Letní horka dovedou pobyt v podkroví pořádně znepříjemnit. Klimatizace zase znamená další náklady a nevyužijete ji celoročně. Jako optimální řešení se nabízí masivní střecha. Navíc nové, přísnější požadavky na snížení energetické náročnosti, které přinesl rok 2020, stanovují v energetických průkazech budov také teplo potřebné k chlazení objektu. Kvalitně navržená budova je schopna udržet vnitřní prostředí s teplotami do 25 °C i v letních měsících bez dodatečné, energetický náročné klimatizace. Výrazným přínosem při návrhu takovéto budovy může být použití masivní "těžké" střechy. Nově ale musíme hledat spíše způsoby, jak stavby chránit proti přehřátí. Další velmi efektivní možnost představuje těžká masivní střecha. Napomáhá řešit podstatnou otázku úsporného a kvalitního bydlení a tou je akumulace tepla.
Charakteristika a funkčnost masivní střechy
Těžká masivní střecha zabraňuje únikům tepla a zároveň chrání podkroví proti přehřívání. U střech je důležitým parametrem tzv. fázový posun. To je čas, za který se střešní konstrukce prohřeje. Čím je konstrukce lehčí, tím rychleji a naopak. U dřevěných krovů to bývá cca 4 hodiny. Znamená to, že v letní sezóně se dřevěný krov rychle prohřeje a v podvečer je v podkroví k nevydržení. U střechy Ytong Komfort je fázový posun 13 hodin. Čili teplo, které působí na střechu, nestihne proniknout do obytného prostoru dřív, než sluníčko zapadne. Obecně lze říci, že konstrukčně lze problém letního přehřívání eliminovat aplikací masivní konstrukce střechy s plošnou hmotností nad 150 kg/m². Tepelná kapacita této masy zpomalí průnik tepla až o 12 hodin, což umožní v letních měsících stabilizovat v podkrovních prostorách denní maxima do 25 °C.
Další výhodou, související s hmotností střechy, je ochrana proti hluku. Těžké konstrukce utlumí větší hluk než ty lehké. Střecha je ze všech konstrukcí budovy nejvíce zatížena vnějšími vlivy. Odolává výkyvům teplot kolem 80 °C, poryvům větru až do cca 50 m/s, hluku, který může dosahovat hladiny kolem 70 dB. Chrání před hmyzem, nejrůznějšími druhy záření, před prachem. Její kvalita zásadním způsobem ovlivňuje stav vnitřního prostředí budovy. Kvalitní střecha by měla uživatelům zajistit prostředí s takřka stálou vnitřní teplotou, minimem prachu, optimální vlhkostí, dostatkem čerstvého vzduchu. Podkrovní prostory by neměly ani v letních měsících přesahovat vnitřní teploty do max. 26 °C bez potřeby energeticky náročného chlazení. Všechny tyto požadavky splňuje masivní střecha ze systému stavebních komponentů Ytong.
Nemusíte se ale obávat zvýšených nákladů na stavbu: přičteme-li k ceně běžné střechy cenu klimatizace, dostaneme se na srovnatelné pořizovací náklady. Provoz je pak nesrovnatelně výhodnější, protože chlazení prostor v letních měsících podstatně zvedne účty za energie.
Ytong Komfort: Konkrétní řešení masivní střechy
Pro zajištění všech potřebných funkcí musí být běžná střecha, jejíž nosný systém tvoří dřevěný krov, doplněná dalšími technologiemi (jako např. klimatizací), musí být ošetřena problematickými nátěry, doplněna protipožárními opatřeními. Společnost Xella proto vyvinula modifikaci své stropní konstrukce pro použití jako nosné střešní konstrukce s názvem Ytong Komfort.
Čtěte také: Masivní podlaha na OSB deskách – návod
Technické parametry a montáž
Konstrukčně se jedná o žebírkovou železobetonovou konstrukci, která se skládá z prefabrikovaných betonových nosníků a pórobetonových vložek z materiálu Ytong P4 - 500. Jejich tloušťka je buď 200 nebo 250 mm podle potřebného rozpětí a zatížení střechy. Základní rozdíl mezi „tradičním“ stropem a novou konstrukcí spočívá v možnosti vynechání poměrně pracné nadbetonávky. Vynechání nadbetonávky se podle očekávání ukázalo být skutečným zvýhodněním. Nejde jen o materiálové náklady části této konstrukce, ale především o snížení pracnosti při zpracování betonové směsi.
Konstrukci střechy lze klást v zásadě dvěma způsoby. Pokud je k dispozici příčný nosný systém zdiva, je zpravidla vhodné klást nosníky rovnoběžně s hřebenem na štítovou zeď a vnitřní nosnou zeď tohoto systému. Tato varianta umožňuje vytvořit část konstrukce střechy vodorovné (se světlou výškou nad 2300 mm), což se pozitivně projeví snížením tepelných ztrát budovy. Druhou možností je orientace trámců kolmo na hřeben střechy. Tuto variantu volíme v případě, že je k dispozici vhodně umístěná podélná nosná stěna nebo její část. Chybějící část nosného systému lze nahradit ŽB průvlakem nebo ocelovým nosníkem.
V první fázi montáže se uloží železobetonové trámce. Jejich distanc nám definuje pomocná vložka, kterou vkládáme mezi trámce, těsně vedle nosné podpory. Jakmile jsou uloženy všechny nosníky, je nutno smontovat podpůrnou konstrukci střechy. Doporučuje se používat ocelové nastavitelné stojky s hlavou pro uložení lepených dřevěných nosníků (např. systém Peri). Systémové bednění zásadně usnadňuje manipulaci a minimalizuje riziko zranění. Je samozřejmě možné použít i stojky dřevěné. Jakmile je připravena podpůrná konstrukce, následuje pokládka stropních vložek celé konstrukce střechy. Podle kladečského plánu klademe jednotlivé vložky na připravené trámce. Každá pátá vložka je snížená a vytváří v konstrukci příčné železobetonové ztužující žebro. Stropní vložky Komfort jsou stejně jako ostatní výrobky Ytong homogenní a „plné“. Při zkouškách se ukázalo, že jednotlivá vložka o tloušťce 200 mm unese bodové zatížení 420 kg. U vložky tloušťky 250 mm je to dokonce 720 kg.
Dalším výrazným odlišením od podobných produktů na našem trhu je možnost snadného krácení vložek ruční nebo pásovou pilou a vytvoření polí o nestandardní šíři, například v místě komínu nebo střešních oken. Stejně tak je možné vložky řezat podélně a tím snížit plochy „dobetonávek“ částí střechy, které nemají rozměry pro uložení celých stropních vložek (např. podél ztužujících věnců). Díky vlastnostem hmoty Ytong nevede ani jedno z těchto opatření ke statickému oslabení konstrukce.
Jakmile jsou uloženy všechny vložky, je nutno položit armaturu dle kladečského výkresu. Jde o krok velmi podobný uložení armatury ve stropních konstrukcích. Následuje betonáž konstrukce. Betonujeme betonovou směsí C 20/25, konzistence S2 s frakcí kameniva 4/8 mm, vyrobenou v certifikované betonárně. U větších střech lze použít pumpu na beton, u menších konstrukcí se uplatní i vrátek používaný pokrývačskými firmami. Beton je nutno důkladně vibrovat malým vibrátorem, materiál, který vlivem „šikmosti“ střechy přetéká, je nutno zednickou lžící vrátit zpět a pečlivě povrchově upravit. Srovnat do roviny pás z betonové směsi o šířce 20 cm nad betonovým trámcem mezi dvěma naprosto rovnými hranami stropních vložek Ytong je úkon, který zvládne opravdu každý.
Čtěte také: Proč zvolit bukové podlahové lišty
Tabulka: Porovnání fázového posunu střech
| Typ konstrukce střechy | Fázový posun (hodiny) |
|---|---|
| Dřevěný krov | cca 4 |
| Ytong Komfort | 13 |
Další výhody a uplatnění Ytong Komfort
Konstrukce Ytong Komfort se prosadila i u staveb svépomocí, protože na rozdíl od střech dřevěných nevyžaduje spoluúčast tesařů. Jednoduchou sedlovou střechu o ploše 100 m² smontuje dvojice zručných pracovníků během tří dnů. Další nezanedbatelnou úsporou ve srovnání s „klasickým“ krovem představuje fakt, že střecha Ytong Komfort je difúzně otevřená a nevyžaduje proto parozábranu. Tato citlivá součást konstrukcí střech je jednak časově relativně náročná, k tomu ještě vyžaduje na našich stavbách bohužel zřídka přítomnou preciznost provedení. Nedodržení technologické kázně při provádění parozábrany má velice negativní následky (plísně, hniloby, ztráta tepelněizolačních vlastností izolace střechy).
Střecha se také vyznačuje vysokou vzduchotěsností. Proto je ideální pro pasivní a nízkoenergetické domy, u nichž odborníci z Ytongu doporučují řešení formou jednovrstvého zdění bez zateplení. Právě s ním je masivní střecha ideálně kompatibilní. Výsledkem je rychlá a jednoduchá výstavba homogenního jádra domu, který je základem kvalitního a zdravého bydlení. Střechy Ytong Komfort zajistí v domě tepelný komfort, charakterizuje ji navíc i vysoká požární odolnost (nehořlavá konstrukce).
Střecha Komfort se velice dobře uplatňuje zejména u střešních konstrukcí plochých střech a u konstrukcí střech pultových se sklony do cca 10°. Úspěšně se uplatňuje také u střech sedlových se sklony až do 45°, vybavených dokonce vikýři, a také u střech půdorysu tvaru „L“. Vlastnosti konstrukce jsou příjemnou výzvou pro architekta i projektanta. Umožní jim neomezenou plošnou tvarovou rozmanitost bez nutnosti navržení polí pro dobetonování. Střecha Komfort má akustický útlum v závislosti na použité izolaci a krytině kolem 60 dB. Je rezistentní proti veškerým mikroorganismům. Je naprosto nehořlavá. V kombinaci s použitou vnitřní omítkou má vynikající hygroskopické vlastnosti a reguluje vzdušnou vlhkost. Dá se říci, že střechu Komfort lze považovat za konstrukci kvalitativně velmi nadčasovou a nadstandardní, vhodnou takřka pro každý moderní nízkoenergetický, ale především pasivní či dokonce od roku 2020 „nulový“ rodinný dům.
Zkušenosti z praxe
Rodinný dům nedaleko Prahy je celý postaven ze systému Ytong formou jednovrstvého zdění bez zateplování. Uplatnila se zde „vlajková loď“ výrobce, tvárnice Ytong Lambda YQ, která vyniká tepelněizolačními vlastnostmi. Majitelé se ale rozhodli jít v celkové kvalitě stavby ještě o krok dál a rozhodli se pro použití masivní střechy: „Ytong Komfort jsem zvolil již v projektu, a to ze dvou důvodů. Chtěli jsme, aby celý dům byl postaven z jednoho systému a eliminovali jsme tak možné chyby a rizika při napojení více materiálů.“ Technický poradce společnosti Xella Ing. Jan Tinka, který poskytoval konzultace ze strany dodavatele střechy, doplňuje: „Základem byl typový projekt z portfolia společnosti G Servis, kde bylo možné díky půdorysu masivní střechu navrhnout.“ Svůj pohled doplnil i projektant domu ze společnosti G Servis, Ing. Jaroslav Václavek: „Masivní střecha Ytong Komfort byla pro nás ve fázi projektu tohoto domu jedna z prvních. Proto jsme velmi ocenili, že stejně jako u stropních konstrukcí nám výrobce připravil kompletní kladecí plán na úrovni projektové dokumentace, kdy jsme mohli pak již pouze doplnit nadstřešní souvrství a řešení vikýřových oken.“
Možnosti tepelné izolace masivní střechy
Abychom dodrželi doporučené hodnoty normy pro tepelnou prostupnost střešní konstrukce, která činí 0,25 W/m²K, je nutno doplnit nosnou konstrukci Komfort vhodnou tepelnou izolací. Možností je několik. Nejjednodušší je použití desek z šedého polystyrénu nebo PUR pěny. Některé z nich jsou z výroby opatřeny dodatečnou hydroizolací. Izolační desky není nutno lepit. Připevňují se sevřením mezi kontralatí a konstrukcí střechy, které se zajistí speciálním vrutem. Lze pracovat bez předvrtávky a vzhledem k požadovaným silám a vlastnostem materiálu Ytong lze v běžných případech připevňovat latě v libovolném místě přímo do pórobetonu. Tento fakt znamená určité zjednodušení, neboť nejsme při kotvení nuceni ctít polohu betonových žeber. Pokud je to z hlediska statiky nutné je možno kotvit samozřejmě i do betonových žeber, otvor je nutno ale předvrtat. Následná montáž střešních latí a krytiny je shodná s montáží na běžné dřevěné střeše.
Čtěte také: montáž masivních lišt
tags: #masivní #střecha #zkušenosti #výhody #nevýhody