V moderních interiérech i exteriérech nacházejí často uplatnění obklady a dlažby z přírodního nebo umělého kamene, případně i mramoru. Mramor je ušlechtilý přírodní kámen, který v současné době zažívá renesanci a lze jej najít v kombinaci s mnoha styly bydlení jako dekorativní prvek. Z geologického hlediska patří mramor do skupiny vápenců, protože vznikl přeměnou vápence a svým chemickým složením je tomuto přírodnímu kameni podobný. Pro oba typy kamene proto platí stejné zásady čištění a péče. Aby mramorová dlažba zůstala krásná a funkční po dlouhá léta, je důležité vědět, jak o ni správně pečovat a jak řešit případná poškození.
Instalace mramorové dlažby: Základ pro dlouhou životnost
Čím jsou tyto materiály náročnější, tím je náročnější i produkce jejich aplikace. Předně je zapotřebí promyslet a uvědomit si, v jakém prostředí se obklad nebo dlažba bude instalovat a zda bude muset odolávat nějakým vlivům. Například dlažba ve vstupní chodbě s elektrickým podlahovým vytápěním bude určitě jinak namáhána než ozdobný obklad stěny v obýváku, nebo naopak na venkovní terase, kde působí i další povětrnostní vlivy.
Výběr správného lepidla a spárovací hmoty
Od prostředí se odvíjí důležitost výběru toho správného lepidla. Na trhu je jich hodně, ale ne všechny se hodí pro lepení těchto materiálů a ne každé je vhodné do různého prostředí. Správné lepidlo je přímo úměrné délce funkčnosti obkladu. Většina uživatelů také spíše hledí na barvu a strukturu obkladu, ale nepřemýšlí nad způsobem lepení a dokonce ani nad barvou lepidla. To vše však může výrazně ovlivnit celkový vzhled.
Firma Knauf má připravenou řadu lepidel, které se právě pro lepení těchto materiálů dobře hodí. Lepidla jsou rozdělena primárně tak, že všechna, která nesou označení C1, jsou vhodná pouze pro interiér nebo skrytý exteriér s vyloučením střídání zatížení vlhkostí a změn teplot (což jsou například netemperované prostory). Tato lepidla jsou navíc vhodná jen pro savou keramiku a nelze je použít pro slinutou dlažbu! Naopak lepidla označovaná C2 TE S1 jsou vhodná do exteriéru, protože dokážou odolávat povětrnostním podmínkám, tedy především vlhkosti a změnám teplot. Pokud tedy uvažujete o venkovním prostředí, zvolte bílá lepidla s tímto označením. Tato lepidla navíc nezhoršují vzhled a jas obkladu, zabraňují skluzu nebo sjíždění obkladu, jsou odolná proti mrazu, nevytváří šedý zákal na povrchu obkladu, mají nízkou spotřebu a dlouhý čas pro lepení.
Tabulka: Typy lepidel Knauf a jejich použití
| Označení lepidla | Vhodné prostředí | Další vlastnosti |
|---|---|---|
| C1 | Interiér, skrytý exteriér (bez střídání vlhkosti a teplot) | Pouze pro savou keramiku, nelze použít pro slinutou dlažbu |
| C2 TE S1 | Exteriér (odolné proti povětrnostním vlivům, vlhkosti, změnám teplot) | Bílé, nezhoršuje vzhled, zabraňuje skluzu, mrazuvzdorné, nízká spotřeba, dlouhý čas pro lepení |
Pravidla pokládky mramorové dlažby
Při samotné pokládce je důležité dodržovat některá pravidla:
Čtěte také: Pokládka keramické dlažby
- Nikdy nelepte pouze část dlažby přírodního kamene - tzv. na buchty.
- Při pokládce dlažby v namáhaných prostorách - vstupy, schody, balkony apod., je vhodné pokládat systémem „floating-buttering“, což znamená nanést lepidlo na podklad i na dlažbu jako při natření másla na chleba. Pod dlažbou tak nevzniknou volná vzduchová místa.
- Lepidlo je zapotřebí nanášet pouze na takovou plochu, na kterou jste schopni položit obklad, aniž by lepidlo povrchově zaschlo. Jedná se o otevřený čas lepidla, který nejlépe vyzkoušíte tak, že na nanesené lepidlo zlehka sáhnete. Když ulpí na ruce, tak lepte, když ho pouze promáčknete, tak nelepte, tuto plochu seškrábněte a naneste nové lepidlo.
