Máte na zahradě místo, které chcete zakrýt před pohledem zvědavých kolemjdoucích? Zkuste ho zakrýt krásným funkčním živým plotem. Živý plot je skvělou volbou pro zajištění soukromí v zahradě. Kromě toho však může sloužit také jako určitá protihluková bariéra a rovněž plnit svou estetickou funkci. Skvěle se proto hodí všude tam, kde nestojíte o okukování od zvědavých sousedů.
Živý plot lze vytvořit z různých druhů rostlin, jehličnatých i listnatých. Jaké rostliny či dřeviny na živý plot vybrat? Jednotlivé druhy živých plotů se od sebe liší jak vzhledem, tak požadavky. Při výběru rostlin na živý plot se vyplatí mít na paměti různé aspekty, jako jsou půdní podmínky, sluneční záření a klima.
Typy živých plotů
Nejčastěji se živé ploty rozdělují na tvarované (stříhané) a volně rostoucí. Jiným důležitým dělením je rozdělení na živé ploty stálezelené a opadavé.
- Tvarované (stříhané) živé ploty: Vyžadují pravidelný řez, aby si udržely požadovaný tvar a hustotu.
- Volně rostoucí živé ploty: Nechávají se růst přirozeně, bez pravidelného stříhání.
- Stálezelené živé ploty: Udržují si zeleň po celý rok a poskytují tak trvalé soukromí a ochranu.
- Opadavé živé ploty: Ztrácejí na zimu listy, ale i některé opadavé keře jsou skutečnou ozdobou zahrady. Opadavé rostliny na živý plot vám během roku nabídnou určitou proměnlivost.
Nejoblíbenější rostliny/dřeviny na živý plot
Jehličnaté dřeviny
- Tis červený (Taxus baccata L.): Pro výsadbu tvarovaných živých plotů je tis velmi vhodný například proto, že mimořádně snadno zmlazuje. Má výjimečnou schopnost rašit z adventních pupenů i ze starého dřeva kmínků. Pro živé ploty jsou nejlepší odrostlé semenáče, které se mohou buď nechat volně růst na živý plot netvarovaný, nebo pravidelně sestřihovat do nejrozmanitějších tvarů. Stříhaný živý plot z tisů je vůbec nejhezčí a není zvlášť náročný. Celý tis - dřevo, jehlice i semena - je jedovatý, ale s jednou výjimkou - červený míšek plodu, který obklopuje semena, je možné jíst.
- Zerav západní (Thuja occidentalis L.): Má několik vlastností, pro které je patrně nejoblíbenější a nejčastěji používanou dřevinou pro výsadbu živých plotů. Je plně odolný mrazu, rychle roste, je celkem nenáročný. Ze zeravu lze vytvořit hladké, 1 až 5 m vysoké a 0,5 až 2 m široké stěny. Chcete-li, aby byl živý plot ze zeravu opravdu pěkný, zvolte světlé stanoviště a středně těžkou až jílovitohlinitou a dostatečně vlhkou půdu bohatě zásobenou živinami. Pravidelně sestřihávané živé ploty občas důkladně zalijeme a každý druhý rok je přihnojíme kvalitním kompostem. Ještě lepší než základní druh je forma Thuja occidentalis Malonyana, která na zimu nehnědne, nýbrž zůstává celá zelená.
Stálezelené listnaté dřeviny
- Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus L.): Jako většina stálezelených rostlin bobkovišeň nesnáší přímé slunce a nejlépe se jí daří v polostínu, v propustné zásadité půdě s dostatkem živin. Při velkých mrazech může někdy v zimě namrzat, ale velmi dobře regeneruje. Z bobkovišně lze vytvářet 1 až 1,5 m vysoké stálezelené tvarované živé ploty.
- Cesmína ostrolistá (Ilex aquifolium L.): Cesmína je velmi atraktivní, ale je poměrně značně choulostivá. V zimě často namrzá a při jejím nákupu budete muset sáhnout hlouběji do kapsy. Vyžaduje kvalitní živné půdy, které nemají být příliš lehké, ale přitom musí být propustné. Nesnáší přeschnutí půdy a přímé slunce, zejména v zimě.
- Zimostráz vždyzelený (Buxus sempervirens L.): Může se použít pro tvarované ploty až do výšky 1,5 m. Je to jedna z mála dřevin, které rostou jak na plném slunci, tak ve stínu. Prospívá v každé normální zahradní zemi, ale nejlépe se mu daří v písčitohlinité půdě. Nevhodné jsou jen těžké a příliš vlhké půdy.
Opadavé listnaté dřeviny
- Habr obecný (Carpinus betulus L.): Habr je asi nejvýznamnější dřevina pro zakládání živých plotů. Stočené uschlé habrové listy zůstávají na větvích často až do jara a opadávají teprve při rašení. Habrový plot tak i v zimě zůstává téměř neprůhledný. Dřevina není náročná na půdu. Roste stejně dobře jak v lehkých písčitohlinitých půdách, tak i v těžké jílovité a vápenité půdě. Je polostinnou dřevinou. Pro velkou regenerační schopnost, která umožňuje téměř neomezené tvarování, je jednou z nejoblíbenějších dřevin využívaných k vysazování živých plotů. Lze z něj vytvářet tvarované živé ploty třeba jen metr vysoké, ale i mohutné, až 6 m vysoké, a přitom poměrně úzké. Aby byly tvarované habrové ploty pěkné, vyžadují pravidelný řez a půdu bohatou na živiny. Velmi účelné je přihnojování organickým hnojivem.
