Vlhkost ve zdivu je jedním z nejčastějších problémů starších staveb v České republice. Pokud ji ignorujete, může způsobit vážné konstrukční poškození, zdravotní problémy i výrazné snížení hodnoty nemovitosti. Mnoho majitelů nemovitostí se snaží řešit vlhkost svépomocí - nátěrem fasády, přetmelením trhlin nebo novými omítkami. Jenže bez diagnostiky příčiny je taková oprava jen dočasná. Sanace je obecně pojem pro vylepšení stávajícího nepříznivého stavu jakékoli stavební konstrukce. Jestliže je ale řeč o sanaci zdiva, pak se s největší pravděpodobností bavíme o zdivu postiženému nadměrnou vlhkostí.
Diagnostika vlhkosti: Klíč k úspěšné sanaci
Profesionální sanace není žádná magie - je to systematický, dobře popsaný proces. Vše začíná podrobnou prohlídkou objektu. Úplně nejdůležitějším kritériem pro výběr správného způsobu sanace zdiva a dosažení nápravy stávajícího stavu zdiva je určení typu vlhkosti. To vlastně znamená určení její příčiny. Profesionální firma předá zakázku s dokumentací provedených prací, použitých materiálů a záručními podmínkami.
Příčiny vlhkosti ve zdivu
Vlhkost ve stavebních konstrukcí může mít více původů.
- Podpovrchová voda (vzlínající vlhkost): Vlhké zdivo může být důsledkem zatékání, špatných dešťových svodů, ale nejčastěji špatně provedené nebo úplně chybějící hydroizolace. Pachatelem může být atmosférická voda neboli voda, která v důsledku ochlazení stavební konstrukce začne kvůli nedostatečné izolaci kondenzovat na zdech (hlavně rohy místností, místa překladů atd.). Poškozenou hydroizolací základů vzlíná voda do zdiva, kde vlivem mrazu způsobuje narušení soudržnosti omítky a její následné opadávání. V takovém případě se na zdech objevují tmavé flíčky. Ty postupem času spolu s šířící se vlhkostí vytvoří obrovské nevzhledné mapy. V další fázi dochází k odlupování omítky a tvoření plísní, pro které tvoří navlhlé zdivo ideální podmínky pro život.
- Zatékání: Další z obvyklých příčin je prosté zatékání v důsledku poruchy na střeše nebo špatně provedené dešťové svody. Tím dochází ke stékání dešťové vody po fasádě domu.
- Provozní poruchy: Nárazovým činitelem, který způsobí zvlhnutí zdí, může být také provozní porucha. Typickým příkladem může být prasklé vnitřní vodovodní potrubí nebo porucha na pračce, sušičce či myčce.
Na základě diagnostiky technik zpracuje návrh sanačního postupu přesně "šitý na míru" vašemu objektu. Součástí je písemná cenová nabídka s rozpisem prací, materiálů a předpokládaného harmonogramu.
Sanační metody
Sanace zdiva může být provedená nepřímou či přímou metodou, jako je podřezání zdiva, chemická injektáž, elektroosmóza a aplikování sanační omítky. Výsledný návrh sanační metody bývá nejčastěji kombinací obou postupů. Způsobů, jak sanovat domy je celá řada. Ale pozor, ne každá metoda je vhodná pro každý dům.
Čtěte také: Použití Sanacni Omítky Weber
Nepřímé sanační metody
V případě nepřímých metod nedochází k přímému zásahu do stavební konstrukce. Celý problém se řeší úpravou vnitřního prostředí či vnějších hydrogeologických a terénních podmínek. Mezi nepřímé sanační metody tedy řadíme především uložení drenážního systému, který odvede nadbytečnou spodní vodu do objektu, uložení hydroizolace nebo také pouhé větrání a vysoušení interiéru. Tyto nepřímé sanační metody jsou považovány také za preventivní zásahy.
Přímé sanační metody
V tomto článku se ale zaměříme spíše na sanační metody přímé, které řeší problém přímým zásahem nebo úpravou postižené části zděné konstrukce. Přímé sanační metody můžeme podle způsobu zásahu rozdělit na mechanické, chemické a elektro-fyzikální.
Mechanické metody
Mechanické metody zahrnují přímý zásah do zdiva s cílem vytvořit fyzickou bariéru proti vlhkosti.
