Vyberte stránku

Střešní konstrukce slouží jako ochrana stavby před vnějšími klimatickými vlivy, které jsou zároveň nejčastější příčinou stavebních poruch. Vedle působení klimatických vlivů jsou velmi časté i poruchy nebo poškození střechy, jejichž příčinu lze spatřovat především v materiálovém provedení nebo samotné konstrukci, včetně zanedbání údržby. Neméně časté jsou i poruchy zastřešení v důsledku dodatečných stavebních zásahů.

Klasický postup zoufalých vlastníků a nájemníků bytového panelového domu - máme plochou střechu a i po mnohých opravách není funkční - do interiéru bytů zatéká.

V naší odborné praxi se setkáváme s neustálými vadami střech, které jsou zapříčiněné právě projekčním a realizačním nezvládnutím montáže detailů u prostupů přes střešní rovinu.

Problémy s vlhkostí a nedostatečným větráním

Pro správně fungující střešní konstrukci jsou stěžejní dva prvky - odvětrání a doplňková hydroizolační vrstva. Pokud tato kritéria nesplní svou úlohu, dříve či později dojde k závažným poruchám střešního pláště.

Ve správně fungující střeše by vlhkost, která se dostane do vzduchové mezery, měla být odvedena zmíněnou mezerou a následně pryč ze skladby střešního pláště větracími taškami. Tuto provětrávanou mezeru pod střešními taškami vytvoříme pomocí kontralatí o výšce min. 4 cm - zde se často používá, což je velká chyba, kontralať menší výšky a střecha se pak nemůže dostatečně provětrávat. Vždy také musíme mít na paměti, že čím delší jsou krokve (tj. délka střechy od hřebene k okapu), tím více vzduchu musí větraná mezera obsahovat a tím větší musí být jednotlivé větrací vstupy/výstupy, kterými vzduch odvádíme. Tento odvod probíhá nejen v ploše střechy větracími taškami, ale i mezerou v úrovni okapu a větracím pásem u hřebene, ev. systémem liniového odvětrání střechy, což je poměrně čerstvá novinka českého trhu.

Čtěte také: Plechová střecha Satjam: Co byste měli vědět

Základní konstrukční vadou je, že střecha nebyla projektována jako odvětraná, ale naopak i tzv. odvětrání jednoplášťové střechy bylo v rámci zhotovení dodatečného zateplení zcela uzavřeno. Jedná se o příklad projekčního technického řešení - nevětraná dvouplášťová střecha nad obytným prostorem a zásadního pochybení - při vlastní realizaci. Svou část viny nese i neexistující řádný technický dozor investora.

Teplý a hlavně velmi vlhký vzduch proudí do mezistřešního prostoru a přináší takové množství vody, že dojde k havárii celé této střešní konstrukce. Po zhotovení sond do střešního pláště posuzované střechy a po provedených měřeních byla zjištěna vysoká vlhkost jednotlivých částí krovu, dřevěných desek, zřetelně uhnilých a lehce zlomitelných a velký růst dřevomorky domácí na dřevěných prvcích.

V nově vytvořeném půdním prostoru byly vytvořené podmínky pro vysoký nárůst vnitřní relativní vlhkosti vzduchu a vlhkosti dřevěných částí krovu. To způsobil obrovský tepelný únik přes původní střešní plášť (nezateplené jednoplášťové střechy). Dále se jednalo o zvýšený přísun vlhkosti, srážející se na vnější straně kanalizačního plastového potrubí, zvýšený přísun vlhkosti z nezateplených kovových prodloužení odvětrání kuchyní a kanalizace. Zvýšená vlhkost vzduchu pak byla samozřejmě ovlivněna uzavřenými nasávacími otvory na okapu střechy. Vlhkost následně kondenzovala na všech kovových, dřevěných konstrukcích (následkem bylo i vytváření plísní na těchto konstrukcích) a nakonec rovněž na pojistné hydroizolaci, která takové množství nebyla schopna odvětrat.

