Popularita přírodních podlahových materiálů, a touha „vnést je do interiéru“, neklesá. Spolu s travertinem a dřevem je také opět zájem o cihlovou dlažbu - terakotu, a to nejen v tradičním prostředí chalup a roubenek. Terakota je velmi zdravý, přírodní materiál. Je to v podstatě hlína, která se suší na slunci nebo vypaluje v peci a název doslova znamená ‚vypálená hlína‘. Spolu s nádhernou zemitou oranžovou barvou poskytuje terakota robustní povrch, který je všestranný a snadno se udržuje. Jako mnoho přírodních materiálů je však porézní a potřebuje správné ošetření.
Typy keramických materiálů a jejich vlastnosti
Správný výběr vhodného keramického materiálu pro budoucí užitný prostor se řídí vždy podle toho, kde bude keramika umístěna, a co od ní očekáváme. Keramické materiály lze rozdělit do několika skupin podle technologie výroby. Každá z těchto skupin má rozdílné technické parametry. Podle typu střepu se dělí na slinuté, na klasické s červeným nebo bílým střepem, na hutné a cihlové tažené. Glazura je skelný povlak na lícní straně dlaždice nebo obkládačky, který zlepšuje technické a estetické vlastnosti prvku.
Glazované materiály
Glazování patří mezi nejběžnější úpravy keramiky, kdy se na vysušený výlisek nanese vrstva glazurové suspenze, která se v dalším procesu výroby jednou nebo dvoustupňovým výpalem nataví na základní keramický střep. Mezi glazovanými dlaždicemi jsou z hlediska technických parametrů velké rozdíly pro různé použití.
Pórovinové obkladačky
Nejprodávanějším keramickým výrobkem na trhu jsou s podílem více než 50 % pórovinové obkladačky. Jedná se o výrobky určené výhradně pro obklady stěn v interiérech. Toto omezení vyplývá z vysoké nasákavosti střepu a nízké odolnosti povrchu proti otěru. Nasákavost obkladaček se pohybuje v intervalu od 10 % do 24 %, přičemž nejčastější hodnota je okolo 15 %. Povrch obkladů je opatřen glazurou, která propůjčuje obkladačkám vynikající čistitelnost i odolnost proti všem běžným čisticím i desinfekčním prostředkům.
Hutné glazované dlažby
Hutné dlažby jsou keramické glazované materiály s nasákavostí do 3 %. Za jistých okolností mohou být použitelné na terasy či balkóny, je nutné dodržet několik zásad konstrukce podkladu ve venkovním prostředí. V interiérech je použití hutných glazovaných dlažeb zcela bezproblémové. Technologie výroby umožňuje téměř identické možnosti zdobení povrchu jako u pórovinových obkladaček, a z toho vyplývá i hlavní aplikační oblast těchto materiálů - slouží jako podlahy do koupelen, kuchyní, toalet i dalších částí obytných i komerčních objektů, kde doplňují stěnové obklady z obkladaček.
Čtěte také: Napouštění betonu proti vodě
Na trhu se u některých prodejců objevují pod označením glazovaná dlaždice i výrobky s nasákavostí vyšší než 3 %. Jedná se o tzv. polohutné interiérové dlažby s nasákavostí od 3 do 10 %. Je třeba počítat s tím, že tyto dlaždice vykazují vysokou nasákavost, nemrazuvzdornost a nižší mechanickou odolnost.
Slinuté glazované dlažby
Slinuté glazované dlažby (jinak též označované jako gres porcellanato smaltato) patří mezi nejoblíbenější keramické produkty vůbec. Představují zhodnocení špičkové výrobní technologie takřka neomezenými barevnými a vzhledovými variacemi. Spojují výborné vlastnosti slinutých materiálů s designovou pestrostí materiálů glazovaných. Díky malé nasákavosti jsou použitelné v exteriéru, v interiéru při dodržení požadavku otěruvzdornosti taktéž nemají omezení.
