Cihla HELUZ FAMILY 2in1 broušená platí dlouhodobě za špičkový produkt portfolia společnosti HELUZ, který v mnoha parametrech překonává konkurenční výrobky. Areál HELUZ v Dolním Bukovsku úspěšně rozvíjí téměř 150 let dlouhou rodinnou tradici. Kompletní cihlová konstrukce zajišťuje optimální vnitřní klima s dobrou regulací teploty, tlumením hluku a minimálním rizikem výskytu roztočů a plísní. Cihly jsou investicí do zdraví. Cihly jsou čistě přírodní materiál z pálené hlíny. V mnoha případech rozhoduje také fakt, že se mohou spolehnout na velký výběr jednotlivých variant modelů, povrchových úprav a barevných provedení.
Vlastnosti cihel a jejich význam pro trvanlivost
Trvanlivostí cihel se rozumí maximální doba, po kterou zůstanou při použití ve stavbě nezměněné a pevné. Zkušenosti ukazují, že správně vyrobené cihly patří mezi nejtrvanlivější stavební materiály vyrobené člověkem. Jejich životnost lze počítat na stovky let. Cihly mají skvělé tepelněizolační vlastnosti, v létě díky dobré akumulaci chladí a v zimě naopak udržují teplo. Klima v interiéru je díky tomu možné udržovat na příjemné teplotě po celý rok. Zároveň jsou i ekologickým stavebním materiálem, který se získává z přírodních surovin.
Pórovitost a nasákavost cihel
Hodnota nasákavosti souvisí s pórovitostí cihly. Skutečná pórovitost je definována jako poměr objemu pórů k hrubému objemu vzorku látky. Zdánlivá pórovitost, častěji nazývaná hodnota absorpce nebo prostě absorpce, je množství vody absorbované vzorkem (cihly).
Absorpce = (W2 - W1) / W1 × 100
Kde W2 je hmotnost po 24 hodinách ponoření do vody a W1 je suchá hmotnost vzorku v peci. Hodnoty absorpce cihel se značně liší.
Čtěte také: více o DenBit AQUA STOP
Odolnost proti mrazu
Voda se při zmrznutí objemově rozpíná přibližně o 10 % a působí tlakem řádově 140 kg/cm². Při použití cihel v chladném podnebí může být jejich rozpad v důsledku tohoto jevu „působení mrazu“ běžným procesem. Je tomu tak zejména proto, že cihly jsou poměrně porézní materiály (zdánlivá pórovitost = 20-25 %).
Degradace a výkvěty
Degradace je běžný proces znetvoření a znehodnocení cihel v horkém a vlhkém podnebí. Pálené keramické materiály umístěné v exteriéru podléhají stejným korozním vlivům jako ostatní silikátové hmoty. V případě pálených cihel určených ke zdění jsou příčiny, způsob a následky koroze nejbližší kamennému zdícímu materiálu. Pokud je cihla dlouhodoběji zavlhčena, může degradovat následkem hydrolýzy pojivé sklovité matrice, silikátového skla.
Povrch cihel se pokrývá bílými nebo šedě zbarvenými skvrnami solí. Tyto soli jsou přítomny v původní cihlářské hlíně. Když do cihel pronikne dešťová voda, soli se snadno rozpustí. Po deštích se začíná odpařovat. Soli odcházejí spolu s vodou a vytvářejí na povrchu cihel tenké inkrustace. Soli, které se běžně srážejí při výkvětech, jsou: sírany vápníku, hořčíku, sodíku a draslíku.
Vývoj cihelných systémů HELUZ
Z klasické plné maloformátové cihly se vyvinuly děrované tepelněizolační cihelné bloky. Z klasické technologie zdění na vápenocementovou maltu tl. 12 mm se přešlo na speciální tenkovrstvé malty (lepidla) tl. 1 mm, neboť ložné plochy cihel jsou zbroušeny s přesností do 1 mm. Tyto nové technologie zdění a nové cihelné výrobky s nejvyššími tepelněizolačními a pevnostními parametry v ČR představují NOVOU GENERACI CIHELNÉHO SYSTÉMU HELUZ.
Za cca 17 let existence společnosti HELUZ bylo vyvinuto a vyrobeno velké množství výrobků a výrobkových řad. Mnoho výrobců cihel používalo k označení tepelných bloků koncovku THERM a i společnost HELUZ označení cihel SUPERTHERM. Později díky svislým spojům cihelných bloků na pero a drážku označení P+D. To vše mělo ve své době své opodstatnění. Dnes, když již téměř všechny cihelné bloky spojují na pero a drážku, pozbývá smysl v názvu cihel označení P+D.
