Paříž je městem s bohatou historií a architekturou, jejíž prudce tepající střed tvoří ostrůvek Cité se slavnou katedrálou Notre-Dame. Katedrála Notre-Dame, známá také jako Chrám Matky Boží, je pokládána za jeden z nejkrásnějších příkladů gotické architektury na světě. Umístěná na ostrově Île de la Cité na řece Seině, je chráněna organizací UNESCO a proslavil ji mimo jiné román Victora Huga Zvoník u Matky Boží. Katedrála Notre-Dame, jež v roce 2013 oslavila své 850. narozeniny, je mnohdy tím prvním, co si návštěvníci Paříže vyznačí v mapě. Tato podivuhodná stavba má impozantní historii. Její základní kámen položili na jaře roku 1163 během návštěvy papeže Alexandra III. ve městě. V té době se ovšem už několik let stavělo. A budování svatostánku, jehož vznik inicioval pařížský biskup Maurice de Sully, pak trvalo téměř dvě staletí, až do roku 1345. Katedrála Notre-Dame, ležící prakticky uprostřed Paříže, byla určena pro ty největší slavnosti, běžné bohoslužby se konaly v menších kostelech. Pro veřejnost se otevírala jen o velkých svátcích. I proto si Napoleon v roce 1804 pro císařskou korunaci vybral právě Notre-Dame, čím se symbolicky odstřihl od monarchie. Velké restaurace se dočkala ve 40. až 60. letech 19. století.
Katedrála Notre-Dame, která sehrála velkou roli i v životě filmové Amélie z Montmartru, patří k nejčastějším cílům turistů v Paříži. Každý den ji podle dostupných údajů navštívilo přes 35 000 lidí. Také kvůli tomu ovšem katedrála podle odborníků rychle chátrala a památkáři v posledních letech volali po rozsáhlých opravách.
Tragický požár a jeho důsledky
V polovině dubna 2019 však katedrálu zpustošil rozsáhlý požár. Chrám vzplanul 15. dubna 2019 večer. Oheň se rozšířil v krovu a pohltil rozsáhlé části středověké budovy. Než hasiči požár následujícího dne nad ránem uhasili, zničil oheň střechu, krov a špičatou věž z 19. století, takzvaný sanktusník. Plameny poškodily i část klenby a střešní krytiny. Vnitřek katedrály zůstal uchráněn vážnějšího poškození díky kamenné klenbě, která z větší části udržela hořící střechu po jejím zhroucení. Katastrofu mohla způsobit závada v elektroinstalaci či nedopalek cigarety, přesná příčina zůstala neobjasněna. Podle vyšetřovatelů chrám nikdo nezapálil úmyslně. Zprávy o hořící katedrále vzedmuly velkou vlnu solidarity. Na nákladnou obnovu se tak již zhruba po dvou dnech od vypuknutí ničivého požáru vybraly stamiliony eur. Jeho poškození si vyžádalo roky renovačních prací, na nichž se podílelo na 500 dělníků. Náklady na obnovu ve výši 550 milionů eur (asi 14 miliard Kč) byly hrazeny částečně z darů, kterými přispěli například miliardář Francois Henri Pinault nebo rodina Arnaultů. Nějaké peníze dokonce zbyly na další investice do budovy.
Opravy zpomalily komplikace během pandemie covidu-19, ale také nutnost vyčistit okolí od toxického olověného prachu, který se uvolnil z konstrukce gotické budovy při požáru, celkem to bylo několik desítek tun olova. Vlastní obnova chrámu začala v roce 2021.
Konzervativní přístup k rekonstrukci
Symbol Francie a celé Evropy, katedrála Notre-Dame, se díky štědrým příspěvkům z celého světa dočká velkolepých oprav. Při pozdější rekonstrukci její střechy byly použily i středověké techniky, na počest původních stavitelů katedrál. "Chceme obnovit tuto katedrálu tak, jak byla postavena ve středověku," uvedl generál ve výslužbě Jean-Louis Georgelin, který na rekonstrukci dohlíží. "Je to způsob, jak zůstat věrný (ruční práci) všech lidí, kteří postavili všechny mimořádné památky ve Francii," dodal. "Naším cílem bylo uvést do původního stavu dřevěnou rámovou konstrukci, která zmizela při požáru 15. dubna 2019," řekl architekt Rémi Fromont, který vypracoval podrobné nákresy původní kostry. Obnovený krov je "stejná dřevěná konstrukce jako ta ze 13. století". "Máme naprosto stejný materiál: dub. Máme stejné nástroje, včetně stejných seker, které byly používány. Máme stejné know-how. A brzy se (katedrála) vrátí do původní podoby.
