velkém náměstí v Hradci Králové
Část dlažby, která se v uplynulých dnech našla na Velkém náměstí v Hradci Králové, je z 16. století a je z kamene Kunětické hory. Část pak pochází z bourání barokní pevnosti.
„Netušili jsme, že dlažba bude tak dobře zachovaná na takové ploše,“ uvedli zástupci města.
Starší je zlomková dlažba, ta je nepravidelná a pochází z lomu z Kunětické hory. Mladší je z pravidelných pískovcových kostek, datovatelná zhruba na přelom 19. a 20. století. Často šlo o materiál pocházející z bourání hradecké pevnosti.
Není jisté, zda se s dlažbou od položení nehnulo. Je možné, že byla třeba během těch staletí přeložena, srovnána, ale je jisté, že je to dlažba z 16. století. Důležité je říct, že tehdejším zadlážděním se zakonzervovala nivelita náměstí. Do té doby se výška plochy náměstí v podstatě zvyšovala, navážel se tam různý materiál, hatě (svazky slámy nebo větví zpevňující pochozí plochy), dělaly se tam třeba dřevěné chodníky.
Čtěte také: Zkušenosti s betonovým oplocením v Nové Vsi
Ten odkrytý kousek náměstí, kde se kombinují dva druhy dlažby, je vlastně oknem do historického vývoje náměstí. Pravidelná dlažba, v tomto případě z pískovce, se vlastně začala používat, když se zvýšily nároky na pochozí vlastnosti a pojízdnost.
Máme fotografie z přelomu 19. a 20. století, kde je náměstí vydlážděné zlomkovou dlažbou a skrz ni vedou chodníky z té lepší, pravidelné kostkové dlažby, podle toho, kudy se chodilo. Takový chodníček vedl třeba od schodiště Bono publico do ulice V Kopečku. Náměstí má obrovskou plochu a kvalitně ho vydláždit bylo a bude vždy drahé.
„Vlastně je až na drobnosti neporušená, takže to změnilo i náš pohled na to, co můžeme očekávat pod zbytkem asfaltu na celé ploše náměstí,“ dodali zástupci.
Zlomková dlažba se pokládala z větších, nepravidelných kamenů. Dnes vlastně vede po obvodu náměstí dlážděná silnice. Dříve na náměstí byla pouze jediná komunikace při severní frontě domů, která vedla z Mýtské ulice do ulice V Kopečku. Cesta zřejmě vznikla po zrušení pevnosti a městských bran. Současná silnice podél Jezuitské koleje, tedy podél jižní strany, je ještě mladší.
Když se vydávalo závazné rozhodnutí ke studii architektů ARN Studia, stanovilo se, že se musí provést pasport dlažeb a všechny dlažby, které se na náměstí odhalí, nebo jsou přítomny, se musí zase použít. A jakým způsobem budou použity, v jakém vzoru, na jakém místě, nebo jestli se odkryv stane nějakým inspiračním zdrojem pro autory, to bude teprve předmětem další projektové přípravy.
Čtěte také: Kvalitní betonové ploty – Nová Ves
Problémy s novou dlažbou na centrálním plzeňském náměstí
Část nově pokládané dlažby na centrálním plzeňském náměstí musí radnice nechat předělat. Kameny z porfyru dovezeného z Itálie nedrží a místy se rozpadají. Zejména na parkovišti vydržely jen několik týdnů.
Podle architekta rekonstrukce Jana Soukupa se tam nemělo povolit parkoviště a mělo se počkat přes zimu, až se dlažba usadí. Náměstek primátora Jiří Uhlík uvedl, že útvar investic s investorem vymyslel šest variant, jak dlažbu udělat, aby držela. Vzorky by měly být vyzkoušeny na dosud nevydlážděné části náměstí za několik dnů. Zvažuje se také použití hlubších kamenů. Nejčastěji se vyvracejí desky tlusté šest centimetrů.
Ředitel útvaru investic Evžen Kaucký řekl, že dlažbu vylepší spárování. Kameny v malých rastrech budou uloženy na speciální hmoty a nebo budou použity kostky vysoké 16 centimetrů ukládané do drtě nebo do betonu se spárováním speciální hmotou. Obavy ze špatné kvality kamene jsou prý zbytečné.
Část hotové dlažby pokládal Kamenoprůmysl Plzeň, která patří Jaroslavu Hollerovi, bratru náměstkyně primátora Marcely Krejsové. Holler vidí hlavní potíž v tom, že po čerstvě položené dlažbě jezdila silná auta. Připouští ale, že na některých místech byla položena špatně, například na parkovišti. „Na parkovišti je to lajdácky udělané. Místa je třeba vykopat, podbetonovat a opravit," řekl Holler.
Podle památkáře Petra Domanického jsou problémy důsledkem toho, že město odmítlo použít tradiční masivní žulovou dlažbu ze Štěnovic u Plzně.
Čtěte také: Realizace betonové podlahy
Dlažba, která je zatím na čtvrtině náměstí, by měla město celkem přijít na 150 milionů korun.
Rekonstrukce Masarykova náměstí a zvlnění dlažby v Českých Budějovicích
Letošní fáze rekonstrukce Masarykova náměstí pomalu dosahuje svého vrcholu. Dělníci začali v podloubí pokládat novou pískovcovou dlažbu. Materiál je až z daleké Indie. Stavební firma musí ukončit práci na předláždění do letošní slavnosti města na počátku září.
Dlažba na českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II. je opět zvlněná. V některých místech mohou lidé pozorovat i několikacentimetrové prohlubně, které mohlo podle některých názorů vytvořit i kluziště během adventních trhů. Ti, kteří se během posledních týdnů prošli po českobudějovickém náměstí Přemysla Otakara II., mohli znovu pozorovat zvlněnou historickou dlažbu na některých místech nedaleko od kašny.
Jev, který se už v minulosti objevil, může mít na svědomí hned několik faktorů. „Náměstí je přirozeně zvlněné jako takové. Hlubší propadliny, které jsou u kašny nemají nic společného s adventem, jsou nad šachtou v místech, kde kluziště ani nic jiného nestojí a jsou tam historicky,“ uvedla pro Budějckou Drbnu za agenturu Art4promotion, která adventní trhy na náměstí organizuje, Lenka Střítecká. Dodala, že mírné zvlnění se na několika místech na náměstí objevilo každý rok po adventu a vždy se během jara srovnalo.
„Jak rychle, záleží na počasí. Podloží náměstí je měkké a stále pracuje. Nyní je měsíc od deinstalace a většina se již srovnala,“ doplnila Střítecká. Podle památkářů ale může opakované nadměrné zatížení dlažbu na náměstí opravdu ničit. Nejde ale jednoznačně říct, zda za to může přímo kluziště nebo celkově události a akce, které se na náměstí konají.
„Zásadní problém je v tom, jak jsou instalovány jednotlivé objekty v tom prostoru, kde dochází k bodovému zatížení. Tam samozřejmě potom vznikají nějaké terénní deprese,“ řekl blíže k problému jeden z expertů.
Město o situaci ví a chce ji řešit. „Stává se to každý rok a vždy to reaguje i na počasí, jaké je. Bylo by samozřejmě naivní myslet si, že kdyby tam ty trhy nebyly, tak by dlažba na náměstí vypadala stejně. Nějaký vliv to mít určitě mít bude. Vždy ale říkám, abychom vyčkali na to, dokud se nevrátí teploty, nesrovnají se podzemní vody,“ uzavřel jeden z představitelů města.
tags: #nova #dlazba #na #namesti #informace