Tento článek se zaměřuje na časté problémy a technické aspekty skútru ČZ 501, známého také jako "Prase". Zahrnuje informace o volbě baterie, řešení problémů s dobíjením a zapalováním, postupy demontáže zadního kola a detaily o startovacím ústrojí. Dále nabízí podrobný technický popis modelu a nahlédnutí do historie prototypů.
Volba baterie pro ČZ 501
Při výběru baterie pro váš skútr ČZ 501 je důležité zohlednit konkrétní modelovou řadu a elektrickou instalaci. V katalogu pro ČZ 501 je standardně uváděna baterie 6V 14Ah. Pokud se podíváte do katalogu na tříkolový skútr (rikšu), tam je baterie 6V 12Ah. Je třeba si uvědomit, že ne každá 501 je s 6Volt instalací. Například model 501/05 má 12Volt instalaci a dynamostartér. Je tedy potřeba zjistit, zda máte dynamo nebo dynamostartér.
Pro 6Volt instalaci s baterií 6V 14Ah nic nepokazíte. Pokud budeme mluvit o starých bateriích Akuma, tak M14 měla 14Ah a byla používána u motocyklů s instalací 6V s nožním startováním, tedy i 501. MS12 měla 12Ah, 2ks v serii pro 12V starter, třeba u 502 nebo rikši. Menší kapacitu měla proto, že měla míň desek, ale ty zase byly tlustší a odolnější vůči zborcení desek startovacími proudy. Pro 12Volt instalaci s dynamostartérem bude vyhovovat 12Volt 12Ah startovací baterie. Poptávejte se se startovacím proudem alespoň 120A, vyšší kapacita jak 12Ah není nikdy na závadu. Do 502 jsem si pořídil 1 ks Varta, 12V, 12Ah, startovací proud 120A, typ YB12A-A. Vzhledem k charakteristice klasického původního regulačního relé, je vhodná klasika s elektrolytem.
Na tříkolový skútr (rikšu) bude určitě v katalogu napsáno baterie 2x 6V 12Ah, a pro model se zpětným chodem se tuším uváděl 1 kus akumulátor 12V 35Ah. Dva startovací akumulátory 6V/12Ah jsou uloženy ve schránce na nářadí.
Řešení problémů s dobíjením a zapalováním
Pokud skútr nedobíjí, může být problém v několika oblastech. Zapalování je dynamobateriové. Dynamo je šestipólové na stejnosměrný proud. Stator dynama je upevněn dvěma šrouby M6 ke skříni motoru. Nese přerušovač natáčivý (pro seřízení předstihu), regulátor napětí, svorkovnici, uhlíky a kondenzátor. Regulátor napětí se samočinným spínačem je přístroj, který udržuje stálé napětí proudu a přepíná proud baterie na proud dynama. Přebytečným proudem, vyrobeným dynamem, se baterie dobíjí. Osmipólový dynamospouštěč 12V/90W dává jako dynamo maximální výkon 100W při napětí proudu 12V. Regulační relé se stykačem je umístěno na schránce baterie v zavazadlovém prostoru.
Čtěte také: Recenze umělých listů
Pokud se objeví problém s jiskrou, je možné provést vylučovací metodou následující kroky:
- Demontovat VN kabel: Na cívku přivést napětí, druhým koncem šmrncat o kostru. Jikření ano = cívka v pořádku, ne = cívka vadná.
- Namontovat VN kabel: Šmrcat cívku o kostru, VN cca 1mm od kostry. Jiskra skáče ano = kabel v pořádku, ne = vadný kabel.
- Namontovat botku: Hřebíkem vyvést z botky, cca 1mm od kostry. Jiskra skáče ano = botka v pořádku, ne = vadná botka.
- Nasadit na botku svíčku: Přitisknout závitem na kostru, šmrncat koncem cívky o kostru. Jiskra skáče ano = svíčka SNAD v pořádku, ne = svíčka vadná.
- Připojit konec cívky na kladívko: Šroubovákem kladívka spojovat a rozpojovat. Jiskra skáče kladívka = OK, neskáče = kladívka vadná, napálená, špinavá.
- Připojit kondenzátor: Kladívka spojovat a rozpojovat. Jiskra skáče kondenzátor = OK, neskáče = vadný kondenzátor.
