Dřevěný nábytek je stále oblíbený. Časem ale povrch zvětrá a je vhodné jej renovovat nebo přímo repasovat. U nových masivních kousků by mělo stačit broušení a nový nátěr, u starožitných je nutné často provést větší zásah, opravy, louhování a až pak přistoupit k renovaci na povrchu.
Moření dřeva
K moření dřeva se používají speciální roztoky zvané mořidla. Těmi se dřevěné povrchy doslova napouští a dřevo je vstřebává hluboko do své struktury. Mořidla jsou barvící látky, které vnikají do dřevní hmoty a netvoří vrstvu. Oproti lakování či natírání klasickou barvou je při moření dřeva zachován jeho přirozený vzhled. Mořidla se používají také ke zvýraznění textury dřeva a k zakrytí barevných rozdílů. Mořidlo však nemá za úkol pouze oživit dřevo a nechat vyniknout jeho strukturu. Další důležitou vlastností je poskytnout povrchu ochranu proti dřevokaznému hmyzu, houbám, plísním i proti vlhkosti.
Když se v dávných dobách dřevěné trámy napouštěly dobytčí krví, šlo o to učinit je odolnějšími vůči červotočům, broukům i houbám a plísním. O vzhled šlo zřejmě až v poslední řadě. Ten šel nahradit i fládrováním. Ochrannou funkci plní často i mořidla současná, ale hlavní je výsledný vzhled dřevěného povrchu.
Typy mořidel
Mořidla se prodávají jako hotová nebo prášková pro vlastní přípravu. Můžeme si dnes vybrat mezi vodovými mořidly a syntetickými mořidly. Typicky bývají lihová nebo na bázi vody.
- Lihová mořidla: Mají lihový základ a barevné pigmenty jsou v něm rozpuštěny. Jedná se o nejrozšířenější a nejvíce používaný typ. Výhodou je, že jsou již připravené, a menší množství mořidla pokryje poměrně velkou plochu. Lihová mořidla se nanášejí na dokonale suchý povrch, přičemž dřevo následně schne pouhých pár hodin. Litr mořidla zpravidla vystačí asi na 7 až 10 m². Při aplikaci je třeba, aby byl povrch dřeva suchý, jinak by se mohly objevit skvrny. Nátěr bude schnout zhruba 4 hodiny (může se lišit dle výrobce).
- Vodouředitelná mořidla: Dostaneme v obchodě v sypké podobě nebo i jako kapalné roztoky k přímému okamžitému použití. Pigmenty se rozpouští pouze ve vodě, kam se podle návodu prášek přisypává. Po přípravě a rozpuštění všech pigmentů je vodouředitelné mořidlo připravené k použití. Vodová mořidla na dřevo a pedig nejsou toxická, často mají atest na použití pro hračky a styk s potravinami. U vodových mořidel můžeme velmi snadno měnit odstíny. Ředěním vodou dosáhneme světlejší odstín. Vodouředitelná mořidla jsou ekologická a obvykle nejsou klasifikovány jako nebezpečné.
- Vosková mořidla: Jsou na vodní bázi a, jak již jejich název napovídá, obsahují kromě jiného i vosk. Jsou zvláště vhodná na měkké dřeviny (smrk, borovice) a otevřeně pórovité dřeviny (dub, jasan). Tento výrobek je vhodný pouze pro vnitřní použití. Po nanesení a vytvrdnutí vosku se kartáčují. Vosková mořidla se nelakují.
- Louhová mořidla: Fungují na principu reakcí s určitými látkami obsaženými v dřevě. Obvykle se jedná o třísloviny obsažené v dubu a smrku, proto je možné je pro perfektní výsledek používat pouze u těchto dřevin. Nejedná se však přímo o změnu barvy, ale o takzvané staření dřeva, kdy povrch dostane „rustikální“ vzhled.