- Obklad lepte tak, aby lepidlo nevylézalo do spár přírodního kamene. Pomůžete si jednoduchým trikem: Obklad zlehka položte na nanesené lepidlo tak, aby prakticky nevznikla žádná spára, a následným lehkým posunutím od okolního obkladu zajistíte dostatečné přilnutí lepidla k obkladu a ve spáře bude volný prostor na vyspárování přírodního kamene.
- U pokládky mramoru na obrázcích bylo použito mrazuvzdorné cementové lepidlo Flexkleber Weiss.
- Pro finální spárování přírodního kamene používejte pouze spárovací malty a hmoty vhodné na mramor a přírodní kámen, jinak zase může dojít ke změně barevnosti spáry, případně k jejímu odtržení od kamene. Příkladem je pružná spárovací malta Knauf s perleťovým efektem - Marmor- Granit-Fuge.
Péče o mramorovou dlažbu: Čištění a údržba
Mramorová podlaha se v podstatě čistí a udržuje stejně snadno jako jakákoli jiná podlahová krytina: stačí zamést hrubé nečistoty měkkým koštětem nebo vysavačem. "Mramor je nejlepší čistit za sucha," radí odborník, "a pokud je vlhký, tak s co nejmenším množstvím vody kvůli možným usazeninám vodního kamene." Podlahu lze čistit vlhkou vodou s trochou čisté vody. Kromě toho lze použít přípravek na vytírání přírodního kamene, např. od společnosti Lithofin. Mramor má rád jemné čisticí prostředky, proto se doporučují základní čisticí prostředky s mírně alkalickým nebo chlorovým základem.
Co nedělat při čištění mramoru
Mnoho čisticích prostředků, které používáme každý den, není vhodných pro čištění mramorových podlah. "Nesprávná nebo nadměrná péče je jedním z hlavních důvodů, proč musíme podlahy renovovat," vysvětluje odborník. "Při údržbě často používáme prostředky na tvorbu vrstev." Další "klasikou" je používání příliš drsných čisticích prostředků. "Soukromé osoby vidí reklamy, které ukazují, jak se v koupelně čistí mramorová dlaždice kyselým čisticím prostředkem. Problém spočívá v tom, že krystalický povrch mramoru je napaden a postupně 'oslepne'." Tento proces může trvat roky, v žilkách kamene se hromadí stále více nečistot.
Věnujte zvýšenou pozornost i ochranným a čisticím prostředkům na přírodní kámen. Jestliže během práce zašpiníte nářadí nebo dlažbu od lepidla, tak je možno použít speciální čistič kamene, kterým odstraníte zbytky cementových povlaků, například Knauf Steinreiniger. Knauf doporučuje využít některý z prostředků na ošetřování, případně impregnaci proti vlhkosti na balkony a terasy. Například Knauf Moos- und Algenfrei odstraňuje nevhodné mechy a řasy na obkladu, přípravek Steinsiegel zase obnovuje barvu obkladu, podobně jako Marmor und Granit Farbvertiefer, který zvýrazňuje barevnou strukturu mramoru.
Čištění venkovních mramorových ploch
Mnoho z toho, co platí pro vnitřní prostory, platí i pro venkovní prostory. Mramor je venku vystaven větru a povětrnostním vlivům. Zejména na jaře se mramorová podlaha, stejně jako ostatní terasové krytiny, ráda čistí. Mnoho lidí rádo používá tlakový mycí stroj, aby rychle odstranilo stopy po chladném období. Ten chytřejší se nevzdá - impregnuje. Díky impregnaci vhodné pro mramorové podlahy je přírodní kámen navíc chráněn před každodenními vnějšími vlivy. Přípravek se vstřebává do kamene. Usnadní to čištění po pokládce: U nově položených povrchů aplikujte vhodnou impregnaci před spárováním. Impregnujte pouze zcela suché povrchy, aby mohl přípravek dobře proniknout. Pokud jste aplikovali příliš mnoho impregnace, jednoduše ji setřete. Impregnaci opakujte podle potřeby každé čtyři až pět let.
Mramorové dlaždice skladujte na suchém a čistém místě až do jejich instalace. Mramorové dlaždice nebo mramorové desky naimpregnujte. V ideálním případě by se dlaždice měly impregnovat bezprostředně po nalepení a před spárováním. Pracujte čistě. Pokud přebytečné lepidlo na dlaždice a spárovací hmotu ihned setřete, nemusíte se obávat nevzhledných zbytků cementu, které je třeba později odstranit. Základní úklid přichází na řadu až po pokládce. Sbohem, mastné skvrny, zbytky cementu a podobně díky vhodnému základnímu čisticímu prostředku. Ten se v závislosti na stupni znečištění aplikuje na dlaždice nebo desky neředěný nebo ředěný a po 10-15 minutách se důkladně smyje.