Čtěte také: Inspirace pro cihlové ploty
Posledním stupněm vývoje cihlářských výrobků jsou cihlové systémy, jejichž pilířem je obvykle cihelná tvarovka typu THERM - výsledek výzkumu cihlářů, stavitelů i stavebních fyziků zabývajících se vlastnostmi stavebních konstrukcí a materiálů. Tato tvarovka využívá jako základ tisíci lety ověřené vlastnosti cihelného střepu a svou moderní konstrukcí (speciálními tvary otvorů, vylehčením hmoty drobnými póry, zámkovým systémem zazubení, velikostí tvarovky atd.) spolehlivě splňuje současné, často protichůdné požadavky na stavební dílo (tepelný odpor, pevnost, zdravé mikroklima, akumulace tepla, difuze vodních par atd.). Moderní cihla se tak může bez přehánění nazvat „materiálovým desetibojařem“, který sice nevítězí ve všech disciplínách, ale je v konečném součtu na špici pořadí stavebních materiálů.
Tepelněizolační vlastnosti
Dnešní vysoké požadavky na tepelnou izolaci, v současnosti jednu z nejdůležitějších vlastností obvodových konstrukcí, moderní cihelné tvarovky spolehlivě splňují. Dřívější „tepelné mosty“ v místě svislých maltových spár řeší systém zazubení (pero + drážka), kdy se styčná (svislá) spára maltou vůbec nevyplňuje. Pro vyplnění ložných spár se doporučují lehké neboli tepelněizolační malty. U nejčerstvější novinky - broušených cihel, je dokonce maltová spára minimalizována na 1 až 3 mm. Takto provedené zdivo např. Superizolační cihly - reaguje i na revidovanou normou zvýšenou tzv. doporučenou hodnotu součinitele prostupu tepla UN = 0,25 W∙m-2∙K-1 (dříve R = 3,83 m2∙K∙W-1). Důležité je, že těchto hodnot dosahují cihelné tvarovky typu THERM jednovrstvou konstrukcí bez nutnosti dodatečného zateplování, což znamená jednoduchost zhotovení a nižší náklady.
Nekomplexním řešením snížení tepelných ztrát domu, jehož zdivo splňuje v současné době normou požadovaný součinitel prostupu tepla UN = 0,38 W∙m-2∙K-1 (dříve R = 2,46 m2∙K∙W-1), v drtivé většině případů pouze prostým snížením prostupu tepla (zvýšením tepelného odporu) vnějšího zdiva pomocí dodatečného zateplení očekávaná úspora nákladů nenastane. Tepelné ztráty totiž výrazněji, než na tepelném prostupu zdivem závisí na výplních otvorů (oknech, dveřích, infiltraci), chování obyvatel domu a otopné soustavě domu, teprve potom na obvodových konstrukcích a stropu; vliv mají také klimatické podmínky a nadmořská výška. Ukazuje se, že pro současnou cenovou hladinu energií a materiálů se optimální součinitel U pohybuje v rozmezí 0,35-0,30 W∙m-2∙K-1 (R = 2,7-3,2 m2∙K∙W-1), kdy tepelné ztráty zdivem činí 20-25 %.
Vysvětlení vyplývá ze základních fyzikálních zákonů - teplo si hledá „cestu nejmenšího odporu“. Řešením sice může být dokonalé zateplení celé vnější obálky domu, ale zde narážíme na hygienické požadavky nutné výměny vzduchu v místnosti, což utěsněná okna nedovolují, takže taková úprava může fungovat pouze ve spojení s nákladnou vzduchotechnikou (nejlépe s rekuperací tepla), která požadovanou výměnu vzduchu zajistí.
Vliv vlhkosti na tepelněizolační parametry
Při běžném užívání objektu se stavební materiály nevyskytují v suchém stavu, ale obsahují konkrétní vlhkost typickou pro daný materiál. Pro graf byly použity hodnoty R měřené při rovnovážné vlhkosti materiálu se vzduchem o teplotě 23°C a relativní vlhkosti 80 % podle normy ČSN EN 12524. Pro pórobeton je tato hodnota 4,5 % hm. a pro cihly 1,2 %, tedy 0,87 % hm. Vyšší hodnota „R“ a nižší hodnota „U“ znamená vyšší tepelněizolační parametry zdiva.