- Podřezání zdiva: Jedná se o nejběžnější z mechanických metod, která obnáší podřezání postižené části zdiva speciální řetězovou pilou. V současné době se s tímto přístupem i přes jeho technologickou náročnost, možnost poškození statiky domu, nákladnost a pracnost stále setkáme, neboť je účinný a do jisté míry tradiční. Metoda se dá použít u všech zdících materiálů. Jen pro beton či kamenné zdivo se na řezání používají diamantová lana namísto řetězové pily. Podřezání spočívá na velice jednoduchém principu. Zdivo se přes celou šířku podřeže nebo podsekne a do vzniklé spáry se vloží PVC pásy nebo polyetylénové fólie. Do probouraného nebo mechanicky, popř. ručně proříznutého otvoru ve zdivu se vkládají fólie, desky z plastu (PE, PVC, sklolaminát) nebo hydroizolační pásy s kovovou či skelnou vložkou. Z hlediska efektivnosti se jedná o velice účinnou sanační metodu, která je ale poměrně náročná na provádění. Přináší s sebou rovněž spoustu hluku a prachu z řezání. Následujícím krokem je zaplnění spáry cementovou zálivkou, které se provádí pod tlakem, aby se směs dostala opravdu všude.
- Zatloukání nerezových plechů: Tato metoda odvlhčení staveb je v zásadě velmi podobná předchozímu podřezávání. Rozdíl tkví v tom, že nepropustná vrstva se nevytvoří podřezáním a vložením pásů, ale přímo zatloukáním vlnitých plechů z nerezu do spáry ve zdivu. K zarážení plechů se využívá speciální zařízení, se kterým práce postupuje poměrně rychle. Oproti podřezání je zatloukání plechů rychlejší a během jejich aplikace vzniká o poznání méně prachu a nepořádku.
Chemické metody
Chemické metody sanace využívají speciální injektážní směsi, které vytvářejí hydrofobní bariéru ve zdivu.
- Chemická injektáž: Tento způsob již patří mezi sanační metody chemické. Principem je plnění předem vyvrtaných otvorů ve zdivu speciální injektážní směsí, která je obvykle na bázi silikátu nebo silikonu. Nejuniverzálnějším druhem injektáže je nejspíše krémová injektáž zdiva. Pokud ale není krémová injektáž vhodná pro daný typ vlhkosti nebo zdiva, tak lze využít také injektáž akrylátovými gely nebo polyuretanem. Všechny druhy injektážních směsí fungují na stejném principu, kdy po aplikaci do konstrukce zaplní kapiláry, kterými vzlíná nebo proudí voda. Postup spočívá ve vyvrtání otvorů, které jsou od sebe vzdálené obvykle přibližně 10 cm. Do nich se následně vpraví směs (pro injektáž se vybere nejvhodnější typ směsi v závislosti na dané situaci a očekávaném výsledku). Dojde tak k vytvoření vrstvy zamezující vzlínání vody. Hloubka vrtů bývá o 50-100 mm kratší než je tloušťka zdiva. Plnění vrtů je prováděno tlakově nebo častěji samospádem pomocí kalibrovaných nádobek event. napouštěním pomocí čerpadla z mísící nádoby. Injektáží prostředky se stále vyvíjejí.
Chemické metody utěsňovací zmenšují poloměr kapilár, a tím se redukuje přísun vody s následným vytvořením rovnovážného stavu mezi přísunem vlhkosti a únikem povrchem zdiva. Chemické metody utěsňovací, hydrofobizační a impregnační nejen utěsňují póry, ale navíc hydrofobizují povrch kapilár a někdy mají i zpevňovací efekt. Účinnost těchto metod je závislá na obsahu pórů v materiálech konstrukcí a schopnosti infuzních prostředků pronikat i do velmi malých pórů. Také samotná kvalita používaných chemických směsí (inertnost infuzních prostředků vůči agresivnímu působení roztoků migrujících materiály, nebezpečí postupné ztráty hydrofobity, objemová stálost) ovlivňují výsledek aplikace.
Čtěte také: Použití a výhody sanačních omítek
Elektro-fyzikální metody
Elektro-fyzikální metody využívají elektrické pole k odvlhčení zdiva.
- Elektroosmóza: Jde o elektro-fyzikální metodu, která se už dlouhé desítky let vyvíjí a postupně si získává lepší a lepší pozici mezi sanačními metodami. Fungování je založeno na přirozeném osmotickém jevu, kdy voda v kapilárách, v případě vytvoření elektrického pole, proudí od kladného náboje k zápornému. Oproti ostatním sanačním metodám je tento způsob jistě časově náročnější, protože k vysoušení dochází postupně a úplné vysušení zdiva může nastat klidně až po několika letech. Je ale třeba zmínit, že na rozdíl od chemické injektáže zdiva a podřezávání, je elektroosmóza naprosto nedestruktivní a není třeba dělat jakékoli stavební zásahy. Tato metoda je diskutabilní, jak z hlediska časové náročnosti, tak z hlediska účinnosti - nebyla dosud plně vědecky zdokumentována a ověřena. Lze ji však použít, proto je zde uvedena. Výsledek této metody však nelze doložit důkazem, o výsledcích se lze pouze domnívat. Na provedení, materiál a lidské síly je nenáročná, jedná se pouze o instalaci zařízení na produkování elektromagnetických vln.