- Bělidla: Pro skandinávský, ale i středomořský styl bydlení je velmi typické bílé či přirozeně šedivé dřevo. Chcete-li těchto odstínů dosáhnout u vašeho nábytku či dřevěných podlah, je nejlepší využít speciálních přípravků. Bílé mořidlo na dřevo obvykle nefunguje příliš dobře, protože povrchy po moření spíše přirozeně tmavnou. Na trhu však existuje celá řada bělidel, které vlastně fungují na bázi mořidla, ale jejich složení je obohaceno o peroxid vodíku nebo chlór.
Odstranění mořidla z dřevěného nábytku
Bohužel odstranění mořidla není tak snadné. Barevný odstín je napuštěný do hloubky dřeva a částečně se váže na vlákna materiálu, není možné ho proto jen tak vytáhnout, vytřít nebo jinak odstranit, jako je tomu u povrchového laku nebo barvy. Jediná možnost, jak odstranit mořidlo ze dřeva, je broušení až do hloubky, kam mořidlo zasahuje.
Čtěte také: Transparentní nátěry na dřevo
Předně je důležité zvážit, v jaké kondici je dřevo a do jaké hloubky můžeme brousit. Mořidlo je totiž možné odstranit opravdu jenom zbroušením vrstvy, do které je tato barvící látka zapuštěná. Pokud je tedy dřevo dostatečně tlusté a máme prostor pro broušení, směle do toho. Pokud ne, raději od toho upusťte a zvolte jinou formu obnovení povrchu. Tady stačí vybrousit jenom povrch do takové míry, abyste oživili a vyhladili případně poškozený a zvětralý povrch, a poté napusťte dřevo novým mořidlem. Také v případě, kdy je původní moření hodně světlé, můžete použít jiný o něco tmavší odstín, který původní odstín překryje. Pozor ale na reakci a míchání barev, výsledný efekt raději nejdříve vyzkoušejte na místě, které není standardně na očích. Pravděpodobně to nebude mít hezký efekt a nebude to vhodná cesta. Druhou cestou je natřít již mořený nábytek po vybroušení krycí barvou na dřevo, která ale překryje i kresbu dřeva, a celý kus nábytku dostane úplně jiný rozměr.
Transparentní nátěry
Chcete zachovat přirozenou krásu dřeva vašeho výrobku? Nejvhodnější je nátěr transparentním nebo lazurovacím lakem. Transparentní laky jsou asi nejznámější, vytvoří na povrchu materiálu tenkou lesklou nebo matovou vrstvu ochranného nátěru.
Typy transparentních nátěrů
Na trhu je široká škála transparentních nátěrů, které se liší svými vlastnostmi a způsobem použití:
Lak
Lak uzavírá povrch dřeva. Většina lakového materiálu zůstává na povrchu dřeva a jen málo laku vniká dovnitř. Díky tenké lakové vrstvě na povrchu dřevo odolává mechanickému zatížení nebo chemickému zatížení (vodou, olejem, mastnotou, špínou apod.), ale dřevo „nedýchá“, tj. vodní páry nemohou prostupovat oběma směry. Vodouředitelné laky obvykle zvýrazňují méně strukturu dřeva (tzv. zahoření obrazu dřeva) než rozpouštědlové laky. Laky se vyrábějí v různých stupních lesku (vysoce lesklý, lesklý, hedvábně lesklý, hedvábně matný, matný, sytě matný). Jen některé vybrané laky snášejí zatížení v exteriéru. Všechna mořidla se musí přelakovat. Rozpouštědlovým lakem lze přelakovat všechna mořidla CLOU. Vodová mořidla mohou při lakování vodou ředitelným lakem "krvácet" do laku vlivem opětovného rozpuštění vodou obsaženou v laku, zde použijte mořidla UHB nebo B11, která se nerozmyjí.
Olej
Oleje se vyrábějí z přírodních surovin. Většina olejového materiálu proniká hluboko do struktury dřeva a jen menšina zůstává na povrchu, což nám dovoluje v podstatě přímý kontakt s příjemným dřevem i po jeho naolejování na rozdíl od lakovaných ploch, kde nás od dřeva odděluje studená vrstva umělé pryskyřice. Olej nádherně zvýrazní strukturu dřeva a podporuje přirozenou regulaci vlhkosti dřeva bez jeho vysušování, povrch je hedvábně lesklý, voskově příjemný na pohmat, tvrdý a přitom trvale elastický. Oleje mohou být umístěné v exteriéru v místech, kde může voda volně odtéci. Zde však musíme doplnit ještě ochranu před škůdci dřeva a ochranu před UV zářením (pigment).