Čtěte také: Betonová dlažba na zahradě
Řešení problémů: Co dělat, když se mramorová dlažba poškodí
Dlažba má mnoho vlastností, ale není nezničitelná. Může se stát, že ji mechanicky poškodíte, například pádem předmětu na zem. Rázem se může kus dlažby odštípnout, rozlomit nebo popraskat. Naštěstí lze poškozený díl dlažby snadno vyměnit nebo ho opravit.
Příčiny prasklin v mramoru
Venkovní mramorové obklady jsou vystaveny mrazu, sněhu a dalším povětrnostním vlivům po celý rok. Jak se doba používání neustále prodlužuje, zvyšuje se počet zaznamenaných cyklů zmrazování a rozmrazování, což může snadno způsobit praskání mramorových obkladů. Kvůli špatné kvalitě mramoru, mnoha barevným vzorům nebo nesprávné intarzii se horní a spodní mezery na stěně zanechávají méně a často na ni působí různé vnější síly, což má za následek nepravidelné praskliny v tmavých švech barevných vzorů nebo jiná skrytá zranění. Hlavní příčiny prasklin jsou následující:
- Kromě barevných čar, tmavých švů nebo jiných skrytých vad mramoru a nesprávného drážkování a poškození drážkováním, po vnější síle deformace strukturálního sedání vlivem koncentrace napětí vnější síla překročí slabá pevnost bloku. Mramorová zeď praskla.
- Když je mramor instalován na vnější stěnu nebo blízko místnosti s vysokou vlhkostí, jako je kuchyně, toaleta a vana, instalace je hrubá, spárování není přísné, korozivní plyn a vzduch pronikají do spoj, takže dojde k poškození vložených železných dílů. Koroze, bobtnání, což dává mramorové desce vnější tah a praskliny.
- Když je mramorová deska instalována na povrch stěny nebo sloupu, je mezi horní a spodní stranou méně mezer. Při deformaci konstrukce pod tlakem bude mramorová dýha vystavena vertikálnímu tlaku, který také způsobí praskliny.
Oprava prasklin a poškození
Podle hlavních příčin prasklin by měly být přijaty následující metody léčby:
- Při instalaci mramorových dýh na nosné konstrukce, jako jsou stěny a sloupy, by měla být instalace provedena po zakrytí konstrukčního sedání a při instalaci mramorových desek na horní a spodní straně by měla být ponechána určitá mezera, aby se zabránilo stlačení konstrukce.
Nudná podlaha? Chemické popáleniny? Chyba při čištění? Škrábance? Každodenní stopy nebo zub času vzaly mramorové podlaze část lesku? Kyselý čisticí prostředek nebo nevhodná impregnace zmatnily lesk přírodního kamene? Nový lesk: broušení a leštění mramoru. Snadná obnova přírodního kamene: broušením a leštěním lze obnovit lesk malých i velkých ploch. Harald Liebscher vysvětluje: "Broušením se odstraní matná místa v mramoru i leptání. U drobných škrábanců dokáže zázraky kosmetické ošetření pomocí leštidla a zámišové kůže nebo ruční leštičky (k zapůjčení v obchodech pro kutily)."
Oprava lokálních poškození dlažby
Oprava keramických obkladů není ani obtížná, ani pracná. Zvládneme ji sami, aniž bychom si museli objednávat specialistu. Jako je tomu vždy u prací tohoto typu, opravu obkladu začínáme přípravou povrchu. Pak je potřeba odstranit starou spárovací hmotu a odmastit povrch obkladů. Až budou obklady důkladně očištění a odmaštěné, můžeme díru v obkladu vyplnit vyplňovací hmotou. Přebytečnou vyplňovací hmotu můžeme opatrně odstranit špachtlí. Pak je třeba vyplňovací hmotu vyhladit, aby byla obklad rovný. Celý obklad je nutné ještě správně zajistit. A pokud nenajdeme takovou barvu vyplňovací hmoty, která bude ladit s barvou obkladu? Existuje osvědčené řešení! Vyplňovací hmotu můžeme natřít barvou na keramiku a po uschnutí ji opatrně přebrousit smirkovým papírem.
Čtěte také: Pokládka dlažby na schody v exteriéru
Na podlaze koupelny a kuchyně obvykle vládne dlažba. Stejně jako stěnové obklady, také u dlažby může dojít poškození různého druhu. Nejčastěji se jedná o praskliny, škrábance, odřeniny a odlepování dlažby. Na začátku je potřeba také důkladně očistit a odmastit povrch dlažby. Pak se nanese potřebný počet vrstev vyplňovací hmoty na kamenné povrchy, obklady a dlažbu nebo keramiku. Pokud je po uschnutí barva vyplňovací hmoty stejná jako u dlažby, můžeme nakonzervovat její povrch.
