Martin Dvořák, narozen 11. listopadu 1956 v Praze, má bohatý životopis plný politických, diplomatických a veřejných angažmá. Jeho rodina se brzy přestěhovala do Pardubic, kde absolvoval základní školu a gymnázium, maturoval v roce 1976. Po neúspěšném pokusu o přijetí na DAMU v Praze studoval na Střední škole společného stravování v Turnově, kde v roce 1978 získal druhé maturitní vysvědčení v oboru kuchař a číšník. Následně studoval finance na Vysoké škole ekonomické, kde se seznámil se svou budoucí ženou Jarmilou, rozenou Dubnovou.
Rodinné Kořeny a Vliv Komunistického Režimu
Martin Dvořák měl různorodé kořeny. Matčin otec Jan Miřacký založil v Praze obchod s perskými koberci, který však po roce 1948 ukončil. Druhý dědeček Rudolf Dvořák byl rakouským a poté československým důstojníkem. Babička Alice, rozená Taussigová, pocházela z kosmopolitní a vzdělané rodiny a Martin se s ní přirozeně naučil německy. Osudy rodiny za války ovlivnil její židovský původ. Martinův otec Vladimír Dvořák, protinacistický odbojář, se stal komunistou z přesvědčení. Na počátku normalizace ho však z KSČ vyloučili, což ovlivnilo celou rodinu. Všichni měli potíže s nalezením práce i se studiem.
V roce 1968 se Martin stal členem, konkrétně vlčetem, 2. skautského oddílu v Pardubicích. I na něj dopadla všemocná ruka zákona, když s kamarády skauty házeli sněhové koule na sochu sovětského vojáka. Aby se dostal na střední školu, musel v deváté třídě vstoupit do Pionýra a později do Socialistického svazu mládeže (SSM).
Profesní Kariéra a Odpor Proti Režimu
Po dokončení studií na VŠE nastoupil Martin Dvořák jako plánovač do Východočeského průmyslu masného v Březhradě (VČPM). Krátce poté narukoval na vojnu k pluku Civilní obrany v Bučovicích, ale po pár týdnech byl doma s modrou knížkou. Vrátil se do kanceláře v Březhradě a nastartoval kariéru ekonoma. Odmítal ale vstoupit do komunistické strany, což byla nezbytná podmínka dalšího postupu. V masokombinátu se Martin Dvořák vybudoval renomé určitého typu. Odmítl podepsat přihlášku do Svazu československo-sovětského přátelství, neboť se, jak sám říká, "nepaktoval s okupanty". Tlak na něj sílil, a aby mu mohl snáz čelit, začal se od roku 1988 aktivně zapojovat do akcí vystupujících proti komunistickému režimu.
Účastnil se protirežimních akcí a demonstrací spojených s brutálními policejními zásahy, včetně takzvaného Palachova týdne, při němž si lidé připomínali dvacáté výročí sebeupálení studenta Jana Palacha. Na "palachiádě" byl zadržen tehdejší StB. Okamžitě poté byl ve VČPM přeřazen z ekonomického do technického odboru a pracoval také na jatkách ve výrobě sádla. Režim na něj vyvíjel nátlak, aby podepsal výpověď dohodou, ale ten nesvolil. Podepsal petici za propuštění Václava Havla i Několik vět. Poté následoval výslech s StB, kde se ho pokusili přesvědčit ke spolupráci.
Čtěte také: Lenka Šindelářová: Herečka a zpěvačka
Krajská správa Sboru národní bezpečnosti v Hradci Králové si od 3. srpna 1989 vedla na Martina Dvořáka svazek s krycím názvem Viktor se statusem PO (prověřovaná osoba). Soudní spor s Pavlíčkem, který ho obvinil z přípravy protisocialistického vystoupení, proběhl těsně před sametovou revolucí.
Sametová Revoluce a Politická Kariéra
V listopadu 1989 se Martin Dvořák celkem přirozeně s přáteli zakládal Občanské fórum v Hradci Králové a vedl zde ekonomickou sekci. Stal se jedním z lídrů Občanského fóra (OF) v Hradci Králové. V následujících prvních svobodných komunálních volbách v roce 1990 ho Zastupitelstvo města zvolilo poprvé do funkce primátora Hradce Králové.
Jako primátor města stál u zrodu Svazu měst a obcí České republiky, v letech 1992-1996 byl členem jeho předsednictva a v letech 1994-1996 jeho místopředsedou. Byl také členem vědecké rady Pardubické Univerzity a Vysoké školy pedagogické v Hradci Králové.
V dalších volbách v roce 1994 se mu jako členovi ODA podařilo funkci primátora obhájit. V roce 1998 ale z ODA vystoupil pro nesouhlas se způsobem, jímž řešila své tehdejší problémy s financováním. V srpnu 1998 založil s několika bývalými členy ODA politickou stranu Volba pro město (VPM), která byla založena jako strana orientovaná výrazně na komunální politiku.
V září 1998 byl zastupitelstvem odvolán z funkce primátora. V komunálních volbách na podzim téhož roku získal sice nejvyšší počet preferenčních hlasů a VPM se stala s 22% voličských hlasů druhou nejsilnější stranou ve městě, ale ani to nestačilo, a tak s celou VPM skončil v opozici. Po návratu z Kosova v komunálních volbách v roce 2002 získal opět největší množství preferenčních hlasů, z desátého místa na kandidátce postoupil na její první příčku a stal se i po čtvrté členem Zastupitelstva města. Volba pro město získala celkově přes 18,5% voličských hlasů a obhájila pozici druhé nejsilnější strany ve městě.
Čtěte také: Profil společnosti Martas StavFasády Bohumín
Mezinárodní Mise a Diplomatická Dráha
V létě 1999 byl vyzván Radou Evropy k účasti na administrativní misi OSN v Kosovu (UNMIK). Původně na půl roku, ale nakonec tam zůstal 28 měsíců, především jako administrátor města Istog a posléze ve městě Gjakovä. Krátkou dobu mezi tím byl také ředitelem odboru rozvoje místní samosprávy v regionu Pejë. Svoje zážitky z této mise popsal v knize “Kosovo na vlastní kůži”, která vyšla s předmluvou Václava Havla v roce 2001 a v témže roce i v anglické verzi. Následně byla přeložena též do albánštiny a do slovenštiny. Po skončení mise byl jmenován čestným občanem obce Istog jako první cizinec v její historii.
Potom ale přišla z MZV nabídka účasti ve skupině českých expertů v rámci Přechodné koaliční správy (CPA) v Iráku po pádu Saddámova režimu. Od července 2003 nejprve pracoval v Basře na ustavení dočasné místní samosprávy ve 4 provinciích v jižní části Iráku a posléze byl přizván do administrativního týmu Rady pro mezinárodní koordinaci (CIC) v Bagdádu, kde se stal zástupcem ředitele odboru pro koordinaci dárců. Během svého působení v Iráku publikoval pravidelně v deníku MF Dnes články o poválečné rekonstrukci Iráku.
Od 1. dubna 2004 se stal zaměstnancem ministerstva zahraničí ČR. Na podzim 2004 byl pozorovatelem OBSE při průběhu prvního a druhého kola prezidentských voleb na Ukrajině a zažil tam tedy i tu slavnou “oranžovou revoluci”. V lednu 2005 byl vyslán jako obchodní rada na naši ambasádu ve Washingtonu D.C. Po návratu v srpnu 2009 se stal ředitelem odboru dvoustranných ekonomických vztahů a podpory exportu (ODEV) na MZV ČR. V této funkci působil až do srpna 2012, kdy byl vyslán jako generální konzul do New Yorku.
Po návratu z Kuvajtu se v prosinci 2021 vrátil do Prahy a začal pracovat jako náměstek ministra zahraničních věcí. V únoru 2022, kdy začala válka, si vzal za své agendy spojené s bezprecedentním ruským útokem na Ukrajinu.
Současné Angažmá
V současné době Martin Dvořák přijal kandidaturu na senátora v nadcházejících senátních volbách za STAN. Kandiduje v Hradci Králové, kde už v minulosti v politice uspěl jako primátor.
Čtěte také: firemní údaje a služby společnosti Martin Lauda
Martin Dvořák, auditor s desetiletou zkušeností, vnímá Komoru auditorů (KA ČR) jako servisní organizaci, která má být efektivní podporou voleným orgánům a profesionální oporou a zastáncem celé auditorské obce. Plánuje přetvořit komoru v moderní organizaci, která bude efektivní podporou volených orgánů i samotných auditorů. Pracuje na modernizaci webu komory a zavádění online testů a školení, například v oblasti ESG. Také se zaměří na to, aby komora šířila osvětu o této důležité profesi a byla více vidět a slyšet ve veřejných diskuzích.