Vyberte stránku

Beton se v dnešní době stal velmi oblíbeným materiálem používaným v průmyslu i v domácnosti, přináší nám mnoho možností využití v exteriérech i interiérech. Abychom udrželi příjemný vzhled betonové podlahy a zajistili její dlouhou životnost, je potřeba občas přistoupit k jejímu obroušení a dalším úpravám. Popraskaný nebo ulomený beton nepůsobí dobře a v případě zanedbané údržby může být pro každodenní používání nebezpečný.

Důležitost broušení betonové podlahy

Broušení betonové podlahy provádíme k obnovení struktury i lesku a k hloubkovému odstranění zašlých nečistot. Některé nečistoty, jako je například tuk, káva nebo mastné chemické látky, se do betonové podlahy snadno vstřebají a není možné je vyčistit obyčejným použitím čistidel. Následná úprava povrchu zaručuje větší ochranu proti znečistění.

Broušení betonu se odstraňuje cement do hloubky 1-2 mm, tímto způsobem lze odstraňovat i lokální větší nerovnosti podlah. Broušení je technologie vhodná pro jemné, méně razantní opracování povrchu betonové plochy. Pro výraznější zásahy do betonových podlah je nutné použít frézování. Pokud je nutno beton srovnat či ošetřit do větší hloubky než 3 mm, předchází broušení frézování. Broušení je prováděno brousícími soupravami s průmyslovými vysavači k zamezení prašnosti. Jako nástroje jsou při broušení převážně používány nástroje diamantové, ale i tvrdokovové.

Broušení pro estetický vzhled a funkčnost

  • Broušení betonové podlahy vytváří matný, neklouzavý povrch.
  • Pokud vyžadujete jako cílový výsledek lesk, je potřeba přistoupit k použití diamantových brusných strojů. Touto úpravou není na povrch přidávána žádná krycí vrstva, která by se mohla oloupat či jakkoliv jinak oddělit, ale povrch je mechanicky přiveden k vysokému stupni hladkosti a lesku.
  • Celý postup lze zkombinovat s opravou trhlin, výtluků, odstraňováním starého vodorovného značení.
  • Posledním krokem může být strojní nanesení tenkovrstvého nátěru na pryskyřičné bázi, pomocí kterého se podlaha esteticky zvýrazní a také se vytvrdí.
  • Renovovaná podlaha působí jako nová a má dlouhou životnost. Vysoce lesklá podlaha evokuje pocit čistoty.

Výhody moderních technologií broušení

Díky technologii vysokootáčkového leštění, které se dnes provádí pomocí diamantových brusných strojů bez potřeby použití vody, dojde k výrazné úspoře vybavení i potřebného personálu a čas leštění se zkrátí na polovinu. Stejně tak způsob, kterým je broušení a leštění prováděno, je velmi ekologický. Při samotném broušení se v případě využití naší firmy vyhnete pronájmu, případnému nákupu nových strojů. K broušení je potřeba minimální množství personálu.

Zrání betonu: Klíčový proces pro trvanlivost podlahy

Po uložení a vyrovnání betonu nastává nejdůležitější fáze - zrání. Nejde o pouhé vysychání, ale o komplexní chemický proces. Tvrdnutí betonu je výsledkem chemické reakce mezi cementem a vodou, která se nazývá hydratace. Během této reakce vznikají krystalické hydratační produkty, které postupně vyplňují prostor mezi zrny kameniva, spojují je dohromady a vytvářejí pevnou a tvrdou strukturu. Tento proces vyžaduje pro svůj optimální průběh dostatek času a především přítomnost vody.

Čtěte také: Chodníky z betonu: tipy a triky

Průběh zrání a jeho význam

  • Beton dosahuje většiny své návrhové pevnosti přibližně za 28 dní za standardních podmínek. Pevnost však narůstá i poté, i když pomaleji.
  • Podlaha je obvykle pochozí (lze po ní opatrně chodit) za 1 až 3 dny po betonáži, v závislosti na teplotě a typu betonu.
  • Nezbytné je pamatovat na to, že je důležité podlahu v raném stádiu zrání nadměrně nezatěžovat. Vyvarujte se skladování těžkých materiálů, stavebních prací s vibracemi nebo pojíždění těžkou technikou po dobu minimálně 14 dní, ideálně po celých 28 dní.

