Zateplení fasády domu je jedním z nejefektivnějších způsobů, jak snížit energetickou náročnost budovy a účty za energie. Obvodovými stěnami se totiž může ztrácet až 35 % veškerého tepla. Je tedy nutné se zaměřit na tepelně technické vlastnosti těchto konstrukcí. Jedná se o poměrně velký a relativně nákladný zásah, proto je dobré provést zateplování fasády pořádně a správně. Jakékoli následné opravy jsou komplikované a drahé. Nejenom technologická nekázeň na stavbě, ale i nepřesné nebo chybně navržené řešení ze strany projektanta bývají hlavními příčinami nevydařeného zateplení fasád. Zateplení fasády je uceleným souborem činností, které na sebe navazují a společně tvoří zateplovací systém.
Příprava podkladu před lepením izolantu
Předtím, než se pustíme do lepení izolace na stěny, je klíčové věnovat maximální pozornost přípravě povrchu. Podklad pro vnější zateplovací systém (ETICS) musí být vyzrálý, soudržný a pevný, bez prachu, mastnoty, trhlin nebo jinak narušených míst. Povrch musí být očištěn, zbaven ostrých výstupků a všech nečistot a mastnoty. Důležitá je soudržnost podkladu. Pokud byste nalepili izolaci na takto nevhodný podklad, hrozí, že nebude držet a po čase odpadne. V případě zdiva starého několik let je nutné zkontrolovat povrch a, pokud je to nutné, stěny odmastit či omýt, aby se izolant lepil skutečně na nosný materiál a ne na prach, který se zde usadil.
Čištění a vyrovnání povrchu
Zdivo doporučujeme důkladně očistit tlakovou vodou (tzv. vapkou), která efektivně odstraní nečistoty, prach, mech a zbytky starých nátěrů. Po čištění je nutné nechat zdivo důkladně vyschnout. Břízolit zbavit ostrých výstupků, lehkým přebroušením, ofoukat. Podklad pro lepení polystyrenu by měl být také rovný. Rovinnost podkladu by neměla být horší než 20 mm/m u částečného lepení, nebo 10 mm/m u celoplošného lepení. Pokud nebude podklad vyrovnaný, větší nerovnosti se posléze prokreslí na nové fasádě. Pokud se na stěně vyskytují nějaké hlubší výtluky, vyrovnejte je pomocí malty do roviny. Pokud je zeď křivá, musí se před zateplením provést vyrovnání stěny a teprve následně aplikovat tepelnou izolaci.
Penetrace a sjednocení savosti
Posledním krokem přípravy podkladu pro zateplování fasády je sjednocení savosti zdicího materiálu. Celou plochu následně napenetrujte hloubkovou penetrací, která sjednotí savost podkladu a zlepší přilnavost lepidla. Penetrační nátěr sjednotí savost zdiva a zajistí lepší přilnavost lepícího tmelu. Typ penetrace vám doporučí výrobce lepidla, které budete používat pro lepení polystyrenu, příp. můžete použít univerzální penetraci na zdivo. Penetrace se nanáší zpravidla v jedné vrstvě, zásadně zednickou štětkou v celé ploše zdiva.
Založení zateplovacího systému
Nejběžnější založení zateplovacího systému je s použitím hliníkové zakládací LOS lišty. Tloušťka lišty je daná tloušťkou polystyrenu. Lišty se připevňují ke zdivu pomocí natloukacích hmoždinek. Založení musí být perfektně vodorovné a v perfektní rovině vůči podkladovému zdivu. K vyrovnání nerovností zdiva slouží vymezovací podložky. Díky hliníkovému profilu vytvoříte rovnou a pevnou spodní hranu zateplovacího systému s estetickým vzhledem a okapovou funkcí, důležitou pro správný odvod vody z fasády. Staré, ale stále ještě často používané hliníkové lišty způsobují značný liniový tepelný most, takže je vhodnější použít modernější plastovou variantu. Tyto profily mají velkou výhodu v tom, že výrazně nedilatují. Soklová lišta je vyrobená z pozinkovaného plechu, má tvar písmene L a na vnější straně je vybavena okapničkou, která slouží pro odvod vody stékající po fasádě domu. Zakládací soklová lišta se na stěnu montuje pomocí vrutů se zatloukacími hmoždinkami v rozteči cca 40 cm. V rohu se soklové lišty seříznou pod úhlem 45° a srazí k sobě s malou vůlí pro kompenzování teplotní roztažnosti kovu.
