V dnešní době se klade důraz na sjednocení povrchů, obkládaných keramickými materiály, a z tohoto důvodu vznikl požadavek pro lepení obkladů a dlažeb i na nestandardní podklady.
Kov je jako podklad pro keramiku velice komplikovaný materiál, díky rozdílné roztažnosti oproti keramice. Z tohoto důvodu je nutné dodržet specifický postup, aby byla zajištěna dlouhodobá trvanlivost a stabilita obkladu.
Příprava kovového podkladu
Kovový podklad musí být pevný a dokonale vyztužený, aby nedocházelo k jeho deformaci a průhybu. Povrch kovových podkladů je potřebné vyčistit od mastnot, zbavit případné rzi a opatřit antikorozním nátěrem. Poté je aplikován epoxidový nátěr se zásypem křemičitého písku. V určitých případech lze použít kontaktní můstek na bázi syntetické disperze a minerálního plniva P203. Po celkovém vytvrdnutí materiálu se může pokračovat s lepením další vrstvy.
Podklad, na kterém bude obklad upevněn, musí být nosný s ohledem na hmotnost konkrétního obkladu. Samozřejmostí je vhodné konstrukční řešení podkladu s ohledem na stavební praxi.
Montáž keramické dlažby
Pro montáž keramické dlažby použijeme dvousložkové epoxidové lepidlo AD321, popřípadě na méně zatěžované plochy použijeme hyperflexibilní dvousložkové cementové lepidlo AD700 třídy C2FTS1. V případě požadavku na odhlučnění, použijeme zvukově izolační panel DSDIS. Pro tyto speciální aplikace častokrát nelze použít klasické flexibilní lepidlo, které je určené pro lepení obkladu na zděnou stěnu. Je zde někdy nutné použít speciální lepidla a penetrace, které jsou schopny přilnout ke konkrétnímu podkladu (kov, dřevo...). Tyto podklady totiž bývají většinou nesavé.
Čtěte také: Jak lepit dlažbu na asfaltový pás?
Konkrétní lepidlo zakoupíte na základě konzultace s odbornou firmou prodávající tento sortiment. Při lepení musíte dodržet pár základních pravidel. Vždy čtěte a dodržujte návod výrobce lepidla.
Nivelační systémy pro dokonalou rovinu
Snažit se podklad srovnat vrstvou lepidla můžete jen v případě, že výškový rozdíl je méně než 2 mm. Proto vám s podkladem pomůže samonivelační stěrka. Na zafixování dlažby do roviny pak existují různé vychytávky. Zde jsou tři z nich, které se dají použít nejen na podlahu, ale i při obkládání stěn.
- Samonivelační spárovací systém Leveling: Nejuniverzálnější možností je samonivelační spárovací systém Leveling. Systém Leveling tvoří spony, klínky a utahovací kleště. Jak to funguje? Spony mají z boku tvar písmene T, obráceného vzhůru nohama. Pod hranu už položené dlaždice zasunete sponu jedním ramenem zmíněného T a k ní přiložíte další dlaždici (na druhé rameno). V těle spony je otvor, kterým prostrčíte klínek a ten utáhnete kleštěmi. Optimální rozevření kleští nastavíte u první dlaždice. Když tedy spony utahujete pořád stejně, tedy na vámi nastavené maximum, dlažba bude opravdu rovná. Zpravidla se dávají dvě spony na jednu hranu/spáru. Zhruba po 24 hodinách od položení dlažby (až zaschne lepidlo), urazíte gumovou paličkou horní část spony a můžete spárovat. Takže zatímco klínky se dají využívat pořád dokola, spony jsou na jedno použití. Standardní spony vyhovují dlaždicím o tloušťce 3-12 mm, vysoké spony jsou pak pro dlaždice silné 15-22 mm. Ideální je nejdřív zakoupit kompletní set obsahující kleště, 100 spon a 100 klínků. Pak už si můžete samotné spony i klínky dokupovat podle potřeby.
- Montážní sady nivelačních klipů: Na rozdíl od systému Leveling fungují montážní sady nivelačních klipů tak, že nejdřív položíte dlaždice a teprve pak do každé spáry vložíte klipy neboli úchyty. Každý úchyt má kovovou tyčinku ve tvaru T. Tu zastrčíte do spáry tak, aby se svými rameny zahákla pod obě sousední dlaždice. Utahujete rukou nebo montážním klíčem, který je vždy součástí sady. Ten stačí nasadit na výstupky na matici. Úchyty se dají použít při pokládání dlažby stejně jako obkladů na stěnu, a to opakovaně. Sada obsahuje vždy 50 klipů a 1 klíč. Ty jsou určené pro 2mm až 8mm spáry a dlaždice o síle 6-16 mm. Nivelační klipy vám ovšem nezajistí jednotnou šířku spáry.
- Křížky a klínky: Křížky se vkládají buď na plocho do kříže protínajících se spár, nebo se jedním ramenem do spáry postaví. Oproti tomu klínky se hodí u nerovností, kde je nutné šířku spáry trochu upravit, třeba když máte nepřesně uříznutou dlaždici.
Spárování plochy dlažby
Po vytvrzení lepidla celoplošně spárujeme epoxidovou spárovací hmotu GEASY třídy RG.
Proč jsou spáry důležité?
Výrobci často doporučují vhodnou šířku spáry pro vámi vybranou dlažbu. Vede-li částí podlahy, na kterou chcete pokládat dlaždice, dilatační spára, pak musí přímo nad ní vést i spára v dlažbě. Určitě nad dilatační spáru nedávejte dlaždice na koso, jinak popraskají.
Pokud jste si vybrali velkoformátovou dlažbu, položíte ji rychleji a s menším množstvím spár. Počítejte ale s tím, že v menší místnosti budete mít větší prořez (víc zbytků) než ve velké. Jelikož jsou dlaždice uprostřed mírně prohnuté, nepokládejte je na vazbu, tedy s polovičním přesahem každé řady.
Čtěte také: Tipy a doporučení pro lepení dlažby cementem
Když obkládáte stěny a podlahu současně, vždy je potřeba začít stěnami. Na podlaze pak má spára navazovat na spáru na zdi, abyste dosáhli celku hezkého na pohled. Pokládání dlažby na podlahu bývá vždycky posledním krokem. Obklady na stěnu nikdy nepoužívejte na zem, protože nevydrží zátěž.
Těsnění pružných spár a prostupů
Pro umožnění dilatačního pohybu ve spáře je nutné použití trvale pružného tmelu ASI. Při aplikaci hmoty ASI je vhodné použití pokladního provazce PES.
Přejeme, ať to drží!
Čtěte také: Tipy pro lepení betonové dlažby
tags: #jak #lepit #dlazbu #na #kov