Neglazované materiály
Režné dlaždice
Základem režných dlaždic je neglazovaný materiál s nasákavostí okolo 0,5 %. Vyrábějí se výpalem v tunelových pecích. Červenohnědá keramika takto vyrobená vykazuje vysokou kvalitu, ale ekonomicky je velmi náročná. Neobejde se bez vysokého podílu ruční práce a k tomu se vypaluje několik dnů. Přestože tato produkce patří mezi klasické způsoby, s rozvojem nových pokrokovějších technologií a s převažujícími ekonomickými hledisky výrobců v Evropě ubývá.
Slinuté neglazované dlažby
Slinuté neglazované dlažby (označované gres porcellanato) vykazují díky technologii výroby nízkou nasákavost (v rozmezí 0,04 - 0,5 %) a vysokou pevnost střepu. Zejména hrály důležitou úlohu vyšší tvrdost, umožňující použití v namáhaných prostorech, a několikanásobně nižší nasákavost, která dovoluje použití venku bez nebezpečí poškození mrazem. Dalšími možnostmi zhodnocení povrchů neglazovaných slinutých dlažeb jsou technologie použití rozpustných barevných solí nasáknutých do povrchu dlaždic a automatické míchání dvou nebo více barevných surovin, které po vylisování vytvoří kresbu mramoru či žuly na povrchu.
Cihlová tažená dlažba (cotto)
Cihlová tažená dlažba (cotto) patří mezi dlouhodobě osvědčené produkty, jejichž historie sahá mnoho století zpátky. Základní surovina se nepřipravuje lisováním, ale tažením ve vlhkém stavu. Přestože se takto připravený střep nemůže chlubit nijak oslnivými parametry, je cihlová dlažba velmi oblíbená pro svůj jedinečný vzhled v soukromých domech rustikálního stylu a při rekonstrukci stylových staveb. Kdo se rozhodne pro cihlovou dlažbu typu Cotto, musí počítat s několika omezeními. Nasákavost střepu je hodně vysoká, pohybuje se dokonce v rozmezí od 3 do 16 % (nejčastěji 5 - 9 %), tvrdost povrchu dle stupnice MOHS vykazuje kolem stupně 5 - 6, ohybová pevnost je také nízká. Manipulace s cihlovou taženou dlažbou má rovněž své zvláštnosti. Keramické prvky vykazují velké rozměrové odchylky, které nejsou eliminovány dělením do kalibrů. Pokládka se proto provádí s velkou spárou, aby bylo vůbec možné dlažbu položit.
Čtěte také: Vše o napouštění dřeva fermeží
Historická cihlová dlažba
V nabídce naleznete dva typy historické cihlové dlažby:
- ruční cihlová dlažba (kód zboží DLPO…)
- cihlová dlažba (kód zboží DLDA…)
Tato dlažba je historicky označována jako půdovky, topinky nebo cihlová dlažba. Je využívána především při rekonstrukcích zámků, kostelů nebo jiných historických stavení, kterým ponechává jejich původní vzhled. Stále větší oblibu si získává také v novostavbách (zajímavý architektonický prvek), chalup, vinných sklepů nebo stylových restaurací.
Ruční cihlová dlažba
Ruční cihlová dlažba je vyráběna tradiční metodou ražení (tlučení) cihlářské hlíny do forem různých tvarů.
Cihlová dlažba
Cihlová dlažba je rovněž vyráběna tradiční metodou ražení cihlářské hlíny do forem různých tvarů. Povrch dlažby však není tolik rustikální jako u dlažby ruční, barevnost je v mezích barevného svérázu a dlažba má více slinutý povrch (je hladší). Dlažba je expedována na paletách 120*80 cm zabalená do fólie. Při skladování chraňte dlažbu před znečištěním, provlhnutím a mechanickým poškozením. Dlažba je přírodní materiál a díky způsobu výroby je každá dlaždice originál a může vykazovat jemné barevné rozdíly. Nejlepšího výsledku a barevné stálosti docílíte mícháním dlažby z více palet (při lepení).
