Zateplení fasády je zásadní krok pro snížení tepelných ztrát a zvýšení komfortu bydlení. Ať už se chystáte na realizaci svépomocí, nebo jen hledáte informace pro správnou přípravu stavby, připravili jsme pro vás přehledný postup, jak postupovat při zateplení fasády polystyrenem.
Zateplením domu pomůžete sobě i přírodě kolem vás. Každý majitel domu dobře ví, že je nepříjemné po každé zimě počítat, kolik peněz zase padlo na topení. Ještě že existují cesty, jak na vytápění domu ušetřit. Jednou z nich je právě investice do zateplení fasády. Tím, že svůj dům oblečete do nového kabátu, navíc získáte více výhod než jen menší náklady na topení. Zateplením prodloužíte životnost domu, kotle i topení. Navíc zlepšíte také zvukovou izolaci vašeho domova. Kromě tepla vás poté na srdci zahřeje také fakt, že jste udělali krok směrem k šetrnému zacházení s naší planetou. V rozhodování, zda se vůbec do zateplování pouštet, vám pomůže výpočet návratnosti investice. Návratnost je sice specifická pro každý dům, ale ve většině případů se pohybuje v rozmezí 3 až 5 let. A jelikož investujete do domu, ve kterém nejspíš strávíte celý život, tak to opravdu není mnoho.
Možnosti zateplení: Vnější vs. vnitřní a výběr materiálu
Možností zateplení je několik, vyberte ty prověřené. Uvádějí se dva základní typy tepelné izolace: vnější a vnitřní. Rozdíl mezi nimi je jasný na první pohled. Zatímco se při první zmíněné možnosti izolační materiál přikládá na dům zvenčí, při té druhé se lepí uvnitř místností. V drtivé většině případů je výhodnější první zmíněný způsob. Díky zateplování zvenčí může vaše domácnost bez problémů fungovat i během prací na domě. Navíc si venkovní zateplení mnohem lépe poradí z vlhkostí. Tepelná izolace uvnitř domu se tak používá jen ve velmi specifických podmínkách.
Polystyren nebo vata?
Další rozhodnutí přichází ve chvíli, kdy je třeba vybrat materiál, který na zateplení využijete. I zde zůstávají dvě hlavní možnosti. Minerální vata z kamenných vláken a pěnový polystyren. Právě polystyrenové desky jsou v současnosti tím nejpopulárnějším materiálem pro zateplování. Může za to hlavně jejich skvělý poměr ceny a výkonu. Práce s polystyrenem navíc není nijak zvlášť složitá, a proto si jej oblíbili domácí kutilové i profesionálové. Polystyrenová izolace se skládá z jednotlivých desek, které se lepší na zdi domu. Tloušťku desek můžete navíc přizpůsobit svým představám. Obecně platí, že tlustší desky znamenají větší úsporu tepla, ale také větší počáteční investici. Běžně se pracuje s tloušťkou izolace 12-20 centimetrů.
Pro zateplení fasády domu se používá pěnový polystyren EPS s označením 70 F, nebo 100 F. „F“ znamená, že je polystyren určený pro zateplení fasády, číslo označuje pevnost izolace v tlaku v kPa. Zajímavou alternativou pro zateplení fasády je šedý polystyren s příměsí grafitu, který nabízí o něco lepší součinitel tepelné vodivosti, ovšem za vyšší cenu. Zvláštní pozornost je nutné věnovat šedým grafitovým polystyrenům, které se dokáží na přímém slunci velmi rychle zahřát a zvětšit svoji velikost. V krajním případě se může stát, že všechny vrstvy kontaktního zateplovacího systému popadají, nevydrží nápor sání větru, nebo jejich vlastní tíhu (v případě těžkých obkladů).
Čtěte také: Recenze umělých listů
Alternativou ke klasickým polystyrenovým deskám je minerální vata. Její tepelně-izolační vlastnosti jsou výborné a vata navíc si skvěle poradí také s tlumením hluku. Výhodou může být také její nehořlavost. Na druhou stranu je ale práce s ní podstatně složitější, a také vaše počáteční investice do zateplení při výběru minerální vaty znatelně vzroste.
