Izolace budov je v posledních letech stále častěji diskutovaným tématem. Správně provedená izolace má přinést energetickou úsporu a zároveň zajistit tepelnou pohodu v interiéru. Při výběru je potřeba zohlednit řadu faktorů, včetně účinnosti, ceny, vlivu na životní prostředí a zdravotní nezávadnosti materiálu. Na současném trhu s izolačními materiály se můžete setkat s řadou různých tepelných izolací, jejichž výrobci se vždy budou předhánět v jejich přednostech. Každý z těchto typů zateplení vašeho domu má však silné i slabé stránky.
Tradiční izolační materiály: Polystyren, minerální vata a PUR/PIR pěny
Největší oblibě se zatím těší minerální vaty a materiály vyráběné z ropy - například polystyren, PIR panely či polyuretanová pěna. Musíme přiznat, že tyto materiály mají určité výhody. Patří mezi ně například jejich nízká cena (od 1000 - 2500 Kč/m3 podle typu) a nízká tepelná vodivost (0,033 - 0,044 W*m-1*K-1) - dobře izolují. U některých z nich také odolnost proti vlhkosti.
Polystyren (EPS)
Polystyren je již zažitá klasika. Na zateplení nadzemní části domů se nejčastěji v Česku používá pěnový polystyren EPS. Jeho hlavními výhodami je nízká pořizovací cena, ale i jednoduchá manipulace s deskami a s tím související rychlá instalace. Tato skutečnost pak také výrazně snižuje cenu kompletní realizace. Pokud je navíc správně instalován, může být jeho životnost velmi vysoká. Ačkoli se řada lidí bojí u polystyrenů zvýšeného nebezpečí požáru, EPS polystyreny jsou samozhášecí. Z pohledu tepelně-izolačních vlastností jsou oba materiály víceméně srovnatelné. Oba materiály mají dlouhou životnost - 50 a více let - a jejich účinnost se v čase zásadně nemění. U EPS je výhodou nízká nasákavost, díky které si materiál udrží své vlastnosti i v případě náhodného kontaktu s vlhkostí.
Na druhou stranu, v případě klasického zateplení polystyrenem může dojít ke vzniku nežádoucích tepelných mostů v místě spojů, navíc zdivo dostatečně neodvětrává, protože vlhko je propouštěno pouze omezeně. Odtud také plyne podmínka, že polystyren se nesmí lepit na zdivo s vyšší vlhkostí než 6 %. Obecně se doporučuje zateplovat polystyrenem tloušťky minimálně 120 mm, tak aby nevznikal ve stěně rosný bod, což může být pro řadu staveb ekonomicky nenávratné (nehodí se pro pasivní a energeticky úsporné domy). Navíc při působení vysokých teplot velmi rychle stárne, takže není vhodný pro stěny domu, kam v létě celodenně svítí slunce a teplota povrchu prudce stoupá.
U nejběžnější fasádní izolace, EPS polystyrenu, se výrobcům podařilo vymyslet řadu modifikací k základnímu bílému EPS70. Tepelné vlastnosti bílého EPS jsou obdobné jako u fasádní vaty, tj. λ = 0,036-0,038 Wm-1K-1. Hlavním důvodem, proč použití děrovaného EPS v posledních letech prudce stoupá, jsou špatné zkušenosti z předchozích let s použitím obyčejného neděrovaného EPS. Hodnota součinitele difuzního odporu u běžného EPS μ = 30 - 70 se zlepší děrováním na hodnotu μ = 5 - 7. Nezbytně nutnou podmínkou při použití děrovaného EPS je dodržení skladby vhodných lepidel, stěrek a vnější povrchové omítky. Nedodržení skladby předepsaných materiálů má opět za následek zpomalení průchodu vodních par a jejich kondenzace v izolaci.