Čtěte také: Použití pěny na cihly
Volba a aplikace izolačního materiálu
Pro zateplení lze využít polystyren či minerální vatu. Pro zateplení fasády domu se používá pěnový polystyren EPS s označením 70 F, nebo 100 F. „F“ znamená, že je polystyren určený pro zateplení fasády, číslo označuje pevnost izolace v tlaku v kPa. Zajímavou alternativou pro zateplení fasády je šedý polystyren s příměsí grafitu, který nabízí o něco lepší součinitel tepelné vodivosti, ovšem za vyšší cenu.
Tloušťka izolace
Tloušťka tepelné izolace pro zateplení fasády se odvíjí od několika parametrů stávajících stěn a nově použité tepelné izolace pro zateplení. Tloušťka tepelné izolace se navrhuje tak, aby byly splněny požadavky dané normou ČSN 73 0540-2 v návaznosti na vyhlášku č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov, která je ovšem přísnější než norma. Zateplení by mělo být ekonomicky optimální, což se posuzuje pro každý dům zvlášť. Druh a tloušťka zateplované stěny, případně stávající zateplení snižuje tento požadavek na celkové zateplení. Pokud tedy zateplujeme cihlovou stěnu o tloušťce 450 mm, té odpovídá v přepočtu izolace o tloušťce cca 20 mm. Děrované cihly o stejné tloušťce budou „nahrazovat“ 65 mm izolace, a tak dále. Minimální tloušťka nového zateplení se tedy bude pohybovat v rozmezí 100 - 150 mm. V případě nízkoenergetického nebo pasivního standardu se pak tloušťka izolace dostává do rozmezí 240 - 350 mm.
Tabulka: Orientační tepelný požadavek na celou konstrukci (dle katalogu Isover)
| Typ zdiva a tloušťka | Ekvivalentní tloušťka izolace (mm) |
|---|---|
| Cihlová stěna 450 mm | cca 20 |
| Děrované cihly 450 mm | cca 65 |
| Minimální nové zateplení | 100-150 |
| Nízkoenergetický/pasivní standard | 240-350 |
Technologie lepení polystyrenu
Rozhodování o technologii lepení však může být o něco složitější. Cementová lepidla, která fungují skvěle, jsou nezbytná při aplikaci omítky fasády a zůstávají klíčovou složkou výroby. Z hlediska uživatelského komfortu však polyuretanová pěna nabízí hned několik výhod.
Cementové lepidlo vs. PUR pěna
Pro lepení se používá k tomu určené lepidlo, které se rozmíchá dle návodu na obalu s předepsaným množstvím vody. Lepení běžným cementovým lepidlem je možné při teplotách +5 až +25 °C. Při nižších teplotách je nutné použít speciální lepidlo. Vylepšená cementová lepidla zvládnou teplotní rozmezí +1 až +15 °C. Klasické cementové lepidlo na polystyren nelze aplikovat, pokud mrzne. Také mu musíme dopřát odpočinek jeden až dva dny na důkladné vyzrání.
Čtěte také: Jak správně montovat plotové sloupky?