Tloušťka tepelné izolace
Tloušťka tepelné izolace by měla splňovat požadavky závazné normy ČSN 73 0540:2 a dále také požadavky vyhlášky č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov, která je ovšem přísnější než norma. Zateplení by mělo být ekonomicky optimální, což se posuzuje pro každý dům zvlášť. V tabulce z katalogu Isover je vyjádřen tepelný požadavek na celou konstrukci. Druh a tloušťka zateplované stěny, případně stávající zateplení snižuje tento požadavek na celkové zateplení. Pokud tedy zateplujeme cihlovou stěnu o tloušťce 450 mm, té odpovídá v přepočtu izolace o tloušťce cca 20 mm. Děrované cihly o stejné tloušťce budou „nahrazovat“ 65 mm izolace, a tak dále. Minimální tloušťka nového zateplení se tedy bude pohybovat v rozmezí 100 - 150 mm. V případě nízkoenergetického nebo pasivního standardu se pak tloušťka izolace dostává do rozmezí 240 - 350 mm.
Tabulka: Tepelné požadavky na celou konstrukci (Isover katalog)
| Druh zdiva a tloušťka | Ekvivalentní tloušťka izolace (mm) | Minimální tloušťka nového zateplení (mm) | Tloušťka izolace pro nízkoenergetický/pasivní standard (mm) |
|---|---|---|---|
| Cihlová stěna 450 mm | cca 20 | 100-150 | 240-350 |
| Děrované cihly 450 mm | 65 | 100-150 | 240-350 |
Postup zateplení fasády polystyrenem - krok za krokem
1. Příprava podkladu
Před lepením desek myslete na úpravu podkladu. Prvním krokem je důkladná příprava podkladu. Podklad, na který se bude lepit polystyren, musí být suchý, čistý, zbavený prachu i hrubších částic, odmaštěný a především soudržný. Podklad pro lepení polystyrenu by měl být také rovný. Pokud nebude podklad vyrovnaný, větší nerovnosti se posléze prokreslí na nové fasádě. Pakliže se na stěně vyskytují nějaké hlubší výtluky, vyrovnejte je pomocí malty do roviny. Nezapomeňte na přípravu oken. Odstraňte staré parapety, zarovnejte prostor kolem okenních rámů a na okna dejte fólii.
Posledním krokem přípravy podkladu pro zateplování fasády je sjednocení savosti zdicího materiálu. Toho docílíte aplikováním penetrace, která je běžně dostupná ve stavebninách. Typ penetrace vám doporučí výrobce lepidla, které budete používat pro lepení polystyrenu, příp. můžete použít univerzální penetraci na zdivo. Penetrace se nanáší zpravidla v jedné vrstvě, zásadně zednickou štětkou v celé ploše zdiva.
2. Založení systému
Fasáda se zatepluje od soklu směrem nahoru. Sokl je umístěn několik desítek centimetrů nad okolním terénem a vytváří základ pro zateplení fasády polystyrenem. Nejběžnější založení zateplovacího systému je s použitím hliníkové zakládácí LOS lišty. Tloušťka lišty je daná tloušťkou polystyrenu. Lišta se na zdivo montuje s pomocí natloukacích hmoždinek v rozteči cca 40 cm. V rohu se soklové lišty seříznou pod úhlem 45° a srazí k sobě s malou vůlí pro kompenzování teplotní roztažnosti kovu. Založení musí být perfektně vodorovné a v perfektní rovině vůči podkladovému zdivu. Díky hliníkovému profilu vytvoříte rovnou a pevnou spodní hranu zateplovacího systému s estetickým vzhledem a okapovou funkcí, důležitou pro správný odvod vody z fasády.
Čtěte také: Jak montovat rohovou lištu
Staré, ale stále ještě často používané hliníkové lišty způsobují značný liniový tepelný most, takže je vhodnější použít modernější plastovou variantu. Tyto profily mají velkou výhodu v tom, že výrazně nedilatují. Plastová PVC sada je dalším běžným způsobem založení kontaktního zateplovacího systému. Sada se skládá z několika prvků, které si přizpůsobite dle šířky izolační desky.
