Pancéřníčci jsou oblíbené akvarijní ryby známé svým užitečným přínosem při čištění dna akvária. Aby byli zdraví a spokojení, je důležité zajistit jim správné podmínky v akváriu. Rozmnožit v akvaristikách běžně dostupné druhy pancéřníčků není až tak složité, ale začátečník naráží na mnohá úskalí a má přirozeně spoustu otázek. Pokud vyloženě neuvedu druh, jde o obecnou informaci týkající se většiny z rodu Corydoras.
Charakteristika a druhy pancéřníčků
Pancéřníčci jsou mírumilovné hejnové rybičky, pocházející z Jižní Ameriky, které sbírají potravu po dně a zlepšují tak čistotu v akváriu. Rádi se pohybují ve skupinkách. V noci jsou aktivnější, plavou mezi rostlinkami nebo až k hladině. Pancéřníčci jsou hejnové ryby, jakékoliv menší množství než pět kusů od stejného druhu (lépe 7) je čiré trápení zvířat. Aby se pancéřníčci cítili v akváriu pohodlně, doporučujeme je chovat ve skupinách od 5 kusů. Budou se cítit bezpečněji a nebudou se skrývat.
Existují stovky druhů pancéřníčků, které jsou často velikostí a barvou velmi podobné. Mezi populární druhy patří:
- Pancéřníček skvrnitý (Corydoras paleatus): Mírumilovné houfové rybky s kovovým, zelenomodrým zbarvením, dorůstající 5-6 cm.
- Pancéřníček malý (Corydoras pygmaeus): Dorůstá velikosti obvykle 2 centimetry. Je to aktivní a čilá minirybka, kterou můžeš chovat i v nanoakváriu.
- Pancéřníček kropenatý: Dorůstá velikosti až 20 centimetrů a je vhodný do většího akvária od 150 litrů.
- Pancéřníček zelený (Corydoras aeneus schultzei): Mírumilovné houfové rybky, které sbírají potravu po dně a zlepšují tak čistotu v akváriu.
- Pancéřníček drobný (Corydoras nanus): Dorůstá jen do 4 cm, hodí se i do menších akvárií.
- Pancéřníček panda (Corydoras panda): Mírumilovné společenské rybky, které sbírají potravu po dně a zlepšují tak čistotu v akváriu.
- Pancéřníčci Black Venezuela (Corydoras aeneus): Mírumilovné houfové rybky.
- Corydoras venezuelanus orange: Společenský druh známý svou atraktivní barevností.
- Pancéřníčci Corydoras aeneus Albin: Mírumilovné houfové rybky.
- Pancéřníček Sterbův (Corydoras sterbai): Klidné, velmi společenské rybky s černým zabarvením a stříbrnými tečkami, dorůstají do velikosti 6,5 cm.
- Pancéřníček leopardí (Corydoras julii): Známý svým atraktivním vzorem stříbřitého těla pokrytého drobnými černými skvrnami.
- Aspidoras spilotus - C125: Vzácnější druh pancéřníčka z pobřežních řek Brazílie, dorůstá jen do 4 cm.
- Pancéřníčci Peru gold strip (Corydoras aeneus): Mírumilovné houfové rybky.
Pohlavní dospělost a určení pohlaví
Na jednu samičku jsou doporučováni dva až tři samci, aby se zvýšilo množství oplodněných jiker. U právě kupovaných mladých rybek se pohlaví určuje špatně, ale obecně lze říci, že v hejnu stejně starých ryb bývají větší samičky a menší samečci. Samečci bývají menší, hřbetní ploutev je vyšší a do špičky, břišní ploutve mají rovněž zašpičatělé. Samečci jsou barevnější, odvážnější, při pohledu shora útlejší než samičky. Než se ryby dočkají pohlavní dospělosti, připravíme je do třecí kondice kvalitním krmivem. Potřebujeme, aby vyrostly a samičky se hezky zakulatily.