Čtěte také: Vše o mořidlech na OSB
Příkladem je Osmo Olejové mořidlo 3519 Natur, které je profesionální pigmentovaný olej určený pro barevnou úpravu dřevěných podlah, schodů i nábytku. Vytváří atraktivní transparentní nebo intenzivní tónování, zvýrazňuje strukturu dřeva a zároveň zajišťuje vysokou odolnost vůči vodě, nečistotám a běžným domácím kapalinám. Odstín 3519 Natur: Doporučuje se tenký nátěr buď válečkem nebo podlahovým štětcem. Přirozený barevný tón dřeva je zachován - nezvyšuje tón dřeva, žádný trvalý mokrý efekt. U zeleného dubu může vysoká vlhkost bránit správnému schnutí.
Vosk
Vosk krásně zvýrazní kresbu dřeva, zachovává typický příjemný pocit ze dřeva i jeho barvu, nezapáchá. Voskované dřevo získá ušlechtilý matně třpytivý a sametově hladký povrch, který působí antistaticky a odpuzuje vlhkost a nečistoty. Povrch může volně dýchat, protože dřevo není uzavřené pod neprodyšnou lakovou vrstvou. Vosky jsou k dispozici v tekuté nebo pastovité formě, používáme je pouze v interiéru. Výjimku tvoří vosková mořidla, která se nelakují vůbec, pouze se kartáčují.
Lazura
Lazury vodové i rozpouštědlové díky nejjemnějším pigmentům zaručují rovnoměrné transparentní zabarvení dřeva a chrání tím dřevo před škodlivým UV zářením denního světla, zachovávají prodyšnost povrchové úpravy a dovolují difuzi vodních par. Struktura dřeva je přes lazurový nátěr stále jasně viditelná. Běžná lazura může být také transparentní, ale prodává se i v pestré škále různých odstínů. Vsakuje se do hmoty materiálu, chrání jej, nevytváří však povrchovou vrstvu. Takzvaná silnovrstvá lazura rovněž zachovává dřevěný charakter materiálu, umožní mu dodat požadovaný odstín, ale na povrchu vytvoří ochrannou vrstvu. Pro venkovní prostředí předchází lazura nátěr ochranným základem.
Laková lazura
Laková lazura je kombinací lazury a laku. Dřevěný povrch je rovnoměrně a průhledně obarvený velmi jemnými pigmenty a zároveň uzavřený a ochráněný lakovým filmem. Lazurový efekt se svým detailním vzhledem liší od obrazu mořeného dřeva, ale postupné moření a lakování dřeva lze do jisté míry nahradit a spojit použitím jedné lakové lazury. Lakové lazury jsou určené do vnitřního prostředí.
Šelakový lak
Filmotvornou složkou šelakového laku je kombinace pravého indického šelaku a přírodních pryskyřic, rozpouštědlem je také přírodní produkt - koncentrovaný etylalkohol. Povrchová úprava dřeva šelakovým lakem je naprosto nezávadná jak z fyziologického tak i z toxikologického hlediska, šelak se pro zajímavost používá například také jako potravinářská poleva (E904) nebo k potahování tablet ve farmacii. Šelakový lak je ekologický a plně biologicky odbouratelný. Je bez zápachu a bez jedovatých součástí.
Čtěte také: Jak aplikovat mořidla na dřevo a beton
Moření vs. Lakování
Při renovaci nábytku se nabízí otázka, zda dřevo namořit nebo jen nalakovat. Tyto možnosti se v případě použití transparentního laku nevylučují. Pokud chceme použít například transparentní lak a zároveň dodat materiálu požadovaný odstín, můžeme pod nátěr lakem aplikovat mořidlo. Jeho výhodou je i to, že dodá dřevu požadovaný odstín v případech, kdy budeme dělat jinou povrchovou úpravu než lakem a lazurou, například voskováním.