Výměna uvolněné dlaždice
Jak postupovat, pokud se dlažba pohybuje nebo se odlepí od podkladu? Na rozdíl od našich obav oprava nebude příliš drahá ani složitá. V takovém případě je nejjednodušší opatrně odstranit celou starou dlaždici. Nejprve musíme odstranit starou spárovací hmotu. Tu je možné odstranit větším ostrým nožem. Opatrně vyndáme dlaždici a ze její spodní strany důkladně odstraníme zbytky lepidla.
Opravy na terase, kde se dlažba uvolňuje, vyžadují pečlivé zhodnocení příčiny. Dutý zvuk při poklepu na dlaždice nebo vlhké mapy na čelních stranách terasy či stropu místnosti pod ní naznačují problém. Aby oprava měla smysl, je důležité zjistit, kde problém vznikl. Nejčastější příčiny jsou chybná nebo chybějící hydroizolace, povětrnostní vlivy, špatný sklon terasy nebo poškozené spárování. Opatrné odstranění poškozených kusů se provádí pomocí úhlové brusky s diamantovým kotoučem nebo dláta na odstranění spárovací hmoty. Očištění a oprava podkladu je klíčová, podklad musí být čistý, suchý a soudržný. Následně se dlaždice lepí kvalitním flexibilním a mrazuvzdorným lepidlem určeným pro venkovní použití, a gumovou paličkou se doklepává do roviny. Po zaschnutí lepidla následuje nové spárování flexibilní a voděodolnou spárovací hmotou.
Kdy je potřeba kompletní rekonstrukce
Pokud do vaší terasy zatéká, výměna jedné prasklé dlaždice bohužel nestačí. Problém je téměř vždy hlouběji - v netěsných spárách, v lokální prasklině nebo v kompletním selhání hlavní hydroizolace. Plošné poškození, kdy se dlaždice odlepují, podklad je vlhký a voda zjevně protéká do konstrukce, vyžaduje kompletní rekonstrukci - tedy odstranění všeho a položení nové, kvalitní hydroizolační vrstvy. Oprava staré a plošně poškozené dlažby je často jen oddalováním nevyhnutelného. Zvolte proto moderní a téměř bezúdržbové řešení. Systémy, jako jsou WPC prkna nebo gumová dlažba, mají na spodní straně praktické drážky, které zajišťují odtok přebytečné vody. Moderní povrchy stačí zamést a omýt vodou, a jejich pokládka je mnohem rychlejší díky chytrým zámkovým systémům, které zvládnete položit snadno svépocí na srovnaný podklad.
Menší opravy, jako je výměna pár prasklých dlaždic, zvládnete svépomocí. Pokud ale řešíte rozsáhlejší poškození a hlavně zatékání, je na čase zvážit efektivnější a dlouhodobé řešení, jakým jsou právě modulární dlaždice na terasu SimpleJack.
Řešení specifických problémů: Výkvět a zakalený povrchový film
Objevil se vám na dlažbě výkvět nebo zakalený povrchový film? Čím více různých prostředků na čištění dlaždic a jejich spár používáte, tím více dochází k neočekávaným problémům. Jedním z velmi častých jsou bílé vápenné skvrny a fleky, které zůstaly na dlaždicích po zaschnutí podlahy. Vápenný výkvět se objevuje v podobě bílého prášku, obvykle na spárovací hmotě. Povrchový film se objevuje v podobě mléčně bílého zakalení. K výkvětu dochází v případě, že je vlhké zdivo - spárovací hmota, beton nebo keramická podlaha. Může se vám to stát i po důkladném vyčištění dlažby. Naštěstí existuje řešení, jak snížit možnost vzniku výkvětů. Po vyčištění dlažby a spár ihned osušte podlahu do sucha. Můžete použít různé druhy přenosných vysoušečů, nicméně ideální je používat kvalitní úklidový stroj, který podlahy při čištění okamžitě usuší. Po zaschnutí podlahy utěsněte spárovací linky nebo porézní dlaždice. To pomáhá vyhýbat se vlhkosti, která může proniknout dovnitř v důsledku každodenního čištění.