Dlažba je vyráběna v několika rozměrech v síle 25 a 30 mm:
Čtěte také: Nástroje pro řezání cihel: Podrobný průvodce
- ve tvaru čtverce: 160*160 mm, 180*180 mm, 200*200 mm, 240*240 mm, 250*250 mm,
- ve tvaru obdélníku: 250*160 mm, 260*140 mm, 290*140 mm
- ve tvaru šestiúhelníku: 6b*100mm, 6b*130 mm, 6b*160 mm (pouze ruční cihlová dlažba)
- na základě požadavku je možno vyrobit dlažbu dle individuálních rozměrů.
Pokládka cihlové dlažby
Cihlová dlažba patří mezi tradiční podlahové krytiny, které se sice již tak často v novostavbách nevyužívají, ale několikrát jsme ji realizovali při rekonstrukcích nebo v interiérech např. čajovny ve sklepních prostorách. Pokládku vždy prováděl zkušený obkladač, protože u této „krytiny“ se nesmí nic podcenit. Předpokládám pokládku byť staré, ale soudržné dlažby.
Příprava podkladu
Musí se pokládat na suchý, čistý a soudržný podklad, který ještě před pokládkou doporučuji napenetrovat. Betonová podkladová deska musí být staticky dostatečně dimenzovaná, opatřená kvalitní hydroizolací. Pro bezproblémové odvodnění je třeba dodržet minimální spád dlážděné plochy, který zajistí správný odtok vody směrem k odvodňovacím prvkům. Před nanesením maltového lože je nutné betonový podklad buď penetrovat, nebo alespoň navlhčit, aby bylo zajištěno dobré spojení obou vrstev. Začneme zaměřením a vytyčením plochy, kterou chceme dláždit. Při vyměřování musíme počítat se spády na správný odtok vody, které musí být minimálně 1,5-2% a promítají se i do podkladních vrstev. Odstraníme zeminu do potřebné hloubky. Pro chodníky do hl. 25 cm a pro pojezdové plochy pro vozidla do 3,5t do hl. 50 cm. Vzniklou podkladní plochu je potřeba řádně zhutnit, zemina nesmí být zmrzlá ani podmáčená. Pokud je podklad nestabilní zejména u jílových zemin, poraďte se raději s odborníkem. V místech, kde je špatný odtok vody z podkladní vrstvy, musí být zajištěna drenáž. Na podklad začneme nanášet podkladní vrstvy dle schématu. Při pokládce cihlové dlažby je třeba dbát velký důraz na technologicky správné a kvalitní hutnění podkladních vrstev, případně po jejich částech o tloušťce max. 15cm. Poslední kladecí vrstvu z kvalitního kameniva zrnitosti 4-8 mm vytvoříme o síle 3-5 cm. Tuto poslední vrstvu urovnáme za pomoci vodících lišt a strhovací latě do hloubky 5 cm pod požadovanou rovinu budoucí cihlové dlažby. Okraje všech cihlových dlážděných ploch musí být nutně opatřeny pevnými zábranami. U pojezdové cihlové dlažby musí být okraje schopny odolat přejetí vozidlem. Okrajové zábrany mohou již existovat ve formě zdí, základů nebo betonových krajů. Tam, kde zábranu nemáme, ji lze je vytvořit pomocí cihlové dlažby. Zadní strana krajiny se musí obetonovat, aby se zabránilo bočnímu pohybu. Je nutné dát pozor nato, aby se neobetonovala krajnice vpředu tj. v oblasti dlažby. Toto čelo musí vést vertikálně dolů až k nejnižšímu bodu ložní vrstvy. Tato technologie se používá u nepropustných konstrukcí s betonovým podkladem, jako jsou balkony, terasy, vjezdy do garáží nebo jiné plochy s vyšším dynamickým zatížením.
Lepení dlažby
Cihlová dlažba se následně ukládá do vrstvy hotové suché maltové směsi s příměsí trasu, obvykle v tloušťce přibližně 20 mm. V případě, že je podklad dokonale rovný a vyspádovaný, lze alternativně použít i tenkovrstvou lepicí maltu, která se nanáší ozubenou stěrkou. Jednotlivé cihly se při pokládce výškově a směrově upravují pomocí gumového kladiva, aby byla zajištěna rovinnost celé plochy. Z doporučení výrobců bych zdůraznil nutné navlhčení ponořením do vody před vlastní pokládkou. Dlažba se lepí celoplošně flexibilním lepidlem třídy C2TE, případně C2TES1 (lepidla řady Keraflex) na „hřeben 12-14 mm s půlkulatou hranou“.