Mořidlo má za úkol obarvit povrch dřeva a zvýraznit jeho krásu. Všechna mořidla se musejí přelakovat. Rozpouštědlovým lakem lze přelakovat všechna mořidla CLOU. Vodová mořidla mohou při lakování vodou ředitelným lakem "krvácet" do laku vlivem opětovného rozpuštění vodou obsaženou v laku, zde použijte mořidla UHB nebo B11, která se nerozmyjí. Výjimku tvoří vosková mořidla, která se nelakují vůbec, pouze se kartáčují.
Příprava podkladu před nátěrem
Aby byla naše práce korunována úspěchem a krása dřeva co nejvíce vynikla, je nutné mít dobře připravený podklad. Odstraníme vrchní vrstvu dřeva s lakem, nátěrem nebo ulpěnými nečistotami. Starou barvu můžeme zbrousit nebo odstranit speciálními rozpouštědly. Dřevo musí být hladké a do čista obroušené smirkovým papírem s jemnou zrnitostí. Zároveň musí být povrch dřeva před nanesením barvy zbaven prachu, mastnoty a nečistot. Poslední přebroušení plochy nebo výrobku musí jít vždy po směru let.
Broušení a oprava dřeva
Pro kvalitní povrchovou úpravu podkladu nevystačíme pouze s jednou zrnitostí smirkového papíru. Podle kvality dřeva je vhodné použít postupně dva a více druhů od nejhrubšího zrna až po nejjemnější. Nejběžnější zrnitost smirkového papíru vhodného pro měkké dřevo je 80-150. Brusné zrno může být naneseno na papíru nebo na plátně. Pro menší výrobky můžeme použít brusnou houbičku nebo gumový brusný špalík na který si smirek přichytíme. Pro větší plochy je vhodná elektrická pásová, excentrická nebo vibrační bruska.
Zaoblené tvary, profilové lišty nebo zábradlí nejsnáze obrousíme smirkovou houbičkou s pružným jádrem. Ta přilne k libovolnému profilu materiálu. Houbičku je možné zakoupit v několika hrubostech zrna.
Před konečnou povrchovou úpravou je nutné vyspravit vady dřeva jako jsou trhliny, vyštípnuté části nebo poškozené suky. Vhodné je použít tmelu dodávaného jako práškový polotovar nebo namíchaný. Je vhodné, aby tmel byl již barevně tónovaný a odpovídající budoucí povrchové úpravě materiálu. Pomocí špachtle tmel naneseme na poškozené místo, necháme jej zatvrdnout a načisto zabrousíme.
Práci při natírání nám usnadní, pokud povrch dřeva ještě před nanášením lazury zlehka přetřeme vlhkým hadříkem a po oschnutí jemně přebrousíme. Tak odstraníme i vlákna dřeva, která by jinak reagovala až na kontakt s barvou a vystoupila nad povrch.
Následně je vhodné staré či flekaté dřevo vybělit. O bělidlech jsme se zmiňovali již výše - jsou to speciální přípravky, které jsou již připravené k použití.
Způsob nanášení nátěru
Lazurovací barvy je možné nanášet několika způsoby, vždy záleží na našem vybavení a zvyklostech. Důležitý je také tvar, velikost a složitost natíraného předmětu. Na většině nádob a plechovek s barvami je výrobcem doporučený způsob aplikace podle typu barvy, její stékavosti a hustoty.
Výběr nástroje
- Štětec: Nejběžnější je aplikace pomocí štětce, tedy natíráním. Z bohaté nabídky štětců si vybereme ten, který se nám dobře drží a odpovídá používanému druhu nátěru. Další hledisko, které je nutné zohlednit, je jeho správná šířka. Ta by měla co nejvíce odpovídat natíranému materiálu. Úzký štětec na široký materiál znamená moc tahů a nebezpečí nestejnoměrného povrchu, široký štětec na úzký materiál zase způsobí stékání barvy po hranách. Levné štětce sice poslouží svému účelu, mohou však snadno pouštět chlup. Některé druhy štětců mají záměrně již výrobcem roztřepené konce chlupů. Jejich vlas je tak jemnější, lépe drží a roztírají barvu. Vhodné jsou především pro disperzní barvy.