Čtěte také: Montáž Mirelonu a OSB desek v podlahové konstrukci
Důležitým parametrem při realizaci fasády ze šedého EPS je skutečnost, že šedý polystyren má násobně vyšší jímavost tepla ze slunečního záření než bílý EPS. Proto je nezbytné při zateplení šedým EPS mít fasádu zastíněnou, zejména na místech přímého slunečního svitu. Jinak se desky nalepené přes den začnou večer prohýbat a tzv. "rolovat". Z tohoto důvodu jsou již na trhu unikátní děrované desky Perfect, které mají většinu objemu šedý EPS a na povrchu bílý EPS. Pokud jsme v předchozích porovnáních brali cenu EPS bílého jako základ, tak šedý EPS je o cca 20-30 % dražší.
S některými nedostatky EPS polystyrenu si umí poradit XPS polystyren. Extrudovaný polystyren je oproti EPS polystyrenu tvrdý, přičemž si zachovává svou nízkou váhu. Tento typ polystyrenu je méně nasákavý, protože má uzavřenou strukturu a zároveň i více odolný v tlaku. XPS polystyren má i o něco lepší tepelně izolační vlastnosti než polystyren expandovaný. Jeho výraznou nevýhodou však je nízká odolnost vůči UV záření, kvůli čemuž není vhodný pro zateplování nadzemních staveb. Jeho využití je většinou omezeno pouze na oblast soklu nebo izolace základové desky. XPS je nenasákavý, obvykle s tzv. "potiskem vaflí" pro lepší adhezi lepidla.
Minerální vata
Mezi velmi rozšířené materiály pro zateplování domů pak jistě patří i izolace z minerální vaty. Nejčastěji se jedná o čedičovou izolaci, která vyniká nehořlavostí, ale i slušným akustickým útlumem. Minerální vata je oblíbená pro skvělé tepelně izolační vlastnosti, paropropustnost, odolnost vůči vysokým teplotám i vůči UV záření. Oproti izolaci EPS má vyšší pořizovací cenu a i vlastní instalace je trochu náročnější než u polystyrenu.
Tato tradiční izolace má tepelný součinitel lambda v hodnotách λ = 0,036-0,038 Wm-1K-1, což představuje průměrnou hodnotu. Naopak má ze všech materiálů nejlepší součinitel prostupu vodních par μ = 1, což se může zdát jako velká výhoda. Jenže…, pokud uzavřeme povrch fasády stěrkou nebo povrchovou úpravou s vyšším součinitelem μ, tak se hromadí molekuly vody ve vatě a dochází ke kondenzaci přímo v materiálu. Voda postupně stéká svou vahou do dolní části fasády k zakládacímu profilu a vzniká zde trvale vlhké místo. To je samozřejmě ideálním prostředím pro vznik plísní a řas, které se postupně rozšíří na celou fasádu. Tím je investice do zateplení znehodnocena nejen z estetického, ale i funkčního hlediska, protože vlhké místo je tzv. "tepelný most".
Další slabinou minerální izolace je její zvýšená nasákavost, takže na rozdíl od polystyrenu není vhodná na soklové části domu, u chodníku a v místech, kde hrozí odkapávání či odstřikování vody. Za nevýhodu pak bývá považováno i uvolňování částeček při montáži, protože ty dráždí dýchací cesty. Minerální vata má také ze všech uvedených materiálů nejvyšší objemovou hmotnost, což je nutné zohlednit zejména u větších tlouštěk a ve spolupráci s odborníkem zvolit vhodný druh kotvení.