Vytírací nádrž a její příprava
Ryby můžeme nechat vytřít ve společenském akváriu nebo pro ně zařídit speciální nádrž, tzv. vytíračku. Vytíračka je menší akvárium, které by mělo být širší než vyšší. Pro pancéřníčky je totiž důležitá velká plocha dna, výška stěn může být klidně jen 15-20 cm. Vytíračka by měla být vybavená topítkem, pro filtrování vody dobře poslouží obyčejný bublifuk, případně čerpací hlava s nasazeným jemným molitanem se spíše mírnějším průtokem, aby se hladina pouze pomalu vlnila. Je-li proud stále příliš silný, lze ho nasměrovat do stěny nebo použít rozstřikovací rampu. Pro zjednodušení údržby, a abychom miniaturní a průsvitný potírek viděli, se zpravidla na dno nepokládá žádný substrát, dno tvoří pouze holé sklo. Samozřejmě lze nádržku zařídit i jako kompletní a funkční akvárium, ale u pancéřníčků se to většinou nedělá.
Čtěte také: přehled legislativy pro podlahové krytiny
Pod pojmem dno nebo substrát rozumím jakékoliv dno, jedno zda písek, kamínky, drcenou lávu, sušený jíl nebo výživný substrát. Používejte jemný štěrk nebo písek, aby ryby mohly bezpečně prohledávat dno. Jílové substráty nejsou problém, ale je vždy zapotřebí mít v akváriu dostatek prostoru na písčitém dně pro chov těchto ryb. Do vytíračky můžeme dát několik rostlin v malých květináčcích, ve kterých je výživný substrát shora pečlivě utěsněný akvarijním pískem, aby se substrát nedostal do vody. Také lze přidat plovoucí rostliny (např. oblíbený růžkatec) nebo rostliny přivázané k dekoracím (např. anubiasy, hnědovky).
Doporučuji vytíračku připravit měsíc až dva dopředu, aby se na površích i v molitanu namnožily patřičné baktérie a utvořila se biologická rovnováha. K vytvoření rovnovážného stavu dopomohou i středně velcí okružáci. Aby měli ze začátku co žrát, hodíme jim nějakou tabletku nebo třeba spařený list kopřivy. Jsou-li ve vytíračce rostliny, musíme jim samozřejmě dostatečně svítit.
Stimulace ke tření
Když jsou rybky ve třecí kondici a věku (cca jeden rok), začnou se buď třít sami, nebo je k němu stimulujeme. V přírodě bývá spouštěčem přicházející období dešťů. Napodobíme ho tím, že budeme při údržbě měnit až polovinu vody oproti běžné třetině. Zpět dopustíme vodu o několik stupňů studenější než obvykle. Většinou stačí studenější o 2-3 stupně Celsia, u některých druhů je třeba rozdíl až pěti stupňů. Vlastníte-li barometr, není na škodu měnit vodu při poklesu atmosférického tlaku.
Pokud to nepomůže, snížíme hladinu v nádrži o čtvrtinu až třetinu a několik dní ji necháme sníženou, než dopustíme čerstvou studenou vodu. Další postup údajně spočívá ve zvýšení teploty vody v nádrži a snížení krmné dávky. Krmná dávka se postupně zvyšuje na původní úroveň a současně se snižuje teplota vody. Na závěr se teplota vody zase skokově zvýší. Existují LED ovladače (vím o Luminusu firmy Aquatlantis), které umí simulovat bouřku s blesky, protože některé druhy ryb tuto stimulaci ke tření nutně potřebují.
Průběh tření
Jak poznáme, že se pancéřníčci třou? Snadno, jelikož úplně změní své chování. Začnou po akváriu lítat jako šílení, samci kolem samiček vyloženě tancují, kousky jemnolistých rostlin plavou všude, rybky se mnohem častěji nadechují vzdušného kyslíku z hladiny, až voda z akvária stříká. Samičky, ale viděl jsem i samce, čistí tlamkou spodní strany listů rostlin nebo části pevných povrchů, na které budou chtít lepit jikry. Tření může trvat několik hodin, ale i několik dní. Maximum jsem zažil tři dny. Pochopitelně ne v kuse, na noc si rybky dávaly pauzu. Rozličné druhy pancéřníčků se třou různě často. Některé třeba jen sezónně, nejčastěji na jaře a na podzim, jiné každou chvíli.
Čtěte také: Vše o rybaření v GTA
Samička spojí dolní ploutvičky k sobě a vypustí mezi ně jikry, případně jen jednu velkou jikru. Sameček se k samičce postaví do již mnohokrát popsané T polohy a vypustí mlíčí. Samička následně jikry nalepí na předem očištěná místa v horní třetině nádrže (poblíž hladiny je lepší prokysličení vody) a celý kolotoč se opakuje, dokud se od jiker zcela nevyprázdní. Jedná-li se o druh, který má mnoho malých jiker, vystřídá se na samičce klidně samečků více. Proto je důležitý vyšší počet samečků, jinak hrozí, že mnoho jiker zůstane neoplodněných, protože samečkům jaksi mlíčí dojde. Když se tře více samiček najednou a mají mnoho jiker, jsou jikry přilepené všude.
Péče o jikry a líhnutí potěru
Po vytření ve vytíračce, když se ryby už opravdu třít přestaly, je odlovíme zpět do společenské nádrže. V případě, že se se rybky vytřely ve společenské nádrži, chceme zkusit pancéřníčky odchovat v ní a nehrozí, že by všechny jikry někdo spořádal, necháme je být. V opačném případě, nebo zkoušíme-li „sítkovou metodu” potřebujeme jikry šetrně přesunout. Často se doporučuje opatrné seškrábnutí žiletkou, které má hlavně u tvrdých povrchů své opodstatnění. Jikry na listech můžeme seškrábnout nebo kousek listu či celý list ustřihnout a s jikrami přenést. Popřípadě přemístíme celou rostlinu, pokud nekoření ve dně. Osobně využívám vysoké lepivosti jiker, které nalepím na prst, a pak je přilepím tam, kam potřebuji. Samozřejmě některé se přitom uvolní a padají dolů, takže je druhou rukou chytám.
Pod sítko s jikrami umístíme vzduchovací kamínek, aby se dobře provzdušňovaly. Stejně tak ve vytíračce se snažíme jikry lepit na jedno místo, poblíž kterého umístíme vzduchování (ale ne přímo pod ně). Jemné vzduchování, žádnou bublající vířivku! Dále do vody kápneme podle přiloženého dávkování několik kapek protiplísňového prostředku, např. Acriflavinu. Neoplodněné jikry časem zplesniví a mohou nakazit i ostatní, proto jikry denně kontrolujeme. Neoplodněné a plesnivé pinzetou odstraňujeme. Neoplodněná jikra je světlá, průsvitná a časem úplně zbělá. Oplodněná jikra je mírně zakalená, tmavší, později více zbarvená. Plesnivá jikra je bílá, zcela neprůhledná, zblízka jsou vidět chomáčky či vlákna plísně. Podle druhu pancéřníčka, provzdušnění a teploty vody se z jiker začne kulit potěr po několika dnech (většinou po 4-6).
Před vykulením potírku můžeme na dno sítka umístit uschlé a horkou vodou opláchnuté listy dubu, buku, bílé moruše, mandlovníku mořského, magnolie, zkrátka všechny prospěšné listy, které se přidávají do nádrží s krevetkami. Potírek se na nich bude cítit bezpečněji a drobnější krmivo tolik nepropadá dnem. Neoplozené a plesnivé jikry pečlivě odstraňujeme.
Krmení potěru a péče o něj
Čerstvě vykulený potírek je průsvitný, není skoro vidět, jen leží na dně a téměř se nehýbe. Po vykulení všech jiker můžeme odstranit vzduchování, měl by stačit jen bublifuk nebo čerpací hlava. Ponecháním vzduchování (jemného!) ve vytíračce také nic nezkazíme. Potírek tráví několik dnů žloutkový váček, typicky 2-3 dny, proto ho zatím ničím nekrmíme! Nesežrané krmivo by jen kazilo vodu a zapříčinilo první úhyny. Po strávení žloutkového váčku začneme opatrně krmit. Nejsme-li si jisti, zda je žloutkový váček již strávený, můžeme provést test, kdy na dno přidáme trošku potravy a sledujeme, jestli ho potírek žere nebo vyplivuje z tlamky. Teprve když se po potravě začne viditelně shánět a sousta neplive, nastala správná doba na krmení.
Čtěte také: Proč zvolit betonový potěr s vlákny?
Když začínáme s rozkrmením potěru, přidáme do vytíračky středně velké okružáky (pakliže už tam nebyli), aby likvidovali přehlédnuté zbytky krmiva. Množství šneků přizpůsobíme počtu potírků. Někdo doporučuje místo okružáků přidat ampulárie, které velmi rychle požírají zbytky potravy a tím brání zkažení vody.
Druhy krmiva pro potěr
- Čerstvě nalíhnutá drobná artémie: Dobře propláchnutá pod tekoucí vodou. Ve sladké vodě umírá po cca dvou hodinách, takže je výjimkou ohledně doby odsávání nesežrané potravy. Pozor, artémie je hodně výživná a dokáže vodu zkazit rychle.
- Prachové krmivo pro potěr: Případně větší krmivo na prach nadrtit. Prach je dobré spařit horkou vodou, aby rychleji klesnul na dno.
- Uvařený a prsty rozmělněný vaječný žloutek: Jen nepatrný ždibec! Ze žloutku se vytvoří mlha, která ale velmi, opravdu velmi rychle kazí vodu, osobně se mu proto raději vyhýbám.
- JBL Nobil fluid: Speciální krmivo pro potírek.
Všechna krmiva lze aplikovat injekční stříkačkou přímo na dno k potírku. Jak potírek roste, používáme krmiva větší. Z živých a nutričně hodnotných např. mikry a později grindal. Ještě později přejdeme na mražené případně živé patentky. Patentky lze i dřív, ale je nutné je nasekat na drobno. Rybky můžeme přesunout do společenské nádrže v momentě, kdy jsou dostatečně velké, aby je nic nesežralo, a když žerou podobně velké krmivo jako dospělci. Chceme-li urychlit růst potírku, přelovíme ho po deseti dnech do větší nádrže, respektive do nádrže s větším dnem. Rychlost růstu totiž ovlivňuje nejen dostupná potrava, ale i prostor. Nejlepším krmivem pro již trochu odrostlý potěr údajně stále zůstávají živé nítěnky, které na gumě nasekáme žiletkou na drobno a v jemném sítku propláchneme pod tekoucí vodou. Místo živých můžeme použít lyofilizované. Opět nasekané na drobno a namočené, aby zvětšily svůj objem a klesaly na dno.
Údržba vytíračky a sítková metoda
Potírek je jako každé mládě velmi háklivý na čistotu prostředí i dostatečnou a stabilní teplotu. Proto jsme přidali topítko a nespoléhali se na kolísající teplotu vzduchu v místnosti. Pro pancéřníčky - ryby dna, je naprosto zásadní jeho čistota, protože na něm tráví většinu času. Znamená to, že půl hodiny až hodinu po každém krmení opatrně odsajeme nesežrané zbytky. Osvědčila se mi hadička používaná pro sycení CO2. Má stejný průměr jako hadička vzduchovací, ale oproti ní je tužší a neláme se. Odsávat zbytky potravy mezi miniaturním a špatně viditelným potírkem je celkem náročné na trpělivost. Zvlášť, když se ho vykulilo třeba šedesát kousků. Podaří-li se nám některého nechtěně vysát, vrátíme ho stejným způsobem zpět. Omylem vyexpedovaný potírek nasajeme do hadičky, konec hadičky ucpeme prstem, ponoříme ho do vytíračky, uvolníme prst a potírek necháme samospádem vrátit se k ostatním.
Po odsátí zbytku potravy a výkalů šneků upustíme vodu do poloviny vytíračky a doplníme na původní výšku ideálně vodou odstátou. Stačí odstátá třeba i jen půl hodiny. Vodu nelijeme do vytíračky zprudka, aby potírek nelítal dokola jako prádlo v pračce. Nejlépe ji pomalu připouštíme hadičkou používanou k odsávání zbytků. Potírek krmíme a vodu poté měníme alespoň 3x denně, což při zaměstnání není vůbec legrace. Ráno před odchodem do práce o půl hodiny až hodinu dřív vstanu, po příchodu z práce se věnuji nejdřív potírku až potom rodině. Před odchodem na kutě vyměním vodu znovu. Zkušenější chovatelé už mají celý proces s krmením vychytaný a vodu mění jen jednou denně, začátečníkům bych to však rozhodně nedoporučoval. Kazí-li se přesto voda a potírek odumírá, je třeba všechny mrtvolky odsát a vodu měnit ještě častěji. Ano, je to otročina trvající min. dva měsíce. Opakovaně zdůrazňuji, že za úhyny nejčastěji může špatná kvalita vody.
Často se stane, že se pancéřníčci vytřou neočekávaně, nemáme nic připravené, a přesto chceme jikry zachránit a pokusit se rybky odchovat. V tom případě sáhneme po zdrojích, které jsou k dispozici. Poněkud punkově, ale přesto originálně a úspěšně odchovávala pandy (Corydoras panda) akvaristka s nickem Tramtra. Pandy mají velké jikry, které lepí po jedné, a oproti jiným pancéřníčkům jich nikdy není moc. Tramtra zafixovala na hladině společenského akvária plastové sítko s jemnými oky (větší cedník o průměru cca 19 cm), pod něj umístila vzduchovací kamínek a jikry do sítka přenesla. Je důležité sítko bezpečně upevnit, aby ho třeba větší a těžší šnek, který v něm bude hledat potravu, nepotopil a vykulený potírek ze sítka neuplaval. Potírek je v sítku ve stabilním velkém akváriu, je snadno přístupný a není třeba každodenní otročina s výměnou vody jako ve vytíračce.
Po vykulení vyndáme vzduchovací kamínek, počkáme na strávení žloutkového váčku a pak začneme krmit. Do sítka přidáme několik okružáků, aby likvidovali zbytky potravy. Když v sítku přesto nesežrané zbytky zůstanou, odstraníme je hadičkou. Odpadají zde každodenní únavné výměny vody. Tramtra psala, že jí drobná artémie často unikala skrz oka sítka do akvária. Napadají mě dvě možná řešení, ale nemám je vyzkoušená. První možnost spočívá v obalení sítka dámskou silonkou, přes kterou skoro nic nepronikne. Bohužel ani detrit potírku a šneků. Druhý nápad je nechat artémii v misce se sladkou vodou a přemístit ji do sítka teprve tehdy, až přestane plavat a klesne na dno. Třeba injekční stříkačkou, na jejímž konci bude navlečený kousek vzduchovací hadičky. Jak potěr roste, měníme adekvátně velikost potravy.
Jídelníček pancéřníčků
Pancéřníčci jsou všežravci. Pancéřníčci jsou všežravci, ale pro zdravé trávení a silnější imunitu doporučujeme velký přísun rostlinné stravy. Mohou jíst typické krmivo pro ryby, jako jsou rybí vločky, pelety a oplatky. Požírají i to, co se obvykle nepovažuje za skutečnou potravu, jako je biofilm, řasy nebo hnijící látky. Pancéřníčky můžeš krmit vločkami a tabletami živočišného i rostlinného původu, mraženým i živým krmivem. Dobře přijímají téměř jakákoliv krmiva, která se dostanou k nim na dno a která dokážou sežrat. Ze suchých krmiv jsou tedy vhodnější na dno klesající krmiva jako Wafer mix od Tetry. Ve společenském akváriu jim však postačí i běžné vločkové krmivo, které obsahuje rostlinné i živočišné složky, například Tropical Ichtio-Vit nebo TetraMin. Pro zpestření jim můžeš podávat spirulinové tablety určené pro ryby žijící na dně akvária. Krmit bys je měl 2x denně v množství, které dokážou zkonzumovat maximálně do 30 minut.
Zkušení chovatelé mají na otázku vhodného krmiva jedinou odpověď: nítěnky, nítěnky a zase jenom nítěnky. Přiznávám, že se živých nítěnek bojím a mám fobii z nítěnek ve dně, proto krmím nítěnkami lyofilizovanými (= usmrcených a vysušených mrazem). Před zkrmením je rozdrobím do vody a nechám klidně hodinu máčet, aby nabobtnaly, lépe klesaly ke dnu a ryby je i snáze trávily. Kvalitní alternativou živého krmiva k nítěnkám je grindal. Dále krmím mraženou potravou, především patentkami (červené komáří larvy). Krmivo nechám nejprve v teplé vodě rozmrznout, potom ho přeleji do plastového čajového sítka a pod tekoucí studenou vodou chvíli proplachuji. Živá a mražené krmiva střídám s tabletkami pro ryby dna. Ve společenském akváriu krmím ostatní živočichy vším možným - k čemu se pancéřníčci probojují, to je jejich. Kvalitní pestrá strava je vždy plusem.
Podmínky v akváriu
Pancéřníčci potřebují prostorné akvárium a spíš než jeho celkový objem je důležité, aby bylo delší a pro dobrý přístup k hladině jsou lepší i mělčí akvária. Doporučený minimální objem je 80 litrů. Při tomto objemu akvária se obvykle chová skupinka od 5 ks. Teplota vody: Ideální teplota je mezi 22-28 °C. Používejte jemný štěrk nebo písek, aby ryby mohly bezpečně prohledávat dno. Jílové substráty nejsou problém, ale je vždy zapotřebí mít v akváriu dostatek prostoru na písčitém dně pro chov těchto ryb.
Doporučuje se dobře zaběhnuté akvárium a pravidelná výměna vody. Filtrace se nejlépe provádí pomocí rašelinových přísad, které udržují čistou vodu a stabilní rovnováhu bakterií. Kromě toho lze instalovat systém čerpadel. Vodní rostliny pomáhají zlepšit kvalitu života krevetek několika způsoby. Rostliny poskytují krevetám a jejich mláďatům úkryt a také větší plochu pro růst biofilmu, což krevetkám umožňuje samostatnější a lepší přísun krmení. I samotné rostliny se mohou stát potravou pro krevetky, pokud některé z nich začnou odumírat. Vodní rostliny fungují také jako přirozené filtry a pomáhají v akváriu udržovat nízkou hladinu dusičnanů a amoniaku.
Soužití s jinými druhy
Pancéřníčci jsou ideální ryby do společenského akvária. Jelikož obývají dno nádrže, tak jiným rybám nepřekážejí. Vyznačují se mírumilovnou povahou. Tento druh pancéřníčka je vhodný k chovu se všemi mírumilovnými rybami, např.: tetry, razbory, živorodky, dánia, klidné parmičky či cichlidky. Možný je i chov s krevetami - trpasličími i filtrujícími. Pancéřníčkovi nepřekážejí ani škeble a plži.
Nevhodné druhy k pancéřníčkům
Přestože jde o velmi společenskou rybu, tak nedoporučujeme chov s většími a dravými rybami (např. cichlidy), které by mohly pancéřníčka vnímat jako potravu. Třeba se vyhnout i kombinací s velkými krunýřovci, které by u pancéřníčka mohly zvýšit hladinu stresu. Pro mladé krevetky může být tento pancéřníček nebezpečný.
Požíraní rybího potěru
Mnoho lidí se obává požíraní rybího potěru, zvláště pokud se snaží odchovávat ryby. Ačkoliv se pancéřníčci primárně živí zbytky na dně akvária, v případě nedostatku potravy nebo při větším množství potěru mohou teoreticky sníst i malé rybky. Nicméně, v dobře udržovaném akváriu s dostatkem potravy a úkrytů je riziko minimální. Pokud se přesto bojíte o potěr, je nejlepší ho odchovávat v samostatné nádrži, jak je popsáno v sekci o vytíračkách.
Pancéřníčci jsou poměrně odolní živočichové, ale mohou velmi citlivě reagovat na chemické a biologické změny ve vodě. Při dobrém chovu a optimálních podmínkách se zvířata v zajetí dožívají deseti až dvanácti let.
| Parametr | Doporučená hodnota/Popis |
|---|---|
| Velikost hejna | Minimálně 5-7 kusů od stejného druhu |
| Poměr pohlaví při tření | 1 samička : 2-3 samci |
| Minimální objem akvária | 80 litrů (pro hejno 5 ks) |
| Tvar akvária | Širší než vyšší (velká plocha dna) |
| Výška stěn vytíračky | 15-20 cm |
| Teplota vody | 22-28 °C (ideálně stabilní) |
| Substrát | Jemný štěrk nebo písek, holé sklo ve vytíračce |
| Krmení dospělých | Všežravci, 2x denně, do 30 minut konzumace. Lyofilizované nítěnky, grindal, patentky, tabletky pro ryby dna. |
| Krmení potěru | Po strávení žloutkového váčku (2-3 dny). Čerstvě nalíhnutá artémie, prachové krmivo, JBL Nobil fluid. |
| Výměna vody potěru | Minimálně 3x denně (začátečníci), 1x denně (zkušení). Až polovina objemu. |
| Úklid zbytků potravy potěru | 30-60 minut po každém krmení odsát nesežrané zbytky. |
| Délka života | 10-12 let v zajetí |
tags: #jídelníček #pancéřníček #a #požíraní #rybího #potěru