Z možných variant pro pokládku doporučuji lepení na flexibilní lepidlo s šířkou spáry 8-10 mm, nedoporučoval bych větší než 12 mm. Tyto dlažby nejsou rozměrově tak přesné, je tedy nutné, aby šíře spáry eliminovala tyto rozměrové tolerance, které je třeba dopředu zjistit alespoň v několika kusech kolmo k sobě postavených. S dlažbou je nutno pracovat opatrně, každé zašpinění je nežádoucí. Pokud během lepení dojde ke znečištění dlažby, je nutné odstranit znečištění z dlažby ještě před jeho zaschnutím!
Spárování
Po dostatečném vytvrdnutí maltového lože, obvykle po 2 až 3 dnech v závislosti na teplotě a vlhkosti okolního prostředí, následuje proces spárování. K tomuto účelu se používá speciální spárovací malta určená pro cihelné dlažby. Pokud má dlažba hladký povrch, je možné ji spárovat celoplošně a následně ji očistit.
Po položení dlažby je nezbytně nutné, aby lepidlo dostatečně zatvrdlo a po dlažbě se dalo bez problémů chodit, pozor, nezašpinit. Ke spárování doporučuji použít spárovací hmotu pro široké spáry, nabízí ji každý výrobce. Před vlastním spárováním je třeba dlažbu ochránit, aby se při této činnosti co nejméně zašpinila, pokud k tomu dojde, okamžitě je třeba omýt dlažbu hadrem a houbičkou. Vzhledem k tomu, že jsem si sám dlažbu pokládal, řešil jsem, jak toto nejlépe provést - zvítězil igelitový pytlík s odříznutým rohem, naplněný spárovací hmotou, kterou jsem postupně do spáry vytlačoval. Opravdu to šlo dobře a dlažbu jsem zašpinil naprosto ojediněle.
Jistý výrobce doporučuje pro ochranu dlažby při spárování použití mýdlové vody z mazlavého mýdla s poměrem 50 g na 1 litr vody. Před samotným spárováním je nutné dlažbu ošetřit roztokem mazlavého mýdla, které zamezí znečištění pohledové plochy dlažby a usnadní očištění dlažby po celoplošném spárování. Před ošetřením mazlavým mýdlem musí být povrch dlažby suchý, bez vlhkých skvrn, zbavený nečistot a prachu.
Po aplikaci mýdlového roztoku a jeho zaschnutí začneme celoplošně spárovat. Celoplošné spárování se provádí spárovací hmotou Keracolor GG, kterou nabízíme v různých barevných odstínech. Pro vylepšení vlastností spárovací hmoty doporučujeme místo záměsové vody použití přípravku Fugolastic. Přípravek Fugolastic sníží nasákavost spáry a zlepší její vodoodpudivost. Díky tomu se bude spára v budoucnu i lépe udržovat. Pro celoplošné spárování doporučujeme použití obkladačské gumy s půlkulatou hranou pro lepší vyplnění spár. Pro konečné odstranění spárovací hmoty z dlaždic doporučujeme použít obkladačskou gumu s ostrou hranou. Tímto docílíme minimálního zbytku spárovací hmoty na dlažbě. Celoplošné spárování se provádí vždy na tak velké ploše, jakou jsme schopni po vytvrdnutí spárovací hmoty (prstová zkouška) očistit. Pro očištění povrchu dlažby se používá obkladačská houba (maximálně vyždímaná vždy v čisté vodě) a čištění se provádí úhlopříčně k položené dlažbě tak, aby nedocházelo k vymývání spárovací hmoty ze spár. Pokud by se vám povedlo větší znečištění, je možno i dlažbu okartáčovat. Samozřejmě existují i speciální čisticí prostředky, ale při pečlivé práci bych se jejich použití snažil vyhnout.