Čtěte také: Izolace Mirelon PRO: Detaily a aplikace
PUR a PIR pěny
Velmi významným krokem v oblasti tepelné izolace staveb byl nástup PUR izolací, které mohou mít formu stříkané pěny nebo pevných desek. Oproti již výše uvedeným materiálům má lepší tepelně izolační vlastnosti a je tak možné jej aplikovat v tenčí vrstvě. V obou formách pak tato izolace slouží i jako akustická, protože skvěle pohlcuje zvuk. Navíc má PUR izolace velmi dobré protipožární vlastnosti, je nenasákavá a paropropustná, díky čemuž odolává tvorbě plísní. Velkou výhodou PUR izolace ve formě pěny je i skutečnost, že je možné jednoduše zaizolovat i špatně dostupná místa nebo skutečnost, že je možné izolační pěnu aplikovat už v době výstavby. Pro zateplení fasád domů při rekonstrukcích se pak používají především desky z PUR pěny, které vynikají jednoduchou manipulací a montáží. Nezávislé studie prokázaly, že jednu z nejnižších tepelných vodivostí napříč izolačními materiály dostupnými na trhu má stříkaná PUR pěna. Při stejné tloušťce izolace se s ní výrazně zvyšuje komfort bydlení v zimě i v létě.
Nevýhodou vůči výše popsaným izolačním materiálům pak je možnost tvorby tepelných mostů a vyšší pořizovací cena této izolace. Nicméně, výrobci izolací s nižším tepelným výkonem (resp. vyšší tepelnou vodivostí) se často spoléhají na neznalost zákazníků, a proto zdůrazňují fázový posun, setrvačnost a amplitudy svých výrobků, které mají přispívat ke zvýšení komfortu bydlení v létě. Studie prokázaly, že tyto faktory mají zcela nepatrný vliv na kolísání vnitřních a vnějších teplot.
Vylepšenou verzí PUR izolace jsou mladší izolační PIR desky, které mají při stejných tepelně izolačních vlastnostech užší profil. Kromě toho nabízí izolační PIR desky nízkou hmotnost, odolnost vůči ohni, vynikají i nízkou nasákavostí a vysokou pevností v tlaku. Což je zárukou jejich dlouhé životnosti. Navíc jsou desky z PIR pěny vhodné i pro alergiky, protože předchází vzniku plísní, nelákají hlodavce a jsou zdravotně zcela nezávadné. Jednoduchá je i samotná montáž PIR desek, protože na rozdíl od desek polystyrenových jsou po všech stranách zpravidla opatřeny ozubem či pero-drážkou. To je navíc dělá i vysoce odolnými vůči větru. Novější druh izolace, která nad ostatní vyniká svými tepelnými vlastnostmi. Součinitelem tepelné vodivosti λ = 0,020-0,022 Wm-1K-1 výrazně převyšuje ostatní materiály. Hodnota μ je na příznivé hodnotě ≤ 20.
Jistou nevýhodou zateplení pomocí PIR desek je vyšší cena než u výše uvedených tepelně izolačních materiálů. Kromě toho se jedná o materiál, který je sice vůči životnímu prostředí šetrný, ale není přírodní jako následující typy izolací.
Mirelon
Řešíme možnosti kročejové izolace v obytném podkroví. Podlaha v tomto případě je spiroll panel. Nemáme moc možností s výškou podlahy, tak se přikláníme na řešení použít mirelon 0,5cm ve dvou vrstvách, systémová deska a anhydrit. Mirelon se často používá pro kročejovou izolaci a díky své ohebnosti a snadné tvarovatelnosti je práce s ním rychlá a čistá. Z hlediska provozu jsou výhodou vynikající tepelně izolační vlastnosti, chemická odolnost, nenasákavost a schopnost izolovat proti vlhkosti po dlouhou dobu. Použitím vhodného typu termoizolačních desek a pásů Mirelon lze docílit až 80% úspor na tepelných ztrátách.
Čtěte také: Mirelon termoizolační trubice 3mm: Kompletní informace
Samolepící úprava je určena pro povrchy s trvalou teplotou -30°C do +90°C. Lepící síla není způsobena následkem reakce lepidla s podkladem ani zaschnutím lepidla, ale jen dokonalým kontaktem lepidla a podkladu. Lepicí síla je tím větší, čím je rovnější a hladší podkladová plocha a čím větším tlakem je samolepicí vrstva přitisknuta k podkladu. Desky se samolepicí vrstvou musí být lepeny k podkladu celoplošně. Částečné uchycení (bidy, pruhy apod.) je nedostačující. K upevnění desek tl. 20 mm a více na svislé plochy a stropy se používají příchytné lišty nebo speciální kovové držáky. Tepelně izolační pásy a desky Mirelon opatřené samolepicí vrstvou je nutno zpracovat do 6 měsíců od uvedeného data výroby. Samolepící desky jsou určeny pro izolaci rovných ploch, pro izolaci předmětů kruhového tvaru je určen Mirelon ve formě pásů. Při izolování členitých ploch, hranatých potrubí, nádrží apod. je nepřípustné použít jednoho kusu pásu a desky a ohýbat je přes hrany. Izolaci je nutno provádět z jednotlivých dílů vždy jen ke hraně, jednotlivé díly je třeba nařezat co nejpřesněji. Při aplikaci nesmí docházet ani k natahování ani ke vtlačování jednotlivých dílů do prostoru. Plochu, na kterou se má deska či pás nalepit, je nutno zbavit nejprve mechanických nečistot (zejména rzi, prachu) a poté ji důkladně odmastit technickým benzinem nebo perchloretylenem. Aplikace samolepu není vhodné provádět ve výrazně vlhkém prostředí. V případě potřeby je možno podkladovou plochu vysušit a předehřát proudem teplého vzduchu. Ochranný separační papír se snímá až těsně před aplikací.
Ekologické alternativy izolací
Tyto materiály však představují významnou ekologickou zátěž: jejich výroba spotřebovává velké množství energie a hotové produkty se velmi špatně rozkládají. Naštěstí existují přírodní alternativy. Ty při výrobě produkují nízké emise CO₂, v některých případech je celková bilance skleníkových plynů dokonce záporná. Rostliny totiž při svém růstu ukládají uhlík z atmosféry do svých pletiv, ve kterých zůstává vázaný a nepřispívá ke skleníkovému efektu. Kromě ekologičnosti přírodní materiály nabízejí i jiné výhody. Mezi ně patří například až dvojnásobná měrná tepelná kapacita oproti polystyrenu či minerální vatě. Měrná tepelná kapacita udává, kolik tepla materiál pojme. Přírodní izolační materiály se většinou vyznačují podobnou tepelnou vodivostí, která je mírně horší než u polystyrenu. Ekologické izolace mohou nahradit konvenční materiály, jako je polystyren, PIR či PUR pěna a přitom zlepšit celkové parametry konstrukcí.
- Celulóza: Celulóza je nejpoužívanější přírodní izolace v našich končinách. Výhodou celulózy je nízká energetická náročnost výroby, biologická rozložitelnost a schopnost vázat uhlík. Má výborné tepelně i zvukově izolační vlastnosti, navíc za velice přijatelnou cenu,itelnou s polystyrenem. Nevýhodou je citlivost na vlhkost a možnost si časem sedat.
- Ovčí vlna: Ovčí vlna nabízí jedinečné izolační vlastnosti. Tepelná vodivost je srovnatelná s minerální vatou a zůstává téměř neměnná i při zvýšené vlhkosti. Navíc výborně tlumí hluk. Nevýhodou je až více než dvojnásobná cena oproti celulózové izolaci.
- Technické konopí: Izolace z technického konopí se vyrábí z rychle rostoucích rostlin, které během svého životního cyklu váží velké množství uhlíku. Konopí má dobré tepelně izolační vlastnosti a je velmi odolné vůči vlhkosti, i když méně než ovčí vlna.
- Sláma: Sláma je dostupný a levný materiál vznikající jako zemědělský odpad. Je ekologická, biologicky rozložitelná a váže značné množství uhlíku, často má tedy nulovou nebo dokonce zápornou uhlíkovou stopu. Nevýhodou jsou horší izolační vlastnosti, a proto je nutné ji používat v tlustších vrstvách, například v celých balících.
- Desky z dřevních vláken: Desky z dřevních vláken se často vyrábějí z odpadu pil. Jsou ekologické, biologicky rozložitelné a mají dobré izolační vlastnosti. Kromě dobrých izolačních vlastností mají tyto přírodní materiály velmi dobré akustické vlastnosti. Jedná se o paropropustné materiály, které jsou vhodné pro stěny a střechy, jež musí dýchat. Jejich mechanická odolnost je vysoká. Jedná se o recyklovaný materiál. Nevýhodou je citlivost na dlouhodobou vlhkost, proto vyžadují pečlivé konstrukční řešení. Cenově tato izolace vychází podobně jako konopí či vlna. Nevýhodou je vysoká pořizovací cena, ale i skutečnost, že časem může tato izolace ztratit tvar i objem.
- Pěnové sklo: Méně často se můžete v praxi setkat s izolací domu pomocí pěnového skla. V tomto případě se jedná o recyklovaný materiál, který je i přesto mechanicky velmi odolný. Výborně odolává ohni, mrazu, vlhkosti, plísním a hnilobě. Jeho instalace je jednoduchá, materiál má nízkou hmotnost, vysokou odolnost a nepropouští vodu. Nevýhodou je jeho pořizovací cena, která je až třikrát vyšší než u ostatních materiálů.
Srovnání izolačních vlastností a environmentálního dopadu
K zaizolování celého domu, tedy obvodových zdí, podlah i střechy, můžeme využít spoustu druhů izolantů. Ať už se jedná o stříkanou izolaci, minerální vatu, polystyren, dřevovlákno či jiné materiály. Rozdíl však spočívá ve formě aplikace, různé životnosti, ale také v jejich tepelném odporu. Kvalitní izolace by měla být celistvá, v průběhu času nedegradující, paropropustná (ve střechách), vzduchově neprodyšná, schopná pohlcovat hluk a kromě tepla izolovat i například radon z podloží. Navíc by správně provedená izolace měla přinést energetickou úsporu. Je třeba také zohlednit zdravotní nezávadnost použitého materiálu a jeho vliv na životní prostředí.
Uhlíková stopa a recyklace
Při volbě materiálu pro zateplení fasády je důležité brát v potaz nejen tepelně-izolační parametry, ale zohledňovat i jeho environmentální dopady. Pokud sledujeme pouze fázi výroby daných izolačních materiálů, lze tvrdit, že polystyren má 3x nižší uhlíkovou stopu než minerální vata. Hodnotíme-li materiály z hlediska celého životního cyklu, tzn. výroba, užívání, dekonstrukce a další využití, můžeme říct, že polystyren má až 9x nižší uhlíkovou stopu než minerální vata. Zásadní rozdíl mezi oběma izolanty vzniká už při výrobě. EPS je materiál s velmi nízkou hustotou - tvoří ho z 98 % vzduch - a jeho výroba nevyžaduje extrémní teploty. Výsledkem je výrazný rozdíl v množství spotřebovaných emisí. Výroba 1 m² izolace o tloušťce 10 cm generuje přibližně 8,7 kg CO₂ u EPS, zatímco u kamenné vaty je to až 26,5 kg CO₂. EPS je velmi lehký materiál, což výrazně snižuje dopravní nároky. Na stejné množství objemové izolace je potřeba převézt až 10x menší hmotnost než u minerální vaty.
V Česku funguje již poměrně dlouhou dobu systém recyklace obalového, ale i stavebního polystyrenu, který zahrnuje sběr, třídění, zpracování a znovuvyužití. Součástí tohoto systému jsou desítky firem, které se této záležitosti věnují. Recyklaci zajišťuje také většina výrobců pěnového polystyrenu. Probíhají rovněž pilotní projekty tříděného sběru přímo od občanů. EPS je 100% recyklovatelný materiál, po jeho sběru může dojít k mechanickému drcení a opětovnému využití nebo chemickému přepracování na novou surovinu. Pokud recyklace není možná, z pravidla, když je materiál těžce znečištěn, lze EPS energeticky využít díky jeho vysoké výhřevnosti. Oproti tomu minerální vata je nerecyklovatelná, žádný systém sběru použité minerální vaty neexistuje a většinou tak končí na skládkách. Data z environmentálních hodnocení potvrzují, že z hlediska uhlíkové stopy a energetických nároků za celý životní cyklus zateplovacího materiálu vychází pěnový polystyren výrazně příznivěji než minerální vata.
Při výběru nejvhodnější izolace je nutné se vždy poradit s odborníkem. Je důležité, aby fungovala dobře i vzhledem ke geografické poloze stavby a materiálů použitých na obvodové konstrukci. Důležité je sledovat i uhlíkovou stopu jednotlivých materiálů, neboť například ovčí vlna, která se jeví jako ekologická, ji má několikanásobně vyšší než stříkaná PUR pěna. Výrobci materiálů stále více zohledňují ekologii a udržitelnost. Hlavním kritériem bude již brzy uhlíková stopa (uhlíkové číslo). Součet všech uhlíkových čísel použitých materiálů ukáže, zda stavbu zařadí k ekologickým a uhlíkově neutrálním.
Tepelná vodivost a odpor
Tepelný odpor se stává klíčovým aspektem v souvislosti s globálním oteplováním, proto je důležité se na něj při výběru izolace zaměřit. Jedná se o fyzikální vlastnost látky, která popisuje jeho schopnost bránit průchodu tepla. Závisí na materiálu, tloušťce a ploše, přes kterou teplotní tok prochází. Materiály obvodových plášťů budov pohlcují teplo různými způsoby. Izolační výrobky mají obvykle nižší hustotu než stavební materiály (např. cihly nebo beton), a proto mají nižší schopnost akumulovat teplo, což znamená, že teplo se v nich méně „uchovává“. Jejich nízká tepelná vodivost jim zároveň umožňuje dobře zabránit přenosu tepla. Naopak hustší materiály reagují na výkyvy teplot pomaleji, zároveň ale vykazují vyšší tepelnou vodivost, což znamená, že jimi prochází více tepla.
Většina izolací funguje na principu vzduchové izolace, kdy hlavním izolantem je všudypřítomný vzduch, který je uzavřený ve struktuře izolantu (např. polystyren, minerální vata, aerogel) a je tak omezeno vedení a proudění tepla. V případě šedého polystyrenu či reflexních fólií je díky reflexi omezena i třetí složka tepla a tím je sálání. Pokud chceme získat vlastnosti lepší než je vodivost vzduchu lambda 0,026 (při 20 °C), je potřeba nahradit vzduch plynem lepších vlastností, případně vzduch odčerpat a získat vlastnosti vakua. Plyny jako Argon či Xenon se používají např. v oknech, která tak získávají mnohem lepší tepelněizolační vlastnosti. Princip vakua je uplatněn například v některých termoskách, které díky tomu udrží vnitřní teplotu mnohem déle. Mezi stavební izolace, které využívají vlastností vakua patří vakuová izolace, která dosahuje skvělých hodnot lambda 0,007, naproti tomu např. bílý polystyren jen 0,039 (je tak skoro 6x horší).