- Hloh jednosemenný (Crataegus monogyna Jacq.): Hloh je nenáročná dřevina, která se spokojí takřka s každou půdou a dobře snáší sucho, žádá však plné výsluní. Trnité větve hlohu poskytují výbornou ochranu zpěvným ptákům, kteří ho rádi vyhledávají ke hnízdění. Pro svoji nenáročnost a výborné regenerační schopnosti, ale také pro neprostupnost patří hloh k nejvýznamnějším druhům pro výsadby tvarovaných živých plotů. Lze z něj vytvářet nenáročné, absolutně nepropustné a přitom působivé tvarované živé ploty vysoké 1 až 2 m a široké 50 až 100 cm. Pokud chcete, aby měl hlohový plot hladký vzhled, je dobré ho stříhat dvakrát ročně, nejlépe v červnu a znovu koncem zimy. Nejvhodnější vzdáleností pro výsadbu neproniknutelného hlohového plotu je 30 až 40 cm.
- Javor babyka (Acer campestre L.): Tento druh javoru je vhodný pro vytvoření živých plotů vysokých 1,5 až 3 m a širokých 0,8 až 1,5 m, mohou však být i vyšší. Lze je zakládat jak na výsluní, tak i ve stínu, musí se ale pravidelně krátce stříhat, protože jinak hůře obrůstají.
- Ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare L.): Tuhé tmavozelené listy opadávají počátkem zimy a u kultivaru „Atrovirens“ vytrvávají na keři dokonce až do jara. Volně rostoucí keře kvetou v červnu až červenci drobnými krémově bílými kvítky, ale ve tvarovaných živých plotech tento druh nekvete. Ptačí zob by se měl stříhat dvakrát ročně, počátkem léta a poté na podzim nebo během zimy. Tvarovat můžete jak nízké, tak vysoké živé ploty. Na stanoviště není ptačí zob náročný, daří se mu téměř v každé půdě na výsluní i ve stínu.
- Zlatice prostřední (Forsythisa x intermedia Zab.): Keř se vysazuje jako solitéra nebo do volně rostoucích živých plotů, snáší velmi dobře hluboký řez, a hodí se proto také na tvarovaný živý plot. Výhodou zlatice (neboli zlatého deště) je její naprostá otužilost, odolnost vůči škůdcům, rychlý růst, brzké rašení a nevadí jí ani přistínění. Zlatice není náročná na půdu.
Tabulka: Porovnání keřů vhodných na živý plot
| Dřevina | Stálezelený/Opadavý | Výška (m) | Náročnost na půdu | Slunce/Polostín | Řez |
|---|---|---|---|---|---|
| Tis červený | Stálezelený | až 20 | nenáročný | Slunce/Stín | Pravidelný |
| Zerav západní | Stálezelený | 1-5 | Středně těžká až jílovitohlinitá | Slunce | Pravidelný |
| Bobkovišeň lékařská | Stálezelený | 1-1.5 | Propustná zásaditá | Polostín | Pravidelný |
| Habr obecný | Opadavý | 1-6 | Nenáročný | Polostín | Pravidelný |
| Ptačí zob obecný | Opadavý/Stálezelený (dle kultivaru) | 1-3 | Nenáročný | Slunce/Stín | Pravidelný |
Jarní zahradnické práce kolem živého plotu
V průběhu března a dubna je ideální doba k přesazování dřevin. Okrasné keře a živé ploty pohnojíme proleželým kompostem. Pokračovat můžete i ve výsadbě nových dřevin. Na řadě jsou především pozdně rašící opadavé dřeviny, jako je buk, habr nebo vilín. Je třeba brát zřetel na mohutně rozrůstající se druhy, na jejich prostorovou náročnost a přizpůsobit tomu výběr stanoviště.
Péče o živý plot
Vypěstovat si krásný a hustý živý plot je úkol, který zabere několik hodin práce. Bohužel tím ale veškerá práce nekončí. O živý plot je třeba pravidelně pečovat a zalévat jej, aby se rozvinul jeho kořenový systém.
Čtěte také: Jak vybrat hydroizolaci do koupelny
Předtím, než se pustíte do výsadby živého plotu, připravte půdu. Zbavte ji plevele. Pokud je půda příliš těžká nebo jílovitá, zkypřete ji, aby měla dobrý odtok vody. Následně se můžete pustit do vykopání jam pro jednotlivé rostliny. Zároveň rostliny od sebe vysazujte v přiměřené vzdálenosti, aby mohlo dojít ke vzniku přirozeně vypadajícího plotu. Rozestupy samozřejmě závisí na zvolených rostlinách. U hustě rostoucích druhů to může být 30-70 cm, u volně rostoucích 1-2 metry.
Při tvorbě živého plotu se samozřejmě neobejdete bez jeho pravidelného stříhání a tvarování. Většinu rostlin je potřeba stříhat alespoň 1-2x ročně, obvykle na jaře a na podzim.
Čtěte také: Nejlepší lak na parkety
Čtěte také: Nejlepší rostliny na živý plot
tags: #nejlepší #keře #na #živý #plot #druhy