Měření nasákavosti dlaždic poskytuje zároveň informaci o pórovitosti dlažby, má vztah k odolnosti vůči mrazu i jiným charakteristikám. Čím větší absorpce vody, tím méně se například dlaždice hodí do venkovního prostředí a také do vlhkých prostorů. Nasákavost samozřejmě úzce souvisí s mrazuvzdorností. Nasákavost je nejdůležitější vlastností pro volbu typu obkladového materiálu do určitého prostředí.
Co je nasákavost a jak se měří?
Nasákavost (E) je schopnost keramických výrobků absorbovat vodu nebo jiné kapaliny. Nasákavost označuje, kolik vody materiál nasaje, a udává se v procentech. Je vyjádřena poměrem hmotnosti absorbované vody a vysušeného keramického vzorku v procentech za podmínek, které stanoví zkušební norma EN ISO 10545-3. Zkouška nasákavosti se provádí postupem uvedeným v normě ČSN EN ISO 10545-3. Měření nasákavosti se provádí náročnějším způsobem v laboratoři při dodržení postupu, který stanovují normy.
Obkladové prvky se nejprve vysuší a zváží. Po nasycení vodou ve vakuu nebo varem se opět zváží. Přírůstek hmotnosti k suché váze vztažený na suchou hmotnost se udává v %.
Vliv nasákavosti na mrazuvzdornost a použití
Nasákavost a mrazuvzdornost jsou důležité vlastnosti keramické dlažby, které ovlivňují, zda je možné dlažbu použít venku nebo jen uvnitř. Tyto vlastnosti jsou přitom klíčové pro určení, zda je možné keramiku použít ve venkovních prostorách, aniž by došlo k poškození vlivem počasí, zejména mrazem v kombinaci se zatékající vodou. Nasákavost je parametr úzce spojený s odolností střepu proti mrazu. Úzce souvisí s nasákavostí - čím nižší nasákavost, tím větší je pravděpodobnost, že dlažba bude mrazuvzdorná.
Velké množství vody pohlcené keramikou při působení mrazu zvětšuje objem. Tím narušuje povrchovou strukturu materiálu a způsobuje odlepování keramiky od podkladu. Pro venkovní obklady a dlažby je zapotřebí používat mrazuvzdorné keramické dlaždice, které jsou odolné vůči dlouhodobému působení mrazu a povětrnostním vlivům. Odolnost proti vlivu mrazu se testuje pomocí předem určeného počtu cyklů zmrazování a rozmrazování, a to při podmínkách stanovených podle normy EN ISO 10545-12. Nízká nasákavost je nejlepším předpokladem dokonalé mrazuvzdornosti.
Čtěte také: Nízká nasákavost hutného lehkého betonu
Kategorie keramiky dle nasákavosti a mrazuvzdornosti
Podle těchto parametrů dělíme keramické materiály na dvě hlavní kategorie, které určují, zda jsou vhodné pouze do interiéru, nebo i do exteriéru:
- Interiérové použití: Pokud má dlažba vysokou nasákavost (například nad 10 %), je vhodná pouze pro interiérové použití, kde není vystavena vlivům počasí. Pórovinové obkládačky nejsou mrazuvzdorné a jsou určeny výhradně pro obklady stěn ve vnitřních prostorech. Obklady s nasákavostí nad 10 % nabízejí širokou škálu glazur, formátů a dekorů, díky nimž lze vytvořit koupelnu či kuchyni přesně podle vašich představ.
- Mrazuvzdorná keramika (interiér i exteriér): Naopak, dlažby s nízkou nasákavostí (do 3 % nebo méně) jsou odolnější vůči vodě a mrazu, což je dělá vhodnými pro venkovní prostory. Při dodržení technologických postupů při pokládce můžeme za mrazuvzdorné materiály považovat keramiku s nasákavostí pod 3%, přičemž jako vysoce odolné mrazuvzdorné materiály hodnotíme keramiku s nasákavostí pod 0,5%. Mrazuvzdorné dlažby jsou označeny symbolem sněhové vločky a jsou ideální pro venkovní prostory, jako jsou terasy, balkony nebo vstupy do domů.
Druhou skupinu tvoří mrazuvzdorná keramika, kterou dále dělíme na produkty s nasákavostí mezi 0,5-3 % a produkty s nasákavostí nižší než 0,5 %. Tyto mrazuvzdorné dlažby jsou vhodné jak pro interiéry, tak pro exteriéry. Při jejich použití je však třeba zohlednit další faktory, jako jsou protiskluznost a otěruvzdornost, zejména u glazovaných produktů.
- Dlažby s nasákavostí mezi 0,5-3 %: Keramické glazované prvky s nízkou nasákavostí 0,5 % až 3 %, dodávané podle EN 14411 BIb GL, příloha H, jsou díky nízké nasákavosti mrazuvzdorné a mají univerzální použití. Hodí se zejména jako samostatná dlažba v obytném interiéru nebo tvoří kompletní sety s obkládačkami do koupelen a kuchyní. Pokud mají dostatečnou protiskluznost a otěruvzdornost, je možné je využít i venku, například v zádveří, na vstupu do domu nebo jako fasádní obklady.
- Dlažby s nasákavostí do 0,5 %: Nejodolnější dlažby proti mrazu mají nasákavost do 0,5 % nebo méně. Pro vodorovné venkovní plochy jsou zejména vhodné vysoce slinuté mrazuvzdorné keramické prvky TAURUS, KENTAUR s nasákavostí nižší než 0,5 %, dodávané podle EN 14411 Bla UGL a GL, příloha G. Tyto produkty lze využít stejně jako dlažby s nasákavostí 0,5-3 %, ale díky své vyšší odolnosti a protiskluznosti jsou ideální pro použití v exteriérech i na místech s vysokým zatížením chůzí, a to jak v soukromých, tak veřejných prostorech. Typickými příklady použití jsou vstupy do domů, venkovní terasy a balkony, ale samozřejmě i obytné interiéry. Při správné pokládce garantují tyto dlažby dlouhotrvající kvalitu.
Kritéria výběru dlažby
Při výběru bychom měli sledovat tato základní kritéria:
- Nasákavost a mrazuvzdornost: Určují, zda můžeme keramiku použít jen v interiéru, nebo zda je vhodná i do exteriéru.
- Otěruvzdornost neboli odolnost proti opotřebení: Je označena písmeny PEI se stupnicí 1-5, přičemž vyšší hodnota značí vyšší odolnost.
- Protiskluznost:
- Dlažby určené pro sprchy, sauny, bazény a jejich okolí mají speciální protiskluzné glazury a reliéfy. Jsou označovány písmeny A, B, C, přičemž C udává nejvyšší dosažitelnou protiskluznost pro chůzi bosou nohou.
- Keramika určená do míst, kde chodíme převážně obutí, jako jsou například vstupy do domů, schody, terasy a balkony, se člení do skupin R9 až R13. Hodnota R9 je nejnižší protiskluznost, R13 naopak udává nejvyšší hodnotu.
| Kategorie nasákavosti (E) | Vhodnost použití | Mrazuvzdornost | Označení normy (příklady) |
|---|---|---|---|
| E > 10 % | Interiér (stěny) | Nemrazuvzdorná | EN 14411 BIII GL |
| 0,5 % < E ≤ 3 % | Interiér, exteriér (univerzální) | Mrazuvzdorná | EN 14411 BIb GL |
| E ≤ 0,5 % | Interiér, exteriér (vysoce odolná) | Vysoce mrazuvzdorná | EN 14411 BIa GL a UGL |
Diagnostika podkladu před pokládkou dlažby
Než se rozhodneme položit novou dlažbu či obklad, je nutné napřed diagnostikovat podklad. Správná diagnostika podkladu je základem pro volbu dalšího stavebního postupu.