Tabulka 1: Kritické chyby v návrhu a realizaci střechy

Typ chybyPopis problémuDůsledky
Projekční nezvládnutíNevětraná dvouplášťová střecha nad obytným prostoremHromadění vlhkosti, kondenzace, degradace krovu
Realizační pochybeníUzavření odvětrání jednoplášťové střechy při zatepleníZvýšená vlhkost v mezistřešním prostoru, poškození konstrukce
Chybějící dozorNeexistence řádného technického dozoru investoraPřehlédnutí a neřešení kritických chyb během realizace
Chybné detaily prostupůNedořešené prostupy střechou, zejména kanalizacePronikání vlhkosti, tepelné mosty, plísně
Nezateplený krovObrovský tepelný únik přes původní střešní plášťZvýšená vlhkost vzduchu, kondenzace na konstrukcích
Nezateplené prodlouženíKovové prodloužení odvětrání kuchyní a kanalizaceZvýšený přísun vlhkosti, kondenzace
Uzavřené nasávací otvoryNezajištěné proudění vzduchu v okapuNeschopnost odvětrat vlhkost ze střešního pláště

Konstrukční vady a detaily

Střecha má stále stejnou základní funkci - chránit dům před vlivy počasí. Dnešní střechy však představují sofistikovanou konstrukci, kde střešní plášť tvoří několik vrstev a prvků. Na správném návrhu, výběru a provedení každého z nich záleží, jak dobře a jak dlouho bude střecha sloužit. Protože na všechny kroky existují osvědčené postupy a k dispozici jsou systémová řešení, lze realizaci šikmé střechy zvládnout bez problémů - jen je nutné pohlídat detaily.

Čtěte také: OSB desky na plochou střechu: Tloušťka

Krovy a bednění

Krovy určují tvar, sklon a statiku celé střechy. Aby byl systém funkční, musí být dřevěné prvky dostatečně únosné, stabilní a rovné, a současně mít správnou vlhkost - ta je u řeziva klíčová. Normy považují za bezpečnou mez 16 % vlhkosti. Doporučujeme před montáží kontrolovat vlhkost dřeva - ideálně pomocí přesného vlhkoměru. Vlhké dřevo, v kombinaci s nedostatečným větráním, totiž vytváří podmínky pro vznik plísní. Velkým problémem bývá i nevhodná povrchová impregnace v místě, kde bude použita pojistná hydroizolace - některé chemické nátěry narušují její funkčnost. Znalci také často upozorňují, že u některých typů střech je podceňována nutnost bednění.

  • INFORMACE: Bednění je nezbytné u bungalovů a vazníkových krovů, protože zde chybí vrstvy schopné stabilizovat vlhkost a chránit fólii. Používá se také tehdy, když je vyžadována vyšší třída těsnosti hydroizolace, nebo když je sklon střechy nižší než bezpečný. Nutné je i u členitých střech a tam, kde je riziko dlouhodobé UV expozice pojistné hydroizolace. U plechových krytin bývá bednění vyžadováno téměř vždy.

Pojistná hydroizolační vrstva (DHV)

Ani sebelépe odvětraná střecha by ovšem nefungovala spolehlivě bez doplňkové hydroizolační vrstvy (dále DHV). Hlavním úkolem této vrstvy je chránit střechu před proniknutím srážek a vlhkosti do konstrukce a zabránit pronikání nečistot z exteriéru do spodních vrstev střechy - pokud je s touto vrstvou něco v nepořádku, ať už mluvíme o poškození při provozu, nesprávné pokládce či o proděravění při pokládce, jedná se o velký problém.

Pojistná hydroizolační vrstva chrání konstrukci před vodou, sněhem, větrem a vlhkostí, která se může dostat pod krytinu. Správně zvolená DHV musí odpovídat sklonu střechy, typu krytiny a zvýšeným požadavkům, jako je zateplené podkroví, členitost střechy nebo extrémní klima. Klíčové je také správné slepení přesahů a spolehlivé napojení na okapní hranu - fólie se musí vyvést na plech, nikoli jen volně položit. V této části se vyplatí věnovat pozornost detailům. Zejména pečlivému slepení spojů, dotaženému překrytí a kvalitnímu utěsnění kolem prostupů. Samotný výběr DHV by se měl řídit místními podmínkami, sklonem a tvarem střechy, zejména pokud plánujeme střechu s nižším sklonem.

