Hydroizolační vrstvy plochých střech jsou extrémně namáhány škodlivými vlivy okolního prostředí, které na ně mají negativní vliv a způsobují jejich degradaci. Nátěry asfaltových střech - stejně tak, jako u ostatních střešních krytin by se mělo dbát na preventivní ochranu střech vyrobených z asfaltových materiálů z důvodu prodloužení životnosti krytiny.
Penetrační nátěry pod asfaltové pásy
Penetrační nátěry pod asfaltové pásy byly vytvořeny jako spojovací můstky mezi podkladovými materiály a hydroizolační vrstvou. Umožňují spolehlivou přilnavost pásů k podkladu a správnou funkci hydroizolace. Penetrační lak vytváří spojovací můstek pro další izolační vrstvy, proniká hluboko do podkladu, zpevňuje i slabě narušený povrch, ale samotný však izolaci netvoří.
Kdy a proč je třeba podkladový materiál penetrovat?
Penetrační nátěry pod asfaltové pásy zajišťují spolehlivou přilnavost pásů k různým druhům podkladových povrchů: beton a zdivo (typicky v případě izolace základů), omítka, ocelové, plechové i plastové prvky, střešní lepenky, asfaltové pásy i podklady na bázi dřevní hmoty.
Aplikací penetrace se vytvoří spolehlivý spojovací můstek mezi jednotlivými vrstvami. V případě nesavých podkladů zároveň k eliminaci mastnot a zbytků použitých emulzí, např. u klempířských prvků.
Podkladový materiál penetrujte vždy, v případě celoplošného natavení asfaltových pásů na jiný než čistý asfaltový podklad, ať jde o novou nebo původní hydroizolaci stavby. Zejména savé podklady musí být penetrovány v dostatečné míře. Pokud to situace vyžaduje, může se jednat i o více nátěrů po sobě (vždy dle instrukcí výrobce, tedy s dostatečnou technologickou přestávkou k odvětrání mezi jednotlivými vrstvami nátěru).
Čtěte také: Materiály pro hydroizolaci plochých střech
Druhy penetračních nátěrů
Asfaltové penetrační laky
Asfaltové penetrační laky jsou ve své podstatě tvořeny asfaltem rozpuštěným v rozpouštědle. Nejčastěji se jedná o lakový benzín. Výsledná směs je obohacena dalšími přísadami pro zlepšení vlastností penetrace (přilnavost, pružnost aj.).
Poměr mezi lakovým benzinem a asfaltem určuje viskozitu penetrace a její schopnost proniknout do podkladu. Čím více je v penetraci asfaltu, tím horší je jeho schopnost proniknout do podkladu. Pro více savé podklady je tedy lepší řidší lak, který penetruje více do hloubky. Naopak laky s vyšším poměrem asfaltu (od 50 % výše) plní už spíše izolační než penetrační funkci.
V případě potřeby penetrovat plastové podklady (např. odvětrávací komínky na střechách) je nutné sáhnout po výrobku se specifickým určením, který zajistí spolehlivou přilnavost asfaltového pásu k plastům.
Výhody a nevýhody:
- při schnutí se tvoří uhlovodíkové páry - nutné pracovat v odvětraném prostoru,
- pronikají do savých podkladů,
- asfaltový film je nepropustný pro vodní páry,
- jsou méně náročné na skladování.
Asfaltové penetrační emulze a suspenze
Jedná se o vodou ředitelné a ekologicky nezávadné penetrační nátěry. Jedná se v podstatě o asfalt ve formě vodní emulze s přidanými plnidly. Směs je podobně, jako asfaltové laky obvykle obohacena o další přísady pro zlepšení vlastností. Asfaltové suspenze umožňují spolehlivě provést opravu původních asfaltových pásů. Asfaltová vodní suspenze, která se používá k vytváření bezešvých hydroizolačních povlaků na plochých střechách, k ochranným nátěrům betonových nadstřešních částí a ke zhotovení vyrovnávací asfaltocementové směsi. Asfaltová vodní suspenze je vyrobena z modifikovaného asfaltu, v níž je použit jako emulgátor jemně mletý bentonit s přísadou vláknitých plnidel a přísadou proti stékavosti.
Čtěte také: Vše, co potřebujete vědět o hydroizolaci plochých střech
Výrobky na vodní bázi nepronikají do podkladového materiálu, ale spojovací můstek je tvořen filmem, který se na podklad přilepí. Jsou citlivé na správné skladování, kdy je třeba je chránit před mrazem. Oproti lakům totiž dochází v tekutém stavu vlivem mrazu k jejich trvalé degradaci.
Výhody a nevýhody:
- jsou ekologicky nezávadné,
- při schnutí se tvoří pouze vodní páry,
- nevhodné pro penetraci nesoudržných materiálů,
- na kvalitních podkladech se vyrovnají penetračním lakům,
- asfaltový film je propustný pro vodní páry.
Penetrační nátěr horkým asfaltem
Penetraci horkým asfaltem zmiňujeme pouze pro úplnost. Penetrační nátěry pomocí horkého asfaltu jsou v dnešní době přežité. Vyžadovaly vysoké teploty a při velké spotřebě asfaltu nabízely velmi malý (spíše žádný) průnik do podkladního materiálu. Tento způsob penetrace se v podstatě dnes již nepoužívá (v malé míře se s ním můžete setkat v silničním stavitelství).
Aplikace asfaltových penetračních nátěrů
Povrch, na který bude asfaltový penetrační nátěr nanášen musí být zbaven nečistot. Volný prach není přípustný, v případě potřeby je třeba podklad vysát.
Teplota pro aplikaci: Obecně lze říci, že při práci s asfaltovými laky, emulzemi i suspenzemi je optimální teplota konstrukce a okolí v rozmezí 15-30° C. Penetrační nátěr nezapomeňte provést v dostatečném předstihu, aby stihl patřičně proschnout i odvětrat.
Čtěte také: Důležitost hydroizolace šikmé střechy
Nanášení asfaltové penetrace: Nanášet je lze formou nátěru, nebo i nástřiku (pokud jej pokyny výrobce penetrace uvádějí). Pro nátěr lze použít štětec, nebo váleček. Aplikace: štětcem, válečkem, asfalt.
Pokládka asfaltových pásů
Pokládka asfaltových pásů se liší podle zvoleného typu asfaltového pásu, druhu nosné konstrukce a prostředí, ve kterém práce provádíme, včetně povětrnostních podmínek. Důležité je dodržovat správný postup a doporučení výrobce pro zajištění trvanlivé a funkční hydroizolace.
Obecná pravidla při pokládce asfaltových pásů
- Teplota: Teplota nosné konstrukce, materiálu a prostředí by neměla být nižší než 5 °C při pokládce oxidovaných asfaltových pásů a nižší než 0 °C u pokládky modifikovaných asfaltových pásů. U všech typů pásů by teplota neměla být vyšší než 30 °C, s ohledem na riziko poškození materiálu manipulací a pohybem osob po již realizovaných plochách. Teplota konstrukce a ovzduší by při případné penetraci neměla být nižší než 8 °C.
- Podmínky: Při pokládce nebo penetraci nesmí na nosný podklad pršet nebo sněžit. Také nesmí být povrch pokrytý jinovatkou, námrazou a vlhkostí.
- Přesahy: Pásy se musí pokládat s využitím přesahů. Jednotlivé vrstvy musí být posunuty tak, aby nikdy nebyly podélné a příčné přesahy nad sebou.
Správná pokládka asfaltových pásů vyžaduje dodržení alespoň minimálních přesahů:
- Příčné přesahy min. 12 cm.
- Podélné přesahy min. 8 cm.
Než definitivně vyberete způsob, jak pokládat asfaltové pásy, pročtěte pečlivě i pokyny pro pokládku od výrobce asfaltových pásů. Najdete je na webových stránkách výrobce.
V případě pokládání více vrstev se každá další vrstva pokládá:
- Ve stejném směru, jako předchozí vrstva (pásy se nekříží a natavují celoplošně).
- Podélně na střed pásu v předchozí vrstvě (okraj pásu je v polovině podkladového pásu).
- S příčnými spoji pásů alespoň 30 cm od příčného spoje předchozí vrstvy (spoje nejsou nad sebou).
Pokládka asfaltových pásů podle druhu izolace
Pokládka asfaltových pásů na střechu
Asfaltová střešní krytina je nejčastěji pokládána ve dvou vrstvách - nejprve podkladní asfaltový pás a na něj vrchní finální pás. Podkladní pásy pokládejte rovnoběžně s okapovou hranou nebo kolmo na ni. Od sklonu střech 5° a výše je nutné pokládat pouze kolmo. Vždy od spodního okraje střechy s překrytím v přesazích min. 10 cm. Nezapomínejte, že pro hydroizolaci střechy platí poučka: „hydroizolace je tak bezpečná, jak jsou bezpečně provedené detaily v její ploše“.
Pokládka asfaltových pásů při hydroizolaci spodní stavby
Izolovat můžete celou plochu najednou, nebo nejdříve části pod nosnými zdmi (aby se ostatní části nepoškodily při provádění dalších staveních prací), na které navážete později. V takovém případě je vhodné položené pruhy izolace proti vodě zakrýt materiálem charBIT A330 H, který přesahuje na bocích hydroizolací cca o 5 až 10 cm. Přesah pro napojení hydroizolace z plochy je ochráněn proti stavebnímu znečištění (malta, prach apod.) a poškození. Před pokračováním izolatérských prací se charBIT A330 H odtrhne a odhalí ideálně čistý povrch asfaltového pásu pro dokončení izolace. Svislé plochy klademe maximálně v délkách 250 cm, aby nedošlo k prověšení pásů. Podkladní pásy doporučujeme kotvit v příčném spoji dle kotevních plánů.
Jak pokládat asfaltové pásy?
Plnoplošné natavení asfaltových pásů
„Pokládka“ izolace se provádí postupným odvíjením a svařováním asfaltových pásů. Plamenem přiměřeně rozehřejeme pás tak, aby rozteklý asfalt dokonale přilnul k podkladu. Správně roztavený asfalt vyteče několik milimetrů přes okraj pásu po obou bocích. Prohřátí vrchní vrstvy asfaltového pásu musí být provedeno tak, aby byl asfalt správně roztaven, ale zároveň nebyla přehřátá nosná vložka pásu.
- Pokládka v jednom kroku: Celá plocha pásu vč. podélných přesahů je natavená najednou.
- Pokládka ve dvou krocích: Nejprve natavíte pás v ploše kromě přesahů. Poté samostatně natavíte oblasti podélných přesahů.
Bodové natavení asfaltových pásů
Alternativou plnoplošnému natavování je natavování bodové. Navaření probíhá po stranách pásu a ve vybraných místech, alespoň v pěti bodech, přibližně o ploše talíře na 1 m2 položeného pásu.
Pokládka samolepicích asfaltových pásů
Před pokládkou samolepicích asfaltových pásů musí být konstrukce ze silikátových, savých a plechových materiálů (vyjma materiálu na bázi EPS) ošetřena vhodným penetračním nátěrem pod asfaltové pásy, aby se vytvořil hladký, lesklý povrch. U svislých ploch je dosažení lesklého povrchu penetračním nátěrem nezbytné pro trvalou stabilitu pásů. Samotné lepení provádějte při současném odvíjení role (rozkulování) a snímání ochranné silikonové folie na spodní straně pásu. Jinak se k folii na přesahu pás nenávratně přilepí, neboť silikonem je ošetřena pouze spodní strana pásu. Poté sejměte ochrannou silikonovou folii na podélných přesazích a spoje řádně pojistěte přítlačným válečkem pro asfaltové pásy. Realizace dalších vrstev by neměla být provedena s prodlevou delší než jeden měsíc.
Kotvení asfaltových pásů
Kotvení dvouvrstvých asfaltových hydroizolací se provádí přikotvením podkladového pásu, na který se následně natavuje vrchní pás. V případě mechanického kotvení na střechách musí být použity zásadně kotvy do střešních systémů. Rozmístění a počet kotev by měl být v souladu s kotevním plánem, vydaným dodavatelem kotev. Vždy je třeba použít pouze vhodný typ kotev. V případě izolací spodní stavby je u svislých ploch vyšších než 60 cm třeba pásy zajistit proti sjíždění mechanickou fixací.
Způsob montáže asfaltových pásů
Nejběžnějším způsobem zpracování pásů je celoplošné nebo bodové natavování. Pásy určené k natavení se označují jako typ S (svařitelné). Jde většinou o natavované pásy tloušťky 5 mm, resp. min. 4,0 mm, zcela výjimečně pak pásy 3,5 mm. Na vodotěsnost /nejdůležitější vlastnost asfaltových pásů/ má vliv kvalita natavení běžného podélného přesahu, který by měl být až 12 cm.
Další způsoby zpracování jsou mechanické kotvení v přesahu talířovými nebo teleskopickými kotvami se zvětšeným přesahem rovněž 12 cm. Moderní jsou samolepící pásy s celoplošně lepenou spodní stranou a podélným samolepícím proužkem o šířce 8 cm přesahu svrchu.
Novinkou jsou kombinované samolepící pásy, které mají zvětšený 12 cm přesah se samolepící oblastí o šířce 4 cm, zamezující prošlehnutí plamene např. na dřevěné bednění a natavovaný přesah o šířce 8 cm zajišťující vyšší kvalitu u nataveného spoje pro vodotěsnost.
Již méně se používají metody montáže pokládkou do horkého asfaltu, či lepením studeným asfaltovým lepidlem. U provozních střech a nadzemních základů se natavují kvalitně spoje a pás je přitížen vrstvami skladby střechy nebo podlahy.
Separační pásy typu R o tloušťce 2 - 3 mm se celoplošně přibíjí lepenkovými hřebíky. Nepočítají se však do počtu vrstev hydroizolační vodotěsné skladby.
Sklon střechy a volba pásů
Jedním z nejdůležitějších parametrů povlakových krytin střech je sklon střechy. Asfaltové hydroizolace patří mezi vyzkoušená řešení ochrany objektů a řadíme je do skupiny povlakových hydroizolací (tj. izolací vodotěsných, které mohou být použity od velmi malého požadovaného sklonu). U asfaltových pásů je požadován pro ploché střechy min. Pokud má pás uvedené vlastnosti, pak skladbu ploché střechy dnes řadíme mezi méně problémové než skladbu střechy šikmé. Vždy je třeba, kromě správné volby hydroizolační skladby, řešit kvalifikovaně detaily (atika, vytažení na stěnu, vtok nebo okap, závětrná lišta, dilatační mezera, světlík apod.).
Typy střech dle sklonu
- Plochá střecha: má sklon od 1°(1,75%) do 5°(8,75%).
- Šikmá střecha: má sklon od 5° do 45°(100%).
- Strmá střecha: u sklonu nad 45° - zde je třeba sklon pro využití asfaltových pásů jinak omezit.
Volba pásů podle sklonu
| Sklon střechy | Doporučená skladba/typ pásů |
|---|---|
| 1° až 3° (1,75% až 5,24%) | Dvouvrstvé izolační skladby - kombinují se vrchní natavitelné a podkladní natavitelné, kotvené nebo samolepící pásy. |
| 3° až 10° (5,24% až 17,4%) | Jednovrstvé skladby - natavitelné nebo volně pokládané mechanicky kotvené (typu Paraelast Mono), především pro nižší sklon jsou pro jednovrstvé skladby upřednostňovány pásy tloušťky 5 mm. |
| Nad 10° | Kombinace montáží - pásy se natavují a současně se ve zvětšeném přesahu o šířce 12 cm kotví. |
| Nad 45° (strmé střechy) | Asfaltové pásy se používají v omezeném rozsahu (např. pro obloukové střechy). |
Dalším požadavkem je velikost střechy. U střech nad 50 m2 se již vyžadují kombinace technologií pokládky, kde může být použita natavovaná nebo lepená varianta (např. s nízkoexpanzními polyuretanovými lepidly a se samolepícími pásy), která je dále kombinována s kotvením (s talířovými nebo teleskopickými kotvami).
Volba pásů samotných skýtá hned několik variant. Preferují se pásy s nosnou polyesterovou vložkou a skleněnou tkaninou. Pro parotěsnou vrstvu se navíc používají pásy s vynikajícími difúzními vlastnostmi, které obsahují nosnou vložku spřaženou s hliníkovou fólií.
Investor preferující spolehlivost a trvanlivost řešení střešní skladby si může vybrat vysoce kvalitní hydroizolace plochých střech s použitím výhradně modifikovaných asfaltových pásů Elastodek, Sklodek typu special s dlouholetou 10-letou zárukou. Pokud je preferováno cenově dostupnější řešení, lze volit pásy se 7-letou zárukou Elastodek, Sklodek typu medium resp. standard, místo pásů 5 mm jsou použity natavitelné pásy s nejnižší tloušťkou pásu min. 4 mm. Pokud je požadováno cenově nejdostupnější řešení, pak lze volit podkladní pás oxidovaný jen s až 3-letou zárukou, ale vždy velmi pevný - např. typu Sklobit 40 mineral. U použití vrchního pásu doporučujeme volit vždy výše uvedený modifikovaný pás typu Elastodek nebo Sklodek 40 standard dekor.
Použití pásů s hadrovou nosnou vložkou typu IPA je sice zastaralé, ale omezeně možné pro objekty s dočasnou funkcí (garáž, pergola, kůlna, přístřešek), kde se volí pásy se skleněnou rohoží typu Bitagit.
Nosný podklad a zateplení střechy
Asfaltové pásy se pokládají na souvislý rovný, suchý a čistý podklad. Nosným podkladem je nejčastěji beton, který je třeba vždy penetrovat asfaltovým penetračním lakem. Na dřevěné bednění z požárního hlediska nelze pásy natavovat přímo, proto se používají pod natavovanou skladbu celoplošně přibité separační pásy.
Podkladem může být i trapézový plech, jenž se rovněž penetruje pro pás jako parotěsnou zábranu. Protože však nejde o souvislý povrch, musí být pásy použity v kombinaci s deskovými materiály tepelnou izolací nebo OSB deskami.
Tepelné izolanty lze umístit u dřevěného bednění mezi krokve, ale i nad krokve (nad bednění) nebo na beton či trapézový plech. Podle tohoto výběru a typu nosného podkladu se liší způsob montáže za použití natavování pásů nebo mechanického kotvení. Na polystyren se používají samolepící pásy. Pod tepelnou izolaci se vždy navrhuje parotěsná zábrana.
Rozlišují se nejčastěji jednoplášťové střechy a dále dvouplášťové střechy. Pod krytinou nad tepelnou izolací má dvouplášťová střecha větranou mezeru předepsaných rozměrů. Tato mezera zajišťuje větrání vstupními a výstupními otvory tzv. „komínovým způsobem“. Tato skladba je pochopitelně cenově náročnější, ale empiricky je ověřeno, že uvedený systém „dýchání“ prodlužuje životnost střešní skladby o několik desítek procent.
Rekonstrukce střechy
Velmi často je nutno řešit rekonstrukci střechy. V takovém případě je třeba původní vrstvy skladby odborně prohlédnout - většinou se provádí sondy do střešního pláště. Provádí se kontrola nosné vrstvy, tepelně izolační vrstvy, posuzují se možnosti odstranění proláklin a výdutí, dále kontrola možnosti natavení na stávající vrstvy (nutnost mechanického odstranění nátěrů) nebo nutnost provedení mezivrstev např. z polystyrenu, kde se použijí kotvené nebo samolepící systémy. Rozhodnutí o rekonstrukci předchází odborné zhodnocení prohlídky, po kterém se určí, zda je nutné rekonstruovat nebo není jen třeba provést údržbu či částečnou lokální opravu střešního pláště.
Střecha s požárním atestem
Někdy se stává, že projektant určí zhotoviteli podmínku použití atestovaných protipožárních pásů. Atest hodnotí celou střešní skladbu v tomto případě z venkovního prostředí. K dispozici jsou pásy s atestem mimo požárně nebezpečné prostory, nutné např. pro velkoplošné střechy. Volí se skladby s označením atestu BROOF(t1), toto splňují a atestovány jsou běžně nabízené vrchní modifikované pásy jednovrstvé i dvouvrstvé skladby.
Dále je možné přímo do prostor se zvýšeným rizikem vzniku požáru použít systémové skladby se speciálním pásem, kde jde o požadavek pro vyšší požární zatížení nebo není dostatečný odstup od okolních budov. Volí se skladby dvouvrstvé s označením atestu BROOF(t3). Toto splňují speciální pásy s přesným řazením vrstev skladby nebo skladby s vrchním pásem obsahující aditivum - přísadu proti hoření a stékání typu Paraelast Antifire.
Oprava ploché střechy - snadná oprava nátěrem
U plochých střech je nalezení poškození na relativně rovném povrchu snazší. Zejména proto, že ploché střechy jsou obvykle pokryty střešní asfaltovou lepenkou a ta je zcela zodpovědná za hydroizolaci. Stačí tedy hledat praskliny, díry nebo trhliny ve střešní lepence a zalátat je. Abyste mohli netěsnost na ploché střeše opravit, musí být střecha suchá. Očištěné místo lze potřít lepidlem a nalepit záplatu z podkladní fólie nebo pomocí hořáku položit kus za tepla vypěněné fólie. Úzké a málo početné trhliny lze vyplnit asfaltovou hydroizolační hmotou.
Mnoho lidí renovuje starou térovou krytinu tak, že ji natřou tekutým asfaltem. To se však nedoporučuje. Střešní povrch je totiž často chráněn nátěrem z kameniva a asfaltovo-plstěná vrstva pomocí nátěru tekutým asfaltem nebude ochráněna. Snadno pak dojde k poškození povrchu.
Co důkladně zvážit, než se rozhodnete pro opravu asfaltového pásu nátěrovou hmotou?
- Jedná se pouze o dočasnou opravu: Opravná nátěrová hmota na asfaltové pásy je pouze nouzovým řešením. Na méně kvalitní výrobky se nelze spolehnout a ty správně funkční jsou na střeše schopné vydržet pouze v řádu jednotek měsíců.
- Vysloužilou střešní krytinu nezachrání: Ani od kvalitních asfaltových nátěrových hmot nemůžete očekávat zázraky. Přestárlý asfaltový pás nebo rozpadlou IPA lepenku neomladí a na takto „komplikovaném“ podkladu bude potíž zajistit spolehlivou funkci po delší dobu.
- Znemožní natavení další vrstvy pásů: Zvažujete-li pozdější „pořádnou“ opravu střechy, před natíráním opravným nátěrem zpozorněte. Nátěr totiž znemožní pozdější natavení nových pásů. Ty je pak možné jen mechanicky kotvit (pokud to dovolí podkladní konstrukce).
- Opravovaný povrch musí být čistý a suchý: Opravné nátěry na asfaltové pásy vyžadují potřebnou čistotu podkladu, vhodnou teplotu pro aplikaci (nejčastěji od 5 °C), a nejvíce rozšířené nátěry nesmí v průběhu doby schnutí též přijít do styku s vodou (tedy zejména zmoknout).
- Pozor na bobtnání gumoasfaltu při trvalém styku s vodou: Opravný nátěr na asfaltové střechy je třeba vhodně vybírat i s ohledem na skutečnost, zda se na opravované střeše tvoří kaluže neodtékající vody. V takovém případě je totiž zcela nevhodné použití gumoasfaltu na bázi asfaltové suspenze. Při trvalém vystavení vodě (ponoření) pod vodu totiž bobtná, praská a oprava se poměrně záhy stává nefunkční.
Na závěr je potřeba dodat jednu zásadní informaci. Jakákoliv oprava střechy nátěrovými hmotami není navěky. Ano, je to možnost, jak si střechu opravit svépomocí a prodloužit tak životnost střechy o dalších 5 - 7 let. Ale pamatujte na to, že ochranné nátěry je potřeba obnovovat a takovéto střeše budete věnovat péči ještě nejednou. Vždy zkuste zvážit, zda pro vás není výhodnější aplikace povlakové hydroizolace (hydroizolační souvrství pásů nebo hydroizolační fólie), protože taková oprava při správně zvoleném postupu překlenuje trhliny a minimalizuje rizika následného poškození nově vytvořeného hydroizolačního povlaku defekty přenesenými z podkladu. Nákladovost je na začátku vyšší, ale životnost je mnohem delší, než u nátěrových hmot.
Stříbrná asfaltová emulze
Stříbrná asfaltová emulze se používá ve stavebnictví k provádění ochranných reflexních nátěrů asfaltových krytin (hydroizolačních pásů, asfaltových nátěrových hmot). Nátěry mají po zaschnutí světlou šedobílou až stříbrnou barvu odrážející sluneční paprsky. Tento ochranný hydroizolační nátěr má vysokou účinnost odrazu slunečního záření, tím snižuje teplotu střechy a nedochází k tak velkému namáhání krytiny. Má dobrou přilnavost k asfaltovým povrchům. Nátěr je po otevření potřeba velmi dobře rozmíchat, aby se hliníkový pigment rozptýlil v celém objemu nátěru. Aplikace: štětcem, válečkem, asfalt.
tags: #natera #lepenkovych #strech #informace