Při stavbě střechy je klíčové zajistit správné provedení všech detailů, zejména pak napojení kolem prostupů, jako jsou komíny, odvětrání kanalizace a další svislé prvky. Nesprávné řešení těchto míst může vést k závažným problémům s vlhkostí a sněhem v konstrukci střechy.
Napojování pojistné hydroizolace na prostupy
U prostupů platí stejné zásady jako u ostatních částí pojistné hydroizolace (PHI), které se liší podle toho, je-li PHI volná bez bednění, nebo na bednění či s utěsněním. Jedno je však zde společné: okraje fólie kolem prostupu musí být vytaženy vzhůru nejméně 5 cm nad nejvyšší bod kolem položené krytiny. Vytažení fólie nad krytinu o min. 5 cm platí u všech podobných prostupů a nástaveb.
Chybné provedení a jeho důsledky
Je bohužel spíše standardní provedení než ojedinělá výjimka, kdy je napojení PHI kolem komína provedeno neodborně. Je mimo pochybu, že tímto prostupem nafouká spousta sněhu. Na obr. 24 je neodborně proveden svislý prostup odvětrání kanalizace.
Správné provedení napojení kolem komína
Jediné správné provedení takového prostupu je zřejmé ze schematického obr. 22. Na kusu fólie o délce vnější rozteče krokví se nakreslí obrys komína ve sklonu střechy a provedou se diagonální střihy („psaníčko“). Tento límec se přetáhne přes komín, má-li komín širší hlavu, pak se od spodního okraje límce provede další střih. Límec se hladce vyrovná kolem komína a na stranách se připevní ke krokvím. Cípy psaníčka se vytáhnou vzhůru po komíně a přilepí se k němu lepicí páskou. Při pokládání pásů fólie se spodní část límce položí na pás. Po položení střešních tašek se cípy límce odstřihnou tak, aby okraje vytažené plochy fólie po komíně přesahovaly nejvyšší bod okolních tašek nejméně o 5 cm.
Napojení svislého prostupu
I když již řadu let je součástí střešního příslušenství Bramac prostupový systém DuroVent, který umožňuje snadné a zároveň velmi bezpečné napojení kolmého prostupu fólií pomocí napojovací manžety, přece jen nelze vyloučit potřebu řešit svislý prostup. Princip je vidět na obr. 25. V oblasti prostupu se provedou tři střihy ve tvaru písmene H, přičemž boční střihy jsou nad prostupem dále od sebe než pod prostupem. Těsné napojení svislého prostupu na PHI pomocí pásky tvarovatelné ve 3D je vidět na obr. 27.
Čtěte také: Ochrana střechy kolem komínů
Na rubu pásky je vrstva butylkaučuku, zakrytá separační fólií. Separační fólie jsou obvykle v polovině své šířky perforované pro snadné odtržení jen polovičního dílu separační fólie. Touto plochou se pásek přiloží na fólii a postupně se snadno naformuje do tvaru límce kolem prostupu. Následně se sejme druhá polovina separační fólie a touto plochou se pásek přilepí k bokům prostupu.
Odvodnění pojistné hydroizolace
V našich klimatických podmínkách vůbec nelze pominout vodu z tajícího sněhu, navátého pod krytinu, a to i v Praze. Jak to vypadá v okapní hraně, není-li PHI odvodněna, je vidět na obr. 28. Na to pamatuje ČSN 73 1901, která stanovuje pro případ provedení PHI v konstrukci šikmé střechy její spolehlivé odvodnění v okapní hraně.
Tento požadavek je možná opodstatněný u střech o velké délce krokví a o malém sklonu. V běžných případech však tento úkol spolehlivě splní okapnice, ať zaústěné za zadní naválkou dovnitř níže položeného žlabu nebo mimo žlab v případě výše položeného žlabu (obr. 29, 30). K zamezení průniku vody kapilárním vzlínáním mezi fólií a okapnicí je třeba toto napojení spolehlivě utěsnit.
Jsme v nejnižší partii střechy, tedy tam, kde bude protékat největší množství vody nejen po krytině, ale i po fólii, byť by se jednalo jen o vodu z tajícího sněhu, který byl navát pod krytinu. Předně je třeba se vyvarovat vzniku vodních pytlů tam, kde fólie není ničím podložena. Čím je menší sklon střechy, tím je větší riziko jejich vzniku. Proto je třeba první pás fólie pokládat s co největším vypnutím.