Alternativně je možné použít lepidla z nízkoexpanzní pěny s teplotním rozmezím 0 až 35 °C. Při lepení s PU pěnou můžete pokračovat s dalšími pracemi, jako je broušení, kotvení či stěrkování, už po dvou hodinách. Pokud je zdivo vlhké po vydatných deštích, PU pěně to vůbec nevadí. PU pěny mají vlhkost dokonce rády! Díky ní spíše rychleji vyzrávají a mají lepší strukturu. Mimo kvalitní pistole potřebujeme na její pročistění i Čistič PUR pěny. Jinak byste mohli pistoli po jednom použití rovnou vyhodit. Jen pozor na polystyren! Čistič obsahuje rozpouštědla, která vám ho za pár vteřin rozežerou, takže byste měli pistoli čistit v uctivém odstupu od právě nalepené izolace.
Postup lepení
Lepení polystyrenu vždy začíná od zakládací lišty směrem nahoru. Vždy se začíná od nároží stěny, kde je nutné dodržet dostatečný přesah (min. jako je použitá tloušťka izolace) pro správné provázání s další stranou domu. Takto zabráníte proudění vzduchu mezi izolantem a zdivem. Dalším důvodem je dodržení rozmístění tmelu pro následné kotvení talířovou hmoždinkou. Fasádní tmel vždy volte dle zvoleného polystyrenu. Desky se začínají klást odspodu fasády směrem nahoru, začíná se přitom v rohu fasády. Nezapomeňte v rozích v každé druhé řadě izolačních desek nechat přesah desky přes roh budovy, který se rovná tloušťce polystyrenu, aby do sebe izolace z na sebe kolmých fasád pěkně zapadla. Desky klaďte v řadách vodorovně na vazbu tak, aby ve svislém směru nevznikla průběžná spára. Svislá spára mezi deskami by se také neměla vyskytovat v místě spoje zakládacích soklových lišt.
Lepidlo se aplikuje na desku fasádního polystyrenu buď bodově tzv. buchtami, nebo celoplošně pomocí zubové stěrky. Standardní lepení izolantu se zpravidla provádí nanesením rámečku lepidla po obvodě desek a do 2-3 vnitřních bodů. Základní plocha lepidla činí min. 40 % plochy desky. V oblasti soklu s keramickým obkladem, nebo tam, kde je uvažováno o progresivním kotvením hmoždinek pouze do plochy desky, se základní lepicí plocha navyšuje na 60 %.
Kotvení a úpravy po nalepení
Důležitou částí procesu zateplování je správné ukotvení fasádního polystyrénu či minerální vlny. Fasádní desky se po nalepení kotví fasádní talířovou hmoždinkou. Izolační deska se vždy kotví v rozích po obvodu desky a v ploše v místech, kde byl aplikován lepící tmel (buchty). Zpravidla se používají minimálně 4 kusy talířových hmoždinek na 1 m2 plochy, tedy 2 kusy na jednu polystyrenovou desku o rozměrech 0,5 x 1,0 m. Do zdiva se navrtá otvor, do kterého se natluče hmoždinka a poté se utáhne vrut s plastovým talířkem. Talířová hmoždinka může být umístěna na povrchu polystyrenové desky, příp. ji lze zapustit cca 20 mm pod úroveň horní plochy polystyrenu a následně ji zaklopit polystyrenovou zátkou. Počet hmoždinek na 1 m2 fasády se liší dle použitého izolantu, zdiva a hmoždinky. Vždy je dobré toto konzultovat s dodavatelem zateplovacího systému. Počet hmoždinek zpravidla začíná na počtu 6-8 ks na metr čtvereční. Velmi důležité je také rozmístění hmoždinek na izolantu. U pěnových polystyrenů se zpravidla hmoždinky umísťují do rohů a T-spojů desek, u minerálních vln je zajímavou možností i kotvení do těla desek. V případě kotvení desek z minerální vlny je nutné zkontrolovat také doporučení na velikost talířové hmoždinky. Materiály pevnostní třídy TR15 se kotví standardní hmoždinkou s talířkem o průměru 60 mm. Prokreslování hmoždinek lze výrazně omezit i zápustnou montáží, která je možná u většiny fasádních zateplovacích materiálů.