Kontralatě a laťování

Kontralatě vytvářejí větrací mezeru mezi pojistnou hydroizolací a krytinou a zároveň slouží jako nosný rošt pro závěsné latě. Jejich výška musí odpovídat sklonu střechy i požadované intenzitě odvětrání. Správné provedení kontralatí výrazně přispívá k tomu, aby střecha fungovala bezchybně po dlouhou dobu. Vyplatí se proto věnovat pozornost výšce kontralatí - ta by měla odpovídat požadavkům na rozměr větrané mezery.

Laťování tvoří základní nosnou konstrukci pro skládanou krytinu. Klíčové je přesné rozmístění latí podle krycí délky zvolené střešní tašky, správné osazení okapní latě a přesné rozměření první rozteče. Právě první lať rozhoduje o tom, jak taška sedne do okapu a zda budou jednotlivé řady vycházet až k hřebeni bez nutnosti improvizace. Dbejte na správné měření. Pokud se první rozteč stanoví špatně, projeví se to až u hřebene v podobě nesouměrných nebo příliš velkých mezer. Vyplatí se věnovat pozornost samotnému kotvení latí - hřebíky je třeba zatlouct do dostatečné hloubky.

Čtěte také: Vše o valbových střechách

Správné větrání a ochrana proti sněhu

Správné větrání střechy je jedním z nejdůležitějších faktorů její životnosti. Vzduch musí proudit od okapní hrany až po hřeben bez přerušení. V okapu se používají větrací mřížky a pásy, u hřebene pak prvky, které usnadňují únik teplého a vlhkého vzduchu - větrací tašky. Chyby v detailech jsou bohužel velmi časté. Mezi nejhorší patří přerušené větrací cesty - například u vikýřů, úžlabí nebo nadměrně dlouhých krokví. Další kritickou chybou je špatné napojení DHV na svislé konstrukce: stěny, komíny či střešní okna. Důležité je také počítat s dostatečným množstvím větracích tašek.

Nepodceňte i montáž ochranných prvků, jako jsou větrací pásy a mřížky, bez kterých se spodní hrana střechy stává vstupní branou pro ptáky či hmyz.

Sklon střechy s sebou ovšem přináší ještě další problém - nedostatečný spád ke svodu vody, případně nedostatečný spád okapů. Ať už odvádíme vodu z vikýře, úžlabí složitě členité střechy či z celé plochy okapním žlabem, vždy je třeba myslet na dostatečné odvodnění. Nejvíce kritickými místy střešní krytiny jsou ovšem spoje a přechody mezi střešní krytinou a doplňky. Při použití levných doplňků (ať už u novostavby či rekonstrukce), které neodpovídají konkrétním nárokům na kvalitu, proto nikdy nelze zaručit správnou funkčnost střechy. A pokud mluvíme o doplňcích, hodí se zmínit, že je na trhu k dostání celá řada doplňků, které majitelům objektů pomohou se sněhovými problémy. Zejména v horských oblastech nelze než doporučit pořízení sněhových háků, sněhových tašek či liniového sněhového zachytávače.

Naše znalecká kancelář byla pozvána na místní šetření s tím, že by měla řešit otázku: proč dochází u naší střechy k vytváření ledových balů ve žlabech a velké tvorbě ledových krápníků (jinak také střechýlů) již v době, kdy u jiných střech ještě nejsou tyto problémy vůbec zřetelné? Částečnou odpověď bylo možné najít ihned při pohledu na zhotovený podokapní žlab, kde bylo zřetelně vidět, že je poměrně účinnou nechtěnou „protisněhovou zábranou“. S mansardy sjíždí sníh a je zadržen žlabem - následně z šikmé části nezateplené plechové střechy sníh odtává a voda ztéká do sněhu a vytváří ledový bal.