- Váleček: Pohodlný a kvalitní způsob nanášení je pomocí válečků. Výhodou je, že váleček pojme větší množství barvy najednou, nepouští chlupy a nanesená vrstva barvy je stejnoměrnější. Stejně jako u štětce zvolíme nejprve vhodnou šířku válečku. Na jeden typ rukojeti bývá možné nasadit několik válečků různých šířek a struktur povrchu. Nemáme-li s nanášením barvy válečkem zkušenost, je užitečné si nejprve nanášení vyzkoušet na odřezku stejného materiálu.
- Stříkací pistole: Na složitější tvary a větší plochy je nejvhodnější použít stříkací pistoli. Některé druhy barev však musíme pro stříkací pistoli naředit. Pomocí stříkací elektrické nebo vzduchové pistole pak barvu nebo lak aplikujeme. Nejlépe v několika vrstvách, které necháme důkladně zaschnout. Spotřeba nátěrové hmoty při stříkání však bývá vyšší.
Doporučené postupy
Při natírání nebo nanášení barev jakýmkoliv způsobem je nutné dodržet jednoduché zásady. Teplota okolí by měla být okolo +20 stupňů nebo dle doporučení výrobce. Dřevo jako přírodní materiál má velké množství variant. Je potřeba vyzkoušet si výsledný odstín na malém kousku dřeva, jelikož může na různých druzích dřeva vypadat odlišně.
Povrch výrobku nebo materiálu musí být bez nečistot a kvalitně obroušen. V místnosti by se nemělo prášit. Mezi jednotlivými vrstvami je nutné povrch materiálu ještě velmi jemným smirkem nebo houbičkou přebrousit. Finální vrstvu samozřejmě již nebrousíme. Měli bychom dodržet doporučený počet vrstev nátěru, bývají to dva až tři nátěry podle typu barvy (zejména v exteriéru). Když má dřevo správný odstín, musíme povrch hezky srovnat a opravit případné nedostatky.
Při nanášení štětcem nebo válečkem by tahy měly odpovídat směru let dřeva. Nanášenou nátěrovou hmotu stejnoměrně roztíráme, pokud výrobce doporučuje, přebytky barvy, které se do materiálu nevsákly, setřeme. Nátěr roztíráme do ztracena a pokud jej chceme navrstvit, musíme nejdříve nechat první vrstvu alespoň trochu zaschnout. Vždy dodržujeme pokyny výrobce jak pro přípravu, tak pro aplikaci.
Pokud jsme se rozhodli pro moření, nanášíme mořidlo jako první vrstvu nátěru a teprve na něj přicházejí vrchní vrstvy laku. Když jsme se zkouškou spokojeni, můžeme konečně přistoupit k samotnému nanášení mořidla.
Parametry nátěrů
Výběr podle použití
Při koupi nátěru je důležité vybrat si nejen vhodnou barevnost, ale také typ podle způsobu použití. I lazurovací nátěry se rozdělují podle jejich přísad a odolnosti na venkovní a vnitřní. Vnitřní barvy je možné použít na nábytek, podlahy, palubky a venkovní zase na ploty, pergoly, štíty domů, okna nebo celé stavby. Většina nátěrů, zvláště tmavších odstínů, je vybavena UV filtrem, který chrání povrchové struktury dřeva před poškozením slunečními paprsky. Při nákupu transparentních nebo světlých lazur si však tuto skutečnost raději ověřte.
Venkovní nátěry bývají také často doplněny přísadami proti plísním a hnilobám zvyšujícím ochranu dřeva a prodlužujícím životnost nátěru. Nejkvalitnější druhy mohou mít certifikát osvědčující vhodnost použití na dětské hračky nebo předměty přímo přicházející do kontaktu s potravinami.
Kvalitní exteriérové barvy jsou vhodné jak pro ošetření chalupy, oken, pergoly, tak pro plot nebo ozdobné zábradlí. Bezbarvá lazura ochrání dřevěnou komodu po babičce a zachová ji v jejím původním přírodním vzhledu. Kvalitní lazurovací barvy mají certifikát použitelnosti pro dětské hračky. Barevné fantazii se pak meze nekladou.
Kvalita některých lazurovacích a transparentních laků je tak vysoká, že je můžeme bez obav použít i na hodně zatěžovaná místa, jako jsou například podlahy či schody. Vhodné jsou i na parkety nebo palubky a dýhované materiály. Tyto druhy laků se vyznačují vyšší pevností, pružností a zvýšenou odolností. V návodu bývá jejich určení pro tento účel uváděno.
Typy barev a mořidel
Za základní můžeme považovat rozdělení barev na disperzní vodou ředitelné nátěry a nátěry syntetické. Disperzní barvy se ředí vodou, jejich výhodou je, že nezapáchají, rychle schnou a štětec nebo váleček jde snadno vyčistit. Při použití syntetických barev musíme pro ředění barev i vyčištění štětců používat doporučené ředidlo. Vzájemně nelze tyto dva druhy barev mísit ani kombinovat při nátěrech. Mořidla se prodávají také jako hotová nebo prášková pro vlastní přípravu. Bývají lihová nebo na bázi vody, štětce v obou případech vyčistíme vymytím ve vodě.
Důležité informace na obalu
Pro první orientaci při nákupu je nejlepší přečíst si návod a zjistit způsob použití barvy nebo požádat o radu odborného prodavače. Z návodu se dozvíme užitečné informace o spotřebě, doporučeném počtu nátěrů, době schnutí a vhodnosti použití barvy na ten který povrch. Podstatné také je, zda jde o typ barvy určený pro interiér nebo exteriér. Výběr odstínu lazury nám usnadní barevná vzorkovnice přímo na kouscích dřeva. Její úloha je však jen orientační. Výsledek závisí také na použitém druhu dřeva.
Tabulka typů nátěrů a jejich vlastností
| Typ nátěru | Základ | Pronikání do dřeva | Vytvoření vrstvy | Ochrana | Vzhled | Použití | Přelakování mořidel |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Mořidlo | Lihový, vodní, voskový, louhový | Hluboko do struktury | Ne (barví vlákna) | Proti hmyzu, houbám, plísním, vlhkosti (často) | Zachovává kresbu, mění odstín | Interiér, exteriér (podle typu) | Většinou nutné |
| Lak | Rozpouštědlový, vodouředitelný, šelakový | Málo, většina na povrchu | Ano, tenká vrstva | Mechanická, chemická odolnost | Lesklý/matný, zakrývá kresbu (částečně) | Interiér, exteriér (vybrané) | Ano |
| Olej | Přírodní suroviny | Hluboko do struktury | Málo, většina uvnitř | Regulace vlhkosti, příjemný povrch | Zvýrazňuje strukturu, hedvábně lesklý | Interiér, exteriér (s ochranou UV/škůdci) | Finální ochrana nutná |
| Vosk | Tekutý, pastovitý | Na povrchu i lehce dovnitř | Ano, sametově hladká | Antistatický, odpuzuje vlhkost a nečistoty | Zvýrazňuje kresbu, matně třpytivý | Interiér | Ne (kartáčuje se) |
| Lazura | Vodová, rozpouštědlová | Vsakuje se do hmoty | Ne (klasická), Ano (silnovrstvá) | UV ochrana, prodyšnost | Transparentní zabarvení, viditelná struktura | Interiér, exteriér | Není nutné, pokud je barevná |
| Laková lazura | Kombinace lazury a laku | Částečně, vytváří film | Ano, lakový film | Ochrana a zabarvení | Transparentní zabarvení, uzavřený povrch | Interiér | Není nutné |
tags: #moridlo #a #transparentni #nater