Beton a architektura patří k sobě stejně neodmyslitelně jako architektura a kámen, ocel nebo cihla. Ve spektru všech stavebních hmot je beton relativně mladým materiálem. Jeho vznik byl motivován potřebou nosných konstrukcí větších rozponů. Teprve období funkcionalismu objevilo beton jakožto prvek pohledový v exteriéru i interiéru bez nutnosti jej zakrývat obklady či jinými dekorativními konstrukcemi. Teprve betonové konstrukce použité u mostů či velkorozponových hal objevily pro beton nekonečnou škálu obloukových tvarů, parabol a křivek. Spojení betonu a volné sochařské tvorby se stává stále aktuálnějším tématem. Jelikož u architektury se beton proměnil postupně z čistě konstrukčního materiálu nosných systémů na materiál, který vytváří design prvků v interiérech a na fasádních systémech se silnými skulpturálními rysy, volná sochařská tvorba postupně přijala beton nikoli jen jako konstrukční a následně i výplňový materiál, nýbrž jako svébytný výrazový prostředek výtvarného cítění autora - sochaře, designéra nebo architekta. Beton má své zákonitosti, které vždy zůstanou pro tento materiál charakteristické a nezaměnitelné.
Mezinárodní muzeum architektonických kreseb
Budova Mezinárodního muzea architektonických kreseb se nachází v areálu bývalého pivovaru Pfefferberg, na Christinenstraße 18, Prenzlauer Berg, v berlínské čtvrti Pankow. Oblast byla zastavěna v roce 1848 pro pivovar a měla pestrou historii. V současnosti se místo stalo centrem berlínské kulturní scény. Nápaditá konstrukce muzea leží u vchodu do areálu, navazuje na požární zeď chránící významné budovy na Christienstraße 17 a zapadá mezi typické staré berlínské domy. Budova je součástí komplexu jako celku, není samostatným objektem. Malé a strhující, muzeum je jemným prostředníkem mezi industriální částí a okolními budovami z 19. století. Jeho fasáda se zvedá do výše 22 m, typické výšky okapů budov ve vnitřním Berlíně, a tóny betonového pergamenu harmonizují s pastelovými exteriéry okolních obytných bloků. Dokonce i dramatický skleněný box nejvyššího podlaží, který je vykonzolován nad betonovou fasádou, může být považován za odvážnou interpretaci ustupujících podlaží, která většinou zakončují typický berlínský blok. Pětipodlažní budova se zvedá nad pravoúhlým půdorysem plochy cca 8 x 12 m. Vstup se nachází na severozápadní straně, kde ustupuje fasáda. Projekt individuálních podlaží různých hloubek a úhlů evokuje představu poskládaných „šuplíků“, v kterých jsou uloženy kresby. Navíc budova díky kresbám zobrazeným na vnější fasádě navozuje zdání, že je z kreseb postavena.
Kresby „vyryté“ do obálky muzea sdělují, že funkcí muzea je ochrana historických architektonických vyobrazení. Dokonce zobrazují některé muzejní exponáty a přiznávají původ sbírky. Fragmenty z Čobanovy první akvizice, kresby Pietra di Gottardo Gonzaga (1751 až 1831), italského umělce působícího v Rusku, se objevují na třetí a čtvrté úrovni. Výňatek z kresby Angela Toselli (1765 až 1827), také Itala působícího v Rusku, se opakuje podél druhé úrovně. A na první úrovni je patrná další z Gonzagových skic. Budova má 450 m2 užitné plochy a přibližně 200 m2 je věnováno výstavním účelům, včetně muzejního obchodu. Technické zázemí zaujímá suterén, v přízemí je vstupní hala, šatna a zmíněný obchod. V prvním a druhém podlaží se nacházejí výstavní prostory, které nemají kvůli citlivým exponátům přímé sluneční světlo. Ve třetím podlaží je archív a sklad. Poslední podlaží prosklené ze třech stran s otevřenými terasami, určené především pro konference a jako pracovní místo pro kurátory, je v ostrém kontrastu výstavním prostorám, zde je doslova exploze světla. Motivy kreseb z fasády se opakují i v interiéru - otištěny v betonu na stěně za proskleným výtahem, na kostkách určených pro odpočinek v malém pokoji přístupném z druhé galerie, ale také v dřevěném obkladu z tmavého ořešáku, který se objevuje v přízemí i na obou galeriích. Betonová fasáda má nosnou funkci. Budova je postavena jako masivní železobetonová skořepina, jako dutá věž, do níž byla následně vložena jednotlivá podlaží. Vnější stěna byla vyrobena s reliéfem. Použití polyuretanových matric vložených do bednění umožnilo přenést historické architektonické kresby do pohledového betonu. Kresby pro fasádu byly digitalizovány a graficky zvětšeny. Použitím speciálních CNC fréz byl motiv vyfrézován do dřevotřískových desek, které sloužily jako pozitiv pro výrobu odlitků - elastických strukturních matric s negativním fasádním motivem. Do bednění byly vloženy dřevotřískové desky, na které byly předem nalepeny polyuretanové matrice s negativem motivů. Spoje a rohy byly zalepeny silikonem, povrch byl opatřen separačním prostředkem. Při odbedňování byl nejprve demontován bednící systém a poté opatrně sejmuty dřevotřískové desky s matricemi. Navržený stěnový systém reguluje množství vnitřní vlhkosti a kvalitu vzduchu. Každé podlaží bylo betonováno bez pracovních spár, aby se eliminovaly sebemenší odchylky v kvalitě jednotlivých podlaží.
V Německu není v současnosti programově obdobné muzeum. Jeho pojetí představuje oživení prakticky zapomenuté tradice soukromých sbírek nebo nadací, díky kterým je možné cenná umělecká díla zpřístupnit veřejnosti. Zakladatel nadace, Sergej Čoban, objevil svou vášeň pro architektonickou kresbu během studijních let na ruské Akademii umění v Petrohradu, kde svou lásku ke starým mistrům rozvíjel a sám začal kreslit. Základním kamenem sbírky byla kresba Pietra di Gottarda Gonzagy zakoupená v roce 2001. Od té doby jeho sbírka rostla a v současné době obsahuje stovky kreseb z různých období: od architektů 16. století. Druhým jasným záměrem nadace (založena v roce 2009), je pozvednout povědomí veřejnosti o nápaditém a emočně-nabitém světě architektonické kresby pořádáním výstav a různých kulturních akcí.
Beton v současné architektuře a budoucí trendy
V rámci festivalu ARCH FOR PEOPLE se na půdě nové budovy Fakulty architektury pražského ČVUT uskutečnila konference pro odbornou veřejnost s tématem beton a jeho využití v současné architektonické tvorbě. Celodenní program přednášek si klade za cíl demonstrovat možnosti využití betonu s ohledem na trend trvale udržitelného rozvoje. Pohledový beton je v poslední době atraktivní, což dokazují nejen zahraniční realizace, ale i fakt, že dvě poslední ocenění Grand Prix architektů získaly stavby, jež charakterizovalo jeho dominantní využití.
Čtěte také: Jihoafrická republika
Prezentace a diskuse na konferenci
- Šéfredaktorka odborného časopisu BETON TKS Jana Margoldová zahájila konferenci tématem vnímání betonu u nás a předsudků vůči jeho používání.
- Přední čeští architekti Roman Brychta z PROJEKTIL ARCHITEKTI a Antonín Novák z atelieru DRNH představili tvorbu svých atelierů se zaměřením na nedávno realizované stavby z betonu, jako je Národní technická knihovna a krytý plavecký bazén v Litomyšli.
- Davide Zampini ze Švýcarska, ředitel celosvětové centrály pro technologii a inovace CEMEX, se podělil o poznatky o vývoji produktů a konstrukcí na bázi betonu.
- Václav Jandáček promluvil o betonu z pohledu statika.
- Finská architektka Jutta Telivuo se zaměřila na používání a technologii grafického betonu.
- Vyvrcholením konference byla přednáška španělského architekta Felipe Artengo Rufina z atelieru AMP arquitectos, který představil tvorbu AMP arquitectos, sestávající převážně ze staveb z pohledového betonu, jakožto ideálního materiálu pro odolnou a krásnou architekturu, zasazenou do prostředí vulkanického ostrova Tenerife.
Klíčové prezentace a témata
- Beton pěkný na pohled: Zaměřeno na možné způsoby použití betonu jakožto pohledového prvku. Na příkladech českých i zahraničních autorů se pak zaměří na stavby, které se svým vzhledem snaží splynout s okolím a tím vytvořit přirozený dojem. Jednotlivé ukázky budou posuzovány i z hlediska času, tedy z hlediska přirozeného stárnutí tohoto materiálu.
- Ultra-vysokopevnostní betony a jejich uplatnění v architektuře: Prezentace pojednává o novém materiálu s cementovým pojivem, označovaném zkratkou UHPC / UHPFRC. Tento materiál se začíná používat celosvětově, v ČR byl vyvinut a použit pro lávku v Čelákovicích společností TBG METROSTAV.
- Pohledový beton a cesta k úspěšné realizaci: Cílem prezentace je definovat pohledový beton a ukázat možnosti jeho specifikace cestou technického popisu nebo referenčních vzorků a ploch. V prezentaci jsou stručně vysvětleny pojmy struktura a textura a zmíněny možnosti probarvování betonu. V závěru jsou nastíněny postupy, kterými je možné dosáhnout požadovaný výsledek ve shodě s představami zúčastněných.
- Projekt bez projektu bednění je špatný projekt: V prezentaci se dozvíte, kdy je potřeba projekt bednění a proč je potřeba. Seznámíte se s tvorbou spárořezu v závislosti na použitém bednicím systému. Současně je probrána finanční náročnost používání bednění.
- Stéla urnové kobky v lesním hřbitově: Příspěvek pojednává o vytvoření sochařského díla ze samozhutnitelného vysokopevnostního betonu, a to ve formě desetiminutového dokumentárního filmu popisující základní etapy projektu. Autory díla jsou sochaři Zdeněk Ruffer a Zorka Krejčí, na koncepci betonu spolupracovala Chryso chemie, s.r.o.
Betonové SEFO a 3D tisk
Betonové Středoevropské fórum (SEFO) v proluce vedle Muzea umění v Olomouci je o kousek blíž realizaci. Instituce dnes podepsala smlouvu na projekční práce s firmou architekta Jana Šépky, který objekt pro budoucí instituci navrhl už v roce 2009. Podklady pro stavební povolení by měly být zpracovány zhruba do dvou let. Novostavba SEFO zahrnuje pět propojených betonových budov v proluce v Denisově ulici, které se napojí na dosavadní budovu Muzea moderního umění. SEFO má sloužit nejen jako výstavní prostor, ale z nevyhovujících podmínek se sem přestěhují knihovna, studovna či archív a vzniknou zde depozitáře pro umělecké sbírky. „Projekt SEFO však není jen o architektuře nového objektu, ale také o bohaté a pestré obsahové náplni, která představí středoevropskou kulturu 20. a 21. století,“ upřesňuje ředitel Muzea umění Olomouc Ondřej Zatloukal. „Uvažujeme, že stavba bude vytištěná 3D tiskem z vysokopevnostního betonu UHPC, což by nám umožnilo obejít se bez bednění. Tuto technologii jsme si ověřovali během uplynulých dvou let a ohledně pevnosti a dalších vlastností nám umožní vytvarovat objekt podle našich ideálních představ,“ říká autor architektonického návrhu Jan Šépka. „Ke stavbě bych ještě rád dodal, že celý objekt by měl být nízkoenergetický, ale pokusíme se jej dokonce navrhnout v pasivním standardu, čímž bychom do budoucna výrazně minimalizovali náklady na jeho provoz,“ dodává Jan Šépka. Prostřední z trojice budov plánuje architekt jako průchozí, čímž se objekt otevře široké veřejnosti. Soutěž na zhotovení projektové dokumentace vyhrála společnost Šépka architekti. Po zveřejnění vizualizací se v roce 2009 strhla do té doby nebývalá vlna nadšení i odporu. S různými výkyvy se kolem projektu "válčí" dodnes. Od památkářů, města, kraje i státu však projekt dostal zelenou a vypadá to, že po letech odkladů se konečně začíná pracovat na jeho realizaci. S nápadem na vybudování Středoevropského fóra jako instituce přišel někdejší dlouholetý ředitel Muzea umění Pavel Zatloukal (otec dnešního ředitele Ondřeje) v roce 2007. Po zveřejnění prvních vizualizací plánované podoby budov SEFO se v roce 2009 veřejnost rozdělila na dva tábory: jedni vítají moderní architekturu, druhým vadí betonové monolity uprostřed historické zástavby.
Beton ve švýcarské architektuře
V basilejském muzeu S AM Swiss Architecture Museum proběhla výstava, která představila devět pohledů na beton. Prezentovala originální kresby, modely a fotografie ze tří významných švýcarských architektonických atelierů a ukázala tak různé pohledy na beton - materiál, jedněmi haněn, jinými zbožňován. Historický záběr výstavy doplňoval program akcí pro veřejnost, který se zaměřil na využití tohoto materiálu v současnosti a otevřel diskuzi o jeho možné budoucnosti. Těm, kteří se nezúčastnili osobně, byla určena doprovodná publikace Concrete in Switzerland / Histories from recent past, jejímiž editory jsou Salvatore Aprea, Nicola Avone a Laurent Stalder.
Významné osobnosti a partneři Mezinárodního muzea betonu TKS
Redakce BETON TKS děkuje architektonickému ateliéru nps tchoban voss GmbH & Co. za spolupráci. Mezi dalšími partnery a osobnostmi, které přispěly k rozvoji a propagaci betonu v architektuře, patří:
- doc. Ing. arch.
- Jordahl & Pfeifer
- ICCX Central Europe 2017
- Dlubal Software
- Sanace a rekonstrukce staveb 2016
- PERI
- Bekaert
- Redrock
- FINE
- Betosan
- Beton University
- Pontex
- ČBS ČSSI
- Ing. MICHEL VIRLOGEUX
- Jan L. Novák & Partner
- CEMEX
- Kloknerův ústav
- SVC ČR
- BestInfra
- SVB CZ
Čtěte také: Mezinárodní letecká doprava a paliva
Čtěte také: Zemědělská muzea - střešní konstrukce
tags: #mezinarodni #muzeum #beton #tks