Čtěte také: Jak na atraktivní a odolný vzhled s Caparol Fasáda
Konstrukční soustava dřevěných krovů Notre-Dame je proslulá svou hustotou. Podle odborníků na konstrukce historických staveb muselo na jejich výrobu padnout až 21 hektarů dubového lesa. Na konci léta 2022 začala oprava střešní konstrukce a kleneb. Použití ručního nářadí k obnově střechy, kterou plameny v roce 2019 proměnily v popel, je záměrná, promyšlená volba. Elektrické nástroje by práci nepochybně urychlily. Cílem je ale vzdát hold ohromujícímu řemeslnému umu původních stavitelů katedrály a zajistit, aby staleté umění ručního opracování dřeva žilo dál. Práce se sekerami při výrobě stovek tun dubových trámů pro krov nové střechy Notre-Dame je pro ně jako cesta zpět časem. Díky ní si uvědomili šikovnost svých předchůdců, kteří ve 13. století posunuli hranice architektury. Jistě to platí i naopak pro novodobé tesaře, kteří využívají dovednosti z dob středověku.
"Někdy je to trochu ohromující," řekl tesař Peter Henrikson. Když buší palicí do dláta, občas se prý přistihne, jak myslí na své středověké kolegy, kteří před 900 lety vyřezávali "v podstatě stejný spoj". "Je to fascinující. Pravděpodobně v některých ohledech přemýšlíme nad stejnými věcmi," dodal. "Tradiční tesaři toho hodně nosili v hlavě," poznamenal Henrikson. Je "docela úžasné, když si uvědomíme, jak to dokázali s tím, co měli, s nástroji a technologiemi, které měli v té době k dispozici", dodal. Jednašedesátiletý Američan pochází z města Grand Marais v Minnesotě. Většinu ostatních řemeslníků pracujících na dřevěné konstrukci tvoří Francouzi.
Loni v květnu byly v dílně v údolí Loiry na západě Francie smontovány a postaveny velké části nové dřevěné střešní konstrukce. K tomu bylo pečlivě vybráno 1200 dubů, které tesaři ručně pokáceli. Několikatunovou konstrukci do centra francouzské metropole dopravili po řece Seině na lodi tak velké, kvůli tomu na několik hodin museli přerušit ostatní lodní dopravu. Z dubových trámů sestává i nový krov katedrály, složený ze tří trojúhelníkových částí o rozměrech 15 krát 12 metrů a hmotnosti sedmi tun. Z lodě na chrám krov vyzdvihl jeřáb. Rekonstrukce střechy překonala důležitý milník v květnu, kdy byly v dílně v údolí Loiry na západě Francie smontovány a postaveny velké části nové dřevěné konstrukce. Tato zkouška naostro ujistila architekty, že kostra je vhodná pro daný účel. Příště bude sestavena na vrcholu katedrály. Na rozdíl od středověku bude do Paříže dovezena nákladním autem a na místo vyzdvižena mechanickým jeřábem. Kvůli práci bylo pokáceno přibližně 1200 stromů.
Zničenou chrámovou věž z 19. století nahradili restaurátoři a dělníci její věrnou replikou vytvořenou podle nákresů autora originálu, jímž je francouzský architekt Eugéne Viollet-Le-Duc. A loni v prosinci dostala katedrála na tuto novou věž i kříž.
Výroby součástek do hodinového stroje v katedrále, který zničil požár, se ujal petrohradský závod na výrobu hodinek, známých za sovětských dob i Čechům a Slovákům pod značkou Raketa. Ten opravil hodinový stroj Collin z roku 1867, jež v pařížské katedrále až do požáru řídil pohyb ručiček na čtyřech cifernících.
Čtěte také: Jak navrhnout fasádu a menu restaurace
Moderní technologie a futuristické vize
Kvůli krátkému termínu na dokončení prací - katedrála má být znovu otevřena v prosinci 2024 - využívají tesaři a architekti také počítačové navrhování a další moderní technologie, aby urychlili rekonstrukci. Počítače použili k vytvoření detailních tesařských plánů, aby bylo zaručeno, že jejich ručně vyrobené trámy do sebe přesně zapadnou. Prezident Emmanuel Macron slíbil ihned po požáru obnovení katedrály do pěti let, nakonec se opravy trochu protáhly. Nyní se v neděli 8. prosince toto úchvatné dílo znovu otvírá veřejnosti. Před požárem ho navštěvovalo na 13 milionů lidí ročně.