Napouštění a impregnace cihlové dlažby
O cihlovou dlažbu je třeba se také starat s větší pečlivostí, než na jakou jsme v běžném provozu keramiky zvyklí. Podle provozního zatížení je důležité obnovovat napouštění povrchu impregnací, která snižuje riziko trvalého neodstranitelného znečištění povrchu. Povrchovou úpravu je třeba provést po dokonalém zaschnutí celého procesu pokládky a spárování. Povrchová impregnace se nanáší k ochraně dlažby před znečištěním, mastnotami a vodou. Impregnace - finální úprava povrchu dlažby Po důkladném očištění dlažby po spárování se dlažba nechá dostatečně vyschnout.
Možnosti impregnace
Syntetické nebo akrylové impregnace
Syntetické nebo akrylové impregnace jsou z hlediska aplikace jednodušší možností. Obecně se rychleji nanášejí a vytvářejí ochranu povrchu téměř bez lesku. Možnosti výrobce LTP zahrnují Color Intensifier & Stain Block - impregnace nevytvářející film, který vyplní póry dlaždice. Tato úprava může být použita samostatně, pro přirozený povrch, ale doporučujeme následnou aplikaci akrylového vosku LTP Ironwax Satin, aby se dlažba snadněji vytírala a udržovala čistá. LTP Ironwax je filmotvorný tmel, který vytváří samoleštící povrchovou vrstvu; nanáší se houbou nebo štětcem na poréznější dlaždice nebo hadříkem na leštěné dlaždice a není nutné žádné leštění. LTP Color Intensifier se také nanáší houbou, hadříkem nebo štětcem a mezi jednotlivými nátěry se nechá 60 minut. Pro výrazný barevný tón a pro více savý materiál lze další nátěry nanášet po 60 minutách. Všechny cihlové dlažby - terakoty mají různou úroveň poréznosti, takže neexistuje žádné konkrétní doporučení ohledně počtu vrstev. Nejlepší rada je aplikovat impregnaci podle návodu, dokud není dlaždice zcela nasycená, tj. 30 minut po aplikaci je na povrchu dlaždice stále viditelná rovnoměrná vrstva impregnace. Před aplikací jakékoli úpravy by měly být dlaždice vždy důkladně očištěny, aby se odstranily všechny nečistoty a zbytky spárovací hmoty. Běžně se dlažba dále neošetřuje, aby si zachovala svůj přirozený přírodní vzhled.
Jedno z doporučovaných řešení je hydrofobní impregnace, která má vysokou pronikavost do materiálu a výsledkem je vodoodpudivost a odolnost vůči alkáliím, vhodná pro interiéry i exteriéry. Z nabídky např. firmy IMESTA jsou pro interiér vhodné oleofobizační roztoky, odolné proti mastnotě a znečištění, kterých je více druhů, až po přípravek na bázi včelího vosku.
Tradiční ošetření (lněný olej a vosk)
Ačkoli tradiční způsob ošetření trvá déle, získáte tímto opravdový charakter terakoty. Tradiční ošetření dodává terakotě dlouhodobou mechanickou pevnost tím, že účinně vyplňuje póry. Během první fáze ošetření - a po důkladném očištění - se LTP Lněný olej nanáší štětcem až do nasycení dlaždic. Mezi jednotlivými nátěry byste měli nechat alespoň 12 hodin, abyste zajistili důkladné vyzrání oleje. Většina terakoty potřebuje 1-2 vrstvy, aby dosáhla nasycení, ale některé dlaždice, zejména ručně vyráběná terakota, mohou vyžadovat 4-5 vrstev. Během druhé fáze ošetření se aplikuje vosk. Ten poskytuje odolnou ochrannou vrstvu proti vodě, prachu a nečistotám a také extra lesk. LTP ošetření zahrnuje LTP Clear Wax - přirozený, čirý povrch - a středně hnědý LTP Antique Wax, který prohlubuje barevný tón a v mnoha případech okamžitě zestařuje vzhled terakoty. Obě ošetření mají jemnou pastovou konzistenci. Nanášejí se hadříkem a povrch se následně leští. Tradiční metodu ošetření lze také použít k obnově starších podlah, jakmile jsou dlaždice důkladně očištěny a odstraněn veškerý stávající tmel.