Ošetřování betonu během zrání

Správné ošetřování čerstvého betonu je klíčové pro dosažení jeho maximální pevnosti a trvanlivosti a pro minimalizaci rizika vzniku trhlin. Cílem je zabránit předčasnému odpařování vody z povrchu betonu, zejména v prvních dnech po pokládce, a zajistit tak dostatek vlhkosti pro úplnou hydrataci cementu.

  • Zakrytí povrchu betonu PE fólií: Nejjednodušší metodou je zakrytí povrchu betonu neprodyšnou PE fólií ihned po zavadnutí povrchu (aby se fólie nelepila). Fólie zadržuje vlhkost odpařující se z betonu a udržuje povrch vlhký. Okraje fólie je třeba zatížit nebo přilepit, aby pod ni neproudil vzduch.
  • Kropení vodou: Kromě toho lze povrch betonu pravidelně jemně kropit vodou, aby byl neustále viditelně vlhký. Toto je nutné provádět několikrát denně, zejména v teplém a větrném počasí, a to po dobu prvních 3 až 7 dnů. Pozor na příliš silný proud vody, který by mohl vyplavit cement z povrchové vrstvy.
  • Zakrytí savým materiálem: Dalším způsobem je zakrytí povrchu betonu savým materiálem (geotextilie, jutová pytlovina), který se udržuje neustále vlhký. Tato metoda zajišťuje rovnoměrnější vlhčení než přímé kropení.

Nedostatečné ošetřování vede k rychlému vysychání povrchové vrstvy. Hydratace se v této vrstvě zastaví, výsledkem je měkký, drobivý povrch s nízkou pevností a vysokou náchylností ke vzniku smršťovacích trhlin. Ošetřování betonu tedy není pasivní čekání, ale aktivní proces péče, který je stejně důležitý jako správné namíchání směsi. Investice času a úsilí do důkladného ošetřování se mnohonásobně vrátí v podobě kvalitní a trvanlivé podlahy bez povrchových vad.

Vliv teploty na zrání betonu

Teplota okolí má významný vliv na rychlost hydratace a kvalitu betonu. Optimální teplota pro zrání betonu se pohybuje nad +5 °C, ideálně mezi +10 °C a +25 °C.

  • Při nízkých teplotách se hydratace výrazně zpomaluje. Při teplotách kolem 0 °C se prakticky zastavuje. Pokud čerstvý beton zmrzne, voda v něm obsažená zvětší svůj objem a může trvale narušit jeho strukturu, což vede k nevratnému snížení pevnosti. V zimním období je proto nutné betonovat pouze pokud lze zajistit teplotu nad +5 °C po celou dobu raného zrání.
  • Vysoké teploty a vítr zrychlují odpařování vody z povrchu. To zvyšuje riziko vzniku smršťovacích trhlin a neúplné hydratace povrchové vrstvy. V horkém počasí je nutné věnovat ošetřování betonu zvýšenou pozornost (intenzivnější vlhčení, zakrytí fólií).

Kontrola zbytkové vlhkosti

Toto je kritický krok, zejména před pokládkou krytin citlivých na vlhkost, jako jsou dřevěné podlahy, parkety, laminát, vinyl, linoleum nebo některé typy koberců a lepidel. Příliš vysoká zbytková vlhkost v betonu může způsobit deformaci krytiny, vznik plísní, puchýřů nebo selhání lepidla. Beton potřebuje čas nejen na zrání, ale i na vyschnutí na požadovanou úroveň zbytkové vlhkosti. Tato doba závisí na tloušťce betonu, podmínkách prostředí a typu betonu. Může trvat několik týdnů až měsíců. Obecně platí pravidlo cca 1 týden vysychání na 1 cm tloušťky betonu, ale je to velmi orientační.

Spolehlivé měření zbytkové vlhkosti by měl provádět odborník pomocí kalibrovaných přístrojů, nejčastěji CM metodou. Požadovaná maximální zbytková vlhkost se liší podle typu finální krytiny, obvykle se pohybuje v rozmezí 2 - 4 % CM. Existují i orientační metody pro domácí použití (např. přilepení čtverce PE fólie na povrch a sledování kondenzace po 24 hodinách), ty jsou však pouze indikativní. Vlhkost v podkladových vrstvách, kde se budou pokládat podlahy, je daná normou ČSN 74 4505 - podlahy a společná ustanovení.