- Svíčka: Někdy se svíčka na vzduchu chová jako dobrá, ale ve válci při kompresi jiskru neháže.
Měřákem můžete proměřit napětí. Na cívku vede jeden bílý kablík. Pokud na něj napojíte z měřáku + a na kostru -, měřák by měl ukazovat kolem 6V. Pokud + přemístíte do fajfky, měřák by měl ukazovat cca 4-5V i při nakopávání.
Problémy se startovacím ústrojím a demontáží zadního kola
Při nakopávání se může stát, že startovací ozubené kolo, které rozjíždí startovací segment, je z 1/3 oholené. Podle katalogu dílů, by oprava šla udělat jen po sundání spojky. Co se týče sehnat ozubené kolo, pokud nemáte náhradní motor, je to obtížnější. Pasovat by mohlo z nějaké novější hranaté 175. Demontáž zadního kola může být náročná. Je na to potřeba použít určitý fígl. Jestli se nepletu, tak 501 má na středové hřídeli levotočivý závit.
Technický popis ČZ 175 ccm - typ 501
Skútr 175 ccm - typ 501 je jednostopé vozidlo, sloužící k dopravě jedné nebo dvou osob. Použit je spalovací motor 175 ccm - dvoudobý s vratným vyplachováním, chlazený vzduchem. Karoserie je celoplechová. Vyztužení je provedeno v místech zvýšeného namáhání. Motor ČZ 150 v normálním motocyklovém provedení je chlazen usměrněným proudem vzduchu přiváděným tunelem. K plynulému obtékání chladícího vzduchu od kruhového difusoru kolem válce slouží částečně zakrytí válce pláštěm tělesa ventilátoru, čímž je dosaženo rovnoměrného chlazení celého povrchu válce. Vzduch pro chlazení motoru je ventilátorem nasáván levými bočními dvířky. Rotor ventilátoru je poháněn klínovým řemenem řemenicí, která je na čepu klikového mechanismu.
Spojka běží v olejové lázni. Je pětilamelová, s lamelami ocelovými a s korkovým obložením. Ovládána je páčkou na levé straně řídítek. Převodka má čtyři převodové stupně. Zasouvání převodových stupňů je nožní a provádí se dvouramennou pákou, která je na levé straně karoserie. Zasouvání je opatřeno elektrickým ukazovatelem zasunutého chodu naprázdno. Převod sil je řetězy. Primární řetěz je zakryt levým víkem skříně a běží v olejové lázni. Akumulátor je 14Ah, 6V, olověný s elektrolytem, zředěnou kyselinou sírovou. Spoje jsou provedeny lakovanými autokabely a opatřeny návlečkami s čísly. Kabely od dynama k spínací skřínce, od spínací skřínky k baterii mají průřez 1,5 mm2. Kabel svíčky má též průměr 1,5 mm2, avšak zesílenou isolaci. Od spínací skřínky k parkovací žárovce, k spínači „Stop“ a zadnímu světlu mají průřez 0,5 mm2. Zbývající kabely mají průřez 1 mm2. Spínací skřínka - další neoznačená plocha vlevo od nuly slouží k zapnutí proudu do spouštěcího obvodu při spouštění motoru. V této poloze je nutno během startování klíček přidržet a po naskočení motoru jej pustit.
Čtěte také: Jak montovat rohovou lištu
Karburátor je „Jikov“ - monoblok typ 2924 M-3 s tlumičem sání. Průměr difuséru karburátoru je 24 mm. Hlavní tryska je 100 - solex, 185 - ČSN. Volnoběžná tryska je 55 - solex, 52 - ČSN. Poloha jehly je ve 3. zářezu odshora. Použit je karburátor Jikov 2924 S 11 (se sytičem) s průměrem difuséru 24 mm. Je v něm zamontována hlavní tryska 105 dle Solex, volnoběžná tryska 55 dle Solex. Pro zajíždění stroje je poloha jehly šoupátka ve IV. zářezu shora, regulační šroub volnoběhu je povolen o 1/4 otáčky doleva. Po zajetí stroje upravte polohu jehly šoupátka na II. zářez.
Kola - paprsky kol jsou lisované, přivařené na brzdový buben. Přední brzda je obsluhována pravou rukou a její seřízení je možné bez použití nářadí. Nádrž na palivo (obsah 12l) je lisovaná z ocelového plechu. Má patentní uzávěr kapkovitého tvaru. Hrdlo nádrže o prům. 40 je opatřeno sítem a výpustný kohout s filtrem, který zajišťuje rezervu paliva cca 1 litr. Na horní ploše nádrže je nosič zavazadel k přepravě zavazadla do váhy max. 15 kg. Připevněn je v přední části 3 šrouby M6 a v zadní části odvzdušňovacím šroubem nádrže.
Skútr je vybaven pohodlným dvojsedlem s vložkou z mechové gumy. Pod dvojsedlem je vytvořena uzamykatelná schránka pro nářadí, hustilku, baterii a drobná zavazadla. Uzamčení je provedeno dosickým zámkem v zadní části. Po vyjmutí a překlopení dvojsedla na řídítka je celý prostor schránky přístupný. Schránka pod dvojsedlem je připevněna na karoserii 6 maticemi M8. Řídítka mají vnější prům. 22 a šířku 660 mm. Řídítka mají šířku 685 mm. Pérování přední je provedeno kyvnou vidlicí opatřenou dvěma gumovými bloky, olejovým tlumičem kmitů a dvěma gumovými dorazy, k pružnému omezení maximálního výkyvu. Funkční zdvih je 100 mm. Zadní pérování je po kružnici. Obě kola s pneu 270 x 90 /456 mm/ uložená jsou na kývačkách odpružených gumovými tělesy, která jsou za účelem zvýšené progresivity namáhaná smykem i tlakem. Hodiny jsou na pravé straně přístrojové desky, připevněné též třmenem. Natahování hodin provádí se křídlovou maticí. Kontrolní lampičky umístěné na přístrojové desce, a to levá s oranžovým světlem vyznačuje zařazení neutrálu mezi I. a II. Kontrolní lampičky. Držák kontrolních žárovek je připevněn uvnitř přístrojové schránky. Zajištění stroje se provede odemknutím dvířek přístrojové schránky, natočením řízení doprava a zasunutím čepu v hlavě řízení.
Tabulka technických parametrů:
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Motor | 175 ccm, dvoudobý, vzduchem chlazený |
| Převodovka | 4 stupně, nožní řazení |
| Karburátor | Jikov 2924 M-3 (nebo S 11), difuzér 24 mm |
| Objem palivové nádrže | 12 l (rezerva cca 1 l) |
| Baterie (standard) | 6V 14Ah (olověná s elektrolytem) |
| Přední pérování | Kyvná vidlice, gumové bloky, olejový tlumič |
| Zadní pérování | Kyvná vidlice, gumové bloky |
| Pneumatiky | 270 x 90 / 456 mm |
| Šířka řídítek | 660 mm (nebo 685 mm) |
| Max. nosnost nosiče | 15 kg |
Historie a prototypy skútru ČZ 501
Skútr ČZ 541 (Jet K3) měl J.F. Kochem navržené pérování elastickými gumovými bloky. Bylo ale problém najít podnik, který by uměl gumu spolehlivě navulkanizovat na ocelové držáky - pořád se to trhalo. Koch se tak s obstaráváním zkušebních vzorků s různou tvrdostí dost naběhal. A nejen kvůli skútru. Protože byl v té době u nás jediný, kdo měl s pryžovým pérováním nějaké zkušenosti, vyžádali si ho i k řešení přední vidlice mopedů Stadion S 11. Sháněl tudíž silentbloky různé tvrdosti a dojížděl je ověřovat i do Rakovníka. To pérování přední vidlice mopedu S 11 gumovými silentbloky pomáhal řešit i pan inženýr Koch z ČZM. Tradovalo se, že při tom málem přišel o život. Byl v Rakovníku kvůli té vidlici několikrát, protože s pérováním gumou měl řadu předchozích zkušeností ze skútru Čezeta. Do Rakovníka jezdil ze své konstrukční kanceláře z Prahy a vždycky, když se objevil, měl k ruce Míru Pancnera s Čeňkem Malým. Koch vymýšlel a oni dělali. Raznice na to nebyla, tak pro něj pilovali zkušební plechové díly silentbloků ručně. Přímo před fabrikou byla trať. Ale Koch, jak koukal dolů jestli to péruje, si kolejí v tom zaujetí nevšiml a málem ho srazil vlak! Sice jenom motorák, ale bylo to s chlupem. Koleje přejel na poslední chvíli, těsně před ním! Ten den už se nezkoušelo. Udělal s tou problémovou mopedovou vidlicí řadu pokusů a pak navrhnul řešení.
Čtěte také: Montáž a vlastnosti MDF lišt
Na snímcích z testování na jaře 1955 je Jaroslava Brutarová, pracující v pražské konstrukční kanceláři ČZM po boku J.F. Kocha, a její kolega z konstrukce Václav Beránek. Na obou stranách předku byly čtyři krátké ozdobné lišty za reflektorem a pod ním plechový chromovaný "nárazník". Obloukový nosič z ohnuté trubky, kopírující zaoblení předku, byl chromovaný, usazený na nádrž na krátkých nožkách. Čelní stěna měla výrazně vystupující středový prolis pro houkačku ČZ, pod níž byla prohnutá ozdobná lišta. Záď skútru byla šikmo spadající, nad plochou pro číslovou tabulku osazená koncovou lampou z "péráka". Zadní odvětrávací otvory byly kruhové, po dvou na každé straně. Původní řešení výfuku navržené J.F. Kochom. Toto řešení ale jednak ohřívalo kraje stupaček až tak, že se o ně bylo možné spálit, jednak se roury ucpávaly zplodinami z výfuku a motor následně ztrácel výkon. Prototyp s válcovým tlumičem výfuku před motorem, speciálně tvarovaným gumovým blokem odpružení, a kyvnou vidlicí zadního kola tvořenou odlitkem krytu řetězu, fotografovaný na továrním dvoře ve Strakonicích. Bylo vyrobeno pět prototypů v už téměř definitivní podobě, určených pro jízdní zkoušky. U tohohle osobně zapózoval J.F. Koch.
Zvláštností, která se v sérii nikdy nerealizovala, bylo hliníkové ucho na středovém tunelu, které mělo sloužit ke snadnějšímu vyhoupnutí stroje na centrální stojan. Tento prototyp měl nádrž bez nosiče zavazadel i bez bočních lišt. Dalším zkoušeným detailem byl boční stojan (pohotovostní opěrka), montovaný na levé noze stojanu centrálního - což bylo řešení, které se do výroby nikdy nedostalo. Prototyp z předchozí fotografie s J.F. Kochem. Na snímku se synkem je zajížděcí jezdec Václav Jára. Prototyp s dvěma krátkými lištami za reflektorem a dalšími dvěma na bocích předku. Záběry jsou z propagačního fotografování možnosti přepravy zavazadel. První s kufrem na nosiči, druhý s taškou na háčku palubní desky, kde nechtě předvádí, jak zde pověšené zavazadlo nesmyslně koliduje s klíčkem "kývačkové" spínací skříňky a současně brání pohledu na ampérmetr. Patrné jsou zpoza stěny před koleny vyčnívající matičky upevnění ozdobných fousů. Atypická jednostranná řadicí páka byla vylisovaná z plechu a pochromovaná. Hodiny byly zatím ještě ve výrobě, tak byl pro fotografování otvor nouzově zaslepen druhým tachometrem. Trojice prototypů, vystavených v areálu za bránou strakonické továrny před informační tabulí. Prototypy měly dole mezi ozdobnými fousy chromovaný znak ČZ. Lisovaná řadicí páka byla již dvouramenná, pochromovaná. Šlo o prototypy, připravené pro Motokov (což byl podnik zahraničního obchodu), pro Mototechnu (celostátní prodejní síť motorových vozidel) a pro Výzkumný ústav motorových vozidel (ÚVMV Praha). Prototyp s chromovaným znakem ČZ mezi fousy pod houkačkou. Znak ČZ dole mezi fousy. Další prototyp ČZ 501, který jel v Alpské soutěži jako doprovodné vozidlo, pro jejíž propagaci byla použita retušovaná fotografie prototypu s ozdobnými fousy a už plechovým chromovaným nápisem Čezeta. Stejný snímek byl jako podklad pro tisk použit víckrát - na těchto dvou verzích je vidět, jak měl každý grafik, který fotografii retušoval, jiný pohled na věc.
tags: #CZ #501 #listy #pod #nádrž #informace