V dubnu vyhlásila francouzská vláda mezinárodní soutěž pro architekty, kteří představují své návrhy na opravu katedrály a věže, která se zhroutila při požáru. Pařížské Studio Vincent Callebaut Architecture představilo svůj projekt přestavby katedrály s důrazem na ekologii. Vize přitom působí futuristicky a odvážně. Francouzská vláda už krátce po požáru oznámila, že by o budoucí podobě katedrály měla rozhodnout mezinárodní architektonická soutěž. Ale až samotný konkurz definitivně rozhodne, zda se věžička skutečně zrekonstruuje do stejné podoby, nebo zda vznikne vížka nová, přizpůsobená technikám a výzvám dnešní doby. Firma navrhuje novou střechu ze skla, dřeva a uhlíkových vláken, která se spojí se šikmou věží. Díky této kombinaci se bude celou katedrálou šířit světlo, proto se počítá i s výsadbou ovocných stromů rovnou pod střechou. "Až 21 tun ovoce a zeleniny by mohlo být sklizeno a každoročně bezplatně šířeno zdarma," uvedlo ke svému projektu studio. Pokud bude vybrán právě návrh architekta Vincenta Callebauta, znovuzrozená Notre-Dame bude podle jeho studia představovat „novou tvář církve v 21. století.“
Vincent Callebaut je belgický architekt. Navrhuje futuristické a ekologické projekty, které zohledňují několik aspektů udržitelnosti (obnovitelné energie, biologická rozmanitost, městské zemědělství). Odvážný projekt vzbudil rozruch už i na sociálních sítích. "Je to zajímavá myšlenka pro Notre-Dame", myslí si Silvain z Anglie napsal. Davidu Kotorovi z Česka se zase líbí, že projekt ladí s Eiffelovou věží.
V téže době navštívil katedrálu i prezident Macron a uvedl, že v jejích oknech by se měly objevit moderní vitráže. Jeho prohlášení však vyvolalo vlnu pobouření u veřejnosti, památkáři tento koncept zamítli letos v létě. Novými vitrážemi chtěl Macron stavbě vtisknout "znak 21. století." Podle kritiků však mají skleněné dekorace smysl jen na původním místě, nikoliv někde v muzeu, protože jsou součástí architektonického záměru.
Otevření a budoucnost
Poslední práce na katedrále probíhaly v interiéru, kde bylo mimo jiné potřeba vyladit mohutné varhany s 8000 píšťalami, které jsou největším hudebním nástrojem ve Francii. První mše od požáru se v katedrále konala v červnu 2019 v jedné z bočních kaplí, zasvěcené Panně Marii, kterou požár ušetřil. Komorní bohoslužba se v katedrále uskutečnila i na Velikonoce. Začátkem listopadu se v katedrále znovu rozezněly zvony a v polovině listopadu se sem při slavnostním světelném procesí za účasti stovek lidí vrátila proslulá socha Pany Marie s jezulátkem.
Čtěte také: koupelnové studio Stavebniny Janík
Fáze rekonstrukce katedrály Notre-Dame
| Datum/Období | Událost/Fáze | Podrobnosti |
|---|---|---|
| 15. dubna 2019 | Požár katedrály | Zničena střecha, krov, sanktusník, poškozena část klenby. |
| Duben 2019 | Vlna solidarity a sbírka darů | Vybrány stamiliony eur na obnovu. |
| Od roku 2019 | Přípravné a dekontaminační práce | Čištění od toxického olověného prachu. |
| 2021 | Začátek vlastní obnovy chrámu | Rekonstrukční práce na stavbě. |
| Konec léta 2022 | Oprava střešní konstrukce a kleneb | Použití středověkých technik a ručního opracování dřeva. |
| Květen 2023 | Smontování velkých částí nové dřevěné střešní konstrukce | V dílně v údolí Loiry, přeprava po Seině. |
| Leden 2024 | Instalace kříže na novou věž | Věrná replika původní věže. |
| Prosinec 2024 | Plánované znovuotevření katedrály | Katedrála má být znovu otevřena veřejnosti. |
tags: #navrhy #na #strechu #notre #dame #prehled