Tepelná izolace a parotěsná vrstva

Tepelná izolace zajišťuje energetickou efektivitu domu a brání kondenzaci v konstrukci. Nejčastěji se používá minerální nebo skelná vata, vkládaná mezi krokve a doplněná vrstvou pod nimi. Týkají se zejména kvality provedení. Izolace bývá natlačena až do větrací mezery nebo je nedostatečně chráněná proti proudění vzduchu. Velkým problémem je i kombinace více difuzních vrstev - například dvou fólií nad sebou - která uzavírá konstrukci a způsobuje kondenzaci.

Parotěsná vrstva brání pronikání vlhkosti z interiéru do tepelné izolace. Typicky vznikají při montáži. Patří k nim nepečlivé slepení spojů, chybějící těsnění u prostupů, přerušení parozábrany příčkami nebo její poškození při šroubování sádrokartonu.

Vnitřní obklad (obvykle sádrokarton) uzavírá celou skladbu a tvoří finální povrch interiéru. Jeho montáž musí respektovat polohu parozábrany a nepoškodit ji. Jde především o propíchnutí nebo natržení parozábrany během montáže, neprovedení dilatací nebo nezajištění spár.

Ploché střechy a jejich specifika

Ploché střechy opět získávají na popularitě. Díky moderním možnostem hydroizolace nabízí mnohem větší možnosti, mohou posloužit jako terasa, parkovací stání či zelená zahrada. Vždycky ale musí být správně vyspádované, jen tak budou sloužit dlouho. Jako ploché střechy se označují konstrukce se sklonem do 5 °. Dříve se budovaly střechy úplně bez spádu nebo se spádem do 1 %. Bohužel se však neosvědčily. Stojatá voda bývá problematická rovněž v zimě, kdy zamrzá. ČSN 73 1901 Navrhování střech - Základní ustanovení uvádí, že kaluže se tvoří při sklonu střechy do 3 %. Správné vyspádování střechy vždy navrhnou odborníci, kteří podle konkrétního typu určí také vhodnou technologii spádování. Profesionálně zhotovená plochá střecha je spolehlivá dlouhodobě. Proto pokud budete investovat do její úpravy, vyřešte vše při jednom. Spolu se spádováním se navrhne i zvuková a teplená izolace přesně na míru vašim potřebám.

Asfaltové hydroizolace musí být řádně ochráněny a odseparovány, zejména v případě střešních parkovišť. V případě, že je od hydroizolace odseparovaná pojížděná železobetonová deska pouze separační fólií Pe, dojde v důsledku pohybů této desky k deformaci Pe fólie, která se pak obtiskne do hydroizolačního povlaku, kde pak vytvoří nerovnosti, které poškozují hydroizolační povlak. Je nutné si uvědomit, že pojížděná železobetonová deska se bude pohybovat po podkladu v závislosti na svých dilatačních pohybech, které mohou být v řádu milimetrů, to závisí od velikosti jednotlivých dilatačních celků a významně také od povrchové úpravy - barvy pojížděného povrchu, čím tmavší, tím jsou pohyby větší. Dalším zdrojem pohybů je vlastní provoz, tj. brzdné a akcelerační síly od vozidel, které se tam pohybují. Zde platí, čím větší hmotnost, čím větší rychlost, tím větší zatížení, tím větší posuny. Takže při driftování může dojít k významným posunům pojížděných desek, kde fatální poškození hydroizolačního povlaku v žádném případě není vyloučené.

Závěr

Střecha je možná tou nejdůležitější částí každé stavby - zastřešuje celý objekt a chrání konstrukce před deštěm, sněhem a působením dalších vnějších podmínek. Tedy za předpokladu, že je provedena správně a bez chyb. Jakákoli chyba ve střešním plášti totiž zpravidla znamená nejen únik tepla střešní konstrukcí, ale i méně či více masivní zatékání do zastřešených konstrukcí, což může vyústit ve velmi nepříjemné a na opravu nákladné statické problémy.

tags: #důvody #neizolované #střechy #pro #dobře #navrženou

Oblíbené příspěvky: