Toto dialogové okno slouží k výpočtu minimálního krytí dle EN 1992-1-1, části 4.4.1.
Vliv prostředí
V této části je vypsán vliv prostředí zadaný v okně "Materiály", neboť tento údaj má vliv na výpočet krytí. Vliv prostředí lze změnit v okně "Vliv prostředí", které je přístupná tlačítkem "Upravit".
Třída konstrukce
Třída konstrukce slouží ke stanovení hodnoty cmin,dur (minimální krycí vrstva z hlediska podmínek prostředí). Doporučenou třídou konstrukce pro návrhovou životnost 50 let je třída S4. Tato třída může být zvětšena či zmenšena na základě pravidel uvedených v tabulce 4.3N. Dle této tabulky se třída konstrukce zvětšuje v případě zvýšené návrhové životnosti (80 či 100 let), zmenšit třídu lze u deskových konstrukcí resp. v případě zajištění zvláštní kontroly kvality výroby betonu. Samotné stanovení velikosti cmin,dur probíhá dle tabulky 4.4N normy EN 1992-1-1.
Ostatní vlivy
Ostatní vlivy obsahují parametry, které přímo ovlivňují minimální krycí vrstvu cmin a přídavek na návrhovou odchylku Δcdev.
V případě vystavení konstrukce zvýšenému obrusu by měla být dle článku 4.4.1.2.(13) minimální krycí vrstva zvětšena o tzv. obětovanou vrstvu. Pro určení této vrstvy je třeba vybrat "Třídu obrusu". V souladu s normou jsou k dispozici následující možnosti:
Čtěte také: Míchání betonu krok za krokem
- Bez obrusu: povrch není vystaven obrusu, minimální krycí vrstva není zvětšena
- XM1 - střední obrus: krytí povrchů se středním obrusem (například pojížděné vozidly se vzduchovými pneumatikami) by mělo být zvětšeno o hodnotu k1. Pokud není v národní příloze stanoveno jinak, měla by být hodnota k1 uvažována jako 5mm.
- XM2 - vysoký obrus: krytí povrchů s vysokým obrusem (například průmyslové plochy pojížděné vysokozdvižnými vozíky se vzduchovými nebo pevnými gumovými pneumatikami) by mělo být zvětšeno o hodnotu k2. Pokud není v národní příloze stanoveno jinak, měla by být hodnota k2 uvažována jako 10mm.
- XM3 - extrémní obrus: krytí povrchů s extrémním obrusem (například průmyslové plochy pojížděné vysokozdvižnými vozíky s elastomerovými nebo ocelovými koly nebo nákladními vozidly) by mělo být zvětšeno o hodnotu k3. Pokud není v národní příloze stanoveno jinak, měla by být hodnota k3 uvažována jako 15mm.
Dále dialogové okno obsahuje následující nastavení:
- Jmenovitý průměr kameniva větší než 32mm: pokud je jmenovitý maximální rozměr kameniva větší než 32mm, měla by se dle článku 4.4.1.2.(3) normy EN 1992-1-1 minimální krycí vrstva z hlediska soudržnosti cmin,b zvětšit o 5mm
- Nerovný povrch: pokud je podkladový povrch nerovný (například vyčnívající kamenivo), měla by se dle článku 4.4.1.2.(11) normy EN 1992-1-1 minimální krycí vrstva zvětšit minimálně o 5mm
- Přídavná bezpečnostní složka krytí: betonová krycí vrstva by měla být dle článku 4.4.1.2.(6) normy EN 1992-1-1 zvětšena o přídavnou bezpečnostní složku Δcdur,γ. Hodnota této složky by měla být dána příslušnou národní přílohou. Doporučená velikost této složky dle normy je 0mm.
- Korozivzdorná výztuž: při použití korozivdorné oceli či podobných opatření lze dle článku 4.4.1.2.(7) normy EN 1992-1-1 zmenšit minimální krycí vrstvu o složku Δcdur,st. Doporučená velikost této složky dle normy je 0mm.
- Přídavná ochrana výztuže: pokud má beton přídavnou ochranu (např. nátěr) umožňuje článek 4.4.1.2.(8) normy EN 1992-1-1 zmenšení minimální krycí vrstvy o složku Δcdur,add. Doporučená velikost této složky dle normy je 0mm.
Přídavek pro návrhovou odchylku do výpočtu nominální krycí vrstvy má být dle 4.4.1.3(1) zahrnut přídavek zahrnující přípustnou odchylku Δcdev. Pokud není určeno v příslušné národní příloze jinak, je doporučená hodnota 10mm. Tuto hodnotu lze v případě uplatnění systému zajištění kvality (monitorování zahrnuje měření krycí vrstvy) zmenšit na hodnotu v intervalu <10mm, 5mm>. Pokud jsou zajištěny velmi přesné měřící přístroje a jsou odmítány nevyhovující prvky (prefabrikáty), je možné zmenšit Δcdev na hodnotu v intervalu <10mm, 0mm>.
Při betonáži na nerovné povrchy by měla být krycí vrstva zvětšena dle EN 1992-1-1 článek 4.4.1.3(4) o odpovídající odchylky. Na výběr jsou následující možnosti:
- Betonáž na upravené podloží: Při betonáži na upravené podloží (včetně podkladního betonu) má být krycí vrstva minimálně rovna hodnotě k1. Pokud není v národní příloze stanoveno jinak, měla by být hodnota k1 uvažována jako 40mm.
- Betonáž na zeminu: Při betonáži na zeminu má být krycí vrstva minimálně rovna hodnotě k2. Pokud není v národní příloze stanoveno jinak, měla by být hodnota k2 uvažována jako 75mm.
Výpočet si lze zkontrolovat ve spodní části dialogového okna.
Minimální krytí betonem
Betonová krycí vrstva cnom = cmin + Δcdev
Čtěte také: Beton a cement: výpočet
cmin = max (cmin,b ; cmin,dur +Δcdur,g - Δcdur,st - Δcdur,add; 10 mm)
Δcdev obvykle 10 mm pro monolit a 5 mm pro prefabrikát.
Základní označování betonářské oceli
Základní označování betonářské oceli klasifikuje norma ČSN 420139 Ocel pro výztuž do betonu - Svařitelná žebírková betonářská ocel - Všeobecně. Oceli třídy tažnosti C se v ČR nevyrábí. Základní a v ČR nejpoužívanější je betonářská ocel s označením B500B, u sítí B500A. První písmeno znamená, že se jedná o betonářskou ocel, číslo udává mez kluzu Re = fyk v MPa a poslední písmeno třídu tažnosti.
Typy výztuže
V betonových prvcích rozeznáváme výztuž podélnou (nosnou) a výztuž příčnou. Příčná výztuž se dělí na rozdělovací, která je používána v plošných konstrukcích a třmínky, které se používají ve sloupech, překladech, trámech a věncích.
Je důležité upozornit, že veškerá výztuž je v betonových prvcích důležitá a zejména spolupůsobí. Například třmínky nám vymezují svým tvarem polohu podélné výztuže, zároveň však přenášejí smyková napětí od posouvajících sil, které na konstrukci působí.
Čtěte také: Výpočet cementu pro beton
Návrh výztuže
Světlá vzdálenost prutů a musí být taková, aby beton mohl být řádně uložen a zhutněn tak, aby byla dosažena odpovídající soudržnost výztuže s betonem.
Minimální plocha výztuže
A_\text{s,min}=0{,}26\cdot\bigg(\frac{f_\text{ctm}}{f_\text{yk}}\bigg)\cdot b_\text{t}\cdot d ne méně však než A_\text{s,min}=0{,}0013\cdot b_\text{t}\cdot d
fctm viz tab.1.1, fyk viz tab. (fck viz tab.
Třmínky
Třmínky musí být účinně zakotveny.
Třmínky pro zachycení účinků kroucení mají být uzavřené, kotvené přesahem nebo koncovými háky a mají svírat úhel 90°se střednicí prvku.
Podélná vzdálenost třmínků pro zachycení účinků kroucení nemá překročit hodnotu u/8, kde u je vnější obvod průřezu.
Návrhová kotevní délka
l_\text{b,rqd}=\frac{\phi}{4}\cdot\frac{\sigma_\text{sd}}{f_\text{bd}}
fbd viz tab.
l_\text{0,min}\ge\text{max}[0{,}3\alpha_6l_\text{b,rqd};15\phi;200\text{ mm}]
Stykovat nelze v oblasti plastických kloubů. V oblasti styku musí být provedena příčná výztuže.
Součinitelé \alpha_1\cdot\alpha_2\cdot\alpha_3\cdot\alpha_4\cdot\alpha_5\cdot\alpha_6 - viz tab.
U desek kotvit nejméně 50 % podélné výztuže.
kde jel … efektivní (účinná) délka prvku (například nosníku, desky);
lbd … návrhová kotevní délka betonářské výztuže;
al … posun tahové síly ve výztuži z důvodu šikmé smykové trhliny u smykově vyztužených prvků.
a_1=z\cdot(\cot\theta-\cot\alpha)/2
Platí pro zatížení Qk ≤ Gk, pouze pro rovnoměrné zatížení.
asd = a + 10 mm (viz. asd je osová vzdálenost od bočního líce trámu pro rohové výztužné pruty (nebo předpínací výztuž nebo dráty) u trámů s jednou vrstvou výztuže. Pro hodnoty bmin větší než hodnoty uvedené ve sloupci 4, není zvětšení asd požadováno.
asd je osová vzdálenost od bočního líce trámu pro rohové výztužné pruty u trámů s pouze jednou vrstvou výztuže.
lx a lyjsou rozpětí pravoúhlých desek působících ve dvou směrech, kde ly je větší rozpětí.
*Obvykle rozhoduje krytí předepsané ČSN EN 1992-1-1.
(1) Vyžaduje šířku větší než 600 mm.
Pro ohýbané prvky s významnou tahovou normálovou silou je doporučená hodnota cot θ = 1 (resp. θ = 45°).
Pro ohýbané prvky s významnou tlakovou normálovou silou a předpjaté prvky je doporučená hodnota v intervalu 1,0 ≤ cot θ ≤ 2,5 resp. (45°≤ θ ≤ 21,8°).
Pro ohýbané prvky bez působení významné normálové sily je doporučená hodnota v intervalu 1,0 ≤ cot θ ≤ 1,75 resp.
1) Hodnoty v tabulce vycházejí z následujících předpokladů:betonová krycí vrstva c= 36 mm (průměrná hodnota k3ˑc při betonové krycí vrstvě 25 a 50 mm); fct,eff = 2,9 MPa; k = 1,0; kc = 0,4; kt = 0,4; hcr = 0,5h; hc,eff =2,5(h - d) = 0,1h; k1 = 0,8; k2 = 0,5; k4 = 0,425; k3 = 3,4(25/c)2/3 ≤ 3,4 a (\varepsilon_\text{sm}-\varepsilon_\text{cm})=0{,}6\cdot\sigma_\text{s}/E_\text{s}
Při statickém namáhání musí být vnitřní průměr zakřivení zpětně ohýbané výztuže minimálně 6ø . Únosnost zpětně ohýbané výztuže je nutné redukovat na 80 %.
Při dynamickém namáhání musí být vnitřní průměr zakřivení zpětně ohýbané výztuže minimálně 15ø , rozkmit napětí musí být menší než 50 MPa.
V místě zpětného ohybu je únosnost betonové tlačené diagonály omezena na 0,3VRd,max, pokud je prvek vyztužen smykovou výztuží kolmou k ose prvku, a 0,2VRd,max pro prvek se skloněnou smykovou výztuží.
Úprava pro rozhodující posouvající sílu
Posouzení na VRd,c a VRd,s může být provedeno ve vzdálenosti d od líce podpory jen u prvků namáhaných převážně rovnoměrným zatížením a při jejich přímém uložení.
Úprava redukce posouvající síly v blízkosti uložení
Redukce posouvající síly součinitelem β lze použit pouze u přímého uložení.
Pro základové desky a poddajné základové patky (l ≥ 2,0) je možné zjednodušeně uvažovat kontrolovaný obvod ve vzdálenosti d.
Taženou výztuž není vhodné kotvit v tažené části průřezu.
Pokud je nutné nosnou výztuž v tažené části průřezu ukončit, musí se stykovat např. přesahem; délka přesahu se uvažuje hodnotou l0 podle pravidel článku 8.7.3 normy.
tags: #množství #výztuže #v #betonu #norma