Na obr. 31 je vidět vodní pytel vzniklý v důsledku osazení podhledových prken přímo na horní plochu krokví (bez zadlabání). Je to častá chyba, a přitom se jí lze snadno vyhnout, viz schéma na obr. 32. Fólie musí být vždy ve spádu, kontralatě B označené pozicí 5 mají jen takovou tloušťku, aby s palubkami byly ve stejné výšce jako kontralatě A ve střešní ploše.
Čtěte také: Vlastnosti tekuté lepenky
Nejčastější chyby při stavbě komína a jeho napojení
Nejčastější chyby při stavbě komína jsou v napojení na pojistnou hydroizolaci a parotěsnou vrstvu. Je důležité pohlídat si čas, kdy komín prostupuje konstrukcemi, načasování stavby komína a věci, které souvisí s prostupy stropní konstrukce a střechy.
V praxi se často setkáváme s tím, že kominíci nebo ti, kteří staví komín, to vůbec neřeší. Oni jen postaví komín a neřeší napojení konstrukcí. Řemeslníci na to většinou nekladou důraz. Oplechování většinou ještě dopadá dobře, ale pojistná hydroizolace už často dobře vyřešená nebývá. A to často už z toho důvodu, že při stavbě komína tam není komponent, který by umožňoval dobré napojení.
Často se na ten komín jenom přilepí střešní fólie, což by vlastně nemělo být. Fólie není nehořlavý materiál. Většinou by tam měl být nějaký odstup alespoň 5 cm od konstrukce. To samé platí pro parotěsnou vrstvu. Pokud je k dispozici jen stavebnice komínu, tak se tato vrstva velmi obtížně napojuje, když k tomu nejsou ty správné komponenty, pokud už to tam není zakomponováno při té stavbě.
Napojení a prostupy souvisí s požární bezpečností. Pokud něco podceníme, zvyšuje se riziko, že od komína může něco chytnout. Z naší praxe je ideální, když máme nějaký hrubý skelet, těsně před montáží krytiny, kdy řemeslník, který montuje komín, má po čem chodit, ale zároveň je to před krytinou. Pokud už krytinu máme, čelíme vícero komplikacím. To je u většiny staveb nebo rodinných domů správná fáze.
Materiály pro obložení komína
Pro obložení komína jsou k dispozici různé materiály, které ovlivňují nejen vzhled, ale i funkčnost a trvanlivost.
Čtěte také: Pískovaná asfaltová lepenka – kompletní průvodce
| Materiál | Výhody | Nevýhody / Specifika |
|---|---|---|
| Břidlice | Přírodní vzhled, dlouhá trvanlivost, zadní odvětrání (chrání před hromaděním vody). | Montáž je rozsáhlejší. Nutné připevnit svislou desku a nanést bitumenový nátěr jako ochranu proti vlhku. |
| Vláknocementové desky | Podobný vzhled jako břidlice, dostupné v různých barvách (např. voštinový vzor). | Nutná nosná konstrukce, která se upevní na komín. |
| Plast | Lehký materiál, dostupné v provedení malých desek. | |
| Kabřinec | Jedinečný vzhled. | Pokud je upevněn nesprávně, může do něj pronikat vlhkost. |
| Nerezová ocel, měď, zinek | Velmi odolné vůči povětrnostním vlivům. | Kovový plášť se upevňuje na nosné laťování, což umožňuje montáž i na starý komín. Desky se spojují technikou stojaté drážky, která zabraňuje pronikání vlhkosti. |
| Hliník | Další možnost obložení komínu. |
Před pětadvaceti lety existoval velmi úzký výběr materiálů pro realizaci tohoto záměru - asfaltová lepenka, pojistné desky z lisovaných pilin či cementovláknité desky a první difuzní fólie s mikro-perforací. Za tu poměrně krátkou dobu však nabídka materiálů pro PHI včetně příslušných systémových příslušenství doznala takové šíře, že je dnes spíš problém se v ní orientovat s cílem volby optimálního řešení.
I když je nepochybné, že jsou a budou navrhována zastřešení ze skládaných krytin bez jakéhokoli doplňkového opatření (PHI), aniž by tím utrpěla jejich spolehlivost, přece jen takové případy patří k výjimkám. V drtivé většině zastřešení ze skládaných krytin obsahují a budou obsahovat nezbytné doplňkové opatření zvyšující bezpečnost střechy proti vnější vodě a sněhu. To není příznak nějakého fatálního selhání skládaných krytin jako takových. To, že se prosazují střechy s pojistnou hydroizolací, je výrazem mnohem vyšších nároků na střechy, než tomu bylo třeba před sto lety. Jedním z nových nároků je např. i samozřejmě očekávaná bezúdržbovost zastřešení (pochopitelně s výjimkou následků působení povětrnostních extrémů).
tags: #lepenka #kolem #komina #informace