Důležité parametry podkladu
- Rovinnost podkladu: by neměla přesáhnout nad 2 mm na 2 m hliníkové nebo hoblované lati.
- Savost podkladu: Zkouška - na podklad se nalije malé množství vody a pokud se do 5 min. voda do podkladu zcela nevsaje, je podklad nesavý. Jeli voda na povrchu ještě po 5 minutách považujeme tento podklad za nesavý. V případě, že do 5 min. se voda do podkladu zcela nevsaje, je podklad nesavý.
- Pevnost podkladu: Pevnost stěrky posuzujeme tzv. zarytím ocelového trnu do podkladu. Pokud se trn nezarývá, je povrch dostatečně pevný.
- Vizuální kontrola: Podklad nesmí vykazovat trhliny, které při zatížení jednotlivých ker vykazují nestejnoměrnou výšku a rozevírají se. U nestabilních podkladů je třeba zjistit důvody vzniku prasklin - provádí se hloubkovou sondou.
- Vlhkost podkladu: je velmi důležitá pro aplikaci následných vrstev.
Měření vlhkosti podkladů
Vlhkost podkladů je potřeba měřit i před pokládkou PVC, lina, vinylu, finálních syntetických stěrek i dlažby. Obyčejně se betonový potěr pokládá za dostatečně vysušený, dosáhne-li hodnoty do 2,5 % hmotnostní vlhkosti, u anhydritu je normou požadována hodnota 0,5 hm.%. Při přítomnosti podlahového topení jsou vyžadovány hodnoty 1,8 hm% pro beton a 0,3 hm% pro anhydrit. Požadavky mohou být ještě přísnější v závislosti na použitém materiálu podlahové krytiny (exotické dřeviny,…).
Čtěte také: Výroba betonové dlažby v ČR
Existuje velké množství příručních přístrojů na měření vlhkosti potěrů. Některé jsou přesnější, jiné méně přesné. Při měření různými povrchovými měřicími přístroji může dojít ke zkreslení měření, protože vrchní část potěru schne jako první. Povrchové měření vlhkosti také velmi ovlivňuje hustota vrchní vrstvy, která je závislá na poréznosti povrchu. Měření CM-měřicím přístrojem je často využíváno pro zjištění přesné hodnoty vlhkosti podlahového potěru. Při tomto měření se z hloubky pod 2/3 tloušťky potěru odebere přesně navážený vzorek materiálu, čímž je zabezpečeno, že potěr se změří v celé hloubce a ne jen pár centimetrů od povrchu. Zaměřená vlhkost na cementovém podkladu dle ČSN je max. 5 % (dle druhu podlahoviny) pro kladení dalších vrstev. Doporučujeme však pro aplikaci dalších vrstev podlahy dodržovat vlhkost max. 1,5 - 2 %. Vše odvozeno z praktických zkušeností v podlahářské praxi.
Relativní vlhkost vzduchu
Pro kvalitní a jistou pokládku podlah, ale i jiných dřevěných prvků v prostoru (dveřní obložky,…) je velice důležitá i relativní vlhkost vzduchu v prostoru, která by mohla též způsobit různé deformace. Tato vzdušná vlhkost je ovlivněna nejen vlhkostí podlah, ale hlavně i stavem vlhkosti zdiva a omítek. Většinou je požadována relativní vlhkost vzduchu do max. 65%.
Příprava podkladu
- Starý podklad v případě potřeby odmastit, např. saponáty, rozpouštědla. V přednátěru je třeba odstranit leštidla a vosky.
- Povrch popř. otryskáme.
- Při použití náročnějších podlahových krytin (PVC, vinyl, linoleum...) je nutné vyzrálé a přebroušené povrchy anhydritových potěrů opatřit vhodnou samonivelační hmotou.
Čtěte také: Betonový podklad pro zámkovou dlažbu
tags: #zkouška #nasákavosti #dlažby #informace