Čtěte také: Jak postavit zděný plot
Tabulka: Vlhkost a tepelněizolační parametry materiálů
| Materiál | Rovnovážná vlhkost (při 23°C a 80 % RH) | Součinitel prostupu tepla (U) | Tepelný odpor (R) |
|---|---|---|---|
| Pórobeton | 4,5 % hm. | (hodnota U závisí na tloušťce a typu pórobetonu) | (hodnota R závisí na tloušťce a typu pórobetonu) |
| Cihly | 0,87 % hm. | (nižší než pórobeton při srovnatelné tloušťce) | (vyšší než pórobeton při srovnatelné tloušťce) |
Správné provádění zdiva HELUZ
Bezvadné provedení zdiva z cihel HELUZ je předpokladem pro dosažení deklarovaných vlastností zdiva. Základní technickou normou pro provádění zdiva je Eurokód 6 (ČSN EN 1996-2: Navrhování zděných konstrukcí - Část 2: Volba materiálu, konstruování a provádění zdiva). Tato norma stanovuje základní pravidla pro volbu materiálu a provádění zdiva, aby bylo dosaženo jejich souladu s návrhovými předpoklady ostatních částí Eurokódu 6. Technologické postupy uvedené v dalších kapitolách jsou v souladu s touto normou a uvádějí základní informace pro řádné provádění konstrukcí z cihelných prvků HELUZ.
Základní pravidla zdění
- Zdivo se skládá z cihel a malty. Cihly dělíme na broušené a nebroušené.
- Broušené cihly se výlučně zdí na malty pro tenké spáry popř. na systémovou zdicí PU pěnu.
- Nebroušené cihly se zdí na maltové lože průměrné tloušťky 12 mm (6-15 mm).
- Při zdění je potřeba kontrolovat geometrii vyzdívaných stěn a nepřekročit předepsané odchylky.
- Je potřeba respektovat výškový a délkový modul.
- Je nutné dodržet vzájemnou vazbu cihel, tzn. min. 0,4 x h, kde h je výška cihelného bloku (tzn. min. 100 mm broušené cihly, min. 95 mm nebroušené cihly).
- Styčné spáry bez spoje P+D se promaltovávají, výjimečně vyplňují PU pěnou (při technologii zdění na PU pěnu), šířka styčné spáry by měla být max. 5 mm.
- Mezeru o šířce 5-15 mm mezi přířezem a cihlou nebo ve spárách, kde není spoj P+D, vyplníme přednostně pomocí tepelněizolační zdicí malty. Při technologii zdění na PU pěnu pak dvěma housenkami. Širší spáry vyplňujeme vždy tepelněizolační maltou a přířezem cihly.
- Výška vyzdění stěny během jednoho pracovního záběru je závislá na tloušťce zdiva, druhu použité malty, hmotnosti zdiva, povětrnostních vlivech apod.
- Zdivo z cihelných bloků HELUZ je po dokončení nutné chránit proti povětrnostním vlivům nejčastěji oboustranně zhotovenými omítkami, které zajištují splnění i dalších vlastností zdiva.
- Při zdění je potřeba respektovat klimatické podmínky. Čerstvé zdivo (korunu) je nutné chránit zejména proti dešti. Pata zdiva se chrání proti vodě hydroizolací (např. zpětný spoj z asfaltového pásu či stěrková hydroizolace).
- Zdicí prvky nesmí být namrzlé, mastné, zaprášené nebo jinak znečištěné.
- Příprava čerstvé malty musí být provedena v souladu s návodem uvedeném na pytli. Skladování materiálu musí odpovídat jejich povaze a řídit se příslušnými předpisy.
Specifika zdění z broušených cihel
Zdivo z broušených cihel si vyžaduje nad rámec obecných zásad pro zdění:
- Dodržení technologie zdění podle navržené technologie zdění, které není bez souhlasu projektanta možné změnit.
- Je nutné dodržovat používání schválených pomůcek pro zdění (nanášecí válce). Není možné používat např. malířské válečky pro nanášení tenkovrstvých malt.
- Zvláštní důraz je kladen na rovinnost založení, tedy na rovinnost tzv. zakládací malty. Před zahájením prací je potřeba výškově proměřit podkladní konstrukci (betonová deska) a určit nejvyšší bod, od kterého se odvíjí výška maltového lože zakládací malty.
- Zakládací malta se strhává latí mezi výškově vyrovnanými platlemi zakládací soupravy. Zdivo první řady se doporučuje ukládat do jeden den vyzrále zakládací malty na maltu pro tenkou spáru. První řadu zdiva je možné uložit také do dostatečně únosné čerstvé malty (liší se podle klimatických podmínek).
- Při vkládání nerezových kotev do zdiva je nutné v místě zabudování kotvy ložnou plochu cihel lehce zbrousit.
- Jedním z nejdůležitějších bodů pro zdění z broušených cihel je vyrovnání první řady cihel v patě stěny tzv. zakládací maltou. Malta se nanáší v tlouštce 12 mm (6-15 mm) až do líce zdiva. U zdiva z AKU cihel je min. tl maltového lože 10 mm. Min. převazba cihel je 95 mm.
tags: #mrazuvzdornost #cihel #heluz