Vliv impregnace na vzhled dlažby
Při volbě vhodné impregnace je potřeba se také seznámit s tím, jak nám nátěr ovlivní vzhled. Některé přípravky vzhled nemění, jiné přinášejí sametový vzhled bez lesku nebo s leskem, při některém dlažba mírně ztmavne. Pro nejvýraznější ztmavení je možno použít i lněnou fermež ve dvou nátěrech, pozor na průběžné vytírání přebytků nátěru hadrem, stejně jako se provádí u lazur na dřevo. Co bych nedoporučoval, je použití bezbarvého laku, který působí vzhledem k přírodnímu materiálu nepřirozeně. V případě požadavku investora lze na vyschlou ruční dlažbu (ne na cihlovou dlažbu DLDA..) celoplošně aplikovat různé hydrofobizační přípravky, které mohou dlažbu zvýraznit, ztmavit, docílit sametového vzhledu atd. Všechny přípravky je nutno před celoplošnou aplikací vyzkoušet na malé ploše dlažby, aby bylo docíleno požadovaného finálního vzhledu celé plochy. V případě požadavku na „sametový „vzhled“ dlažby doporučujeme přípravek BV.
Výše uvedené přípravky je nutno aplikovat přesně dle doporučení v Technických listech. Na základě finální úpravy povrchu dlažby je doporučen postup mytí a celkové údržby dlažby. Ještě jednou zdůrazňujeme, že výše uvedené přípravky nedoporučujeme aplikovat bez předchozí konzultace s naším obchodně-technickým poradcem. Napouštědlo však nelze použít na keramiku, která je vystavena dešti a mrazu! Přestože je nasákavost materiálu značná, je v nenapuštěném stavu střep naprosto mrazuvzdorný.
Doporučení odborníka
Pokud sami nejsme v oblasti stavebnictví příliš kovaní a budeme investovat větší částky, měli bychom si najít člověka, který rozumí této problematice. Ačkoliv nás budou jeho rady pravděpodobně stát nějakou korunu, jeho zkušenosti a připomínky nám ušetří mnohem více peněz i času. Proto bychom se měli alespoň zorientovat v základní nabídce keramických obkladů a dlažeb. Dnes jsou jich na trhu stovky typů a může se zdát velice složité se v nich zorientovat.
Před návštěvou prodejny s keramickými obklady a dlažbou si dopředu připravíme základní informace, které jsou z hlediska odborné a zodpovědné nabídky pro obchodníka důležité. Důkladně proměříme veškeré rozměry ploch, které se chystáme obkládat, nakreslíme půdorys stavby nebo bytu a rozkreslíme prostory pro obklady stěn, a zaznamenáme si, jaké stavební materiály budou sloužit jako podklad. Prodejce bychom měli podrobně informovat o charakteru užívání bytu nebo domu, o našem životním stylu, o tom, jaký nábytek je plánován v jednotlivých místnostech apod. Na první pohled by se mohlo zdát až podivné, proč bychom se o své soukromí měli dělit s cizím člověkem, ale jedině s těmito informacemi může obchodník nabídnout s čistým svědomím keramický materiál odpovídajících technických parametrů a designu. Zvolíme-li však skutečného odborníka, je schopen nám ve spoustě věcí pomoci a na základě vlastních zkušeností předejde budoucím problémům.
Cihlová dlažba typu Cotto je určena lidem s vyhraněným vkusem, kteří v barevných odchylkách, nestejných rozměrech a vyšší péči nevidí nedostatky, ale charakteristickou vlastnost tohoto krásného tradičního keramického materiálu. Ve spojení s prostorami rustikálního nebo venkovského charakteru vytváří jedinečnou atmosféru klidu a souznění s přírodou. Ruční cihlová dlažba a cihlová dlažba je symbolem tradiční řemeslné výroby a stává se stylovým prvkem každého interiéru. Cihelná dlažba je velmi oblíbená u rekonstrukcí domů.
Rádi Vám poradíme i s Vaším individuálním požadavkem.
