Vyberte stránku

Kámen je jedním z nejstarších stavebních materiálů, který člověk nebo jeho biologičtí předkové používali již v době před 3 až 2,5 miliony let. Cílevědomé použití kamene pro stavební účely se datuje zhruba před 1,8 milionu let, což dokládají archeologické nálezy. Použití kamene se vyvíjelo s rozvojem civilizací a technologií, od jednoduchých suchých zídek po monumentální stavby a složité architektonické prvky.

Historie a vývoj použití kamene ve stavebnictví

V dávných dobách se stavělo převážně z kamenů menších rozměrů, které byly kladeny vedle sebe a na sebe na sucho, tedy bez pojiva. Tímto způsobem vznikaly různé ochranné zdi, větrolamy nebo pohřební mohyly, některé dokonce zastřešené. Příkladem jsou tzv. trulli v jižní Itálii, nuraghy na Sardínii a brochy ve Skotsku, všechna tato díla jsou postavena z kamene kladeného bez pojiva. Monumentální stavby větších rozměrů se objevily v tzv. dolmenech. Egyptské pyramidy, budované za Staré říše (asi 2700 - 2150 př. n. l.), zejména za 3. a 4. dynastie (asi 2700 - 2500 př. n. l.), představují vrchol raného kamenného stavitelství. Cheopsova, Ráchefova a Menkauréova pyramida jsou symboly těchto monumentálních staveb. Například původní výška Cheopsovy pyramidy činila 146,7 metru. Někteří badatelé se domnívají, že kamenné bloky použité v pyramidách byly uměle vyrobeny, tato domněnka byla poprvé vyslovena v 60. letech 20. století.

Řekové a Římané vytvořili mnoho nových stavebních technik. Základů a na smíšené zdivo používali kámen lomový. Jejich stavitelství využívalo lomový kámen jak u technických staveb (mosty, akvadukty), tak také u staveb obytných. Používání kamene pro rozšíření staronové techniky, tj. z kamene na vápennou maltu, souviselo v Evropě s rozšířením křesťanství. Pak se kámen používal ve všech hlavních stavebních slozích. V románské architektuře (přibližně 10. až 13. století) se kámen uplatňoval na klenuté prvky a zastřešení. Nové techniky pak přinesla gotika, která zdůrazňovala vlastnosti kamene, tj. vysoké pevnosti v tlaku, například u dříků. Baroko přineslo monumentalitu stavby, a to např. v podobě rustiky na portálech. V 19. století se kámen stal opět převažujícím stavivem, a to díky tzv. historizujícím slohům (např. novogotika a zejména novorenesance). Ve 20. století se kámen využíval pro obklady stěn a na kamenosochařské práce, ale s rozvojem betonu nebo oceli se jeho dominující role ve stavebnictví snížila, avšak stále se používá pro vznešenost a závažnost stavby.

Historické kamenné stavby na území České republiky

V Evropě spadají začátky používání kamene na maltu až do konce prvního tisíciletí našeho letopočtu. První valy keltských oppid (např. Hrazany) byly budovány asi 750 př. n. l. Kamenné stély (tzv. menhiry) se objevují už v neolitu, jeden z nich, vysoký 3,5 metru a vážící 5 tun, se nachází v Klobukách u Loun. Kámen pojený na maltu se na území Velké Moravy (asi 830 - 906) objevuje spolu s křesťanstvím. Nejstarší stavební památky pocházejí na našem území z románského období. Lze uvést baziliku sv. Jiří na Pražském hradě, založenou v roce 920, která byla přestavěna na románskou trojlodní baziliku s příčnou lodí a dále řadu rotund v Praze (sv. Martina na Vyšehradě, sv. Kříže na Rybníčku) nebo okolí (sv. Petra a Pavla na Budči, sv. Jiří na Řípu). Raně románské zdivo je příznačné pro rotundu sv. Longina v Praze. Pozdně románské zdivo lze nalézt u baziliky sv. Prokopa v Třebíči. Románská rotunda sv. Kateřiny v Kopanině je příkladem stavby z tzv. zlaté opuky z první poloviny 12. století. Mezi gotické stavby v Praze je nutno uvést katedrálu sv. Víta, Václava a Vojtěcha a Karlův (dříve Kamenný) most. Z mimopražských staveb je to např. chrám sv. Barbory v Kutné Hoře (1388 - 1905), který je součástí kulturního dědictví UNESCO. V období baroka se kámen stává převažujícím stavebním i sochařským materiálem (např. areál Kuksu). V 19. století se lomový kámen používal na obklady a dlažby mnoha pražských staveb (Národní muzeum, Národní divadlo).

Megalitický areál Stonehenge

Obr. 2 Megalitický areál Stonehenge v jižní Anglii.

Čtěte také: Jak lomový kámen ovlivňuje pevnost betonu

Charakteristika lomového kamene a jeho druhy

V odborné literatuře je zachovávána jednotná terminologie. Pod označení „stavební kámen“ zahrnují mimo jiné i lomový kámen. Při posuzování vhodnosti kamene jako stavebního materiálu se zohledňují jeho vlastnosti jako barva a textura, blokovitost, druhotné přeměny a další. Důležité jsou také leštitelnost a trvanlivost horniny. Lomový nebo štípaný nepravidelný kámen je přírodní kámen, který se získává štípáním z velkých kusů kamene. Lomový kámen se využívá jako stavební materiál - na kamenné obklady a dlažby, které jsou vhodné do moderního či rustikálního interiéru. Nabízí se v různých tloušťkách a velikostech, jako jsou andezit, gneis / rula /, pískovec, vápenec, kvarcit a jiné.

Typy hornin používané v ČR

Pro použití kamene u nás uvádějí materiály jako syenity (místně v minulosti gabra). Výběr kamene v minulosti souvisel s jeho ložiskovými výskyty. Nejčastěji se používají hlubinné vyvřeliny, především žuly a granodiority, popřípadě syenity. Tyto horniny jsou vázány na středočeský a centrální moldanubický pluton, nasavrcký masiv, popř. třebíčsko-meziříčský masív aj. V sochařství a na broušené obklady se používají syenity. V Českém středohoří se těží také křemité porfyry. Z usazených hornin mají velký význam pískovce a arkózy, které se těží v okolí Prahy, Hořicka, Královédvorska a Broumovska. Využívají se i pískovce z Podkrkonoší, popř. rovněž červené permské pískovce Tišnovska pro stupně apod. Z vápenců jsou důležité vápence Barrandienu (např. tzv. slivenecký mramor) a vápence Moravského krasu (např. tzv. křtinský mramor). Dále se používají pleistocénní travertiny na vnitřní obklady, teraca a konglomeráty. Z metamorfovaných hornin jsou to břidlice moravskoslezského paleozoika, ruly a migmatity krystalinika, svratecké antiklinále a silesiku. Pro výrobu dlažeb, teraca, konglomerátů a v sochařství se využívají metadrobné proterozoika západních Čech (údolí Střely). Z více než 100 těžených druhů hornin v ČR se dovážejí materiály jako andezity, ruly, vápence, travertiny a břidlice.

Geologická mapa ČR

Obr. Geologická mapa ČR (Chlupáč et al. 2002).

Čtěte také: Použití lepidel na kámen a beton

Těžba a zpracování lomového kamene

Těžba kamene probíhá v kamenolomech. Před těžbou je nutné odstranit skrývku, což je zemský povrch, který neobsahuje surovinu. V současnosti se pro dobývání kamenných bloků volí daleko šetrnější postupy než pro těžbu kameniva. Pro rozpojování skalní stěny se často používá černý trhací prach. Dalšími metodami jsou klíny, kde se do předvrtaných otvorů zalévají vodou se zvětšujícím se objemem. Tyto klíny mohou některé horniny oddělit od skalní stěny. Moderní techniky zahrnují i rozpojování horniny vzduchovým polštářem. Odtržený kamenný blok je přemístěn na plato lomu a odvezen na další zpracování. Pro řezání bloků kamene se používají kotoučové, lanové nebo listové pily (katry). Tyto pily řežou bloky na menší rozměry, které se používají pro další výrobu. Využívají se i pro kamenosochařské práce. Finální úprava kamenických výrobků zahrnuje broušení, tryskání nebo leštění. Tvrdé a měkké přírodní kameny mají různé charakteristiky povrchu. Lomový kámen vzniká primárním rozpojováním horniny v kamenolomu za pomoci trhacích prací.

Klasická lokalita tzv. zlaté opuky

Obr. 9 Klasická lokalita tzv. zlaté opuky v Tuchoměřicích. Foto J. Jirásek, 2006.

Řezání bloku kamene na katru

Obr. 14 Řezání bloku kamene na katru.

