S ohledem na progresivní vývoj v rámci cihelných konstrukcí je nutné zajímat se o nové technologie a zvětšovat si povědomí o užití Eurokódu 6, aby konstrukce z moderních zdicích prvků a malt byly správně technicky i ekonomicky navrhovány. Důsledkem tohoto poměrně rychlého vývoje je dosahování rozdílných užitných parametrů zdiva, které jsou podmíněné typem zdicích prvků (cihly) a druhem malty.
Broušené cihly a moderní malty: Základy a vývoj
Zdivo z broušených pálených cihel je v dnešní době ve střední Evropě hojně rozšířené. Používá se zejména pro zdění obytných budov jako jsou rodinné domy, řadové domy, bytové domy (obvykle do 4. NP) či pro vyzdívky monolitických konstrukcí. Přechod k broušeným cihlám byl motivován zvýšením tepelného odporu zdiva, kdy se nejdříve začaly cihly vylehčovat dutinami a vyrábět cihly tzv. velkoformátové a současně se začal potlačovat objem obyčejné malty tvořící významný vodič tepla, protože obyčejná malta pro zdění má několikanásobně (4× až 10×) větší tepelnou vodivost než samotné velkoformátové cihly. Dalším typem vylepšení tepelně izolačních vlastností zdiva byl příchod lehkých, resp. Dále bylo upuštěno od maltování svislé styčné spáry. Na začátku 80. let byla v Německu vyvinuta technologie pro výrobu tzv. broušených cihel.
Broušené cihly jsou takové cihly, které mají zbroušené vodorovné ložné plochy pro maltu vyznačující se velmi malými odchylkami od jmenovitých rozměrů výšky, rovinnosti a rovnoběžnosti rovin ložných ploch oproti nebroušeným cihlám. Pro kvalitní broušené cihly v kategorii tolerancí rozměrů T2+ je tolerance rozměru výšky cihel max. ± 1,0 mm. Výrobci dokonce deklarují i výrazně menší tolerance rozměru výšky. To umožnilo zavedení tenkovrstvých malt na bázi cementu, které se nanášejí pomocí maltovacích válců. Kromě výrazného zvětšení tepelného odporu zdiva bylo dosaženo i výrazného snížení pracnosti zdění, které lze řadit k další velké motivaci pro vývoj inovativních stavebních výrobků a technologií.
V roce 2006 bylo v Rakousku zahájeno testování nového systému zdění pomocí PU pěny, které bylo zakončeno vydáním osvědčení rakouskou certifikační autoritou v roce 2009. Tento systém zdění se na poli malých obytných budov stal velmi oblíbeným a rozšířeným. Tento počin otevřel dveře k vývoji dalších typů „necementových“ malt.
Vývoj cihel a technologií zdění je stále pokračující proces motivovaný zejména zlepšováním užitných vlastností a snižováním pracnosti zdění. Možnost broušení cihel znamenala zavedení nových typů tenkovrstvých malt. V dnešní době se vedle běžných cementových malt (obyčejných i tenkovrstvých) výrazněji prosadily necementové malty na polymerové bázi. Motivací pro vývoj nové malty pro broušené cihly bylo snížení pracnosti zdiva, snížení přesunu stavebních hmot při dosažení srovnatelných užitných vlastností zdiva s cementovou tenkovrstvou maltou. Důležitou podmínkou bylo dosažení vysoké míry spolehlivosti malty s ohledem na snadný způsob nanášení malty pomocí multiprenového válečku.
Čtěte také: Beton a obrubníky: Průvodce
Ytong malta: Specifika a použití
Zdicí malta YTONG je suchá maltová směs složená z anorganických pojiv, plniv a hygienicky nezávadných zušlechťujících přísad. Malta je určena k tenkovrstvému zdění pórobetonových tvárnic Ytong.
Malta je suchá směs určená pro tenkovrstvé zdění pórobetonových tvárnic Ytong. Obsah pytle (17 kg) postupně vsypeme do čisté vody o množství 4,8 litrů a promícháme stavebním míchadlem, až vznikne vláčná hmota pastovité konzistence bez hrudek. Po 5 minutách zrání znovu promícháme. V případě potřeby lze maltu rozředit 1-2 dcl vody. Malta má správnou konzistenci, když zachovává drážky vzniklé nanášením ozubenou lžící. Čerstvá malta je za normálních teplot zpracovatelná asi 4 hodiny. Podklad pro nanášení malty musí být soudržný, čistý a zbavený prachu. Maltu natahujeme celoplošně v rovnoměrné vrstvě nanášecí Ytong zednickou lžící se zuby 5x5 mm na vodorovné, u hladkých tvárnic i na svislé (styčné) spáry. Do malty klademe prachu zbavené tvárnice a doklepáváme gumovou paličkou tak, aby spáry měly stejnou tloušťku 1-3 mm.
Prověřený zdicí materiál s téměř stoletou tradicí je pórobeton Ytong. Na jeho výrobu se používají základní přírodní suroviny: křemičitý písek, vápno a voda. Díky své porézní struktuře dobře pracuje s vlhkostí v interiéru a vytváří zdravé klima. Vyniká i tepelnou izolací a speciálně pro jednovrstvé zdění je určena řada tvárnic Lambda YQ, s níž dosáhnete hodnot pasivní výstavby bez dodatečného zateplení. Vyrábí se až do šíře 55 cm, tedy pro opravdu masivní zdivo s vysokou schopností vytvářet teplotně stabilní prostředí. Důležité pro celkové kvalitní provedení stavby je, že výrobce nabízí na současném trhu nejucelenější stavební systém. Najdete zde prvky nejen pro celou hrubou stavbu (stropy, střechu, schody), ale také produkty pro vnější a vnitřní povrchové úpravy a řešení detailů, jako je žaluziový kastlík. Jedná se tedy o komplexní řešení celé stěny s důrazem na optimální tepelnou izolaci, konstrukční detaily a eliminaci chyb. Z pórobetonu postavíte celý dům. Novinkou systému Ytong je plně kompatibilní žaluziový kastlík z Purenitu. Je voděodolný, trvanlivý a umožňuje provést detail bez tepelných mostů.
Použití Ytong malty na broušené cihly: Kompatibilita a omezení
Vzhledem k tomu, že malta Ytong je specificky určena pro tenkovrstvé zdění pórobetonových tvárnic Ytong, její použití na broušené pálené cihly, jako jsou například výrobky Heluz nebo Profiblok, není doporučeno a je v rozporu s technologickými postupy. Každý výrobce cihelných bloků doporučuje ke svým výrobkům odpovídající zdicí materiály, které jsou testované a certifikované pro dosažení deklarovaných vlastností zdiva.
Malta Ytong je navržena pro specifické vlastnosti pórobetonu, včetně jeho savosti a tepelněizolačních parametrů. Broušené pálené cihly mají odlišné fyzikální a mechanické vlastnosti, a proto vyžadují jiné typy tenkovrstvých malt, které jsou pro ně speciálně vyvinuty. Použití nevhodné malty by mohlo vést k:
Čtěte také: Jak znovu použít ztvrdlý cement
- Snížení pevnosti zdiva: Malta nemusí adekvátně spojit cihly a zajistit požadovanou statickou pevnost.
- Zhoršení tepelněizolačních vlastností: Malta s odlišnou tepelnou vodivostí by mohla vytvářet tepelné mosty.
- Problémům s přilnavostí: Nevhodná malta nemusí dobře přilnout k povrchu broušených cihel.
- Vzniku trhlin: Rozdílná tepelná roztažnost a smršťování materiálů by mohly vést k praskání zdiva.
Proto je ve stavební praxi nutno věnovat volbě malty pro broušené cihly značnou pozornost, a to jak z pohledu pevnosti zdiva, tak i z pohledu požární odolnosti. Pokud si nechcete „zadělat“ na velký problém, pak vždy dbejte na doporučení výrobců, jak aplikovat moderní zdicí materiály.
Tenkovrstvé zdění: Výhody a zásady
Rychlé a přesné zdění na tenkovrstvou maltu, lepidlo nebo speciální pěnu nabízí systém broušených cihel. Díky minimální výšce ložné spáry dosahuje zdivo lepší tepelné izolace. Základ systému tvoří cihelné bloky s přesnou výškou 249 mm, jejichž ložné plochy jsou zabroušené do vodorovných rovin. Můžete je použít na obvodové zdivo i příčky. Velmi dobře izolují tepelně i zvukově, akumulují teplo a regulují vlhkost vzduchu v interiéru. Broušené cihly jsou zárukou značných finančních úspor a zároveň urychlují samotný proces zdění. Předpokládá se menší (nebo až značná) spotřeba malty či úspora na zařízení staveniště. Cihly se brousí na výšku 249 mm s tolerancí až ± 0,4 mm. Tepelněizolační broušené cihly, kde jako pojivo slouží systémové tenkovrstvé malty, jsou určené pro chráněné jednovrstvé a zateplené obvodové zdivo téměř nulových budov. To znamená, že díky této technologii stavebník výrazně ušetří na spojovacím materiálu a zároveň vylepší tepelněizolační vlastnosti stavby.
Výhody tenkovrstvého zdění
- V porovnání se zděním na maltu znamená použití celoplošného lepidla výraznou úsporu materiálu a tedy i nákladů. Zatímco u maltového zdění (tloušťka spáry 12 mm) je spotřeba malty při tloušťce zdiva 440 mm asi 42 litrů/m2, při použití celoplošného lepidla (tloušťka spáry obvykle 1-2 mm) je spotřeba jen 3,7 litrů/m2.
- Díky podstatně menšímu objemu spotřebovaných suchých maltových směsí, dochází, kromě úspory materiálu, také ke snížení nákladů při dopravě, přípravě a zpracování materiálu na stavbě. Rychlost výstavby se tím zvýší.
- Celoplošné tenkovrstvé zdění má navíc výhodu z hlediska tepelně-technického, odstraňuje vertikální tepelné proudění ve stěně.
- Eliminují se bodová napětí ve stěně, vznik trhlin i případný pokles pevnosti stěny.
- Používat broušené cihly a tenkovrstvou maltu je možno už od venkovní teploty 1 °C - tedy i během zimních měsíců.
Volba materiálu pro tenkovrstvé zdění
Pro tenkovrstvé zdění tedy budete potřebovat broušené pálené zdivo, nebo vápenopískové zdivo určené pro zdění na lepidlo. Z cihelného stavebního systému PROFIBLOK (www.profiblok.cz) jsou vhodné například prvky KMB PROFIBLOK 240 BRUS (372×240×249 mm) nebo KMB PROFIBLOK 300 BRUS (247×300×249 mm) a příčkovky KMB PROFIBLOK 80 a 115 BRUS. U vápenopískového zdiva (www.sendwix.cz) jsou pro zdění na lepidlo určeny prvky, které mají v názvu za pomlčkou písmeno „L“.
Postupy při tenkovrstvém zdění
Nejnáročnější je založení první řady cihel, která se zpravidla pokládá do maltového lože na pevném odizolovaném podkladu. Musí být dokonale rovná, protože na milimetrové vrstvě speciální tenkovrstvé malty nelze nic vyrovnat - na rozdíl od 12 mm vysokého maltového lože při klasickém zdění. Zvláštní důraz klademe na rovinatost založení první řady zdiva.
- Založení první vrstvy: Pro založení první vrstvy zdiva zvolte zakládací maltu, a to PROFIMIX ZM 910 (Zakládací malta 10 N/mm2) u páleného zdiva nebo pórobetonu a PROFIMIX ZM 920 (Zdicí malta na vápenopískové zdivo a betonové bloky) u vápenopískového zdiva. Tloušťka vrstvy by měla činit asi 10 - 30 mm. Cílem je vyrovnání první vrstvy zdicích prvků na základové a obdobně i stropní desce. Prvním důležitým krokem je výškové zaměření základové desky v místech, kde se budou stěny vyzdívat. Zaměření se samozřejmě provádí až po natavení izolačních pásů v místech stěn. Při nivelizaci se určí nejvyšší bod základů. První vrstva cihel se zakládá na dokonale vodorovnou a souvislou vrstvu malty (ne na maltu v pruzích), která nesmí být v žádném případě tenčí než 10 mm. Pro její založení se používá speciální vápenocementová zakládací malta. Aby tato maltová vrstva byla skutečně vodorovná, vezmeme si na pomoc nivelační přístroj s latí a vyrovnávací soupravou.
- Zdění dalších vrstev: Další vrstvy se zdí pomocí lepidel, a to PROFIMIX ZM 911 (Lepidlo CBC - tenkovrstvá zdicí malta celoplošná 10 N/mm2) nebo ZM 912 (Lepidlo CB - tenkovrstvá zdicí malta na žebra 10 N/mm2) v případě pálených prvků, ZM 921 (Lepidlo SX - Zdicí malta tenkovrstvá na VPC a betonové bloky 10 N/mm2) u vápenopískového systému Sendwix. Tloušťka vrstvy lepidla by měla činit asi 1-2 mm. Cihelné bloky zbavené prachu a jiných nečistot pokládáme do znivelované (či vyrovnané) zakládací malty - jeden den staré, na kterou je zubovým hladítkem nanesena tenkovrstvá malta.
- Nanášení malty: Na nanášení malty se používá speciální molitanový váleček. Tzv. moltoprenový váleček s hráškovým děrováním (s perforací) je důležitou pomůckou k snadnému nanášení tenkovrstvé malty. Je použitelný na všechny druhy broušených cihel. Malta se na broušené cihly nanáší do kříže, tedy dvěma směry. Ložnou plochu je před nanesením tenkovrstvé malty nutné očistit, ale není potřeba ji zvlhčovat. Nanášená malta musí být v takové vrstvě, aby nepřetékala přes okraje cihel. Množství takto nanesené malty pevně spojí jednotlivé cihly do požadované vazby.
- Zpracovatelnost malty: Natahujeme jen takovou plochu, na kterou stihneme do 15 minut položit další broušené cihly. To označujeme za dobu zpracovatelnosti.
Akustické a tepelněizolační vlastnosti moderního zdiva
Akustické broušené zdivo HELUZ AKU Kompakt 21 s minerální izolací mezi dvěma tvarovkami má neprůzvučnost 57 dB. Tlumí přenos konstrukčního hluku a je kompatibilní s broušenými bloky pro obvodové stěny. Nejlepší tepelnou izolaci zajistí jednovrstvé zdivo HELUZ Family 50 2in1 (integrovaný polystyren). Pasivní výstavbu bez dodatečného zateplení umožní i broušená cihla HELUZ Family 50. Zdění v jedné vrstvě, které už nepotřebuje žádné zateplení pod vnější nebo vnitřní omítkou, je rychlé a pohodlné. Při stavbě vám šetří čas i práci, později peníze za vytápění (nebo za letní klimatizaci) a také obytný prostor v interiéru.
Čtěte také: Beton do základů: Na co si dát pozor?
Nové typy cihel a tvárnic pro obvodové zdivo jsou vyrobeny ze stejného materiálu jako standardní pálené cihly, ale mají promyšlený systém dutin či voštin, které zpravidla vyplňuje vložený izolant (pěnový polystyren EPS, expandovaný perlit nebo minerální vata). Důležité je, abyste měli už v okamžiku výběru promyšlený efekt, jehož chcete dosáhnout (jen tepelná izolace, kombinace se zvukovou izolací, úspora vnitřního prostoru). Zatímco termoizolační efekt samotný dokonale splní EPS, pro univerzální tepelnou i zvukovou izolaci doporučujeme minerální vatu. Pokud zápasíte s nedostatkem vnitřního prostoru, nepotřebujete zdi vo tloušťky 50 cm: Nízkoenergetického standardu dosáhnete i s tloušťkou zdiva 38 cm.
Kvalitní cihelné zdivo dneška by ovšem nemělo mít žádnou zásadní slabinu. Při výběru si ohlídejte hlavně tři parametry: minimální tepelný prostup, dobrou akumulaci tepla a vysokou paropropustnost (difuzní schopnost). Všechny izolanty uvnitř cihly jsou upraveny jako hydrofobní (nesmáčivé) a zároveň paropropustné, takže vlhkost se může dostat pouze do cihlového střepu a z něj se pak odpařuje. Právě to je podstatná výhoda oproti vnějšímu kontaktnímu zateplení, kde zejména při rychlé realizaci novostaveb hrozí srážení stavební vlhkosti ve zdivu a následný vznik plísní.
Broušené cihly FAMILY mají nejlepší tepelněizolační vlastnosti na trhu v porovnání s ostatními materiály pro jednovrstvé zdivo bez vyplněných dutin. Vyznačují se nejpropracovanější geometrií cihelného bloku, který minimalizuje prostup tepla při zachování vysoké pevnosti. Aby byly zachovány vlastnosti zdiva, je podmínkou kombinace zdicího prvku, malty a povrchové úpravy. Proto je potřeba dodržovat zásady pro navrhování a provádění konstrukcí v souladu s obecnými předpisy a technickými normami.
Porovnání spotřeby malty: Tenkovrstvé vs. klasické zdění
| Typ zdění | Tloušťka spáry | Spotřeba malty (tloušťka zdiva 440 mm) |
|---|---|---|
| Maltové zdění (klasické) | 12 mm | cca 42 litrů/m2 |
| Tenkovrstvé zdění (lepidlo) | 1-2 mm | cca 3,7 litrů/m2 |
Normy a certifikace
I pro moderní bezcementové malty je možné pro statický návrh a posouzení používat stejné zásady a aplikační pravidla podle ustanovení Eurokódu 6. Tzn. je přípustné zděné konstrukce navrhovat podle normy ČSN EN 1996-1, části 1-1: Pravidla pro vyztužené a nevyztužené zděné konstrukce nebo části 3: Zjednodušené metody výpočtu nevyztužených zděných konstrukcí, neboť metodika uvedená v těchto normách platí pro navrhování konstrukcí jak obvyklého (tj. zdivo s cementovými maltami) tak i inovačního charakteru (tj. zdivo s bezcementovými maltami), jak je definováno již v samotném statusu a rozsahu použití Eurokódu 6. Je samozřejmé, že nelze např. přebírat vzorce pro stanovení charakteristické hodnoty pevnosti zdiva v tlaku nebo přebírat pevnost zdiva v tahu za ohybu z tabulek uvedených v normě, ale všechny materiálové charakteristiky musí v tom případě výrobce deklarovat na základě svých provedených zkoušek. Pro každý typ pevnostní zkoušky je vydaná zkušební norma ČSN EN, kde jsou předepsaná pravidla, jak velký má být zkušební vzorek, jak musí proběhnout zkouška, jak se mají výsledky vyhodnocovat apod. a tím je vlastně prokázáno, že i zdivo vyzděné na moderní (bezcementové malty) se chová řádně a obvykle podle běžných zvyklostí. Tyto pevnostní charakteristiky a další mechanicko-fyzikální vlastnosti by měl každý výrobce deklarovat v technických podkladech k příslušnému výrobku, resp. systému. I navrhování zděných konstrukcí za požáru viz Eurokód 6 část 1-2: Obecná pravidla - Navrhování konstrukcí na účinky požáru společně s národní normou ČSN 73 0810 Požární bezpečnost staveb - Společná ustanovení je možné provádět na základě provedených zkoušek a expertíz.
Vývoj nové malty určené pro broušené cihly trval více než 3 roky. Samotný vývoj byl rozdělen na vývoj samotné hmoty, na ověřování vlastností zdiva a na certifikační proces. Pokud se zaměříme na ověřování vlastností zdiva, tak k základním zkouškám patřilo ověřování mechanických vlastností zdiva. Na základě série zkoušek zástupců zdicích prvků 2. a 3. skupiny pálených cihel bylo ověřeno, že pevnost zdiva v tlaku odpovídá návrhovým předpokladům podle ČSN EN 1996-1-1. Dále byly ověřovány pevnosti zdiva ve smyku a v tahu za ohybu. V rámci certifikačního procesu autorizovanou osobou (TZÚS s.p.) byly ověřovány další vlastnosti malty na základě podobnosti k normě ČSN EN 998-2. Certifikační proces lze vnímat jako potvrzení spolehlivosti nové zdicí technologie pro stavbu zděných konstrukcí. Jednou z důležitých podmínek pro užití nové malty je i zvýšený požadavek na kvalitu cihel, kdy je nutné dodržet výrobní toleranci výšky cihel na úrovni Tm 0,4 mm. To znamená, že výrobce musel zlepšit kvalitu broušení cihel o 20 % - z původní tolerance 0,5 mm. V rámci uvádění výrobku na trh je pravidelně dohledována kvalita výroby také na straně výrobce malty.
Stanovení požární odolnosti zdiva patří k základním požadavkům kladených na nosné i nenosné konstrukce. Pro určení požární odolnosti zdiva z pálených zdicích prvků vyzděných na běžné malty uváděné na trh podle ČSN EN 998-2 tzn. na cementové či vápenocementové bázi tedy obyčejné, lehké, tepelněizolační a tenkovrstvé malty lze využít normu ČSN EN 1996-1-2. Společnost HELUZ kontinuálně provádí v rámci vývoje požární zkoušky pro nosné stěny, nenosné stěny a pilíře. Jedná se o série zkoušek zahrnující široké výrobkové portfolio broušených cihel. Pro projektanty jsou výsledky uvedeny v Požárně klasifikačních osvědčených vydaných akreditovaným certifikačním orgánem PAVÚS a.s.
Nejčastější chyby při zdění a doporučení
Obvyklou chybou zdění z nebroušených cihel je nedodržení právě tloušťky maltového lože, které má být min. 6mm a max. 15 mm, u zdiva z „AKU“ cihelných bloků pak minimálně 10 mm. Poměrně častým a stále se opakujícím „nešvarem“ je zdění na dva pruhy malty. Zdivo má pak jiné mechanické vlastnosti, oproti těm, které výrobci cihelných bloků uvádějí ve svých podkladech. Další častou chybou je, že malta se nenanáší až do líce zdiva a není tedy zcela vyplněna ložná spára. Také tato chyba může vést ke snížení mechanických parametrů zdiva, ke vzniku trhlin v následně provedených omítkách.
Pokud si nechcete „zadělat“ na velký problém, pak vždy dbejte na doporučení výrobců jak aplikovat moderní zdící materiály. Některé stavební firmy nepoužívají nanášecí válce tenkovrstvých malt a místo toho používají nefunkční malířské válečky. Příčinou snížení mechanických parametrů zdiva je rovněž nevhodné rozmíchání konzistence malt, záměna systémové PU pěny za jiný neověřený typ než který je doporučen výrobcem cihelných bloků a v neposlední řadě nedokonalé vyrovnání zakládací malty. Častou a velmi významnou chybou je záměna typu tenkovrstvé malty např. za PU pěnu.
Kdy použít maltu a kdy pěnu?
Nabízí se otázka, kdy je možné využít při zdění pěnu a kdy je nutné vyzdívat stěny domů pouze na maltu. Systémovou PU pěnu je bez problémů možné použít tehdy, pokud jsou stěny domu navrženy v souladu s touto technologií. Obecně platí, že zdivo vyzděné na malty (myšleno tenkovrstvé i klasické) má oproti zdivu s použitím PU pěny, lepší vlastnosti ve větší či menší míře. Jedním z případů, kdy se nehodí vystavět zeď na systémovou zdicí PU pěnu je např. pokud jde o zdění z akustických cihel, má stavba cihlové stěny také svá specifika. Cihelné bloky typu „AKU“ se výlučně zdí na klasické maltové lože. Je možné se setkat s broušenými „AKU“ cihelnými bloky, ale zdivo z nich dosahuje menší zvukové izolace. Nutné je především dodržet minimální tloušťku maltového lože 10 mm a maltu nanášet až do líce zdiva. Další zásadou je nutnost dodržet provedení konstrukčních detailů u napojení stěn na přiléhající konstrukce, kdy se např. pod patu stěny ukládá asfaltový pás tl. min. 3,0 mm.
tags: #lze #pouzit #malta #ytong #na #brousene