Aktuální stav na stavbách ukazuje, že většina domů má skutečně provedeny vnitřní omítky před realizací anhydritu, ale nezanedbatelná část staveb omítky nemá a dodělávají se až po vylití anhydritových podlah. Důvody jsou různé, někdo nestíhal, někdo nechtěl mít zacákané omítky a někomu je to jedno. Z pohledu odborníků lze říci, že je to v zásadě jedno, platí však jedna zásadní podmínka: omítky by se neměly natvrdo dotýkat anhydritu.
Proč zvážit realizaci podlah před omítkami?
Podlahy je vhodnější provádět až po dokončení omítek z praktických důvodů: snáze se instalují obvodové dilatace a omezí se pohyb po podlahových vrstvách, tudíž i zátěž a znečištění, které s sebou nese realizace omítek. Kromě toho nedochází k dalšímu „přinášení“ vlhkosti do prostoru, což by zpomalilo vysychání potěrů. Pokud se však podlaha realizuje dříve než omítky, může být následné napojení omítek na podlahu zdrojem přenosu kročejového hluku z podlahy do stěn.
Příprava podkladu pod potěry
Pečlivou přípravou a dodržením požadavků lze zajistit, že výsledný podlahový potěr bude rovnoměrně „podepřen“ a nebude namáhán nerovnoměrnými pohyby podkladu. Postup přípravy zahrnuje následující kroky:
- Zjištění rozsahu nerovností a spádu podkladové konstrukce.
- Vyrovnání podkladu - „Vyrovnávat podklad až pomocí potěru není vhodné, měl by být vždy v co nejkonstantnější tloušťce.“
- Aplikace izolačních vrstev (tepelná a kročejová izolace).
- Instalace obvodové dilatační pásky kolem stěn a všech konstrukcí.
- Pokládka separační vrstvy (nejčastěji PE fólie) pro zajištění těsnosti a kluznosti podkladu.
Technické srovnání materiálů a řešení
| Materiál/Technologie | Hlavní vlastnost | Využití |
|---|---|---|
| Pěnobeton | Rovnoměrný a nestlačitelný podklad | Vyrovnávání velkých nerovností |
| Tužší izolace (EPS 150, 200) | Redukce dlouhodobého sedání | Pasivní a nízkoenergetické domy |
| Cementový potěr | Vyžaduje smršťovací spáry | Standardní podlahové konstrukce |
Klíčové faktory úspěšné realizace
Zásadní vliv na dodatečné sedání má kvalita a pevnostní třída zvoleného polystyrenu. V případě pasivních a nízkoenergetických domů je vhodné volit izolace z tužších materiálů. Tepelná izolace nemá a také neplní funkci akustické kročejové izolace. Pro dosažení kročejového útlumu se používají speciální materiály, které mají vyšší „pružnost“.
Příčina kroucení a praskání potěru spočívá v jeho nerovnoměrném smršťování. Tvorbou smršťovacích spár, tj. nařezáním jednotlivých polí na menší části (ideálně 5 x 5 m), se rozloží vznikající tahové napětí v potěru. Smršťovací spáry se provádějí pouze u cementových potěrů, a to proříznutím (oslabením) do cca 1/3 tloušťky.
Čtěte také: Vlastnosti betonových podlah
Provedení nosné podlahové vrstvy, anhydritového nebo cementového potěru, doporučujeme vždy svěřit odborné realizační firmě, hlavně z důvodu dostatečných zkušeností s nastavením výšek a dosažení dokonalé roviny. Nevhodná příprava podkladu je nejčastějším zdrojem poruch vznikajících u podlahových konstrukcí.
Čtěte také: Postup pokládky plovoucí podlahy
Čtěte také: Postupy pro odstranění asfaltu
tags: #nejprve #podlahy #a #pak #omitky #správný