Sanační omítky
Sanační omítky by se měly používat spíše jako dodatečné opatření spolu s jinou metodou sanace zdiva. Samy o sobě totiž nijak neřeší příčinu vlhnutí zdí. Jedná se pouze o povrchovou úpravu speciální omítkovou směsí, která má vysokou pórovitost a paropropustnost, tudíž je zajištěno odvádění vlhkosti ze zdí. Díky jejich složení jimi nevzlíná voda a tím pádem nedochází k výkvětům, které jsou způsobeny srážením solí vyskytujících se ve vodě. Jejich příprava je velmi snadná. Sanační omítky (to jsou omítky se zaručenými požadovanými vlastnostmi) mají vysoký obsah pórů, dostatečnou propustnost vodních par, hydrofobizační vlastnosti a jsou často i tepelněizolační. Jejich strukturou nevzlíná voda a nedochází k výkvětům. Aplikace těchto omítek je téměř vždy doplňujícím opatřením.
Srovnání sanačních omítek a Styrcon desek
Při sanaci vlhkého zdiva po povodních je zásadní výběr vhodného materiálu, který umožní zdivu efektivně vysychat a zároveň poskytne tepelnou izolaci a dlouhodobou ochranu.
Sanační omítky
- Popis: Sanační omítky jsou speciálně navržené omítkové systémy, které podporují odvod vlhkosti ze zdiva. Jsou vyrobeny z materiálů s vysokou prodyšností a nízkou kapilární absorpcí. Jejich hlavním účelem je umožnit difúzi vodní páry ze zdiva ven, aniž by na sebe navazovaly vlhkost.
- Aplikace: Aplikace sanačních omítek je relativně časově náročná. Proces začíná důkladnou přípravou povrchu, odstraněním starých omítek a očištěním zdiva. Poté se nanáší několik vrstev omítky s různou funkcí (penetrační podkladu - sanační podhoz - špryc, základní vrstva, finální vrstva a nátěr), což vyžaduje přestávky mezi jednotlivými vrstvami pro dostatečné zaschnutí. Tento proces může trvat několik dnů až týdnů v závislosti na podmínkách a vlhkosti zdiva. Minimální doba zrání omítky je 1 den 1 mm nanášené vrstvy. Minimální tloušťky jsou 25-30 mm. To vyžaduje 25-30 dnů na vyzrávání. Následně můžete aplikovat další vrstvu.
- Tepelná izolace: Sanační omítky nejsou navrženy primárně jako tepelná izolace, i když poskytují určitou ochranu proti tepelným ztrátám. Jejich hlavním účelem je odvětrávání vlhkosti, nikoli zajištění tepelného komfortu. Pro dosažení dostatečné tepelné izolace je často nutné aplikovat další izolační vrstvy. Další náklady navíc.
- Prodyšnost a vysychání: Sanační omítky mají vysokou prodyšnost a umožňují zdivu přirozeně vysychat, což je jejich hlavní funkce. Díky své otevřené struktuře a nízké kapilární vodivosti podporují odpařování vlhkosti.
- Dlouhodobá ochrana: Sanační omítky poskytují ochranu proti vlhkosti a jsou dobré pro vysoušení zdiva. Jejich účinnost však může klesat.
- Cena: Sanační omítky jsou obecně cenově dostupné, ale proces aplikace může je náročnější na práci, což může zvyšovat celkové náklady.
Styrcon desky
- Popis: Styrcon desky se vyrábí jako směs polystyrenových kuliček a cementu, což mu dává unikátní vlastnosti. Polystyren poskytuje výbornou tepelnou izolaci díky své nízké tepelné vodivosti, zatímco cement dodává pevnost a odolnost proti vlhkosti a mechanickému poškození. Cemento polysytrenová směs je lisována do tvrdé sanační desky. Vzniká makroskopická struktura. Styrcon desky mají podobnou funkci jako sanační omítky, pokud jde o umožnění průchodu vodní páry, ale díky přidaným izolačním vlastnostem poskytují navíc i tepelnou izolaci. Polystyrenové kuličky v materiálu vytvářejí velké množství vzduchových kapes, tím je zajištěna nízká tepelná vodivost.
- Aplikace: Sanační desky Styrcon mají rychlejší proces aplikace, než sanační omítky. A to až o 85%. Lepí se přímo na zdivo, celoplošně, pomocí speciálního lepícího prodyšného tmelu a následně se mechanicky kotví pomocí hmoždinek. Při správné přípravě povrchu lze Styrcon desky instalovat poměrně rychle a pokrýt velkou plochu zdiva za krátkou dobu. Na rozdíl od sanačních omítek není třeba čekat na schnutí jednotlivých vrstev. Během 2 dnů můžete mít sanační desky Sytrcon aplikovány na vlhkém zdivu.