3. Lepení fasádní izolace
Pokud máte připravený podklad a namontované soklové lišty, můžete začít s lepením polystyrenu. Pro lepení se používá k tomu určené lepidlo, které se rozmíchá dle návodu na obalu s předepsaným množstvím vody. Poté se lepidlo aplikuje na desku fasádního polystyrenu buď bodově tzv. buchtami, nebo celoplošně pomocí zubové stěrky. Lepidlo se nanáší na zadní stranu izolační desky cca. 5cm širokým rámečkem kolem okraje fasádní desky a třemi terči do plochy desky. Jeden terč do 1/3 izolační desky. U desek z minerálních vláken (fasádní vaty) počítejte s větší nasákavostí lepícího tmelu. Základní plocha lepidla činí min. 40 % plochy desky. V oblasti soklu s keramickým obkladem, nebo tam, kde je uvažováno o progresivním kotvením hmoždinek pouze do plochy desky, se základní lepicí plocha navyšuje na 60 %.
Lepidlo se na polystyrenovou desku nanáší systémem - rámeček z lepidla + několik bodů lepidla do středu. Izolační desky lepte vždy od spodu nahoru, od zakládací lišty ve vodorovných řadách (podobně, jako se staví z cihel). Desky se začínají klást odspodu fasády směrem nahoru, začíná se přitom v rohu fasády. Nezapomeňte v rozích v každé druhé řadě izolačních desek nechat přesah desky přes roh budovy, který se rovná tloušťce polystyrenu, aby do sebe izolace z na sebe kolmých fasád pěkně zapadla. Desky klaďte v řadách vodorovně na vazbu tak, aby ve svislém směru nevznikla průběžná spára. Svislá spára mezi deskami by se také neměla vyskytovat v místě spoje zakládacích soklových lišt.
U stavebních otvorů (okna, dveře, garážová vrata apod.) upravte izolační desky do tvaru písmene L a přiložte tak, aby v rozích stavebních otvorů nevznikla žádná spára. Okolo oken je potřeba vytvořit speciální tvary z izolace, aby se nevytvořily tepelné mosty. Je důležité, aby vám při lepení desek nevznikaly křížové spáry. Pokud jste tedy první řadu polystyrenu začaly celou deskou, druhou řadu odstartujte přilepením jedné poloviny. Spáry mezi deskami také nelepte do roviny s hranami oken. V rozích otvorů pro okna desku vyřízněte do tvaru „hokejky“. K řezání polystyrenových desek vám nejlépe poslouží pila s odporovým drátem. Ta na rozdíl od klasické pilky nebo odlamovacího nože polystyren nařeže rovně a bez zbytečného nepořádku.
Lepení běžným cementovým lepidlem je možné při teplotách +5 až +25 °C. Při nižších teplotách je nutné použít speciální lepidlo. Vylepšená cementová lepidla zvládnou teplotní rozmezí +1 až +15 °C. Alternativně je možné použít lepidla z nízkoexpanzní pěny s teplotním rozmezím 0 až 35 °C. Vždy je možno používat lepidla nebo pěny, které jsou certifikované v příslušném zateplovacím systému. Použití jiných výrobků je nepřípustné.
Čtěte také: Montáž a vlastnosti MDF lišt
4. Kotvení izolačních desek
Izolační desky ukotvěte vhodnými talířovými hmoždinkami. Rozdělují se podle typu podkladu do tříd A - beton - kámen, B - plná cihla, C - děrované cihly, D - lehčený beton, E - pórobeton. Minimální počet kotev jsou 4ks na jeden metr čtvereční. Nejčastěji se používá kotvení 6ks/m2. Hmoždinky zajišťují stálý přítlak izolačních desek na lepící tmel a zabraňují zvedání desek od pokladu. Zároveň se snižuje smykové zatížení desek což způsobuje, že se desky nemohou posouvat do stran.
Talířová hmoždinka může být umístěna na povrchu polystyrenové desky, příp. ji lze zapustit cca 20 mm pod úroveň horní plochy polystyrenu a následně ji zaklopit polystyrenovou zátkou. S hmoždinkami raději nešetřete, brání totiž tlaku vzduchu, který by vám mohl nalepené desky později vytrhat. Aplikované hmoždinky je možné po jejich ukotvení překrýt speciální zátkou. Vyhnete se tak kulatým vlhkým místům, se kterými se můžete na zateplených fasádách běžně setkat. Prokreslování hmoždinek lze výrazně omezit i zápustnou montáží, která je možná u většiny fasádních zateplovacích materiálů.
Do rohů desek se navrtají otvory pro ukotvení. Do zdiva se navrtá otvor, do kterého se natluče hmoždinka a poté se utáhne vrut s plastovým talířkem. V případě kotvení desek z minerální vlny je nutné zkontrolovat také doporučení na velikost talířové hmoždinky. Materiály pevnostní třídy TR15 se kotví standardní hmoždinkou s talířkem o průměru 60 mm. Špatné provedení kotvení bývá vůbec nejčastější a nejviditelnější vadou fasádních zateplovacích systémů.
5. Broušení a nanášení stěrkové hmoty
Po nalepení izolačních desek a jejich zakotvení je nutné celou plochu fasády sjednotit a srovnat. Fasádní desky mají už z výroby určité procento tolerance v rovinnosti. Proto dochází po nalepení desek ke vzniku malých spár a škvír. Spáry do dvou 2 mm je nutné vypěnit izolační PU pěnou, která je na to určená. Vytvrzenou přebytečnou pěnu zařízneme zalamovacím nožem a můžeme přistoupit k celoplošnému přebroušení fasády. Účelem broušení je dosáhnout předepsané rovinnosti fasády, protože ostatními úkony se takto dosažená rovinnost už jen kopíruje.
Přebruste celou plochu do roviny tak, aby vznikla rovná souvislá plocha. Na celou plochu pak naneste stěrkovou hmotu v tloušťce 2-5mm.
6. Použití fasádních profilů a lišt
Použití lišt a profilů je důležité pro stabilní a funkční založení zateplovacího systému, zpevnění všech rohů a koutů fasády, správné napojení fasády na otvorové prvky a další části domu, správný odvod vody z povrchu fasády, dilataci větších ploch fasády a eliminaci prasklin v kritických místech fasády. Profily a lišty jsou klíčovými prvky zateplovacího systému (ETICS), které zajišťují jeho stabilitu, mechanickou odolnost a bezchybný vzhled.
- Zakládací hliníková lišta: Slouží pro zahájení montáže tepelně izolačních desek. Zajišťují perfektní vodorovnou rovinu a chrání spodní hranu izolantu před mechanickým poškozením a hlodavci.
- Rohové profily: Hrany domu a nároží jsou nejvíce náchylné k nárazům a praskání. Na všechna nároží domu osaďte rohové profily s výztužnou tkaninou.
- Okenní profily: Kritickým místem každé fasády je napojení omítky na okenní rám. Naše okenní profily vytvářejí pružné spojení, které absorbuje vibrace a dilatační pohyby. Kolem oken, dveří, vrat a jiných stavebních otvorů začišťovací okenní profily.
- Lišty s okapnicí: Lišty s okapnicí nad okny a dveřmi zajišťují bezpečný odvod stékající vody mimo fasádu, čímž eliminují vznik šmouh a degradaci omítky. Následně osaďte parapetní profily, na podhledy LT profily s okapničkou. Lišty s okapničkou a integrovanou výztužnou tkaninou mají velký význam pro správné ukončení omítky ve spodní části zateplení domu. Montáž probíhá před osazením desek izolantu. Lišta se nasazuje na přední hranu hliníkové zakládací lišty tak, aby překrývala spoje minimálně o 10 cm, což společně s použitím spojky soklových lišt eliminuje vznik trhlin vlivem pohybu hliníkových profilů. Lišty umožňují bezpečný odvod vody z povrchu omítky, aniž by docházelo ke vzlínání vlhkosti ze spodní části do zateplovacího systému a tím snížení jeho účinnosti a velmi rychlé degradaci povrchové úpravy. Neméně důležitá je také funkce oddělení kovového profilu od přímého styku s lepidlem a omítkou, který způsobuje korozi hliníku a následnou separaci omítky v místech kontaktu. Přechodové profily s okapnicí se používají samostatně v místě horizontálního napojení dvou izolantů.
7. Montáž výztužné tkaniny (perlinky)
Výztužná vrstva, lidově nazývaná také "STĚRKA", je jednou z nejdůležitějších částí souvrství kontaktního zateplovacího systému. Armovací vrstvu tvoří stěrkový tmel (většinou stejný jako pro lepení izolantu) a armovací taknina “Perlinka”. Na polystyren se nanáší lepidlo, do kterého se vtlačí výztužná tkanina - tzv. Perlinka je sklotextilní výztužná tkanina (mřížka) tl. cca 0,5 mm s velikostí ok 3,5 x 3,5 mm, která je určena především pro montáž na vnější zateplovací systémy. Perlinka má vysokou pevnost v tahu a zabraňuje tak tvorbě trhlin na fasádě.
Montáž perlinky probíhá následovně. Na polystyren, který je řádně ukotven a srovnán do roviny, se nanese krycí stěrková hmota doporučená výrobcem zateplovacího systému. Stěrka se nanáší v tloušťce několika milimetrů, zpravidla 2 - 5 mm, a to pomocí ocelového hladítka. Než stěrková hmota zaschne, vtlačí se do ní zmíněná perlinka, opět pomocí ocelového hladítka. Perlinka se natahuje ve vodorovných pásech, které musí být v místě spoje překryty vždy alespoň o 10 cm. V místech napojení dvou dílů perlinky nenechávejte mezeru, ale díly přeložte přes sebe v šířce nejméně 10 cm. Na zvláště namáhaných místech fasády se sousední díly musejí překrýt dvojnásobně. Rohy oken a dalších stavebních otvorů vyztužte dodatečně další vrstvou perlinky tzv. diagonálou o rozměrech 30 x 20 cm. Perlinka musí být z obou stran krytá stěrkovou hmotou, proto se po zavadnutí první vrstvy tmelu, nanese druhá vrstva v tloušťce několika milimetrů (3 - 5 mm) a nechá se zaschnout.
8. Penetrace pod finální omítku
Po důkladném vyschnutí armovací vrstvy naneste válečkem nebo štětcem penetrační nátěr pod finální omítku. Penetrace by měla být probarvená do odstínu fasádní omítky. Po správě vytvořené stěrce přichází na řadu nanesení finální pastovité omítky. Každý výrobce má ke svým pastovitým omítkám předepsané penetrační nátěry. Tyto nátěry jsou probarvené do stejného nebo podobného odstínu jako následná finální omítka. Penetrace zvýší přilnavost omítky k podkladu a probarvení do podobného odstínu eliminuje prosvítání podkladu při nedokonalém nanesení finální omítky.
9. Osazení klempířských prvků
Nyní osaďte klempířské prvky, jako jsou parapety, oplechování, stejně jako odvětrávací mřížky do míst, kde jsou pro ně fasádní vstupy. Pokud jste nepoužili začišťovací okenní profily, zatmelte spáry kolem oken pružným akrylátovým tmelem.
10. Nanesení finální omítky
Konečným krokem je nanesení fasádní omítky hladítkem. Fasádní omítka je dodávána v kbelících v probarveném odstínu. Stačí ji míchadlem promíchat a podle situace i mírně přiředit. Tento krok vyžaduje zkušenosti a manuální zručnost. Fasádních omítek je celá řada a výběr je dobré vždy konzultovat s dodavatelem zateplení. Pro správné a vzhledově pěkné nanesení omítky je zapotřebí zajistit odpovídající počet pracovníků. Omítka se musí natahovat v jedné ploše stěny na jeden zátah. Natahuje se shora směrem dolů. Pracovní záběr pro jednoho pracovníka je 2-3m2. Omítka se při natahování musí napojovat v čerstvém mokrém stavu.
Zateplení fasády je návratnou investicí. Vhodným zateplením fasády odbouráte tepelné mosty v konstrukci a zvýšíte akumulaci zdiva. Provedeme Vás krok po kroku zateplením fasády. Pokud si nevíte rady se zateplením ochotně Vám pomůžeme s návrhem řešení a poradíme jak správně zateplovat.
tags: #zateplení #fasády #listy #hop