Plánujete natírat dřevěný nábytek, zábradlí, madla nebo třeba rámy oken? Možná máte pocit, že se jedná o zcela banální záležitost - popadnete štětec, barvu a jde se na to. Opak je však pravdou. Aby takový nátěr nejen dobře vypadal, ale také dlouho vydržel, je potřeba se vyhnout základním chybám, kterých se dopouští snad každý nezkušený kutil. Pokud renovujeme nábytek z kvalitního masivního dřeva, byla by škoda kresbu jeho „let“ schovat pod neprůhledný nátěr.
Dřevo bez povrchové úpravy se používat nedá - snadno se ohmatá a ušpiní, vsakuje různé tekutiny, chutná i hmyzu. Proto dřevo napouštíme ochrannými prostředky a povrch opatřujeme vhodnými „kabátky“, například laky.
Příprava povrchu dřeva: Klíč k úspěšnému nátěru
Ať už se snažíme vybudovat cokoliv, bez kvalitního základu to nepůjde, a to platí i u nátěru. Správně připravený podklad je totiž věc, kterou lidé často opomíjejí.
Čištění a odmašťování
Materiál, na který se chystáme nanést vrstvu barvy, by neměl být pokryt prachem či jinými nečistotami. Těch se lze zbavit například smetáčkem, kterým povrch lehce ometeme. Na zašlé nečistoty můžeme použít kartáč, kterým se jich snadno zbavíme. Při tomto kroku dbáme na to, abychom povrch nepoškrábali - vyhýbáme se příliš tvrdým materiálům štětin jako je ocel a podobně.
Dále určitě věnujte čas přípravě samotného natíraného povrchu. Povrch by měl být rovný, hladký a nemastný. V praxi to znamená ošetření dřeva před natíráním, například odmaštění ředidlem.
Čtěte také: Recenze hydroizolačních nátěrů pro OSB desky
Broušení a vyhlazování
Pro vytvoření roviny a vyhlazení povrchu můžeme použít brusný papír nebo brusku, z povrchu tak odstraníme vyčnívající třísky a dřevo se tak stane příjemně hladké. Dřevo musí být čisté, neohmatané a obroušené do hladka - již proto, že nezačištěné řezné plochy vsakují lak víc.
Vlhkost materiálu
Vlhkost a suchost materiálu patří do samotné přípravy před nátěrem. Záleží, čím se chystáme dřevo natřít, jakou použijeme barvu, lazuru a další, od toho se pak odvíjí stupně vlhkosti a suchosti dřeva.
- Například použití silnovrstvé lazury a krycí barvy se smí použít pouze na dokonale suché dřevo. Takové dřevo má vlhkost okolo 17 %, což je přirozená vlhkost, kterou dřevo natáhne.
- Naproti tomu tenkovrstvá lazura se aplikuje i na více vlhký materiál, obvykle 20 % a více.
Dřevo před mořením musí být očištěné, přebroušené a suché. Před konečnou úpravou krycím lakem je nutno nechat dřevo dokonale proschnout.
Impregnace a mořidla: Základ pro ochranu a vzhled
Impregnace
Další běžnou chybou je špatně zvolená nebo dokonce žádná impregnace. Impregnace hraje velmi důležitou roli při ošetřování dřevěného přírodního materiálu, ten ošetří a ochrání před vlhkostí a různými škůdci. Impregnace se volí podle toho, kde bude natřená plocha umístěna. Zda má uživatel v plánu natírat zahradní altán, nebo dřevěný stůl do domácnosti.
Kombinování a experimentování s různorodými přípravky přenechejme raději chemikům. Kombinace produktů od rozdílných výrobců se nedoporučuje, jelikož každý přípravek může reagovat, působit a chovat se trochu jinak při setkání s jiným přípravkem. Při natírání dřeva je vhodné využít všechny přípravky ke správnému nátěru od jednoho výrobce. Všechny zmíněné přípravky by měly být od stejného výrobce.
Čtěte také: Drátěný plot – návod
Mořidla
Pravděpodobně již v pravěku si předkové povšimli, že dřevo, které bylo napuštěno přírodními oleji, je trvanlivější (nepřijímá vodu) a vyhlíží jinak - kresba let se zvýrazní. Protože samotné laky kresbu let nezdůrazňují, je vhodné nejprve opatřit dřevo nátěrem vhodného mořidla, teprve pak nanést lak.
Mořidla jsou transparentní barevné pigmenty, které jsou rozpuštěny v lihu nebo ve vodě.
- Vodou ředitelná mořidla se dodávají v podobě prášku, který se rozpouští ve vařící se vodě. Tu mícháme, dokud se prášek dokonale nerozpustí. Roztok necháme vychladnout na 20 až 30 °C.
- Lihová mořidla se dodávají již namíchaná. Nejvíce se používají rychleschnoucí mořidla lihová.
Případný penetrační nátěr se provede až po namoření. Na předměty ze dřeva se mořidla nanášejí štětcem, houbou nebo hadříkem ve směru vlákna. Nevsáknutý přebytek mořidla po nějaké době setřeme. Po vyschnutí namořené plochy je vhodné dřevo po letech okartáčovat. Při opakovaném nanesení se docílí tmavšího odstínu. Mořidla stejného výrobce lze vzájemně mísit a docílit tak dalších barevných odstínů. Experimentálně můžeme použít také barvy na textil.
Volba odstínu
Volba odstínu není jen o tom, jakou barvu preferujeme. Samozřejmě chceme-li bílý zahradní nábytek, nebudeme mít příliš starostí. Problém může nastat tehdy, kdy dřevo natíráme lazurou a chceme nechat vyniknout také jeho kresbu. Ta může totiž na každém druhu dřeva vytvořit maličko odlišný odstín, který nemusí být úplně dle našich představ.
Výběr transparentního základu: Lascaux Gesso Transparent
Transparentní akrylový šeps pro všechny savé podklady. Lascaux Gesso Transparent je bezpigmentový akrylový základ (šeps) pro přípravu podkladu, u kterého chcete zachovat viditelnou původní strukturu a barvu (plátno, dřevo, beton). Nežloutne, je elastický a archivní kvality.
Čtěte také: Vlastnosti protiskluzového nátěru na beton
Klíčové vlastnosti Lascaux Gesso Transparent:
- Zcela průhledný: Nezmění vzhled podkladu, nežloutne a je odolný vůči UV záření.
- Vynikající přilnavost: Ideální pro plátno, papír, dřevo, kámen i beton.
- Flexibilní: I po zaschnutí zůstává pružný - plátno lze bezpečně rolovat bez rizika popraskání.
- Univerzální: Vhodný jako podklad pro akryl, olej, temperu i akvarel.
- Praktický: Je brousitelný, vodou ředitelný a po uschnutí voděodolný.
Technické parametry a aplikace:
- Vydatnost: cca 50-100 ml/m² na jednu vrstvu (dle savosti podkladu).
- Příprava plátna: Na surové plátno doporučujeme nejprve nanést izolant (sizing), např. Lascaux Hydro-Sealer.
- Ředění: První vrstvu řeďte vodou až v poměru 1:1 pro lepší průnik do vláken, druhou vrstvu řeďte přibližně 20-25 % vody.
- Doba schnutí: Další vrstva po 4-6 hodinách.
Po zaschnutí vytváří čirý, matný a jemně zrnitý povrch. Díky absenci pigmentů nabízí maximální čistotu barev při lazurování a vrstvení.
Druhy laků pro transparentní nátěry
Oleje a vosky byly k těmto účelům používány po tisíce let, další materiály v průběhu staletí objevili středověcí malíři (lak kopálový, damarový i jiné), uměle vyrobené napouštěcí prostředky a laky se objevily až mezi I. a II. světovou válkou.
Starší druhy laků
- Rostlinné oleje (fermež): Dříve se pro napouštění dřeva používaly různé rostlinné oleje, z nichž nejpoužívanější byl olej lněný, fermež. Ten je nutno před nátěrem předehřát (ve vodní lázni a za dozoru - je to hořlavina!) a na plochy opakovaně nanášet za teplého počasí. Přebytek fermeže, který se ani po zhruba půlhodině do dřeva nevsákne, je nutno setřít suchým hadříkem.
- Laky na bázi šelaku: Pro transparentní nátěry nábytku, bytových doplňků a jiných dřevěných předmětů se zejména koncem 19. století používaly laky na bázi šelaku, rozpuštěného v lihu. Šelak je látka vyráběná z přečištěných výpotků samiček červců, žijících na některých stromech. Šelakové nátěry lze vyleštit do zrcadlového lesku. Jsou ovšem i přes svou vyšší cenu poměrně choulostivé, takže nábytek opatřený šelakovým nátěrem je nutné chránit před některými tekutinami (např. lihovinami) a nelze jej mýt například agresivními saponáty.
- Laky lihové: Namísto šelaku je možno použít obdobně vyhlížející, ale neleštitelný lak lihový.
- Olejové laky: Podobně dlouho se vytvrzují olejové laky, které (stejně jako fermež) způsobují částečné ztmavnutí dřeva. Přesto, že se dosud vyrábí několik druhů bezbarvých olejových laků, zájem uživatelů se přesunul k nitrolakům, lakům syntetickým, vodou ředitelným a dvousložkovým.
Moderní typy laků
Protože napouštěcí fermež má velmi dlouhou dobu vytvrzování, vytlačily ji většinou rychleji se vytvrzující laky syntetické.
Laky syntetické
Po 2. světové válce začaly být olejové laky vytlačovány výhodnějšími laky syntetickými. Jejich vlastnosti jsou podobné, doba zasychání se však výrazně zkrátila. Syntetické materiály jsou mechanicky velmi pevné, takže se hodí zejména pro vrchní nátěry. Vyrábí se jako lesklé i matné. Syntetické nátěrové materiály nejsou nijak agresivní, takže je lze bez obav nanášet na povrchy opatřené základním nátěrem barvou ředitelnou vodou, aplikovat se dají i na jiné základy (např. na lazurovací nátěry). Na dřevo natřené nitrolakem však vhodné nejsou. Pro ředění a mytí štětců slouží syntetické ředidlo. Pro první nátěr můžeme použít některý ze speciálních základních laků, nebo zředěný lak krycí.
Při používání laků syntetických je nutno dbát na požární bezpečnost a dát si pozor na škodlivé výpary (II. třída nebezpečí požáru).
Laky na bázi nitroředidel
Již po 1. světové válce se objevily laky na bázi roztoků nitrocelulózy nebo acetylcelulózy v acetonu, o mnoho let později začaly být používány směsi organických rozpustidel. Nitrolaky jsou transparentní a rychle prosychají, ale nejsou příliš mechanicky odolné. Nyní se používají pro povrchovou úpravu strunných hudebních nástrojů, některých částí nábytku a drobnějších předmětů, protože je lze pomocí politur velmi efektně vyleštit; dnes ustupují zejména nátěrům ředitelným vodou. Nitrolaky mají pro domácí práci i své nevýhody: jednak při nanášení a schnutí intenzivně páchnou a příliš rychle zasychají, ale také proto, že jde o hořlavinu I. třídy zápalnosti.
Při používání nitrolaků je nutno dbát na požární bezpečnost a dát si pozor na škodlivé výpary (I. třída nebezpečí požáru).
Nátěrové materiály dvousložkové
Objevily se u nás během 70. let. Na rozdíl od předcházejících nátěrových hmot jsou dvousložkové laky velmi odolné. Skládají se ze dvou složek, které vyžadují velmi přesné dávkování - nedodržíme-li ho, může se stát, že se hmota vůbec nevytvrdí a my budeme muset rosolovitou látku pracně odstraňovat. Nátěry se nanášejí v silnější vrstvě a roztírají se např. po parketách stěrkou. Jestliže podklad není dostatečně rovný, chovají se jako samonivelační hmoty, takže síla nánosu může být značně nestejná, což například na křivých podlahách působí značně rušivě. Epoxidové nátěry jsou kromě toho při nanášení výrazně cítit (uvolňuje se mj. styren).
Mezi dvousložkové laky patří také polyuretanové.
Laky ředitelné vodou
Zatímco vodou ředitelné barvy se u nás objevily již v 60. letech (latex), bezbarvé laky se prodávají teprve asi 10 let a přes všechny své klady se dosud dostatečně nerozšířily. Oproti ostatním druhům laků velmi rychle prosychají, při nanášení nepáchnou, ze štětců a rukou se odstraňují vodou a s ostatními nátěrovými materiály se bez problémů snášejí (lze je nanést jak na libovolný lak, tak naopak překrýt lakem jiným). Laky tohoto typu žloutnou podstatně méně než rozpouštědlové typy a i jejich cena je příznivá. Hygienická nezávadnost některých z nich je deklarována osvědčením státní zkušebny, takže mohou být používány i pro povrchovou úpravu dětských hraček. Laky jsou nehořlavé a rychle zasychají - na dotyk za hodinu, broušení či další nátěry lze provést za 2-4 hodiny. Chalupář, který zakoupí některý z vodou ředitelných laků, se může divit, že v plechovce je hustá tekutina bílé barvy, která se při nanesení na dřevo změní na světlemodrou. Lak se přesto stane po několika vteřinách dokonale průhledným. Při nanášení na dosud nenatřené dřevo bychom měli první nátěr víc zředit; ještě vhodnější je jako podklad použít vodou ředitelnou bezbarvou lazuru. Laky ředitelné vodou se rozdělují na akrylátové a odolnější polyuretanové, určené zejména pro nátěry podlah.
Vodou ředitelné laky se na očištěný povrch dřeva nanášejí obvykle ve 3-4 vrstvách, z toho první (penetrační) nátěr by se měl přiředit asi 5 % vody. Rozsah teplot, kdy můžeme laky aplikovat, je +5 až +25 °C, doba zasychání je podle druhu laku od 4 do 24 hodin. Laky ředitelné vodou ale nedokážou vytvořit takový lesk jako laky dvousložkové, syntetické nebo nitrolaky.
Přehled vlastností různých typů laků:
| Typ laku | Hlavní vlastnosti | Doba zasychání | Odolnost | Použití | Nevýhody |
|---|---|---|---|---|---|
| Olejové laky (fermež) | Napouští dřevo, zvýrazňuje kresbu | Velmi dlouhá | Střední | Dřevěné předměty | Hořlavost, dlouhá doba vytvrzování, ztmavnutí dřeva |
| Laky na bázi šelaku | Lze vyleštit do zrcadlového lesku, transparentní | Střední | Choulostivé | Nábytek, bytové doplňky | Vysoká cena, citlivost na tekutiny a saponáty |
| Lihové laky | Podobné šelaku, neleštitelné | Střední | Choulostivé | Nábytek, bytové doplňky | Citlivost na tekutiny a saponáty |
| Nitrolaky | Transparentní, rychle prosychají | Velmi rychlá | Nízká mechanická odolnost | Strunné hudební nástroje, drobné předměty | Intenzivní zápach, hořlavina I. třídy zápalnosti |
| Syntetické laky | Mechanicky pevné, transparentní i matné | Výrazně zkrácená | Vysoká | Vrchní nátěry, široké použití | Škodlivé výpary (II. třída nebezpečí požáru) |
| Dvousložkové laky | Velmi odolné, silnější vrstva, samonivelační | Závisí na složení | Velmi vysoká | Nábytek, parkety, podlahy | Přesné dávkování, výrazný zápach (styren) |
| Vodou ředitelné laky | Rychle prosychají, nepáchnou, ekologické, nehořlavé, žloutnou méně | Velmi rychlá (1-4 hod.) | Střední až vysoká (dle typu) | Široké použití, dětské hračky, podlahy | Nedosahují takového lesku jako jiné laky |
Technologie nanášení laků
Před natíráním bychom si měli pečlivě nachystat veškeré nářadí pro nátěr. Volba správných pomůcek je velice důležitá. Takový štětec zní jako úplná banality, avšak výběr toho správného zajistí natíranému povrchu správné podmínky. Štětec se vybírá podle několika kritérií, podle natíraného materiálu, tvaru a velikosti povrchu a v neposlední řadě komfort uživatele.
Zásadou je nanášení nátěrového materiálu na dřevo tak, aby nátěr dostatečně vnikl do jeho pórů; nátěr tedy nesmí být příliš hustý. Dřevo natíráme zásadně „po létech“, přičemž štětec musí mít přiměřenou velikost. Protože na bezbarvém laku jsou nerovnosti i vypadlé žíně velmi dobře vidět, dáváme si při nátěrech záležet. Štětec předem promneme, abychom vytáhli uvolněné štětiny, při práci bychom měli mít po ruce špičatou pinzetu.
Nanášení laků na dřevěné předměty, ať již jde o nátěry nebo nastříkané vrstvy, by měly být nejméně tři, přičemž doba schnutí mezi nimi bývá zpravidla uvedena na plechovce s lakem; větší prodleva není samozřejmě na závadu. Mezi jednotlivými nátěry je nutno povrch lehce přebrousit jemnějším skelným papírem (zrnění 150-180 pro větší předměty, asi 200 pro malé). První nátěr se doporučuje víc naředit, aby se lépe do dřeva vsákl.
Nátěry syntetické, nitro a dvousložkové je nutno z bezpečnostních důvodů (přiotrávení, omámení, nebezpečí požáru) provádět venku (v městech aspoň na balkoně).
tags: #nater #madla #pruhledna