- Tepelná izolace: Styrcon polystyren cementové desky kombinují tepelně-izolační vlastnosti s prodyšností. Díky přítomnosti polystyrenu a cemntu v materiálu poskytují vynikající tepelnou izolaci a snižují tepelné ztráty zdiva, což je výhodné zejména u starších staveb a při sanaci zdiva po povodních.
- Prodyšnost a vysychání: Sanační desky Styrcon desky jsou rovněž prodyšné a umožňují postupné vysychání zdiva. Nabízejí lepší izolační schopnosti, než sanační omítky, což je výhodné v zimě, kdy zamezí promrzání zdiva - jeho degradaci. Styrcon sanační desky můžete aplikovat i pod úroveň terénu, až k základové spáře. Vodní pára prochází skrze Styrcon desky pryč.
- Dlouhodobá ochrana: Styrcon sanační desky nabízejí dlouhodobou ochranu proti vlhkosti i tepelným ztrátám. Jsou odolné vůči mechanickému poškození a mohou být dlouhodobě funkční bez nutnosti dalších úprav. Díky jejich kombinaci izolačních a prodyšných vlastností jsou vhodné pro trvalou sanaci zdiva.
- Cena: Sanační desky Styrcon nejsou o moc dražší než sanační omítky, když porovnáme stejnou tloušťku. Kompletní systémová skladba se Styrcon deskou v tl. 30 mm výjde taky okolo 1000 Kč/m2. Aplikace jde zvládnout svépomoci! Ušetříte čas a peníze při instalaci.
Tabulka srovnání sanačních omítek a Styrcon desek
| Vlastnost | Sanační omítky | Styrcon desky |
|---|---|---|
| Hlavní funkce | Odvod vlhkosti, prodyšnost, akumulace solí | Odvod vlhkosti, tepelná izolace, prodyšnost |
| Tepelná izolace | Poskytují omezenou ochranu proti tepelným ztrátám | Vynikající tepelná izolace díky polystyrenu |
| Časová náročnost aplikace | Relativně vysoká (několik dnů až týdnů) | Rychlá (až o 85% rychlejší než omítky) |
| Nutnost dalších vrstev | Často nutné pro dostatečnou tepelnou izolaci | Není nutné, kombinují izolaci a prodyšnost |
| Odolnost vůči vlhkosti | Dobře odvádějí vlhkost, ale účinnost může klesat | Odolné vůči vlhkosti, trvalá ochrana |
| Aplikace pod úroveň terénu | Není ideální | Možná, až k základové spáře |
| Cena (orientační) | Okolo 1000 Kč/m2 (kompletní skladba) | Okolo 1000 Kč/m2 (kompletní skladba) |
| Možnost DIY instalace | Složitější | Snadná, zvládnutelná svépomocí |
Důsledky vlhkosti a význam sanace
Účinkem vlhkosti se nejen pomalu rozpadají stavební materiály a snižují tepelně izolační vlastnosti stěn, ale narušuje se i estetický vzhled povrchu - na povrchu jsou zřetelně zbarvená místa, na kterých vyrůstají různé plísně i anorganické krystalické látky.
Zdravotní rizika plísní
Plísně jsou mikroskopické vláknité houby, které vytvářejí jemné povlaky na různých površích. Na vlhkých stěnách je růst plísní patrný žlutými, zelenými i černými skvrnami a zatuchlým zápachem, zvlášť rozpoznatelným při vstupu do místnosti z čerstvého vzduchu. Nebezpečí plísní spočívá v jejich působení na zdraví člověka. Plísně v procesu látkové výměny vyvíjejí celkové množství oxidu uhličitého, organických kyselin i toxických látek. Některé druhy plísní produkují tzv. mykotoxiny, které mohou vyvolat onemocnění kůže a plic. Plísně vytvářejí velké množství výtrusů, které znečišťují ovzduší a mohou vyvolávat u zvláště citlivých osob, např. astmatické záchvaty, bolení hlavy, pocity nevolnosti apod. Důležité je určit primární příčinu vzniku plísní, například preventivního aerosolování zasaženého místa, ošetření postiženého místa fungicidními prostředky, zejména Pregnolity (náhrada Lastanoxu s menšími dopady na životní prostředí), a provést novou malbu v celé zasažené místnosti - do malířských nátěrů je vhodné přidat například. Výkvěty tvoří různě zbarvené skvrny, které jsou škodlivé nejen svou nevzhlednou barvou, ale též narušují celistvost střepu a podporují loupání výrobků.
Čtěte také: Vlastnosti sanační omítky od Hornbachu
tags: #nejcastejsi #sanacni #metody