Pokud se i přes všechna vaše úsilí výkvět stejně objeví, nezoufejte. Standardní pěší provoz výkvět totiž odstraní, což může být přijatelné řešení, pokud je problém mírný nebo pokud vaši klienti nejsou příliš nároční. V případě, že kartáčování štětcem nefunguje, můžete výkvět odstranit kyselými produkty. Vyzkoušejte kyselé koncentrované roztoky na dlaždice a maltu, které možná budete mít ve vašem čisticím arzenálu. Další možností je kyselina muriatová (chlorovodíková), kterou zřeďte v poměru zhruba 300 gramů na 4 litry vody. Aplikujte kyselinu vlhkou houbičkou nebo mírně vlhkým mopem. Mějte však na paměti, že voda podporuje výkvěty na dlaždicích, proto ji pro čištění použijte co nejméně.
Jak zabránit vzniku povrchového filmu
Dlažba a spárovací tmel jsou určeny k proniknutí do porézních povrchů a vyplnění spár. Pokud však něco brání těsnicímu prostředku proniknout na povrch, jako například při předchozích aplikacích těsnicího prostředku, může ochranný povlak zaschnout a vytvořit mléčné skvrny a zanechat na dlaždicích lepkavé zbytky. Různé druhy dlažby mají různé úrovně poréznosti. Množství tmelu, který použijete na jeden druh podlahy, může být pro jiný druh příliš. Celá řada spárovacích hmot obsahuje polymery, latex nebo epoxidové pryskyřice, které jsou neporézní a vytvářejí neprostupný tmel. Tyto spárovací hmoty lze akceptovat pouze pro těsnící prostředky na bázi rozpouštědel. Pokusy o jejich utěsnění pomocí těsnících prostředků na vodní bázi zanechají film. Když nanesete více než jeden povlak, první vrstva může zabránit pronikání dalších vrstev. Vlhkost, která zůstává ve spárovací hmotě nebo dlažbě, může působit jako bariéra pro těsnící prostředky na bázi rozpouštědel.
Prvním krokem, jak zabránit zašpinění těsnícího tmelu, je zjistit, jaké množství je ho potřeba aplikovat už při pokládce dlažby. Na tuto otázku by měl odpovědět jednoduchý test. Vyberte testovací oblast, která má průměrný provoz. Naneste několik kapek vody na spáry a sledujte, jak rychle se voda dostane do penetrace. Pokud voda rychle proniká, není přítomna žádná těsnící hmota.
Čištění zašlých spár
Pokud jsou spáry na vaší dlažbě už nesnesitelně špinavé a zašlé, je na čase jim dát novou fazonu a precizně je vyčistit. Bude vás to stát pár korun a trochu více manuální práce. Nejdříve podlahu zameťte a následně ji vytřete teplou vodou a octem. Pokud máte mramorovou dlažbu, ocet nepoužívejte! Pokud se vám bude stát podlaha stále špinavá, proces opakujte a klidně přidejte čisticí prostředek na podlahy. Poté vytřete podlahu čistou vodou tak, aby na ní nezůstaly žádné nečistoty ani čisticí prostředky.
Jestliže je špína na podlaze hodně zažraná, doporučujeme si připravit čisticí pastu z vody a písku na nádobí v poměru zhruba 1:1. Pastu naneste čistým hadříkem na podlahu a nechte několik minut působit. Pak pastu rozetřete kartáčem, opláchněte teplou vodou a hadrem odstraňte zbytek pasty a nečistot.
Pokud je ve spárách dlažby plíseň, bude potřeba se jí zbavit. Ideální je použít roztok amoniaku. Při práci s ním vždy používejte ochranné gumové rukavice! Smíchejte amoniak s vodou v poměru zhruba 1:1 a naneste na dlažbu. Opět můžete směs rozetřít kartáčem a nechat pár minut působit. Následně opláchněte podlahu čistou teplou vodou a plíseň by měla zmizet.
Nyní by měla být podlaha relativně čistá, ale ještě je potřeba udělat spáry. Standardně by vám mělo stačit vyrobit si pastu z vody a jedlé sody v poměru 1:1. Tuto směs naneste kartáčkem do všech spár. Je potřeba být velmi precizní a rozetřít pastu opravdu všude. Nechte pastu ve spárách dlažby působit alespoň 10 minut. Poté můžete začít drhnout. Na závěr omyjte spáry teplou vodou a mělo by být hotovo.
Pokud je špína ve spárách extrémně zažraná, může se stát, že vám jedlá soda nepomůže. V takovém případě bude potřeba sáhnout na chemický čisticí prostředek - bělidlo. Při práci s bělidlem vždy používejte ochranné rukavice a ideálně i ochranné brýle. Pokud však máte spáry zabarvené (tmavé), bělidlo nepoužívejte, protože by mohlo tmavé spáry vybělit.
tags: #co #delat #kdyz #spadne #neco #na