V dnešní době je velký trend ze starých kousků tvořit nové. Zároveň je ale velice oblíbené dávat novému dřevu vzhled starého dřeva. Chcete také docílit efektu starého dřeva? Patinování je způsob, díky němuž si ve vlastním interiéru vytvoříte úžasnou nostalgickou atmosféru. Pokud máte rádi kouzlo starých časů, nejspíš doma oceníte nějaký ten vintage kousek.
Můžete ho vytvořit různými technikami i z novějších věcí, ideálně ale sáhněte po opravdu starém nábytku. Skvělou službu v interiéru udělá nejen velký kus nábytku (například komoda), ale i malý, výrazný solitér (například květináč). Starý nábytek v sobě nese ducha doby, ve které vznikal. Je to stylovka, která má neuvěřitelný šmrnc i dnes.
Vintage poklady, které můžete proměnit ve svůj „projekt“, najdete všude. Například u babičky na půdě, v bazarech, nejrůznějších mobilních aplikacích nebo odložené na ulici. „Sama jsem schopná přinést si domů v noci parádní křeslo, které najdu u kontejneru,“ říká nadšeně designérka Balakrylu. Až budete mít svůj vysněný kousek, pusťte se s chutí do toho.
Nejdůležitější je nebát se a jednoduše začít - vodou ředitelné barvy Balakryl vám práci usnadní. Jejich aplikace je vážně bezproblémová. Možná před prvním tahem štětce budete cítit respekt, ale výhodou patinového efektu je, že můžete barvy takřka donekonečna vrstvit a pak je zpětně na některých místech probrušovat. Když se vám něco nepovede napoprvé, neznamená to konec, ale naopak nový začátek.
Jak na efekt starého dřeva s ADLER Pullex Silverwood
Výborně funguje na všech dřevinách, speciálně na modřínovém dřevě vypadá nádherně! Důležité je myslet na to, že při natírání lazurou ADLER Pullex Silverwood je potřeba často promíchávat barvu. Nabízíme čtyři metalické odstíny - stříbrnou, starošedou, hliníkově šedou a světle žíhaný smrk.
Čtěte také: Recenze hydroizolačních nátěrů pro OSB desky
Odstraňování starého nátěru: Příprava povrchu je klíčová
Trvanlivost každého nátěru je časově omezena. Každý nátěr je nutné obnovit, a v některých případech zhotovit nátěr nový. Starého nátěru se zbavujeme tehdy, když chceme povrch natřít novou barvou a ta stávající buď všude nepřiléhá k podkladu, nebo by k ní další nátěr nepřilnul, byť je po celé ploše soudržná. Obvykle nahrazujeme někdejší syntetické barvy modernějšími, protože jsou kvalitnější, také stále častěji využíváme vodouředitelné barvy, které si parametry se syntetickými nezadají.
Můžeme také použít metodu zabrušování nového nátěru do staré vrstvy. Přetírání starého nátěru novou barvou nemusí vyjít podle vašich představ. Šanci na úspěch si zvýšíte tím, že si vyberete kvalitní barvu.
Testování soudržnosti starého nátěru
Jestli je starý nátěr nutné odstranit, zjistíte například jedním ze tří jednoduchých testů:
- Vlhký hadřík: Přetřete stěnu mokrým hadříkem. Pokud se na něm objeví zbytky barvy, znamená to, že bude nutné stěny minimálně propenetrovat penetračním nátěrem.
- Lepicí páska: Přilepte kousek malířské pásky na stěnu a prudce ji strhněte. Pokud se na pásce objeví odloupnuté části barvy, povrch není soudržný a doporučuje se škrábání.
- Navlhčený váleček: Zkuste po stěně jedno místo několikrát přejet navlhčeným válečkem.
Díky jednomu z testů jste se dozvěděli, že je starý nátěr soudržný? V tom případě ho můžete přetřít. Přechod ze sytých barev na bílou může být však náročný, proto doporučujeme:
- Použít krycí základní nátěr: Pokud přetíráte tmavý odstín, aplikujte nejprve základní nátěr, který pomůže snížit počet vrstev bílé barvy. Výbornou volbou je například Primalex Primer, který sjednotí savost povrchu a zpevní natíraný podklad, čímž sníží spotřebu barvy u finálního nátěru.
- Vybrat kvalitní bílý nátěr: Pro dokonalý výsledek volte vysoce krycí barvy, které minimalizují nutnost vícenásobného nátěru. Jednou z nich je třeba Primalex Essence, prvotřídní omyvatelná a vysoce krycí barva s vysokou mechanickou odolností. Pokud chcete svůj interiér skutečně prozářit, sáhněte po nátěru Primalex Polar. Díky garantovanému nejvyššímu stupni bělosti získáte dojem většího a vzdušnějšího prostoru.
Příprava povrchu před novým nátěrem
Ať už jste stěnu museli oškrábat, nebo váš podklad dobře drží, je vždy klíčové povrch důkladně připravit, aby nový nátěr dokonale přilnul. Rozhodně byste neměli opomenout následující tři kroky:
Čtěte také: Drátěný plot – návod
- Odstraňte veškeré nečistoty, prach nebo mastnotu. Povrch poté nechte důkladně vyschnout.
- Opravte různé praskliny, trhliny a vypouklá místa. Nedokonalosti vyspravíte pomocí štuků či tmelů. Následně celou plochu ještě přebruste.
- Povrch zpevněte penetrací, která mimo jiné sjednotí savost podkladu a zvýší přilnavost barvy.
Malování je skvělá příležitost, jak dodat interiéru nový nádech. Pečlivá příprava a správná volba nátěru vám ušetří nejen čas, ale i starosti.
Metody odstranění starých nátěrů
V podstatě máme tři možnosti odstranění starých nátěrů. Ne všechny jsou však vhodné pro každý povrch. Naštěstí je lze kombinovat, proto můžeme zvolit postupy, které nám vyhovují. Každopádně to bude práce složitější a časově náročnější než následné natírání. Většinou se používá kombinace několika způsobů. Nejenom nás březnové slunce vyhání ven. Po zimě vždy vylezou na světlo i nedostatky kolem domu či chaty. Okapy jsou zrezivělé, plot potřebuje natřít, na pergolu a zahradní nábytek už se raději ani nekoukat. Pokud jste usoudili, že letos se natírání nevyhnete, začněte z gruntu.
1. Mechanické odstranění (broušení)
Brusný papír či drátěný kartáč se hodí pro menší předměty a plochy s odchlipujícím se nátěrem. Hodí se pro kov, dřevo, tvrzený papír a některé plasty pro odstranění barev, které se již odlupují, jsou porušené nebo tvoří ostrůvky. Také pro předměty, jež následně natřeme krycí barvou, ale netrváme na naprosto dokonalém povrchu a pro práci, při níž nechceme z povrchu odstranit všechnu původní barvu.
Nehodí se pro předměty s mnoha záhyby, prohlubněmi, výstupky a nepřístupnými místy, odstraňování barev z příliš rozsáhlých ploch, pokud nechceme použít elektrické nářadí a odstraňování barev, které houževnatě drží nebo jsou do podkladu vsáklé.
Výhody a nevýhody broušení
- Výhody: Není nutná následná úprava jiným způsobem.
- Nevýhody: Zdlouhavá a piplavá práce, výrazně prašné prostředí.
- Úskalí: Zejména když použijeme elektrické nářadí, můžeme podklad poškodit rýpanci. Při větších plochách je vyšší spotřeba brusných papírů, když nepoužijeme elektrické nářadí. Je-li to možné, pracujeme venku, protože jemný prach bude všudypřítomný; při odstraňování velmi starých barev, o nichž nic nevíme, to je přímo nutné, protože mohou obsahovat toxické látky; vítaný je respirátor.
Nářadí a pomůcky
- Ostrá kovová škrabka nebo kovová malířská špachtle na uvolněné zbytky barev.
- Brusné papíry o různé zrnitosti (40-100 na hrubé odstranění, 120-320 na jemnější dobroušení).
- Drátěný kartáč nebo ocelová vlna.
- Elektrické nářadí (vibrační bruska, kotoučová, úhlová nebo excentrická bruska, vrtačka s brusnými nástavci).
Můžete brousit ručně pomocí smirkového papíru, přiloženého na podložku s oblými rohy (aby se papír neprošoupal), nebo s brusnou houbou. Hrubé obroušení provedete s papírem o zrnitosti 40 až 120, finální opracování zase se zrnitostí 180 až 320. Je to však zdlouhavé a fyzicky náročné.
Čtěte také: Vlastnosti protiskluzového nátěru na beton
S vibrační bruskou se dostanete i do rohů, excentrická (rotační) se zase hodí pro zakulacené plochy. V obou případech je lepší stroj s odsáváním, na něj si vezměte papír s perforací. Využít ale můžete také brusku stolní kotoučovou nebo pásovou s brusnými pásy. Na úhlovou nasadíte i brusné rouno nebo drátěné kartáče. Opracovat rohy zvládnete i s multifunkční bruskou.
S elektrickým nářadím pracujeme citlivě, abychom nezasahovali do podkladu; obzvlášť pozor dáváme při práci s vrtačkou, protože brusný nástavec musíme na ploše udržet, aby neodskakoval (tzv. zpětný vrh). Nejen pro rámy oken se hodí takzvaná delta bruska, s níž se dostaneme i do vnitřních rohů (na rozdíl od kotoučových brusek, s nimiž je to složitější). Na kov zvolíme brusný papír s karbidem křemíku, případně skelný, na dřevo ostatní (s drceným granátem, oxidem hlinitým, s keramickými zrny). Práci s brusnými papíry si usnadníme, když je obtočíme kolem hranolku se zaoblenými hranami, který nám dobře padne do ruky. Broušení se provádí proti směru a nakonec po směru letokruhů.
2. Chemické odstranění
Právě teď na jaře, když je často pod mrakem, jsou vhodné podmínky pro použití odstraňovačů. Hodí se pro odstraňování většiny nevypalovaných barev a laků, zejména takových, které dobře drží. Také pro kov i dřevo a pro členité předměty.
Nehodí se pro citlivé podklady, které by se mohly agresivními odstraňovači poškodit (tvrzený papír, některé plasty apod.) a dřevo, pokud jsou v odstraňovači vosky.
Výhody a nevýhody chemického odstranění
- Výhody: Samotná práce není namáhavá ani náročná na čas, časové prodlevy způsobuje doba, po kterou látky reagují. Relativně snadné odstraňování barev v záhybech.
- Nevýhody: Povrch se musí následně upravit (např. broušením). Při nanášení odstraňovačů je třeba prostor odvětrávat.
- Úskalí: Musíme se postarat o likvidaci použitých chemikálií. Látky, které barvy rozrušují, jsou obvykle těkavé, proto se účinnost snižuje při vyšších teplotách nebo na slunci.
Nářadí a pomůcky
- Chemický odstraňovač barev.
- Štětec nebo houbička.
- Ostrá kovová škrabka nebo kovová malířská špachtle na odstraňování rozrušených barev, kovový kartáč, brusné papíry.
- Nepropustná fólie.
- Voda na neutralizaci, odmašťovač.
- Rukavice a brýle.
Tento přípravek je směsí silných rozpouštědel a přísad. Chemických odstraňovačů je více druhů. Odstraňovače se prodávají jako kapaliny nebo gely. Vybereme (podle přebalu) takový, který je určený na konkrétní povrch, případně barvu, zohledníme i podmínky, za jakých budeme pracovat, zejména vzhledem k odstraňování zbytků chemikálií.
Pokud odstraňovač obsahuje navíc vosky, odpařování se utlumí. Odstraňovač naneste na starý nátěr. Nejvhodnější je na to jemný štětec s dlouhým vlasem. U některých odstraňovačů stačí vyčkat 15-45 minut, jiné vyžadují i mnohahodinové působení (potřebný údaj najdete na balení přípravku, který použijete). Přípravek naneseme na starou barvu, necháme působit a poté rozrušený nátěr seškrábeme nebo obrousíme kovovým kartáčem, nakonec povrch opláchneme.
Změklou vrstvu seškrabeme stěrkou nebo čisticí vlnou. V záhybech dřeva použijte místo stěrky provázek. Tam, kde je to možné, můžeme narušenou barvu oprýskat tlakovou vodou. Dobu, po kterou necháme odstraňovač působit, stanovíme podle návodu (obvykle se liší). Dobu působení výrazně neprotahujeme, lepší je, když přípravek použijeme několikrát po sobě, přičemž narušené zbytky barev vždy odstraníme.
Finančně náročnější chemickou variantou je louhování. Louhování dřeva patří mezi odstraňování barev chemickou cestou. Louh, tedy přesněji hydroxid sodný či draselný, koupíme v drogerii buď jako tekutinu, nebo v granulích. Obvykle se na litr teplé vody dává necelá polévková lžíce (pozor, prská to) a roztokem se pak předmět natírá, polévá nebo se v něm namáčí.
Louhovat doma svépomocí je dost náročné a ne zcela bezpečné, proto je potřeba daný předmět odnést do louhárny. Povrch se sice dokonale očistí, dřevo se navíc zbaví i případných plísní. Ale v tom je problém: je to taková žíravina, že jí neodolají některé štětce, ba ani nádoby, nesmí se nám dostat na pokožku, o očích nemluvě, když předmět poléváme, případně natíráme, musíme odkapávající louh zachytávat, a to nejen proto, abychom jej mohli znovu použít, ale pak i „ekologicky zlikvidovat“.
Takto kontaminovaná chemikálie totiž musí skončit ve sběrně nebezpečného odpadu. S odstraňovanými barvami se louh obvykle oplachuje octovým roztokem, je potřeba poměrně hodně vody a nic z toho by nemělo skončit na podlaze nebo někde v půdě. Louhování neúčinkuje na moderní vodouředitelné barvy a dvousložkové laky a nedoporučuje se na dýhovaný nábytek nebo překližky.
3. Odstranění opalováním horkým vzduchem
Odstranění nátěrů opalováním plamenem nebo horkým vzduchem se vyplatí zvlášť u silnějších vrstev. Hodí se pro odstraňování většiny nevypalovaných barev a laků, zejména takových, které dobře drží. Také pro kov i dřevo, vyšší vrstvy původních barev a pro dřevěné povrchy, které chceme nově natírat krycími barvami.
Nehodí se pro citlivé podklady, které by se mohly horkým vzduchem poškodit, nebo podklady sousedící s takovými materiály (některé plasty, sklo apod.) a pro dřevěné podklady, které chceme po odstranění barvy natírat lakem, lazurou nebo olejem (viz úskalí).
Výhody a nevýhody opalování
- Výhody: Vysoce účinná metoda.
- Nevýhody: Zdlouhavá a piplavá práce, kterou je třeba provádět s citem a fortelemt. Nutná následná úprava (broušení).
- Úskalí: Musíme zamezit tomu, aby horký vzduch (nebo dokonce plamen) poškodil sousedící povrch (např. sklo v rámu okna), obvykle jej stačí zakrýt, případně pistoli natáčíme tak, aby horký proud směřoval od chráněného povrchu. Pozor dáváme při práci s plasty citlivými na vyšší teploty. Horký vzduch dřevo opaluje (záleží i na druhu), to znamená, že na něm v konečné fázi zůstávají hnědé či černé fleky, a děje se tak, i když si dáváme pozor; někdy nepomůže ani zbroušení. Nejsme-li zdatní v kutilství, práci s plynovým hořákem přenecháme povolanějším.
Nářadí a pomůcky
- Horkovzdušná pistole nebo plynový hořák s propanbutanovou nádržkou.
- Ostrá kovová škrabka nebo kovová malířská špachtle na odstraňování rozměklých barev.
- Brusný papír.
Vezměte si na to horkovzdušnou pistoli nebo plynový hořák. Nátěr horkem měkne a rozkládá se, takže ho vzápětí stačí seškrábnout úplně. Je však nutné dávat pozor, aby se nezničil podklad - proto se tento způsob hodí spíše pro rovné dřevo bez výstupků než pro kovy (na tenké plechy nebo kovy tající při nižších teplotách, jako je cín, tento způsob určitě nepoužívejte).
Šetrnější k povrchům je horkovzdušná pistole, efektivnější je taková, u níž lze regulovat teplotu a má nástavce pro směrování horkého vzduchu; využijeme plochou redukční trysku. Horkovzdušné pistole pohání elektřina ze sítě, ale prodávají se i akumulátorové; teploty vyfukovaného vzduchu se pohybují v rozmezí 270-550 °C. S pistolemi se prodávají i nástavce, které vzduch usměrňují, některé jsou zároveň i škrabkami. Vždy nahřejeme nevelkou plošku staré barvy, kterou okamžitě špachtlí odstraníme, dokud je měkká, postupujeme tak kousek po kousku, nejlépe směrem od sebe, protože tak můžeme dobře pracovat s pistolí v jedné ruce a špachtlí v druhé. Některé barvy lze sloupávat v pásu. Před natíráním povrch podle potřeby zbrousíme.
Při používání kyselin, louhu, vodního skla apod. je důležité dbát na bezpečnost. Zákaz kouření a zacházení s otevřeným ohněm. Znečištění životního prostředí, zeminy apod. je nepřípustné. Pleťovým krémem si chraňte pokožku. Pracovní úkoly mají podíl na stavu životního prostředí, některé přípravky jsou velmi škodlivé.
Obecná pravidla pro odstraňování nátěrů
Pokud na povrchu necháváme ostrůvky původní barvy, musíme přechody dokonale zbrousit, aby netvořily hrany, které by pak při novém natření byly vidět. Použijeme nejjemnější brusné papíry (180-320).
I tak mohou být zbytky původní barvy znát, protože mají jiné vlastnosti než obnažený podklad. I když výrobci barev deklarují dokonalou kryvost, neměli bychom na to spoléhat a z povrchů, u nichž záleží na tom, aby byly po úpravě perfektní, odstraníme původní barvy zcela (např. u okenních rámů nebo nábytku).
Pokud chceme očištěný dřevěný povrch nově opatřit průhledným nátěrem (lakem, lazurou, voskem), počítáme s tím, že nemusí vypadat jako nové, záleží na druhu dřeva i typu původní barvy.
Renovace kovových povrchů
Rezaví vám oblíbená kovová skříňka, koloběžka nebo plot? Na záchranu nemusí být pozdě. Vyžaduje ale dostatek pečlivosti. Různých barev na kov je na trhu spousta. Než se ale pustíte do natírání, pečlivě vše zvažte a připravte. Rez je nutné z kovových předmětů pečlivě odstranit. Ideálně kombinací mechanické práce a chemie. Mnohdy je to práce zdlouhavá, protože je nutné odstranit veškerou rez. Pomoct si můžete odrezovačem, který je vhodné použít na zbytky rzi. Při silném zkorodování je nutné nátěr odrezovačem opakovat. Působení odrezovače se projeví vznikem modročerného zbarvení na povrchu předmětu.
Pro kvalitní přilnutí nového nátěru je důležité kov odmastit. K tomu se hodí buď technický líh či ředidlo. Pokud není plocha příliš zamaštěná, stačí horká voda se saponátem. Jakmile je povrch zbavený rzi, očištěný, odmaštěný a suchý, nastal čas na nátěr. Nemělo by samozřejmě být příliš horko ani zima.
Typy barev na kov
Barva vodou ředitelná je mírně elastická, a proto se hodí na plochy, které jsou vystaveny extrémním vlivům. Příkladem jsou okapy, střechy nebo ploty, které se působením slunce či mrazu roztahují a smršťují, na což by měl reagovat i nátěr. V opačném případě by popraskal a ztratil svůj ochranný význam. Syntetické barvy jsou sice odolné vůči působení povětrnostních vlivů, ale nejsou tak pružné. Komplikací také může být ředidlo.
Barvy na kov dále dělíme na základní (podkladové) a vrchní (krycí). Stále častěji se ale využívají jednovrstvé barvy 2 v 1 či 3 v 1, tzv. jednošichtovky. Základní barva je přitom antikorozní. Je dobře přilnavá, snadno se dá přetírat a rychle zasychá. Krycí barva plní především estetickou a ochrannou funkci kovových povrchů.
Máte-li kovové povrchy vystavené vnějším vlivům, sáhněte po antikorozní barvě. Tuto antikorozní barvu můžete použít i na zárubně. U nich často vznikají mechanická poškození. A proto by kvalitní barva na plech měla být pružná, aby odolala praskání, a zároveň tvrdá, aby se na ní neukázaly nárazy a škrábance. Železné povrchy potřebují extra speciální péči, aby zůstaly chráněny před rzí a vlhkostí. Proto zvolte barvu s vysokou kryvostí a odolností vůči mechanickému opotřebení - mezi takové patří barva na železo.
Technika nanášení nátěru na kov
Když už máte vybranou barvu, můžete se pustit do natírání. Někdy se však může stát, že se barva po čase odloupne. Odstraňte prach, špínu a mastnotu. Obruste starý nátěr a odstraňte odlupující se části. Výběr kvalitní barvy hraje důležitou roli při přetírání staré barvy.
Při natírání byste měli přednostně natřít členitější a nejvíce namáhaná místa, jako jsou úchyty, háčky, ohyby, lemování či spoje s okolními předměty. Na tato místa samozřejmě musíte použít malý štětec. Následně byste měli toutéž barvou natřít zbytek plochy. Pro prodloužení životnosti nátěru je vhodné nátěr opakovat alespoň dvakrát. Velmi zdlouhavé bývá natírání drátěných plotů, na které můžete pro zjednodušení práce použít i váleček.
tags: #nater #ktery #vypada #stary #jak #na