Čtěte také: Vlastnosti betonových podlah

Tabulka závislosti maximálního množství vody ve vzduchu na teplotě:

Teplota vzduchu (°C) Maximální množství vody ve vzduchu (g/m3)
10 9.4
20 17.3

Příprava podkladu: Broušení, penetrace a vyrovnávací stěrky

Broušení a čištění povrchu

Povrch vyzrálého betonu nemusí být vždy dokonale hladký a čistý. Broušení odstraňuje případnou vrchní nesoudržnou vrstvu, drobné nerovnosti, zbytky nečistot nebo starých nátěrů. Zároveň otevírá póry betonu a vytváří mírně drsný povrch, který zlepšuje přilnavost lepidel, stěrek nebo nátěrů. Pro menší nerovnosti nebo čištění může stačit ruční broušení brusným kamenem nebo drátěným kartáčem. Pro větší plochy nebo výraznější nerovnosti se používají podlahové brusky s diamantovými kotouči.

Penetrace a aplikace vyrovnávacích stěrek

I dobře provedená betonová podlaha nemusí mít dokonalou rovinnost nebo hladkost požadovanou pro některé typy finálních krytin. Před aplikací vyrovnávacích stěrek, lepidel nebo nátěrů je obvykle nutné povrch betonu napenetrovat. Penetrační nátěr zpevňuje povrchovou vrstvu, sjednocuje a snižuje savost podkladu a zlepšuje přilnavost následných vrstev. Typ penetrace se volí podle typu betonu a následně aplikovaného materiálu.

Pokud rovinnost betonové podlahy nevyhovuje požadavkům nebo pokud je povrch příliš hrubý, aplikuje se vyrovnávací stěrka. Pro vyrovnání větších nerovností nebo pro dosažení velmi hladkého povrchu se používají samonivelační stěrky, které se po smíchání s vodou rozlijí po podlaze a samy vytvoří dokonale rovnou a hladkou plochu. Existují i cementové potěry nebo mazaniny, které lze použít jako roznášecí a vyrovnávací vrstvu. Tloušťka vyrovnávací vrstvy se volí podle potřeby a typu stěrky. Samonivelační stěrka se provádí na očištěný podklad s ošetřenými trhlinami, ale jen pro podklady s nerovností od 2 mm do cca 2 cm. Pokládat další vrstvu je možné již za 24 h. Doba schnutí samonivelační stěrky je však závislá na mnoha faktorech.

Tyto kroky - kontrola vlhkosti, čištění, broušení, penetrace a případné vyrovnání - představují jakousi „finální úpravu“ betonové desky. Zajišťují, že podklad je nejen pevný a suchý, ale má i správné povrchové vlastnosti pro bezproblémovou a trvanlivou pokládku zvolené finální podlahové krytiny.

Čtěte také: Betonové květináče pro dům i zahradu

Nejčastější chyby při betonování podlahy a jak se jim vyhnout

I při nejlepší snaze se mohou při svépomocném betonování vyskytnout chyby. Zde jsou ty nejčastější a rady, jak jim předejít.

  • Špatný poměr složek / Příliš mnoho vody: Špatný poměr složek je asi nejčastější chyba vedoucí k nízké pevnosti, zvýšenému smršťování a praskání. Předejít jí můžete, když pečlivě odměříte složky podle doporučených poměrů nebo použijte pytlovanou směs. Vodu přidávejte postupně a kontrolujte konzistenci. Vyhněte se pokušení udělat beton příliš tekutý pro snazší práci. Zvažte použití plastifikátoru pro zlepšení zpracovatelnosti bez přidání vody navíc.
  • Použití nekvalitních materiálů: Dalším problémem je znečištěný písek, kamenivo nevhodné frakce, nesprávný typ cementu. Řešením je používání pouze čištěného, praného kameniva správné frakce a cement určený pro betonářské práce.
  • Nedostatečná příprava podkladu: Za různými problémy často stojí i nestabilní, nerovný nebo nedostatečně zhutněný podklad, chybějící nebo špatně provedená izolace či hydroizolace. Věnujte tak maximální pozornost přípravě podkladu.
  • Špatné promíchání směsi: Pokud není beton homogenní a obsahuje shluky cementu nebo suchá místa, je příčinou špatné promíchání směsi. Míchejte beton v míchačce dostatečně dlouho, dokud směs nemá jednotnou barvu a konzistenci.
  • Nedostatečné hutnění betonu: Špatné hutnění betonu způsobuje, že v betonu zůstávají vzduchové kapsy, které snižují jeho pevnost a trvanlivost. Čerstvě uložený beton důkladně zhutněte, ideálně pomocí vibrační latě nebo alespoň propichováním a pěchováním.
  • Nesprávné nebo žádné ošetřování: Příliš rychlé vyschnutí povrchu vede k nízké povrchové pevnosti a vzniku trhlin. Ihned po zavadnutí povrchu tak začněte s ošetřováním.
  • Betonování za nevhodných podmínek: Práce při nízkých teplotách nebo naopak za velmi vysokých teplot bez odpovídajících opatření se podepíše na kvalitě betonu. Plánujte betonáž s ohledem na počasí. V zimě zajistěte temperování, v létě intenzivní ošetřování a ochranu před sluncem a větrem.
  • Chybějící nebo špatně provedené dilatační spáry: Nezapomeňte na to, že beton se při zrání smršťuje a reaguje na změny teploty. Bez možnosti pohybu vzniká pnutí vedoucí k trhlinám, zejména u větších ploch, ve dveřních otvorech nebo kolem pevných prvků. Vždy instalujte obvodové dilatační pásy. U větších ploch nebo u členitých půdorysů je nutné vytvořit i kontrakční spáry prořezáním částečně ztvrdlého betonu nebo vložením profilů do čerstvého betonu podle projektu. Každá podlaha je nějakým způsobem oddilatovaná. Podíváme se na dilatace v podlaze, které můžeme rozdělit do několika skupin.

Důležité poznámky k vysychání betonu

  • Vlhkost a rosný bod: Podklad a nevytvrzený nanášený výrobek musí být alespoň +3 °C nad rosným bodem, aby se snížilo riziko kondenzace nebo výkvětu na povrchu nanášeného výrobku.
  • Čištění: Před použitím důkladně vyčistěte stříkací zařízení a odstraňte zbytky předchozích membrán. Nemíchejte různé přípravky. Před nanesením dalšího nátěru odstraňte výrobek. Veškeré nářadí a aplikační zařízení ihned po použití očistěte ředidlem.
  • Teplota: Dodržujte doporučené skladovací a aplikační teploty. Při nízkých teplotách může výrobek zhoustnout a obtížně se stříká. Za horkého počasí může dojít ke gelifikaci dříve, než materiál dostatečně propenetruje.
  • Aplikace: Výrobek nanášejte pomocí nízkotlakého postřikovače, štětce nebo válečku v souvislé, rovnoměrné vrstvě. Při aplikaci postřikovacím zařízením ověřte jeho vhodnost nanesením na zkušební plochu.
  • Vlhkost vzduchu: Mnohem lepší je zavřít okna a pustit mobilní klimatizaci v režimu odvlhčování.

Správné vysychání a zrání betonové podlahy je klíčové pro její trvanlivost a funkčnost. Doba zrání betonu závisí na mnoha faktorech - tloušťce vrstvy, okolní teplotě, vlhkosti vzduchu i typu použité směsi. Není vhodné spoléhat jen na „pocit“ nebo čas - ideální je použít vlhkoměr a ověřit, že zbytková vlhkost je pod stanovenou hranicí. Rychlé vysušení může vést k povrchovému pnutí a následným trhlinám. Beton potřebuje čas a přirozené podmínky. Lepidla a krytiny mohou ztratit přilnavost nebo se zvedat. V některých případech může dojít k kondenzaci vlhkosti pod podlahou, např. pokud chybí parozábrana nebo je beton přímo na zemině. Vlhkost je přirozenou součástí každé betonové podlahy - problém nastává tehdy, když se s ní nepočítá. Dodržení správných technologických postupů a trpělivost při schnutí jsou klíčové pro to, aby vaše podlaha byla rovná, pevná a bez defektů.

Řešení problémů se starými podlahami a vlhkostí

Sanace vlhkosti ve starých domech

Když se dneska staví nový dům, zpravidla má svislé a vodorovné izolace v pořádku. Ale co staré baráky postavené před 50 i 100 lety? Jaké máme možnosti, pokud se zrovna nechystáte barák zdemolovat? Například, injektáž tekutých izolací, podřezat zdi a dát izolace - to je nejčastější způsob, který lze provést. Většinou, když se takhle podřeže obvodové zdivo, co s vnitřními zdmi? Někdy je zapotřebí i techniků se speciálními přístroji, aby vlhko odhalili.

U starých baráků je dobré být vždy na pozoru. Je mnoho cest, jak se do baráku může dostat vlhko. V prvé řadě, když se dostanete na takovou zakázku, naučte se číst terén a situaci, v které se daný dům nachází. To znamená, zeptáte se na stáří domu, zeptáte se, zda byla udělaná rekonstrukce v nejbližší době a jakého rozsahu. V baráku si uděláte základní měření, postačí k tomu i orientační měřáky na vlhkost v podkladu. Nezaměřujte se pouze na jedno dvě místa. Na podlaze cca 40 m2 byste měli udělat cca 16 kontrolních měření. Určitě nezapomeňte změřit i stěny od zdola nahoru. Pokud tam je nějaká vlhkost, měřák to zaznamená. Už to je indicie, která vám hodně napoví, v jaké kondici jsou izolace. Teď, když máte informace, můžete teprve začít s navrhováním řešení podlahy. A může se i stát, že řešení mít nebudete, že to bude vhodné jen na pokládku dlažby a zajistit dostatečné větrání.

Příklad řešení vlhkosti pod podlahou

Na videu můžete vidět jedno z řešení, když je na zakázce vlhko a zákazník položit dlažbu do kuchyně a obýváku nechce. Po proměření podlahy a zbroušení hrbů a dorovnání proláklin speciálním tmelem Chemos OT 101, kterému vlhko nevadí, se podlaha zbrousila na jemno, vysála a položila se speciální podložka Platon Stop Originál. Ve spojích se slepila paronepropustnou páskou a na krajích se vytáhla 4 cm. Udělala se taková vana na podlaze. Na takhle připravenou podlahu se může položit již podlaha. Podlahy na Platon Stop se pokládají plovoucím způsobem. Platon Stop Optimál zaručuje proudění vzduchu pod podlahou a zabraňuje tvoření plísní. Ujistěte se, zda vaše podlaha je vhodná. Takto nachystaná podlaha je potom vhodná pro pokládku téměř jakékoliv podlahy, aniž by jí vlhko škodilo. Po pokládce podlahy zaříznete Platon Stop cca 0,5 mm nad podlahou a zalištujte vhodnými lišty.

S opravným tmelem OT 101 rychle a snadno vyspravíte popraskaný beton, uděláte lokální opravu betonu v rychlém čase. Jednoduchou, nikoli však rychlou opravu představuje u betonových a litých podlah použití výplně. Její hlavní složkou je cement nebo epoxidový materiál plněný kamenivem. Běžnou zátěž však podlaha znovu snese až po dlouhém důkladném vytuhnutí, kdy dochází uvnitř hmoty k chemické reakci. Rychlejší opravu lze provést s použitím takzvané plastmalty, ta je však citelně dražší. Stěrkováním pak lze vyrovnat podlahy s mírnými nerovnostmi. Samonivelační stěrka se po vylití na plochu podlahy sama vyrovná - je velmi řídká. A nám odpadá pracné roztírání a přeměřování vodováhou. Předpokladem je čistý, suchý a odmaštěný povrch s opravenými většími dírami a trhlinami (možná tloušťka stěrkového materiálu je omezena).

Rekonstrukce podlahy: od základů po izolace

Odstranění staré podlahy

Prvním krokem rekonstrukce podlahy je odstranění staré podlahy a dobré očištění podkladu. Staré vrstvy se většinou nechají odstranit, protože mohly držet vlhkost. Po odstranění staré podlahy můžete pokračovat v postupu podle vámi zvolené metody realizace nové podlahy.

Skladba podlahy a hydroizolace

Zvolená skladba podlahy se odvíjí od toho, zda se jedná o podlahu v přízemí na terénu (na zemině) či o podlahu na stropě. Dříve se podlahy pokládaly přímo na zeminu. Proto se nejčastěji setkáváme s budováním nové podlahy od základů.

Je nutné provést podřezání domu, příp. provést drenáž okolo domu a odvést tak vodu pryč od základů. Tím se zabrání vzlínání vlhkosti do stěn domu a posléze i do nové podlahy. Poté je vhodné udělat novou hydroizolaci. Ta se natavuje na betonovou základovou desku, příp. na ochrannou geotextílii. Jistě zvažte zatažení hydroizolace také pod stěny. Hydroizolace může být v podobě folií, lepenek nebo pásů.

Tepelná a zvuková izolace

Kromě hydroizolace je důležitá i tepelná a zvuková izolace. Tepelná izolace zabraňuje ztrátám tepla a poskytuje komfort tepla od nohou. Zvuková izolace zajišťuje soukromí v bytech či domech. Jako zvuková izolace se používá minerální vata umístěná buď mezi trámy stropu, příp. s vyrovnávací vrstvou. Pro vaši skladbu podlahy je důležitý tepelně-technický výpočet.

Rekonstrukce podlahy na trámovém stropě

U rekonstrukce podlahy na trámovém stropě je lepší využít suchou metodu. Používají se materiály z OSB desek nebo sádrovláknitých podlahových desek. U stropů je v poslední době velmi oblíbená foukaná tepelná izolace. Její provedení je velmi rychlé a nabízí širokou škálu výplňových materiálů. Pokud rekonstruujete podlahu na trámovém stropě, je důležité, aby nová podlaha nebyla těžší než původní materiál. V opačném případě by rekonstrukce podlahy byla méně vhodná, mnohdy nepřípustná.

Suchá metoda a její výhody

Suchá metoda rekonstrukce podlahy nabízí rychlou realizaci a téměř ihned pochozí podlahu. Navíc poskytuje nejen tepelný, ale i akustický komfort, který jistě oceníte. Naopak nevýhodou je poměrně velká prašnost při realizaci.

Diamantové nástroje pro bourání a vrtání

Přednosti diamantových nástrojů

Srovnáním běžných bouracích prací a prací s diamantovými nástroji nám vyjde jednoznačné PRO sofistikovanější technologii. Běžné bourání je časově příliš náročné, vzniká nadměrné množství odpadu, je velmi hlučné a prašné, vibrace (údery) zatíží konstrukci, rozměr otvorů lze jen těžko kontrolovat - práce je nepřesná, povrch otvorů je hrbolatý a nečistý, je třeba více pracovníků a v případě bourání betonu s armovací výztuží je nezbytné její dodatečné dělení.

Přednosti diamantových nástrojů:

  • Pracujeme s nimi rychle, přesně a efektivně.
  • Uspoříme čas a konkrétní náklady na pracovníky i odvoz suti.
  • Bez potíží jimi můžeme řezat i beton, který je silně vyztužen armaturami.
  • Diamantové nástroje jsou minimálně hlučné i prašné.
  • Nevytvářejí nadměrné vibrace, kterými by zatížily stavební konstrukce a provoz v objektu v podstatě nebývá přerušen.
  • Při práci dochází k minimálním prostojům a my vytvoříme naprosto přesné otvory či řezy bez potřeby dalších začišťovacích prací. Minimum vzniklého odpadu nakonec snadno zlikvidujeme.

Jádrové vrtání betonu

Touto technikou vytváříme technologické prostupy či otvory kruhového průřezu. Vytvoříme naprosto přesné kruhové prostupy či otvory malé světlosti i do velice masivního a vyztuženého materiálu (beton či železobeton, cihly, ale i horniny). Průměry otvorů se mohou pohybovat od 30 do 450 mm v závislosti na použitém stroji, běžná hloubka vrtů je přitom možná až 2 metry.

Sanace prohýbající se betonové podlahy

V případě prohýbání betonové podlahy v novostavbě, kde byla provedena podlaha ze 20mm kročejové izolace, 50mm EPS grey a 50mm betonu B20, a po obvodu místností provedena dilatace z mirelonu, může nastat problém s prohýbáním a vrzáním. Může jít o podezření, že byl podlahový polystyren položen na nerovný podklad (stropní panel) bez vyrovnání nerovností, což způsobuje tyto problémy.

Opravu jednoho místa lze provést navrtáním 3 děr do podlahy v místě prohybu až na podklad, vyplněním hmotou používanou pro chemické kotvy a „provázáním“ podlahy se schodištěm. Nicméně, je důležité posoudit, zda je taková oprava akceptovatelná, nebo zda je nutné vybourání celé podlahy. Důraz je kladen na správnou přípravu podkladu, aby se předešlo prohýbání a praskání.

tags: #louhovani #betonove #podlahy #informace

Oblíbené příspěvky: