Montáž střešních oken je jedním z nejproblematičtějších detailů naší střechy, a proto ho není radno podcenit. Nároky na střešní okna by měly být podstatně vyšší než na okna svislá, nejen proto, že jsou konstrukčně složitější, ale především proto, že plní mnohem více funkcí spojených s kvalitou bydlení. Tyto důležité detaily střechy, které jsou velice náročné na přesnost, bychom měli nechat na kvalifikovaných řemeslnících. Střešním oknem nazýváme výplň otvoru v šikmých střechách. Jedná se o výrobek ve střešní konstrukci významně namáhaný povětrnostními vlivy z vnějšku, ale i uživatelskými vlivy zevnitř. Zabudování střešního okna do střešní konstrukce provede specialista, stejně jako celý objekt, celou střechu. Uživatel by se pak měl pouze radovat z užívání podkrovního prostoru a nerušeného výhledu do krajiny.
Návrh a umístění střešních oken
Návrh umístění oken je velice důležitý a má obrovský, prakticky výsadní vliv na působení vnitřního prostoru na uživatele. Dobrý architekt umí navrhnout optimální velikost a množství oken tak, aby obytný prostor splňoval základní hygienické a estetické požadavky. Norma totiž ukládá přesný rozsah oslunění daného prostoru tak, abychom ho mohli klasifikovat jako obytnou místnost. Obytné místnosti mají daleko větší tržní hodnotu než místnosti, které tyto parametry nesplňují, tzv. ateliéry. Při návrhu je velice důležité umístění oken, materiál atd. Architekt má také za úkol navrhnout úpravy v krovové konstrukci, aby mohla být okna namontována. Jedná se o typická řešení pomocí výměn. Používají se jak ocelové, tak dřevěné profily. Před montáží střešního okna je třeba vybrat jeho optimální polohu na střeše. Pokud je střešní okno širší než vzdálenost mezi krokvemi, je třeba doplnit střešní konstrukci o nosníky. Některé konstrukce mohou vyžadovat statický výpočet nosnosti nového nosníku a ponechaných krokví v konstrukci. Ve většině případů má však nosník stejné rozměry jako krokev. Při sestavě více střešních oken osazených vedle sebe lze upravit šířku okna a vzdálenost mezi rámy oken a zachovat tak původní krokve. Toto rozhodnutí je třeba učinit ještě před objednáním lemování. Aby nebylo nutné dělat mnoho úprav střešní krytiny, je třeba postupovat podle montážního návodu a střešní okno umístit (pokud možno) z vnější strany. Pokud je to možné, je třeba se vyhnout montáži střešních oken na místech, kde hrozí hromadění sněhu.
Typy střešních oken a jejich otevírání
Způsob otevírání křídla ve střešním okně uvidíme při jeho otevření, možná si všimneme barvy rámu a křídla, hlavní pro nás ale je výhled do krajiny. V návaznosti na ně se pak můžeme bavit o tom, jak je pro Vás střešní okno dostupné nebo pohodlné, případně jak Vám křídlo při otevření brání ve výhledu do krajiny. Způsob otevírání křídla vybíráme dle výškového umístění okna ve střeše. S tím souvisí dostupnost a pohodlnost samotného ovládání.
- Doplňková okna: Určitá část objektů pro bydlení je stavěna s tím, že i v podkroví je hlavním prvkem prosvětlení svislé okno ve štítu nebo ve vikýři. Tomu odpovídá vyšší nadezdívka, díky níž jsou střešní okna jako doplňkový zdroj osvětlení a odvětrání umístěna poměrně vysoko. Při nevhodném způsobu jejich ovládání pak vzniká problém. Pokud je totiž navrženo střešní okno s ovládáním nahoře, je obtížně dosažitelné. Jednou z možností je dokoupení ovládací tyče, která však představuje dodatečné náklady, překáží v místnosti a otevření okna je méně pohodlné.
- Hlavní okna v podkroví: V případě, že střešní okna jsou hlavním zdrojem světla v podkroví, musíme zohlednit všechny aspekty interiéru a dispozice, aby užitná hodnota oken byla co nejvyšší. Svislá nadezdívka nesmí být příliš vysoká, aby výška spodní hrany rámu umožnila výhled ze střešního okna ven. Pro níže umístěná okna volíme delší rozměry, aby i horní hrana rámu, resp. ostění byla dostatečně vysoko vůči hlavě uživatele. Pokud zajistíme optimální výhled, je nutné myslet i na efektivní otevírání. Proto se doporučuje volit takové kování střešního okna, které umožní zvednout křídlo nad hlavu, aniž by jeho vrchní část při otevření zasahovala do interiéru. Řešení jsou dvě. Tzv. výklopná/kyvná okna, která jsou dražší a najdou si je spíše náročnější zákazníci. Této kategorii vévodí okno Roto Designo R8, které je jako dosud jediné na trhu vybaveno špičkovým šestibodovým celoobvodovým kováním. Toto okno umožňuje mnoho funkčních aretací, bezpečně drží ve všech úhlech vyklopení a zajišťuje těsné uzavření křídla ve všech čtyřech rozích. Stejnojmenný výrobce nabízí i druhý systém otevírání nad hlavu, s podobným komfortem jako výklopné/kyvné okno, ale s cenovou relací v úrovni obyčejných kyvných oken.
V současné době nejlepší dosažené hodnoty pro střešní okno jsou Uw = 0,78 W/(m2.K).
| Typ okna/konstrukce | Požadavek Uw [W/(m2.K)] | Doporučená hodnota Uw [W/(m2.K)] | Doporučená hodnota pro pasivní domy Uw [W/(m2.K)] |
|---|---|---|---|
| Šikmá výplň otvoru (střešní okno, sklon do 45°) | 1,4 | 1,1 | 0,9 |
| Střešní konstrukce (sklon do 45°) | 0,24 | 0,16 | 0,15-0,10 |
| Svislá výplň otvoru (fasádní okno) | ~5x horší než vnější stěna | - | - |
| Vnější svislá stěna | - | - | - |
Porovnáním uvedených hodnot zjistíte, že požadavek na střešní okno je cca 6x horší, než na střešní konstrukci, ve kterém je umístěno. Porovnáte-li svislou stěnu a výplň otvoru v ní, pak podle stejného předpisu je požadavek na svislou výplň otvoru cca 5x horší, než pro vnější stěnu samotnou. Střecha a střešní okno jsou požadovány v lepších hodnotách, než vnější svislá stěna a fasádní okno v ní, což je opodstatněné. Požadavek Uw = 1,4 W/(m2.K) splní běžně i horší střešní okna, na doporučenou hodnotu Uw = 1,1 W/(m2.K) jste schopni s kvalitními rámy dosáhnout ještě s dvojsklem a doporučenou hodnotu pro pasivní domy Uw = 0,9 W/(m2.K) splníte s lepším trojsklem.
Čtěte také: více světla s lomenými okny
Montáž střešního okna a jeho napojení na střešní plášť
Nejdříve je nutné instalovat rám okna, upevnit a vyrovnat. Zde se setkáváme s častou chybou, kdy rám je upevněn pouze na slabou střešní lať. Musí být vždy použita montážní lať, která zajistí správné uchycení okna a celý rám okna zpevní. Rám okna se upevňuje pomocí montážních úhelníků na pomocné montážní latě, které musí být pevně kotveny do konstrukce krovu silnými a dlouhými hřebíky nebo vruty. Úhelníky je nutno osadit na rám okna před usazením okna ve střeše. Nové spojovací úhelníky, které jsou součástí rámu, zajišťují jednoduchou a přesnou montáž. Univerzální montážní úhelník umožňuje namontovat okno ve standardní montážní výšce, nebo je zapustit o 4 cm hlouběji do konstrukce střechy. Červená ryska znázorňuje běžné osazení, modrá ryska zapuštěnou variantu. Při běžné montáži na červené úrovni je třeba umístit úhelníky na horní a spodní část rámu. Používá se přitom lemování pro standardní montáž. Při zapuštění okna hlouběji do střešní konstrukce se dosáhne hladkého estetického dojmu a lepšího izolačního efektu. K hlubšímu osazení do střechy se používá modrá úroveň a úhelníky se umístí na boční stranu rámu.
Příprava otvoru ve střešní konstrukci
Po odkrytí střechy se vyřeže střešní laťoví podle rozměrů okna. Potom se musí okenní otvor přizpůsobit rozměrům okna i na úrovni krokví, a to prostřednictvím výměny, zdvojení nebo pomocné krokve. Po těchto přípravách následuje montáž takzvaného krycího rámu, který se musí volit tak, aby ladil s příslušnou krytinou. Je zhotoven zpravidla z mědi nebo z potaženého hliníku a má za úlohu odklánět dešťovou vodu dopadající ze stran na spodní tašky. V zde uváděném případě se nejprve postaví dolní příčný díl s olověnou zástěrkou, potom následují boční díly, a teprve potom horní příčný díl. Všechny díly musí být upevněny speciálními spojkami, které se přikládají k zakoupenému oknu. Olověná zástěrka, která vždy tvoří spodní uzávěr, spočívá na střešní krytině a musí se přesně přizpůsobit taškám rukou nebo gumovým kladívkem. Při montáži krycího rámu se doporučuje zavěsit okenní křídlo, aby se osvědčilo, zda se může bez překážek pohybovat. Jestliže překážky jsou, můžete střešní kryt kolem okna předělat. Někdy se musí přizpůsobit několik tašek. To se dá udělat řezací bruskou, nebo speciálním strojem pro řezání namokro. Jestliže jsou potřebná přizpůsobení tohoto druhu, řežou se podle možnosti ne tašky přímo přiléhající k oknu. Bezprostřední sousedství okna by mělo být tvořeno celými elementy, aby tašky přiléhaly co nejtěsněji. Promítněte rozměry rámu kolmo na plochu stropu, vyznačte na něm okraje otvoru a otvor vyřízněte. K šířce okna se připočte 40 až 60 mm a k výšce okna 45 mm. Z vnější strany střešní konstrukce se odstraní střešní krytina a vyřízne se otvor (střešní latě a vrstvy střešního pláště), který má být o 40 až 60 mm širší a 45 mm delší, než je rozměr okna. Na podpůrné latě se do připraveného stavebního otvoru osadí tepelněizolační rám z galvanizované oceli s pružnou pěnou a zafixuje se. Do rámu se vloží křídlo a střešní rám s oknem se vzájemně vyrovnají. Upraví se vzdálenost mezi rámem a křídlem tak, aby byly boky obou částí rovnoběžné. Rám střešního okna se připevní pomocí šroubů přes namontované úhelníky na latě.
Tepelná izolace a prevence kondenzace
Již v projektu je nutné počítat se zateplením střešních oken, nejlépe pomocí originálního zateplovacího bloku, jehož výhodou je, že je pevně spojený s rámem okna a izoluje jej po celé jeho výšce i v místech, které lze velmi obtížně zateplit klasickým způsobem. Při zateplení klasickým způsobem nebo pomocí originálního zateplovacího bloku musí být stavební otvor vždy po celém obvodu větší minimálně o 3 cm, než je rozměr okna. V prostoru nad a pod oknem je tento požadavek snadno splnitelný, neboť tam stavební otvor vzniká montáží podpěrných latí. Problémem často bývá nedostatečný prostor mezi krokví a rámem okna. Dále zde máme zasklení střešního okna, zde je možno vybírat z více možností, obecně se však rozlišuje na dvojsklo a trojsklo. Objevuje se snaha přidávat další tabule, ale to se negativně projevuje na váze křídla a namáhání kování, stejně jako snižování průniku světla, nebo výměnou vnitřních tabulí skel za fólie, to však přináší jiná rizika, přece jenom se nacházíme v nakloněné rovině. Vlastní konstrukce rámu střešního okna při zohlednění těchto skutečností významně přispívá ke zmenšení ochlazování a má zásadní vliv na vnitřní povrchovou teplotu, na obrázcích níže je ukázáno použití zateplovacích bloků z vnější strany rámu, které jsou konstruovány tak, aby ochránily i část rámu vystupující nad horní hranu střešních latí (příklady pro skládanou krytinu). Prvním krokem samozřejmě bylo snížení výšky rámu nad střešní konstrukcí, s ohledem na zajištění vodotěsnosti to má však svoje hranice.
Častým nešvarem střešních oken bývá právě kondenzace vzdušné vlhkosti na vnitřním povrchu okna. Abychom docílili maximální těsnosti okna, použijeme montážní příložníky. Součástí správného fungování střešního okna v závislosti na tepelně-technických požadavcích je nutnost se přizpůsobit fyzikálním zákonům a zajistit na vnitřním povrchu střešního okna aktivní cirkulaci teplého vzduchu. Jakékoli izolační dvojsklo nebo trojsklo je vždy v porovnání s parametry izolace střechy slabým místem, proto je nezbytnou součástí návrhu každého střešního okna zdroj tepla, který eliminuje nebezpečí kondenzátu na vnitřním skle a zároveň tzv. otevřené ostění, které proudění vzduchu nebrání. Správně provedené ostění je dole pod oknem svislé a nahoře nad ním vodorovné. Vzhledem k tomu, že se tím klín tepelné izolace u spodní i horní hrany rámu významně ztenčuje, někteří výrobci doporučují ostění opatřit mírným náběhem kolmo k oknu pro zvýšení minima izolace v nejexponovanějším místě. Svislý parapet a vodorovné nadpraží podporuje proudění vzduchu okolo skel, a tím odvětrání případné zkondenzované vlhkosti. Umístěním topného tělesa pod oknem ještě více podpoříme proudění vzduchu okolo skel. Svislý parapet a vodorovné nadpraží nám navíc umožňují optimální osvětlení interiéru.
Trend zateplování a významného přidávání tepelných izolací pokračuje, souvisí nejen se zvyšování tloušťky vrstvy, ale i s používáním izolací s lepšími parametry, ve střechách udělaly posun rovněž nadkrokevní izolace, ale je třeba si uvědomit, že když je v návrhu a realizaci objekt se stěnou zateplenou z vnější strany 160 mm EPS, střešní plášť např. Můžete nakoupit nejlepší výrobek na trhu, ale když jej špatně zabudujete, není Vám to nic platné. Napojení jednotlivých vrstev střešní konstrukce na rám střešního okna, ale i samotné provedení tvaru ostění ovlivňuje funkčnost i běžný provoz. Ve střešních konstrukcích se používají různé typy krytin a různé skladby a tloušťky jednotlivých vrstev střešního pláště. Napojení střešního okna do konstrukce pak musí zajistit správné fungování jako celku, znamená to tedy podřídit návaznosti napojení skutečnému stavu skladby střešního pláště a pokusit se maximalizovat množství tepelné izolace v okolí jeho rámu. Je třeba mít v patrnosti, že množství faktorů negativně ovlivňující chování střešního okna v konstrukci se zvýšilo, těsnosti konstrukcí neumožňují přirozený odliv vodní páry netěsnými spárami mimo objekt, jak tomu bývalo v minulosti, naopak její množství uvnitř prostoru se zvyšuje (praní, sušení, vaření, sprchování, žehlení parní žehličkou, snižování teploty v místnosti), přidává se i faktor větší tloušťky konstrukcí, čímž vzniká hlubší ostění s problematičtějším prouděním vzduchu a v neposlední řadě také vývoj nízkoteplotních systémů způsobuje, že otopné těleso byť instalované a používané nevydává prakticky žádné teplo použitelné pro proudění vzduchu a ohřívání spodního líce střešního okna, použitím vnitřního zastiňovacího doplňku pak celá situace dostává katastrofickou podobu. Tvar ostění má vliv na průnik světla do místnosti, cirkulaci vzduchu i zateplení prostoru v těsné blízkosti rámu, zejména ve spodní a horní části je důležité, aby nebyl proveden pod ostrým úhlem, jak tomu bývalo v minulosti, ale kolmo na rám do vzdálenosti cca 8-10 cm, což umožní doplnit alespoň minimální množství tepelné izolace do kritických míst a ve spojení se zateplovacím blokem zajistit rozumný průběh tepelných izolací.
Čtěte také: Jak na montáž střešního okna?
Kondenzace vodní páry bývá nejčastějším problémem. Přestože se to nezdá, tak otevírání okna má zásadní vliv na kondenzaci vodní páry na vnitřním povrchu. Otevíráním okna větráme, tedy pokud větrání vnitřního prostoru není zajištěno jinak. Vlhkost vnitřního prostoru je zásadní pro tvorbu kondenzátu a je významně ovlivnitelná chováním uživatele. Pokud je tedy ovládání pohodlné, bude pravděpodobně i vlhkost v místnosti nižší.
Hydroizolace a parozábrana
Dalším krokem je napojení pojistné hydroizolace na odvodňovací žlábek nad oknem. Tato kombinace zajišťuje odtok srážkové vody, a tudíž chrání tepelnou izolaci kolem okna proti provlhnutí. Pro správnou funkci tepelné izolace okolo rámu okna totiž není důležité jen její kvalitní provedení, ale také způsob montáže pojistné hydroizolační fólie na rám okna. V současnosti se nedoporučuje upevňovat fólie na rám okna pomocí vyřezaného tvaru fólie (tvar H, "psaníčko" apod.) v místě, kde okno bude montováno, protože tento způsob neumožňuje instalaci dostatečného množství tepelné izolace. Použít střešní okna, jejichž rám je vybaven z výroby zateplovacím blokem, který izoluje celou jeho výšku, tzn. Při montáži okna bez zateplovacího bloku je nutné dbát na to, aby byla pojistná hydroizolační fólie instalována na rám pomocí límců fólie na horní hraně latí a teprve za kontralatí protažena zpět do roviny fólie ve střešním plášti. Jedině tento detail nám totiž umožní izolovat minerální, nebo skelnou vatou k oknu až po vrchní úroveň laťování. To, že větší část rámu střešního okna vystupuje nad rovinu latí, je kritický detail všech střešních oken. Přesto zdaleka ne všichni výrobci nabízejí možnost zateplení vnější strany okenního rámu po celé jeho výšce. Společnost Roto dodává střešní okna vybavená integrovaným zateplovacím blokem přímo z výroby, která předem eliminují i možné nedostatky montáže.
Důležitým prvkem ve střešní konstrukci je parozábrana a tu je třeba parotěsně napojit na rám střešního okna. Pokud máte na rámu okna již z výroby připravený límec parozábrany, přivedete parozábranu z konstrukce k němu a přelepíte systémovou páskou. Žádné složité řešení a hledání způsobů, jak parotěsnou vrstvu opravdu parotěsně a trvale spojit s rámem. Problémem je, že límec parozábrany už musí být na okně ve chvíli jeho montáže. Pokud sádrokartonář přichází po nějaké době k zabudovanému oknu, není již schopen dodatečně parotěsnou fólii doplnit, a tak mu nezbude, než se za pomoci silikonového tmelu pokusit dotěsnit fólii parozábrany z plochy střechy k rámu okna. Nezmiňujeme se o rozích a o tom, že ji nemá jak k rámu trvale přichytit. Hydroizolační límec se přilepí na rám okna pomocí připravené lepicí pásky integrované na fólii. Samolepicí rohové klapky mají přesah, díky němuž lze docílit důkladného utěsnění rámu. Kolem rámu okna se přilepí hydroizolační fólie. Hydroizolační límec se vytvaruje okolo latí a zafixuje se na protilehlé latě pomocí sponek z nerezavějící oceli. Manžeta z parotěsné fólie se natlačí do žlábku v rámu okna a upevní se v rozích šrouby. Manžeta z parotěsné fólie se k parotěsné fólii ve střešní konstrukci přilepí pomocí parotěsné pásky.
Lemování a odvodňovací žlábek
Lemování je systémový prvek zajišťující napojení střešního okna na krytinu s jednoznačnou funkcí - odvádět vodu z horní strany okna podél jeho boků dolů a zde ji opět vyvést na krytinu, aby mohla nerušeně pokračovat až do okapu. Lemování se ve skládané krytině nachází nad horní hranou laťování, zakrývá napojení jednotlivých vrstev pod ním, včetně montážní latí sloužících ke kotvení střešního okna, a zejména ve spodní části se musí vypořádat s přechodem ze spodní strany krytiny na její horní líc. Lemování je vyráběno ve více variantách s ohledem na různé typy střešních krytin, vždy je třeba použít příslušnou variantu. Střešní okna se musí namontovat s lemováním, které zajistí vodotěsné spojení mezi střešním oknem a střešní krytinou. Zapuštěné lemování nabízí elegantní vzhled, protože střešní okno je usazeno hlouběji do střešní konstrukce.
Odváděcí žlábek se umisťuje v pojistné hydroizolaci co nejblíže nad střešní okno tak, aby zajistil odvod případně zateklé vody nebo zafoukaného prachového sněhu z krokevního pole mimo střešní okno, voda je tak vedena do vedlejšího krokevního pole. V místě přechodu žlábku je nutno přerušit kontralatě, pojistnou hydroizolaci přerušit svisle v místě pod kontralatěmi a dále vodorovným řezem docílit možnosti osazení odváděcího žlábku a montážního límce pod stávající pojistnou hydroizolaci. Jako další krok se podle údajů výrobce vyrovnají a přišroubují na krokve buď oporné latě, nebo speciální (dřevěný) rám. Pokud je k dispozici, musí se okolo rámu narazit nebo nastřelit síťováním vyztužená ochranná fólie a odstranit její přečnívající části. Obložení okenního ostění z vnitřní strany si samozřejmě můžete dělat sami. To se dá nejlépe s pomocí nosné laťové konstrukce a sádrokartonových nebo masivních dřevěných desek. Přesná práce je zde docela obtížná, vzhledem ke složitému uspořádání. Mnozí výrobci proto nabízejí hotovou univerzální zárubeň, která se díky přiloženým šablonám a podrobnému návodu dá bez velké námahy přizpůsobit sklonu a tloušťce střechy.
Čtěte také: Efektivní správa oken v Adobe Dreamweaveru
Obložení ostění a další dokončovací práce
Po osazení rámu okna následuje montáž sádrokartonového ostění. Pro jednodušší montáž je vhodné použít montážní soupravu pro sádrokartonové ostění. Nejprve se upevní ocelový rám, který je základem pro vytvarování samotného sádrokartonového obložení. Montáž zjednodušují a zrychlují teleskopické profily, a to bez ohledu na sklon a tloušťku střechy. Mezi ocelové rámy lze přidat další vrstvu tepelné izolace, čímž se minimalizují tepelné mosty. Na zaizolované ostění se následně připevní parozábrana, která je parotěsná a brání kondenzaci. Nainstalované teleskopické profily poskytují pevný základ pro spojení parotěsné zábrany domu s parotěsným límcem. Nakonec se nařeže sádrokarton, který se ukotví na ocelový rám vyplněný tepelnou izolací. Řezání a návrh sádrokartonového ostění ulehčuje montážní souprava. Opláštění střešního okna se provádí až po jeho osazení. K napojení sádrokartonové desky na rám okna výrobci střešních oken obvykle připravují drážku v rámu okna. K ochraně hran opláštění okolo střešního okna používáme ochrannou pásku na rohy a kouty Habito Flex, která je aplikována do sádrového tmelu Rifino Top. Spáry v oblasti zalomeného nadpraží a parapetu je nutné předem vyplnit sádrovým tmelem. Vyměříme osovou vzdálenost mezi R-CD profily. Rozteč R-CD profilů je max. 500 mm, poloha jednotlivých závěsů není závislá na poloze okna.
Výměna střešních oken a případné problémy
Správné napojení jednotlivých vrstev u nové konstrukce je náročné a měl by je provádět odborník. U výměny střešních oken je situace daleko složitější a ne všichni si s tím umí správně poradit. Při výměně na Vás čekají různá překvapení, která však ve většině případů zjistíte až ve chvíli demontáže stávajícího prvku, ve starších konstrukcích všechny dnes používané prvky a vrstvy nenajdete, většinou chybí parozábrany, příp. parobrzdy, kontralatě, pojistné hydroizolace nejsou, případně jsou tvořeny obyčejnou lepenkou přidanou dodatečně zevnitř. Smutnější jsou ovšem výměny v nových konstrukcích, kdy k výměně střešního okna dochází již po cca 5 letech. Pokud se k tomu přidá netěsnost parozábrany, případně špatně provedená tepelná izolace v těsné blízkosti okna, nebo nedokončené napojení pojistné hydroizolace, pak na sebe nutnost výměny nenechá dlouho čekat. Když se majitel rozhodne k výměně, jistě jej nepotěší návrh odborníka, že je při výměně třeba provést kompletní revizi celého otvoru, fasádní okno přece jednoduše zedník vyjme, nasadí nové a maximálně opraví špaletu omítkou zevnitř. U výměny střešního okna se představa rozebrání ostění rovná nepořádku při broušení sádrokartonu, střešní okno jde přece vyjmout seshora a nasadit nové, jednoduchá to představa většiny majitelů podkrovních prostor, vnímají většinou pouze možnost zatečení při výměně samotné. Některá okna byla v minulosti kotvena tak, že je nejste schopni vyjmout bez poškození vnitřního ostění, mnohdy však nejde jen o kotvení okna, ale i o např. Bez ohledu na uvedené překážky jde však o nutnost pochopení skutečnosti, že když už je do konstrukce zasahováno a výměna se provádí, pak je nutno se v maximální míře pokusit vylepšit napojení rámu střešního na jednotlivé vrstvy střešního pláště, a přitom zkontrolovat skutečný stav.
tags: #detail #napojení #lomené #okno #střecha #stěna