Shrnutí doporučení pro cihlovou dlažbu (ing. Richard Brabec)
Čím mám navoskovat/natřít starou cihelnou dlažbu, když ji chceme položit do našeho domu? Je to klasika porézní cihla a chceme něčím "uzavřít" póry, aby se tolik nešpinila. Ostatně to chceme udělat před spárováním, aby to dobře dopadlo.
Odpověď: Cihelná dlažba patří mezi tradiční podlahové krytiny, které se sice již tak často v novostavbách nevyužívají, ale několikrát jsme ji realizovali při rekonstrukcích nebo v interiérech např. čajovny ve sklepních prostorách. Pokládku vždy prováděl zkušený obkladač, protože u této „krytiny“ se nesmí nic podcenit. Předpokládám pokládku byť staré, ale soudržné dlažby. Musí se pokládat na suchý, čistý a soudržný podklad, který ještě před pokládkou doporučuji napenetrovat. Z možných variant pro pokládku doporučuji lepení na flexibilní lepidlo s šířkou spáry 8-10 mm, nedoporučoval bych větší než 12 mm. Tyto dlažby nejsou rozměrově tak přesné, je tedy nutné, aby šíře spáry eliminovala tyto rozměrové tolerance, které je třeba dopředu zjistit alespoň v několika kusech kolmo k sobě postavených. S dlažbou je nutno pracovat opatrně, každé zašpinění je nežádoucí. Z doporučení výrobců bych zdůraznil nutné navlhčení ponořením do vody před vlastní pokládkou. Po položení dlažby je nezbytně nutné, aby lepidlo dostatečně zatvrdlo a po dlažbě se dalo bez problémů chodit, pozor, nezašpinit. Ke spárování doporučuji použít spárovací hmotu pro široké spáry, nabízí ji každý výrobce. Před vlastním spárováním je třeba dlažbu ochránit, aby se při této činnosti co nejméně zašpinila, pokud k tomu dojde, okamžitě je třeba omýt dlažbu hadrem a houbičkou. Vzhledem k tomu, že jsem si sám dlažbu pokládal, řešil jsem, jak toto nejlépe provést - zvítězil igelitový pytlík s odříznutým rohem, naplněný spárovací hmotou, kterou jsem postupně do spáry vytlačoval. Opravdu to šlo dobře a dlažbu jsem zašpinil naprosto ojediněle.
Jistý výrobce doporučuje pro ochranu dlažby při spárování použití mýdlové vody z mazlavého mýdla s poměrem 50 g na 1 litr vody. Pokud by se vám povedlo větší znečištění, je možno i dlažbu okartáčovat. Samozřejmě existují i speciální čisticí prostředky, ale při pečlivé práci bych se jejich použití snažil vyhnout. Povrchovou úpravu je třeba provést po dokonalém zaschnutí celého procesu pokládky a spárování. Povrchová impregnace se nanáší k ochraně dlažby před znečištěním, mastnotami a vodou. Jedno z doporučovaných řešení je hydrofobní impregnace, která má vysokou pronikavost do materiálu a výsledkem je vodoodpudivost a odolnost vůči alkáliím, vhodná pro interiéry i exteriéry. Z nabídky např. firmy IMESTA jsou pro interiér vhodné oleofobizační roztoky, odolné proti mastnotě a znečištění, kterých je více druhů, až po přípravek na bázi včelího vosku. Při volbě vhodné impregnace je potřeba se také seznámit s tím, jak nám nátěr ovlivní vzhled. Některé přípravky vzhled nemění, jiné přinášejí sametový vzhled bez lesku nebo s leskem, při některém dlažba mírně ztmavne. Pro nejvýraznější ztmavení je možno použít i lněnou fermež ve dvou nátěrech, pozor na průběžné vytírání přebytků nátěru hadrem, stejně jako se provádí u lazur na dřevo. Co bych nedoporučoval, je použití bezbarvého laku, který působí vzhledem k přírodnímu materiálu nepřirozeně.
Odpovídal stavební inženýr Ing. Richard Brabec.
tags: #napousteni #cihelne #dlazby #informace