Tabulka srovnání základních izolačních materiálů
| Materiál | Tepelná vodivost (λ v W/mK) | Uhlíková stopa | Cena | Výhody | Nevýhody |
|---|---|---|---|---|---|
| Bílý polystyren (EPS) | 0,039 | Nízká | Nízká | Nízká cena, snadná instalace, nízká nasákavost, recyklovatelný | Vznik tepelných mostů, omezená paropropustnost, rychlé stárnutí při vysokých teplotách |
| Šedý polystyren (EPS grafitový) | 0,032 | Nízká | Střední (o 20-30% dražší než bílý EPS) | Lepší izolační vlastnosti než bílý EPS, recyklovatelný | Vyšší jímavost tepla ze slunce (nutnost stínění) |
| Minerální vata | 0,036-0,038 | Vyšší | Střední až vyšší | Nehořlavost, akustický útlum, paropropustnost, odolnost vůči UV záření | Vyšší nasákavost, uvolňování dráždivých částeček při montáži, nerecyklovatelná |
| PUR/PIR pěna | 0,020-0,022 | Střední (PUR), nižší (PIR) | Vyšší | Výborné izolační vlastnosti (tenčí vrstva), akustický útlum, nenasákavost, protipožární vlastnosti (PIR) | Možnost tvorby tepelných mostů, vyšší cena |
| Celulóza | Mírně horší než polystyren | Záporná/Nízká | Přijatelná (srovnatelná s polystyrenem) | Ekologická, biologicky rozložitelná, váže uhlík, dobré akustické vlastnosti | Citlivost na vlhkost, možnost sesedání |
| Ovčí vlna | Srovnatelná s minerální vatou | Vyšší | Vysoká (více než 2x dražší než celulóza) | Jedinečné izolační vlastnosti, odolnost proti vlhkosti, tlumí hluk | Vysoká cena |
| Technické konopí | Dobré | Nízká | Střední až vyšší | Váže uhlík, odolné vůči vlhkosti | Cenově podobné vlně |
| Sláma | Horší (nutné tlustší vrstvy) | Nulová/Záporná | Nízká | Ekologická, biologicky rozložitelná, váže uhlík, levná | Horší izolační vlastnosti |
| Dřevovláknité desky | Dobré | Nízká | Střední až vyšší | Ekologické, biologicky rozložitelné, dobré akustické vlastnosti | Citlivost na dlouhodobou vlhkost, možnost ztráty tvaru a objemu |
Závěry testování izolací
Redakce provedla dva experimenty s cílem porovnat různé typy izolací v kontrolovaném prostředí. V prvním testu, inspirovaném termoskou, se ukázalo, že pokles teploty vody byl u všech boxů prakticky totožný. Z toho bylo vyvozeno, že tímto způsobem kvalitu izolace nelze určit a ani změřit.
Druhý test simuloval zateplený dům, ve kterém se topí na stále stejnou teplotu. Byly vytvořeny boxy z bílého polystyrenu 40mm (0,039), šedého polystyrenu 30mm (0,032), minerální fasádní izolace 40mm (0,036) a vícevrstvé reflexní fólie Superfoil SF40 65mm (0,028). Naměřené výsledky byly na rozdíl od prvního testu „termoska“ rozdílné a tím pádem i průkaznější. Opakování testů ve více dnech prokázalo stejné výsledky měření.
Z testu vzešlo následující pořadí (od nejnižší spotřeby energie):
- EPS bílý 40mm, 0,039 --> 20,02 Wh - nejnižší spotřeba
- Superfoil 65mm, 0,028 --> 25,33 Wh - horší o 26,5% (s eliminací tepelných mostů 20,02 Wh)
- EPS šedý 30mm, 0,032 --> 27,11 Wh - horší o 36,4%
Předpoklad byl, že vzhledem k deklarovaným parametrům, jednoznačně vyhraje Superfoil SF 40 65mm, který měl dosáhnout až cca 3x lepší výsledek než ostatní izolace (na základě R), což se nepotvrdilo. Ani bez problematických spojů se tepelněizolační vlastnosti Superfoil SF40 k deklarovaným hodnotám zdaleka nepřiblížily a dosáhly tak mnohem horšího výsledku, než bylo očekáváno. Ostatní izolanty mezi sebou měly také odchylky oproti očekávání, ale rozdíly nebyly tak propastné. Je na každém čtenáři, jak změřená data vyhodnotí.
Při výběru nejvhodnější izolace je nutné se vždy poradit s odborníkem. Je důležité, aby fungovala dobře i vzhledem ke geografické poloze stavby a materiálů použitých na obvodové konstrukci.
tags: #mirelon #a #polystyren #srovnání