Vyplňování spár a broušení
Po nalepení izolačních desek a jejich zakotvení je nutné celou plochu fasády sjednotit a srovnat. Fasádní desky mají už z výroby určité procento tolerance v rovinnosti. Proto dochází po nalepení desek ke vzniku malých spár a škvír. Spáry do dvou 2 mm je nutné vypěnit izolační PU pěnou, která je na to určená. Mezery s maximální šířkou 4 mm můžete jednoduše vyplnit tepelně-izolační pěnou. Pro vyplnění spár větších jak 4 mm se používají přířezy. Vytvrzenou přebytečnou pěnu zařízneme zalamovacím nožem a můžeme přistoupit k celoplošnému přebroušení fasády. Účelem broušení je dosáhnout předepsané rovinnosti fasády, protože ostatními úkony se takto dosažená rovinnost už jen kopíruje.
Čtěte také: Litá cementová pěna: Co byste měli vědět
Výztužná vrstva a finální omítka
Výztužná vrstva, lidově nazývaná také "STĚRKA", je jednou z nejdůležitějších částí souvrství kontaktního zateplovacího systému. Armovací vrstvu tvoří stěrkový tmel (většinou stejný jako pro lepení izolantu) a armovací tkanina “Perlinka”. Lepicí hmota se nanáší nerezovým hladítkem s velikostí zubů 10 x 10 mm. Do takto naneseného tmelu vložíme ve směru shora dolů armovací tkaninu. Vzájemný přesah pásů musí být nejméně 100 mm (na tkanině barevně znázorněno). Perlinka se natahuje ve vodorovných pásech, které musí být v místě spoje překryty vždy alespoň o 10 cm. Pro zpevnění rohů, kde hrozí jejich uražení, se používají speciální výztužné rohové PVC lišty s výztužnou tkaninou, která slouží pro napojení perlinky na perlinku v ploše fasády. Osazení výztužných profilů doporučujeme nejen na rozích budovy, ale i na rozích ostění oken, a zejména vrat a dveří. Perlinka musí být z obou stran krytá stěrkovou hmotou, proto se po zavadnutí první vrstvy tmelu, nanese druhá vrstva v tloušťce několika milimetrů (3 - 5 mm) a nechá se zaschnout.
Finální omítka
Po správně vytvořené stěrce přichází na řadu nanesení finální pastovité omítky. Každý výrobce má ke svým pastovitým omítkám předepsané penetrační nátěry. Tyto nátěry jsou probarvené do stejného nebo podobného odstínu jako následná finální omítka. Penetrace zvýší přilnavost omítky k podkladu a probarvení do podobného odstínu eliminuje prosvítání podkladu při nedokonalém nanesení finální omítky. Fasádních omítek je celá řada a výběr je dobré vždy konzultovat s dodavatelem zateplení. Pro správné a vzhledově pěkné nanesení omítky je zapotřebí zajistit odpovídající počet pracovníků. Omítka se musí natahovat v jedné ploše stěny na jeden zátah. Natahuje se shora směrem dolů. Pracovní záběr pro jednoho pracovníka je 2-3m2. Omítka se při natahování musí napojovat v čerstvém mokrém stavu. Před omítáním je nutné nanést na zaschlou stěrku penetraci a sjednotit tak povrch. Penetraci můžete na povrch fasády nanést buď zednickou štětkou, nebo válečkem. Poté se můžete pustit do omítání. Výběr omítky by se měl řídit projektem. Omítky jsou totiž různě prodyšné (faktor difúzního odporu) a každá se hodí na jinou skladbu. Měla by být proto určena buď projektantem, nebo alespoň doporučená výrobcem zateplovacího systému. Omítky se dnes dělají zpravidla na vápenocementové, akrylátové, silikonové, silikátové a silikonsilikátové bázi. Po dokončení omítky přichází na řadu dodatečné kotvení funkčních prvků, jako jsou dešťové svody, hromosvody nebo zakončení nopové fólie.
tags: #jak #navlhčit #zeď #před #lepením #polystyrenu