Současná doba přináší s sebou kromě rozvoje v nejrůznějších oblastech také nežádoucí látky, které skrytě a postupně ohrožují náš organismus. Trvá také bohužel nějakou dobu, někdy až desetiletí, než se na to přijde. Jednou skupinou těchto látek jsou tzv. hormonální (endokrinní) disruptory, označované také jako hormonální látky. Tyto chemikálie narušují fungování hormonů v našem těle. V produktech jsou často používány v mikro dávkách, ale vzpomeňte si na pravidlo vody kapající na povrch - ač jedna kapka nic neudělá, neustálé opakování dokáže v povrchu, na který dopadá, vytvořit prohlubeň. Přesně tímto stylem působí endokrinní disruptory. I velmi nízké dávky mohou mít účinky.
Co jsou hormonální disruptory a jak fungují?
Jak již název napovídá, jedná se o látky pocházející z okolního prostředí (zdroje mohou být různé), které poškozují normální fyziologickou funkci hormonů v našem organismu. Hormony jsou v těle nesmírně důležité - dávají signály, kdy má tělo růst, regenerovat, budovat svaly, tvořit spermie, nebo kdy má být v klidu. Endokrinní narušitelé účinkují jako hormony a narušují funkce opravdových hormonů. Říká se jim také hormonálně aktivní látky, a pasivní rozhodně nejsou. Napodobují hormony, což může vést ke zmatku - tělo dostává protichůdné informace a funguje v režimu chaosu.
Hormonální receptor je bílkovina, který má schopnost vázat nějaký zcela konkrétní hormon. Může být na povrchu buňky nebo uvnitř buňky. Jde o narušenou výši optimální hladiny určitého hormonu (estrogen, testosteron, progesteron a další). Může k ní přispět nezdravý životní styl, nedostatek spánku, nadmíra stresu, užívání některých léků, a v případě pohlavních hormonů tzv. endokrinní disruptory. Jednou z variant hormonální nerovnováhy je tzv. estrogenová dominance, kterou trpí čím dále tím více žen. Jde o narušený poměr mezi ženskými pohlavními hormony, estrogenem a progesteronem. V tomto případě je vyšší hladina estrogenu a nižší hladina progesteronu. Nadbytek estrogenu u žen způsobuje nejrůznější onemocnění prsů, vaječníků a dělohy.
Xenoestrogeny jsou jedním z druhů hormonálních disruptorů. Jsou to různé látky, které mohou aktivovat či blokovat estrogenový receptor. Řadí se k nim i látky označované jako „hormonální disruptory“. Tyto látky se mohou dostat do našeho organismu, když sníme potraviny obsahující pesticidy, napijeme se kontaminované vody nebo třeba použijeme konvenční sprchový gel.
Zdravotní dopady hormonálních disruptorů
Může dojít k poškození vývoje, neurologické, rozmnožovací nebo imunitní funkce našeho těla. Následkem jejich působení může dojít k rozvoji rakoviny nebo vrozených vad. Mohou negativně ovlivnit naše kognitivní schopnosti, tedy učení, pozornost, koncentraci a vývoj mozku všeobecně. Mohou způsobit také nežádoucí změny v reproduktivním a sexuálním vývoji. Zde to záleží na pohlaví, věku, potravě, životním stylu nebo druhu zaměstnání.
Čtěte také: Komplexní průvodce PVC lamelami
Nejvíce je ale ohrožen plod ve svém vývoji v období gametogeneze (tvorba pohlavních buněk) a v následujícím intrauterinním (nitroděložním) období, kdy může být ohrožen hormonálními disruptory z tukové tkáně matky. Během kojení je pak dítě ohroženo působením těchto látek v mateřském mléku. Může dojít ke vzniku nízké porodní hmotnosti, rakoviny dětí nebo dokonce až v extrémních případech úmrtí plodu. Zdravotní problémy v podobě opožděného duševního vývoje se mohou u dětí projevit až po několika letech. Expozice hormonálních disruptorů může u potomků epigeneticky programovat zásadní změny a rozvoj onemocnění i v dospělém věku.
Hormonální disruptory z dlouhodobého hlediska narušují fyziologické funkce, jako je sekrece přirozených hormonů nebo činnost nervového systému. Mohou však způsobovat také poruchy plodnosti (snížení počtu spermií apod.) nebo se podílet na vzniku nádorových onemocnění. Podílí se na vzniku vývojových vad a nádorových onemocnění, ale také např. na poruchách plodnosti a rozvoji stále častějšího ženského onemocnění, endometriózy.
Měkčené PVC jako zdroj hormonálních disruptorů
Polyvinyl Chloride (PVC) je běžně používaný plast, který vystavuje lidi a životní prostředí endokrinním disruptorům. Měkčené PVC (polyvinylchlorid) je varianta PVC, do které jsou přidána změkčovadla, čímž se získává pružný, měkký a snadno zpracovatelný materiál. PVC lze nalézt v široké škále produktů, od podlah a potrubí po obaly na potraviny a hračky. V obalovém průmyslu se z něj vyrábějí fólie, sáčky, potravinové přebaly nebo zdravotnické obaly. Díky vysoké průhlednosti a lesku se často používá pro atraktivní prezentaci výrobků. Typickým použitím jsou obaly na pečivo, masné výrobky, sladkosti nebo farmaceutické produkty. Velkou výhodou je možnost tepelného tvarování a výroby specifických obalů na míru.
Během výroby PVC jsou pracovníci a komunity vystaveny vysoce nebezpečným chemikáliím. Když se PVC používá, například v obalech potravin nebo hračkách, může z něj vyluhovat škodlivé chemikálie. Odstranění PVC je také složité: je to typ plastu, který se obtížně recykluje kvůli jeho nebezpečným přísadám, stejně jako kvůli stávajícím technickým a ekonomickým bariérám. Nevýhodou je ekologická zátěž - PVC obsahuje chlor a při spalování nebo nevhodné likvidaci může uvolňovat škodlivé látky. Proto se dnes částečně nahrazuje modernějšími a ekologičtějšími materiály.
V roce 2022 Evropská komise přidala PVC a jeho aditiva na svůj seznam Chemických omezení EU, což je seznam nejškodlivějších chemikálií, které budou zvažovány k omezení. V roce 2023 Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) zveřejnila zprávu, která uzavírá, že některé látky přidávané do PVC plastů představují riziko pro lidi a životní prostředí a že pro většinu použití PVC jsou k dispozici alternativní materiály. Přečtěte si zprávu „PVC - Problem Very Clear“, která podrobně popisuje, proč nedávná zpráva Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) podporuje zákaz PVC jako nejúčinnější a do budoucna nejlepší opatření pro řízení rizik. Navštivte zprávu „Bye Bye to PVC in food packaging, once and for all“, kterou zveřejnila organizace Zero Waste Europe, abyste se dozvěděli více o přítomnosti tohoto typu plastu v obalech na potraviny.
Čtěte také: Charakteristika polyvinylchloridu
Endokrinní disruptory v plastech a kosmetice
Plasty a kosmetika? Problém totiž tvoří i v podobě obalů. Chemikálie se totiž snadno vyluhují do samotného přípravku. V současnosti je nejrozšířenějším problémem chemická látka vyrobená člověkem, Bisfenol-A nebo BPA - široce uznávaná chemická látka narušující endokrinní systém a xenoestrogen. BPA se běžně používá při výrobě plastů, v normálních případech by nemělo docházet k jeho uvolňování. Ve chvílích, kdy je plast vystaven teplu či kombinaci tepla a světla, milerád a v pořádném množství se uvolní a je připraven penetrovat vaše buňky. V dnešní době jsou již častější nádoby s certifikací BPA FREE, pro jistotu bychom tedy vždy měli vybírat ty takto označené. V každém případě bychom s plastovými věcmi měli zacházet opatrně, abychom mikroplastům a ostatním látkám v uvolňování zabránili. To znamená plastové nádoby ukládat vždy do chladu či pokojové teploty a nevystavovat je vysokým teplotám či slunečnímu záření. Bisfenol A není jediným zástupcem z rodiny bisfenolů, ostatní typy: B,F a S však nejsou tolik probádány a jejich účinky na lidské tělo je nutné ještě prostudovat.
Ftaláty jsou užívány jako změkčovadla při výrobě velkého množství plastů, a tak je jasné, že jsme s nimi v dennodenním kontaktu. Studie dokazují, že ftaláty v těle snižují hladiny mužského pohlavního hormonu, estrogenu, omezují plodnost a blokují funkce hormonů štítné žlázy. Používají se také jako vonné látky v kosmetických produktech, kde se označují jako ,,parfum” nebo ,,aroma”.
Parabeny jsou syntetické chemikálie, které se běžně používají jako levné konzervační látky. Prokazatelně napodobují lidský estrogen. Narozdíl od mnoha jiných chemikálií narušujících endokrinní systém se parabeny musí uvádět ve složení produktů. Byly nalezeny ve složení mnoha kosmetických přípravků, včetně pleťových a opalovacích krémů, šamponů, řasenek či barev na vlasy. Studie prokázaly nepříznivé účinky na mužský reprodukční systém (včetně snížení počtu spermií a destrukce buněk varlat) a štítnou žlázu.
Triclosan je chlorovaná látka, vyráběná synteticky. Má antibakteriální a protiplísňové účinky. Můžeme ji také najít v hračkách, odpadových pytlích do košů nebo v ponožkách. Je nebezpečná v tom, že po použití v domácnosti se přes čističky odpadních vod může dostat do vod povrchových. Zde dojde k reakci s volným chlorem za vzniku menšího množství nebezpečných látek, jako je například 2,4 - dichlorfenol. Velké množství těchto nebezpečných sloučenin se přemění vlivem slunečního záření v další sloučeniny, zejména dioxiny. Patří mezi látky, které by se měly v kosmetice vyhnout, jelikož může narušovat hormonální systém.
Doporučení pro minimalizaci expozice
Cílem rozhodně nebylo vás vyděsit, nýbrž informovat. Důležité je číst si složení věcí, které si aplikujeme na kůži a které jíme, či se informovat o materiálech, se kterými přicházíme dennodenně do kontaktu. Doporučujeme vyhnout se parfemacím velkým obloukem a při výběru prostředků do domácnosti vybírat z non-toxic variant. Na trhu je řada přírodních produktů, které jsou zcela bez parfemace, nebo pro vůni využívají přírodní éterické oleje. Snadno seženete přírodní aviváž, deodorant, úklidové prostředky do domácnosti, ekologickou kosmetiku i prací prášky. Hledejte kosmetické produkty bez syntetických aromat - označení, ,,parfum” nebo ,,aroma” může schovávat řadu nebezpečných látek, třeba i právě ftaláty. Skvělou alternativou ftalátů coby vonné látky jsou čistě přírodní silice neboli éterické oleje, které se získávají z různých částí rostlin (květy, plody, jehličí apod.) a mají příznivé účinky jak na naše tělo, tak mysl.
Čtěte také: Pattex Repair Special Plasty: Recenze a tipy
- Hledejte bez ftalátů, parabenů, triclosanu.
- Kupte si nerezovou nebo skleněnou lahev. Vodu filtrujte (např. pomocí filtru).
- Neohřívejte jídlo v plastu. Skladujte ve skle.
- Když to jde, kupujte bio zeleninu a ovoce. Maso z kvalitních chovů.
- Neberte si zbytečně termopapírové účtenky. Nelepte je na obaly od jídla.
Stačí začít pomalu. Vyměňte šampon. Vyměňte deodorant. Dávat přednost přírodní kosmetice, která neobsahuje syntetické přísady včetně hormonálních disruptorů. Sázkou na jistotu jsou pak firmy (značky), mezi jejichž hodnoty patří ohleduplnost k planetě i lidskému zdraví.
Příklady přírodních alternativ
Přírodní kosmetika se konzervuje například alkoholem, antibakteriálními bylinnými extrakty nebo úpravou pH. Přírodní náhradou Triclosanu jsou například esenciální oleje. Stejné vlastnosti jako BHT má přírodní látka Tocopherol alias vitamin E, které se přirozeně vyskytuje v rostlinných olejích. Bílý ocet s kyselinou citronovou v něm obsaženou působí antibakteriálně a dezinfekčně. Můžete ho použít pro úklid kuchyně, koupelny, toalety a dalších prostor v bytě. Odstraňuje například dobře vodovodní kámen z vodovodní baterie. Pro své dezinfekční účinky má široké použití. Může pomoci třeba odstranit plíseň na zdi nebo mastné skvrny. Vyčistí myčku a přispěje k odstranění vodního kamene. Je užitečná, pokud se potřebujeme zbavit mastnoty nebo připálenin (či také usazenin nebo skvrn od kávy a čaje). Pomáhá také odstraňovat zápach z lednice či mikrovlnné trouby. Pokud ji smícháme s octem, dá se také použít na čištění keramických povrchů, dřezů, sprchy či pečící trouby.
Popisovaná zdravotní témata nemohou být náhradou za odborné zdravotní vyšetření.
tags: #mekcene #pvc #hormonalni #disruptory