Čtěte také: Výhody betonových plotů štípaný kámen

Leštěné horniny

Obr. Leštěné horniny (Svoboda et al. 2004).

Vlastnosti hlavních typů hornin

Následující tabulka uvádí přehled vlastností hlavních typů hornin, které se využívají v kamenickém oboru.

Typ horniny Hlavní minerály Charakteristické vlastnosti Hlavní využití
Žula (Granodiorit) Křemen, živce, slída Vysoká pevnost, odolnost, různé barvy, dobře leštitelná Stavební bloky, dlažby, obklady, pomníky, sochařství
Andezit Živce, amfiboly, pyroxeny Odolný, nepravidelné tvary, různé odstíny (duhový) Obklady zídek, plotů, soklů, výplň gabionů, venkovní dlažby
Pískovec Křemen, živce, úlomky hornin Porézní, dobře opracovatelný, různé barvy (světle hnědý, rezavý) Obklady, dlažby, sochařství, fasády
Vápenec Kalcit Relativně měkký, dobře opracovatelný, žluté až bledě-béžové barvy Obklady fasád, vnitřní/vnější dlažby, robustní obkladové pásy
Břidlice Slída, křemen Štípatelná na tenké desky, různé barvy (písková, hnědá, šedá) Střešní krytiny, obklady, dlažby
Rula (Gneis) Křemen, živce, slída Dobře opracovatelná, tvárná, světle šedá s třpytivým povrchem Obkladový kámen, dlažby
Kvarcit Křemen Velmi tvrdý, odolný, barevné přechody (písková, hnědá, rezavá) Kamenný obklad, dlažby

Druhy kamenických výrobků

V blokové těžbě přírodního kamene v lomu vznikají kamenné bloky, které se dále zpracovávají pro výrobu různých produktů.

1. Kopák

Kopák je lomový kámen s hrubou nebo opracovanou lícovou stranou pro použití do zdiva. Dříve se kopáky dodávaly v jednotkách zvaných kopy.

Kopák

Obr. Kopák. Se svolením J. Dojčára.

2. Haklík

Haklíky jsou kameny určené jen pro obkladové (nenosné) zdivo, vyráběné štípáním a hrubým kamenickým opracováním. Jejich tloušťka má být zhruba kolmá k lícní ploše. Haklík nepravidelných rozměrů (tzv. záhozový) má pohledovou plochu štípanou, spárové plochy jsou řezané.

Žulový haklík

Obr. Žulový haklík. Se svolením společnosti Slezský kámen, a.s.

3. Kopákové zdivo

Kopákové zdivo, někdy také řádkové zdivo, se používá u vodních, železničních i pozemních staveb. Lícní strana je štípaná, spárové plochy jsou řezané, což zajišťuje kvalitnější úpravu.

4. Obrubníky

Obrubníky se používají pro ohraničení komunikace, vozovky, dopravní plochy, chodníku nebo pro oddělení vozovky od chodníku. Vyrábějí se rovné nebo obloukové. Silniční krajník je kamenický prvek obdobného charakteru jako obrubníky.

Obrubníky

Obr. Obrubníky. Se svolením společnosti Slezský kámen, a.s.

5. Mezníky

Mezníky jsou značení, která slouží k vyznačení správní, vlastnické nebo užívací hranice. Může se jednat o hraniční křížek.

Hraniční kámen - mezník

Obr. Hraniční kámen - mezník. Se svolením společnosti Slezský kámen, a.s.

6. Dlažební kostky

Dlažební kostky jsou určené k dláždění vozovek nebo chodníků. Mají lichoběžníkový nebo podlouhlý tvar a jsou různého opracování. Vyrábějí se o různých velikostech - 40/60mm (tzv. mozaika na chodníky a pochozí plochy), 60/80mm (tzv. drobná kostka pro pěší zóny).

Dlažební kostky

Obr. Dlažební kostky.

7. Obkladové desky

Obkladové desky se vyrábějí v tloušťce asi 10 - 80 mm, což závisí na možnostech suroviny. Povrch může být upraven leštěním, broušením nebo opalováním. Používají se jako obklady stěn, podlahy (např. v koupelnách), obklady sloupů a pilířů, chodníky apod. Mohou se poskládat jako typizovaná dlažba, řezaná dlažba, románská dlažba nebo pásová dlažba.

Desky různého tvaru a velikosti

Obr. Desky různého tvaru a velikosti. Se svolením společnosti Kámen Ostroměř, s.r.o.

8. Řemínkové obklady

Řemínkové obklady se skládají z úzkých hranolků o délce 100 až 150 mm a tloušťce 15 až 40 mm. Používají se pro dekorativní obložení stěn.

Řemínkový obklad z pískovce

Obr. Řemínkový obklad z pískovce.

9. Schodišťové stupně

Schodišťové stupně se vyrábějí buď masivní, nebo obkládané deskami. Poskytují odolné a estetické řešení pro schodiště.

10. Krytiny

Důležitým výrobkem z přírodního kamene je krytina, zejména z břidlice nebo fylitů s plošně paralelní texturou. Důležitá je pevnost v tahu za ohybu a náležitý vzhled. Krycí prvky se vyrábějí v mnoha různých tvarech, např. kosočtverce se zkosenými rohy, kosodélníky nebo šupiny. Vyrábějí se štípáním z nařezaných desek břidlice, které se pak osekávají (ořezávají) podle plechové šablony na požadovaný tvar.

Tvary břidlicové krytiny

Obr. Tvary břidlicové krytiny (ch - kosočtverec se zkosenými rohy, i - kosodélník, j, k - šupiny). Převzato ze Svoboda et al. (2004).

Štípání pokrývačské břidlice

Obr. 32 Štípání pokrývačské břidlice na tenké desky. Břidlicový Důl Lhotka, s.r.o. Foto M. Bauerová, 2007.

Slovník pojmů

Kamenický obor je plný specifických výrazů, které často prolínají i do souvisejících odvětví. Zde je malý slovníček nejpoužívanějších pojmů, se kterými se můžete setkat.

  • Andezit: Druh horniny, oblíbený na slovenském i českém trhu, používaný na obklady zídek, plotů, soklů.
  • Břidlice: Druh horniny/kamene, často se používá pro střešní krytiny a obklady.
  • Čtyři-osmička: Drcené kamenivo frakce 4/8 mm.
  • Dodák: Zkrácený výraz pro dodací list.
  • Dolomit: Krystalický dolomit, též známý jako dolomitický vápenec, kámen blízký mramoru.
  • Dvojka: Drcené kamenivo frakce 11/22 mm.
  • Frakce: Velikost jednotlivých kamenů nebo velikost složek kamenné směsi, např. 4/8 mm.
  • Gabion: Drátokamenný nebo drátoštěrkový prvek, používaný ke stavbě masivních plotů nebo stabilizaci břehů.
  • Glejťák: Zednický nástroj (hladítko) k uhlazení omítky nebo betonu.
  • Hubcuk: Velmi odolný zvedák s pákovou nebo řehtačkovou konstrukcí, pro přesunování těžkých břemen.
  • Jednička: Drcené kamenivo frakce 8/16 mm.
  • Kačírek: Směs praných, říčních oblázků/valounků, používaných pro výplň drenáží nebo okapových chodníčků.
  • Kočičí hlava: Dlažební kostka 10-15 cm.
  • Kočka: Malý jeřáb nebo zdvihací zařízení.
  • Kubík: Jeden metr kubický.
  • Kurtna: Silný popruh s ráčnovým mechanismem pro upevnění břemena.
  • Kufr: Slangový výraz pro konstrukční vrstvu pro pochozí nebo pojezdovou plochu, skládá se z drceného kameniva.
  • Kyklopské zdivo: Stavba z větších, nahrubo opracovaných kamenů nepravidelných tvarů.
  • Lomák: Lomový kámen, kámen z lomu.
  • Makadam: Konstrukční vrstva pozemních komunikací z hrubého drceného kameniva.
  • Majzl: Sekáč, univerzální nástroj k dělení nebo povrchovému opracování materiálu.
  • Mlat: Jemná frakce kamene, která obsahuje i prach. Mlatová cesta je mechanicky zhutněná cesta z vrstev kamene a hlinitopísčité půdy.
  • Mozaika: Dlažební kostka velikosti 4×6 cm.
  • Nula-čtverka: Frakce kamene 0/4 mm.
  • Odval: Kamenivo frakce 0/8 mm.
  • Okapový chodník: Úzký chodníček kolem domu k odvodu vlhkosti.
  • Obrubníky: Kamenné prvky pro ohraničení komunikací nebo chodníků.
  • Oskrlík: Kamenický nástroj k jemnějšímu dopracování kamene.
  • Pajsr: Páčidlo, nástroj k nadzvedávání a posouvání větších kamenů.
  • Pemrlice: Kamenický nástroj pro finální úpravu povrchu kamene (zdrsňování).
  • Perlík: Kovářské kladivo, používané i kameníky.
  • Ploskáče: Ploché kameny na zídku.
  • Pojezdovka: Masivní kamenná dlažba určená pro pravidelné zatížení.
  • Porfyr: Druh kamene z Itálie, vyznačující se přirozenou rovností a tvrdostí.
  • Prýskač: Špičatý kamenický nástroj pro hrubé opracování kamene.
  • Prosívka: Drcené kamenivo frakce 0/4 mm.
  • Ruka: Nákladní auto s hydraulickou rukou pro složení nákladu.
  • Skalní prach: Odpad, který vzniká při drcení kamene frakce 0/4 mm.
  • Sklopka: Nákladní auto se sklopnou částí/korbou.
  • Slepenec: Zvláštní druh kamene/horniny vzniklé zpevněním štěrkového materiálu.
  • Slícovat: Srovnat nebo zarovnat něco s něčím.
  • Sokl: Spodní část zdi, obvykle obkládaná kamenem, chrání před mechanickým opotřebením.
  • Suchárna: Kamenický výraz pro zídku stavěnou "na sucho" (bez pojiva).
  • Šlapáky: Nášlapné kameny tvořící pěšinky v zahradě.
  • Šlic: Drážka, zářez nebo prohlubeň.
  • Špaleta: Povrch okenního nebo dveřního otvoru.
  • Špice: Špičatý kamenický nástroj pro základní dělení kamene.
  • Špígl: V hantýrce řidičů zpětné zrcátko.
  • Šutr: Lidový výraz pro kámen.
  • Vana: Nákladní auto s návěsem ve tvaru „U“ pro volně ložený materiál.
  • Vercajk: Nářadí a vybavení kameníka/řemeslníka.
  • Vinkl: Roh kamenné zídky, pokud není v pravém úhlu.
  • Wágris: Označení vodorovné roviny, většinou v úrovni 1 m nad povrchem.
  • Zbíječka: Pneumatické, mechanické kladivo k vrtání nebo rozbíjení kamene a betonu.
  • Zrnovák: Kamenický nástroj skládající se z několika špic, slouží k vyrovnávání ploch.
  • Zubák: Kamenický nástroj určený ke srovnání plochy kamene.
  • Žába: Lidový výraz pro vibrační pěch, který hutní kamenný podklad.
  • Žehlička: Lidový výraz pro stroj hutnící kamenný podklad nebo zeminu.

Moderní využití lomového kamene

V poslední době nachází drcený lomový kámen větších frakcí (tříděný a netříděný) stále masivnější uplatnění v zahradní architektuře, na zdění pohledových opěrných zdí a plotů, pro tzv. gabiony (prostorové prvky skládající se z drátové formy a kamenné výplně) a pro zpevnění břehů říčních koryt. Lomový kámen je oblíbeným materiálem pro realizace různých pohledových a dekorativních ploch v okolí domů a staveb. Používá se pro venkovní obklady (obklad soklů, fasád, zídek, plotů) nebo venkovních dlažeb na pokládku příjezdových cest a chodníků. Pro dekoraci zahrady, záhonů a skalek nabízíme různobarevné štěrky a oblázky, kusové kameny na vystavění skalek až po velké samostatně stojící solitérní kameny. Kamenné obklady a dlažby z přírodního kamene jsou elegantní a jednoduché je kombinovat s ostatními i moderními materiály.

Přírodní vs. imitace kamene

Kromě přírodního kamene je na trhu i široká nabídka imitací kamene, které vynikají velmi dobře propracovanou strukturou a věrným vzhledem. Tyto obkladové kameny jsou oblíbené na fasádách domů a lze je použít jak v interiéru, tak exteriéru. Mezi oblíbené imitace patří betonové obklady s designem pískovce, vápence, břidlice, dřeva nebo klasických kamenných pásků. Tyto produkty nabízejí široké možnosti využití a přinášejí "kamenný" vzhled do moderních realizací.

Obkladový kámen

Obr. Obkladový kámen Ornel Valencia.

tags: #lomovy #kamen #sokl #informace

Oblíbené příspěvky: