Už vás nebaví neustálé odstraňování plevele z chodníkových spár? Svou zahradu milujete, ale to ještě neznamená, že si hodláte zničit kolena na dlažbě zahradního chodníku. Pokud nejste příznivci chemických zásahů na zahradě, zkuste využít rostliny, které chodníkové spáry zaplní esteticky a prakticky napořád. Spáry ve vašem chodníku mohou také kvést.
Takto obrůstající chodníky nebo příjezdové cesty ve vaší zahradě mohou být příjemným zpestřením celkového vzhledu vašeho okolí. Většina nízkých či plazivých rostlin se velmi snadno rozrůstá a poměrně rychle tak esteticky zaplní fádní šedou plochu chodníku. Dobrou službu udělají i pro šlapáky, které zpevní anebo promění dlažbu na vaší zahradě v příjemnou mozaiku barev.
Jak připravit prostor pro osázení
Prostor mezi kameny nebo dlaždicemi poskytuje jen skromné podmínky k životu rostlin. Živin je zde nedostatek, kameny se v létě přehřívají a v zimě naopak promrzají a je zde i nedostatek půdy, kde by se mohly rozrůstat kořeny. V takových ne úplně optimálních podmínkách přežijí jen druhy, kterým takové prostředí vyhovuje.
Ideální pro půdopokryvné rostliny je prosypat spáry směsí štěrku, písku a zeminy a ony se už uchytí prakticky samy. Místa, která chcete osázet, vyplejte a dosypte sem písek a jemný štěrk. Pro výsadbu se používají hlavně drobné rostliny, přičemž výsadba by měla být alespoň trochu rovnoměrná, ideální je rozestup mezi rostlinami 20 cm. Sazenice se totiž rychle rozrůstají a časem vyplní všechny mezery. Po výsadbě rostliny pořádně zalijte a zálivku opakujte pravidelně pár dnů, dokud nezakoření. Rostliny vysazujeme do vymezeného prostoru rovnoměrně. Ideální rozestupy jsou kolem 20 cm. Rychle se rozrůstají a po jednom až dvou letech dokonale vyplní mezery.
Při výběru rostlin se nejdříve řiďte podmínkami daného místa, tzn. osluněním, druhem půdy, její propustností, vlhkostí a kyselostí. Rostlinám by mělo stanoviště maximálně vyhovovat, protože jen tak budou zvládat zátěž v podobě sešlapu. V opačném případě rostliny sice porostou, ale intenzivní sešlapávání na nejvytíženějších místech pravděpodobně nevydrží. Vybírat musíme nejen s ohledem na požadavky na půdu, ale také vláhu a slunce. Rozdíly mohou být i mezi kultivary rostlin, proto je vhodné nakupovat u zkušených prodejců.
Čtěte také: Vlastnictví plotu mezi sousedy
Vybíráme z druhů, které bez úhony snesou pravidelné sešlapávání, případně i přejíždění autem. Vzhledem k okolí, kde vyrůstají, musí snést vysoké teploty a extrémní sucho. Měly by si rovněž poradit s omezeným příjmem závlahy, a to spíše v podobě nepravidelných srážek než kropení z konve. Naopak se na takových místech bude skvěle dařit rostlinám vyžadujícím dobře drenážované podloží.
Rostliny vhodné do chodníkových spár
Mezery a spáry mezi dlažbou a kameny mohou rozkvést. Vhodně vybrané rostliny vám nebudou při chůzi překážet, snesou sešlapání a některé se po něm i krásně rozvoní. Zatímco nejnižší rostliny se velmi dobře hodí přímo do mezer mezi kameny, ty o málo vyšší pomohou vytvořit plynulý přechod mezi záhonem a trávníkem. Trvalky spolehlivě brání prorůstání trávníku do záhonu a tak není nezbytné instalovat obrubníky.
Mateřídouška (Thymus)
Mateřídouška vytvoří voňavý bylinkový koberec. Začněme od té nejkrásnější a nejvoňavější půdopokryvné bylinky, která se hodí všude tam, kde je slunečno a sucho. Thymus serpyllum a Thymus citriodorus vás uchvátí nejen svým kompaktním polštářovitým růstem, zajímavou barevnou kombinací květů a miniaturních lístků, ale hlavně neokázalou vůní, která doprovodí každý váš došlap. Pěstujeme ji v různých kultivarech odlišných především svou výškou, ale i barvou květů od růžové, červené až po bílou. Mateřídouška vypadá stejně dobře v chodníkových spárách, na skalkách, v suchých zídkách nebo mezi šlapáky.
Mateřídouška je oblíbená také jako bylinka nebo rostlina pro výsadbu do skalky. Je stálezelená a dokáže velmi rychle vytvořit souvislý porost, který je natolik hustý, že mezi sebe nepustí žádný plevel. Dobře snáší případné sešlápnutí, takže právě mateřídouška je mezi dlaždice či nášlapné kameny naprosto dokonalá. Kvete bohatě a hustě růžovými květy a milujeme ji především pro její neodolatelnou vůni. Pro výsadbu mezi dlaždice jsou nejlepší kultivary ´Minimalist´ nebo ´Rasta´.
Pěstování mateřídoušky
- Stanoviště: Mateřídouška je nenáročná rostlina, která si ale potrpí na slunné stanoviště. Čím více slunce jí dopřejete, tím intenzivnější bude její vůně i léčivé vlastnosti. Mateřídouška (Thymus serpyllum a další druhy) patří mezi rostliny, které působí nenápadně, ale mají zásadní ekologický přínos. Je ideální do suchých, slunných míst, kde většina jiných druhů selhává. Daří se jí i v substrátech s vyšším podílem písku a kamenné drti. Mateřídouška je extrémně nenáročná - nesnáší však stín a přemokření. Mateřídouška je nízká rostlina s obrovským dopadem. Vhodná pro užitečný hmyz, do sucha, pro chudou půdu - a přitom nádherná a voňavá.
- Půda: Důležitá je i správná půda. Daří se jí na sušších půdách s dobrým odvodněním. Naopak těžká a přemokřená půda jí nevyhovuje. Mnoho vlhkosti totiž vede k jejímu uhnívání. Ideální je proto písčitá nebo kamenitá půda s neutrálním až mírně zásaditým pH. Nejlépe se mateřídoušce daří v písčité půdě na slunném a teplém místě, dobře snáší sucho. Místo by mělo být chráněné před prudkým větrem. Je odolná proti mrazu.
- Výsadba: Nejjednodušší způsob je zakoupit sazenice v zahradnictví a vysadit je přímo na záhon nebo do květináče. Chcete-li vypěstovat mateřídoušku ze semen, vysévejte je na jaře do květináčů. Pak počkejte, až dostatečně zesílí. Nespěchejte. Semínka klíčí pomalu, proto je potřeba trpělivost. Sazenice sázejte do rozestupu 20-30 cm, aby měly rostlinky dostatek prostoru pro růst. Mateřídouška se množí také semeny, která se dají koupit. Na předpěstování vyséváme semínka od března na povrch substrátu a jen lehce je zatlačíme. Vzrostlé sazeničky potom přesazujeme ven na záhon nebo do nádob.
- Péče: Mateřídouška vyžaduje jen minimální péči. Zálivku potřebuje pouze při delším suchu, jinak jí stačí přirozená vlhkost půdy. S hnojením to nijak nepřehánějte. V podstatě není nutné, jen pokud chcete výrazně podpořit její růst, můžete na jaře přidat trochu kompostu nebo přírodního hnojiva. Pravidelný řez - prováděný po odkvětu - rostlině prospívá. Podporuje zahuštění a tvorbu nových výhonků.
- Sklizeň: Nejlepší doba na sklizeň je těsně před rozkvětem, kdy má nejvíce účinných látek. Bylinu seřezávejte ostrými nůžkami a sušte ji ve stínu a v dobře větraném prostoru. Správně usušená mateřídouška si uchová svou typickou vůni a zelenou barvu. Mateřídoušku pro léčebné účely sbíráme od června do září v poledne při slunečném počasí. Bylinku sušíme ve stínu na dobře větraných místech rozprostřenou ve slabých vrstvách.
Využití mateřídoušky
Tato bylinka je oblíbená nejen v lidovém léčitelství, ale i v kuchyni. Skvěle dochutí maso, brambory, polévky či omáčky. Čaj z mateřídoušky pomáhá při kašli, nachlazení i nespavosti. Mateřídouška, až opojně vonící bylinka s nahořkle štiplavou chutí, je něco jako sestra tymiánu. Obě rostlinky vypadají podobně, stejně příjemně kořenitě voní a i účinky mají velmi podobné. Mateřídouška obecná (Thymus serpyllum) je blízkou příbuznou tymiánu obecného (Thymus vulgaris). Mateřídouška obsahuje silice (thymol, karvakrol, linalol), hořčiny, třísloviny a flavonoidy, podobně jako další známí zástupci z široké čeledi hluchavkovitých (vedle hluchavek například dobromysl, máta nebo šalvěj).
Čtěte také: Historie Praha Mezi Ploty
Mateřídouška v lidové medicíně pomáhá s celou řadou zdravotních potíží. Je nepostradatelnou bylinkou při zánětu dutin, dráždivém i chronickém kašli. Při současném vnitřním i zevním použití (koupele, čaje, kapky) působí antirevmaticky a proti dně, snižuje svalové napětí. Také při menstruačních bolestech pomáhá mateřídouška vnitřně i zevně. Mateřídouškový polštářek se používá také k obkladu na otoky a pohmožděniny nebo si ho můžeme dát pod hlavu při nespavosti. Sušená mateřídouška se přidává do bylinkových polštářků a pytlíčků na uklidnění.
Mateřídouška a tymián poměrně často používáme v kuchyni jako skvělé koření podporující dobré trávení a chuť k jídlu. V bylinkových čajích zase mateřídouška poslouží pro dobrou náladu, navodí příjemný spánek, ale stejně dobře léčí horní cesty dýchací. Je to účinný bylinný lék proti kašli, čemuž vděčíme především antiseptickým a dezinfekčním účinkům. Stejně tak skvěle odhleňuje při nachlazení. Díky tomu, že mateřídouška skvěle uklidňuje, je vhodné její kvetoucí nať sklízenou během léta nasušit a dát do polštářku, se kterým budete usínat. Zavěšená kytice mateřídoušky zase příjemně provoní šatník.
Mateřídouškový sirup užíváme při kašli a nachlazení 1 lžičku třikrát denně. Čerstvě natrhanou mateřídouškou naplníme láhev, zalijeme čirým alkoholem a uzavřeme. Necháme tři až čtyři týdny stát na slunném místě. Pět až sedm kapek mateřídouškové tinktury v čaji dvakrát denně posiluje imunitu v sychravém počasí. Mateřídoušku zalijeme vroucí vodou, zakryjeme a necháme 10 až 15 minut vyluhovat. Pak scedíme. Čerstvě natrhané kvetoucí vrcholky naplníme volně do lahve a zalijeme za studena lisovaným olejem. Květy musí být ponořené. Uzavřeme a postavíme nejméně na měsíc na teplé místo.
Druhy mateřídoušky
Mateřídoušky jsou královny mezi půdopokryvnými rostlinami, které si poradí s plným sluncem i se suchem. Je to ideální řešení pro extenzivní střešní zahrady, ale jejich osivo bývá přidáváno i do směsí květnatých luk. Řadíme je právem mezi aromatické rostliny, jejichž vůni a výraznou chuť oceníme nejen v bylinkových čajích, ale také v kořenících směsích. Některé druhy mateřídoušek najdete i v naší přírodě, za jinými byste se v minulosti museli vydat třeba do Středomoří. Na suchých stráních nebo u prašných cest se můžete kochat růžovými květy mateřídoušky úzkolisté (Thymus serpyllum), která patří mezi nejoblíbenější druhy.
Do skupiny mateřídoušek ovšem řadíme i tymián obecný (Thymus vulgaris), jehož zavádějící název by nás jistě nasměrovat k úplně jinému druhu rostlin. Opak je pravdou, mateřídoušky a tymián jsou příbuzné rostliny patřící do jednoho rodu. Tyto byliny byly hojně pěstovány již ve středověku a byly oblíbeny i Hildegardou z Bingenu. Ta mateřídoušku doporučovala užívat vnitřně jako koření do pokrmů. To mělo léčit především mozek a bylo určeno proti kožním chorobám.
Čtěte také: Mezi ploty: Kontext a vývoj
V sortimentu mateřídoušek se pěstují i další druhy, za zmínku určitě stojí mateřídouška citronová (T. x citriodorus), kterou seženete i s panašovanými listy. Díky citronové vůni je oblíbená především při přípravě nápojů a jako součást bylinkových čajů. Slušet jí to bude především v bylinkových záhonech, kamenných korytech i na střešní zahradě. Na trhu se dále objevují také mateřídoušky časné (T. praecox), mateřídoušky vlnaté (T. pseudolanuginosus) a mateřídoušky vejčité (T. pulegioides). Poslední dva druhy nebývají zcela běžné, přesto se uplatňují především v okrasném zahradnictví.
Mateřídoušky jsou silně prošlechtěny. Jsou dostupné kultivary s barvami květů v odstínech bílé, růžové či fialové. Některé druhy jsou dostupné i v kultivarech se žlutými, bíle či žlutě panašovanými listy. Některé kultivary jsou natolik nízké, že těsně kopírují půdu. Právě ty se hodí jako skvělá náhrada trávníku na těch stanovištích, kde by klasický zelený koberec neuspěl kvůli suchu nebo mělké půdě.
Úrazník šídlovitý (Sagina subbulata)
Úrazník šídlovitý (Sagina subbulata) je často označován jako irský mech. Je to nízko rostoucí polštářkovitá trvalka dosahující výšky 2-3 cm. Rozkvétá droboučkými bílými kvítky. Hodí se spíše na vlhká stanoviště na světlých či polostinných místech. V létě kvete drobnými bílými hvězdicovitými kvítky. Na zimu zatahuje, na jaře obráží od kořenů. Velmi dobře vypadá mezi dlažebními kostkami nebo dlaždicemi.
Sagina rovněž snáší sešlap, preferuje polostín, ale zvládne i přímé slunce. Pokud ji však vysadíte na slunce, vyžaduje dobrou drenáž a nepříliš suchou půdu. Na zimu úrazník zatahuje do půdy a na jaře opět obrazí, takže pokud ho najednou ztratíte z dohledu, nebojte, znovu se spolu na jaře setkáte. Kromě klasické svěže zelené barvy můžete vyzkoušet krásné kultivary, jako je třeba ´Spring Lime´ se zelenožlutými listy nebo ´Aurea´ s listy zlatožlutými.
Devaterník (Helianthemum)
Devaterník (Helianthemum) je stálezelená, nízká trvalka s rozmarýnovými listy. Miluje slunná stanoviště a sušší propustnou půdu. Devaterník vytváří keříky s výškou kolem 20 cm a podle odrůdy kvete žlutě nebo růžově. Vysadit ho můžete nejen mezi dlaždice a šlapáky, ale velkou krásu udělá také ve skalce nebo třeba v nádobě na balkoně.
Další vhodné rostliny
- Carex - ostřice: Nízká forma. Vyzkoušejte ostřici, mazus nebo plazilku.
- Mazus: Nízká plazivá rostlina, vhodná do spár.
- Plazilka: Nízká plazivá rostlina, vhodná do spár.
- Jahodka indická (Duchesnea indica): Jahodka indická se bohatě rozrůstá díky plazivým lodyhám, které dorůstají délky 20-50 cm, v uzlinách zakořeňují a vytvářejí nové rostliny. Svými plody i listy jahodka vzdáleně připomíná jahodník. Na rozdíl od něj má však květy a vzpřímené červené kulovité plody (respektive souplodí) hustě obrostlé drobounkými semínky. Ty jsou nejedlé (mohou způsobit alergickou reakci). Proto je nedoporučujeme vysazovat tam, kde se pohybují malé děti. Jahodkám se daří dobře v suchu i ve vlhku, na slunných místech i v polostínu. Za příznivých podmínek rychle zplaňuje.
- Máta korsická (Menthella corsica, syn. Mentha requienii): Nejdrobnější máta, se kterou se můžeme setkat. Zatímco dříve se využívala pro získávání přírodního mentolu, dnes ji necháváme růst mezi kameny na vlhčích stanovištích. Využijeme ji jako výsadbu v okolí zahradních rybníků nebo potoků. Svou výškou okolo 2 cm a celkovým vzhledem výrazně připomíná tzv. domácí štěstí (Helxine soleirolii).
- Zvěšinec zední (Cymbalaria muralis): Tato drobná alpská rostlinka je velmi působivá na suchých místech mezi kameny, ve spárách. Zvěšinec zední je velmi přizpůsobivá rostlinka původně kvetoucí fialově. Kultivar Alba má květy v bílé barvě. Tuto rostlinu můžete využít i k výsadbě do závěsných nádob nebo do truhlíků. Roste planě ve zdech a na zpevněných březích řek.
- Popenec břečťanolistý (Glechoma hederacea): Popenec břečťanolistý se dá také využít nejen k zarůstání spár i jako doplňková zeleň do truhlíků, kde vytvoří převisy a dá celému rostlinnému seskupení jiný rozměr. Jen pozor na rychlé rozrůstání popence na zahradě. Pokud vám však tato nízká plazivá rostlina nebude překážet, můžete její ledvinovité lístky otrhat a použít do zeleninových salátů nebo jako koření do polévek. Má také pestrolistou variantu ‘Variegata‘. Obě mají fialové kvítky.
- Kotula (Leptinella potentillina): Kotula je velmi odolná, plazivá skalnička, která dobře prosperuje na vlhkých i suchých místech jako náhrada trávníku. Listy má dle kultivaru buďto zelené nebo nachové. Rozrůstá se snadno, dosahuje výšky do 7 cm a kvete nenápadně žlutozelenými úbory. Sešlapávání snáší výborně.
- Bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria ‘Variegata‘): Bršlice kozí noha jmá také pestrolistá variantu (‘Variegata‘). Ta není tak agresivní jako její jednobarevná zelenolistá sestra. Tu si raději do zahrad nepouštějme, dovede se díky podzemním oddenkům rozrůstat velmi intenzivně a její likvidace je téměř nemožná. Variegatu v chodníkových spárách budeme jistě chtít udržet nízkou, a tak bude nejlepší ji občas přejet sekačkou. Od okolních ploch ji můžeme oddělit neviditelným obrubníkem nebo fólií, aby její kořeny neprorůstaly dál.
- Silenka bezlodyžná: Nízká rostlina vhodná do spár.
Pozor na rozpínavost
Důležité je nezapomenout na to, že mnohé druhy půdopokryvných rostlin vhodných do spár se rády šíří do svého okolí, které jsou schopny často i výrazně zaplevelit. S tímto nešvarem je třeba počítat hlavně u bršlice, jahodky, popence a vrbiny penízkové. Na druhou stranu se o ně nebudete muset prakticky starat a opečovávat je a mezi štěrkem a betonem pěkně vyniknou.
| Rostlina | Výška (cm) | Stanoviště | Vlastnosti |
|---|---|---|---|
| Mateřídouška (Thymus) | 5-30 | Slunné, suché | Voňavá, léčivá, odolná sešlapu, stálezelená |
| Úrazník šídlovitý (Sagina subulata) | 2-3 | Polostín/slunce (s vlhkostí) | Tvoří bochánky, snáší sešlap, zatahuje na zimu |
| Devaterník (Helianthemum) | ~20 | Slunné, suché | Stálezelená, keříkovitá, různé barvy květů |
| Jahodka indická (Duchesnea indica) | 20-50 (lodyhy) | Sucho/vlhko, slunce/polostín | Rychle se rozrůstá, nejedlé plody (pozor na děti) |
| Máta korsická (Menthella corsica) | ~2 | Vlhčí stanoviště | Citronová vůně, drobná, vhodná k vodním plochám |
| Zvěšinec zední (Cymbalaria muralis) | Nízká | Suché, mezi kameny | Přizpůsobivá, fialové/bílé květy |
| Popenec břečťanolistý (Glechoma hederacea) | Nízká plazivá | Různé | Rychlé rozrůstání, jedlé lístky |
| Kotula (Leptinella potentillina) | do 7 | Vlhké/suché | Odolná, snáší sešlap, náhrada trávníku |
| Bršlice kozí noha 'Variegata' (Aegopodium podagraria 'Variegata') | Nízká | Různé | Pestrolistá, méně agresivní než původní druh |
tags: #materidouska #mezi #dlazdice