Cihlové obklady jsou oblíbeným řešením pro obklad interiérů i exteriérů, které dodají každé stavbě osobitý a elegantní vzhled. Díky mnoha svým jedinečným vlastnostem mají tyto cihlové obklady velice široké možnosti použití ať už na fasádách domů či v interiéru. Představují věrnou imitaci lícového zdiva a jsou vyrobeny na bázi lehkého betonu nebo z přírodních jílů. Lícové cihly se používají nejen na stavby plotů, komínů a opěrných zdí. Jejich hlavní použití je na fasádě rodinných a bytových domů pro tzv. odvětrávanou fasádu (sendvičové zdivo) se vzduchovou mezerou, která zajišťuje cirkulaci vzduchu a zbavuje tak zdivo vlhkosti.
Při montáži je velice důležitá míra odbornosti a znalostí pracovníků, proto byste měli tuto práci svěřit profesionálům. Abychom dosáhli žádoucího efektu, funkčnosti a dlouhé bezúdržbové životnosti, je potřeba dodržet všechny technologické postupy.
Příprava před zahájením prací
Před nákupem pečlivě změřte obkladovou plochu. Nezapomeňte přičíst ještě 10 % rezervu na průřezy. Pokud si chcete nařezávat i obklady rohů, doporučujeme rezervu 15 %. Práci si výrazně usnadníte rohovými díly, kterých kupte o 5 % více. Nevyužitý materiál je vratný, proto raději kupte více než méně. V případě, že obkládáte i vnější rohy, začněte lepení právě od nich a dále navazujte plošný obklad. Rohové pásky 240x71mm jsou již vyrobeny předohnuté do pravého úhlu.
K lepení cihlových obkladů budete potřebovat také stavební chemii. Penetračního nátěru spotřebujete zhruba 100 g/m² v závislosti na nasákavosti podkladu. Doporučujeme jednorázový nákup obkladů z jedné výrobní šarže, abyste zabránili větším rozdílům v odstínech.
Promyslete vhodný termín pro práci venku. Okolní teplota během lepení a 48 hodin po jeho ukončení nesmí být nižší než 5°C a vyšší než 25°C. Nelepit na podklad pod přímým sluncem.
Čtěte také: Sádrokarton a obklady: Jak na to
Příprava podkladu
Ujistěte se, že podklad má dostatečnou nosnost pro vámi zvolené obklady. Hmotnost obkladů naleznete vždy u daného produktu. Před zahájením prací je nutné důkladně změřit prostory, spočítat plochu obkladu a zakoupit o 10% více veškerého obkladového materiálu včetně stavební chemie.
Všechny podklady musí být před lepením správně vysušeny, mít vhodnou nosnost, stálou a stejnorodou strukturu, být rovné, čisté, suché a očištěné od prachu, mastnot, maziv, proti-adhezních prostředků, zbytků barev, starých nátěrů apod. Podklad musí být stabilní a schopný unést zatížení obklady.
Obkladové cihelné pásky je možno lepit na patřičně připravený kontaktní zateplovací systém (KZS) i na jiné podklady. Nosnou stěnu stačí pouze omítnout vyrovnávací jádrovou omítkou nebo stěrkovým tmelem pro zateplovací systémy ETICS. Po dokonalém vyzrání podkladu doporučujeme ještě před lepením pásků celou plochu napenetrovat.
- Cihelné zdivo: Dle velikosti nerovností srovnáme podklad cementovou omítkou nebo stavebním lepidlem. U broušených cihel je obvykle možné lepit přímo na napenetrovaný podklad.
- Monolitické betonové konstrukce: Betonový podklad by měl být vyzrálý (alespoň 1,5-2 měsíce). Na betonu nesmí být zbytky oleje z montážního bednění - pokud se tam nacházejí, je nutné beton zbrousit ruční ocelovou bruskou (s kotoučem na kámen). Následně povrch napenetrujeme a můžeme lepit.
- Ztracené bednění: Dle velikosti nerovností srovnáme podklad cementovou omítkou nebo stavebním lepidlem. U některých druhů ztraceného bednění je možné lepit přímo na napenetrovaný podklad.
- Pórobeton: Silně savé a lehce sprašující podklady pórobetonových tvárnic (např. Ytong, H+H) je třeba napenetrovat a opatřit lepidlem s armovací tkaninou (perlinkou) s min. hmotností 250 g/m² (např. VERTEX R237). Perlinku doporučujeme kotvit talířovými hmoždinkami (cca 8 ks/m²).
- Sádrokarton: Je třeba dodržet správný technologický postup pro stavbu sádrokartonových příček - zvláště pak minimální rozestupy mezi jednotlivými profily. Před lepením sádrokarton napenetrovat, natáhnout lepidlem za použití perlinky a přikotvit SDK vruty přes velkoplošné podložky (6-8 ks/m²).
- Dřevovláknité desky (OSB, MFP): Nutno správně nadimenzovat kotvení desek do nosné konstrukce. Desky je nutno natáhnout perlinkou a přikotvit vruty do dřeva (ideálně přes desku do nosného roštu) s velkoplošnými podložkami.
Povrchy s větší nasákavostí je třeba ošetřit penetračním přípravkem, který zvýší přilnavost lepidla k podkladu. Nepevné povrchy s nevhodnou přilnavostí je nutné odstranit. Nedoporučuje se lepení obkladů na emulzní barvy, akrylové omítky, sádrové stěrky a staré nátěry barev. V žádném případě nelze lepit obklady na stěny s malbou! Podklad starší jednoho měsíce je vhodné napenetrovat.
Příprava zateplovacího systému pro obkladové pásky
Zateplené zdivo vyžaduje doplňkové zesílení, které vám vypočítá projektant. Při kombinaci použití zateplovacího systému s obkladovým páskem je nutné dodržet určité zásady a technologické postupy pro toto řešení. Na obvodové zdivo nalepíme izolant (fasádní pěnový polystyren EPS 70F, EPS 100F nebo fasádní desky z minerální vlny s kolmou orientací vlákna) pomocí cementové malty. Vzhledem ke zvýšenému zatížení vlivem vlastní hmotnosti obkladových pásků na líci ETICS, doporučujeme ve všech případech celoplošné lepení izolantu.
Čtěte také: Jak lepit dlažbu na asfaltový pás?
K lepení izolantu použijeme tenkovrstvou cementovou maltu (lepidlo), kterou připravíme podle návodu na obalu. Spotřeba lepící malty pro lepení desek je 3-6 kg suché směsi na 1 m2 podle drsnosti a rovinnosti podkladu. Desky klademe na suchý penetrovaný podklad od soklové lišty vzestupně na vazbu v ploše i na nárožích. Je-li systém ETICS v kontaktu s terénem, a nebo méně než 200 mm nad přilehlým terénem, je nutno použít tepelněizolačních desek se sníženou nasákavostí (Perimetr, extrudovaný polystyren). Desky se lepí na těsný sraz.
Pro montáž se doporučuje použít soklové hliníkové lišty tloušťky minimálně 0,8 mm. Rozměry profilu soklové lišty musí odpovídat tloušťce desek tepelné izolace. Soklová lišta se kotví do podkladu pomocí zatloukacích hmoždinek. Hmoždinky jsou od sebe vzdáleny podle profilu lišty (tloušťka izolantu) a typu podkladu 300-500 mm. Nerovnosti podkladu lze kompenzovat vkládáním vymezovacích podložek pod lištu v místě kotvení hmoždinkou. K podélnému napojení lišt se používají plastové spojky. Je zakázáno napojovat soklovou lištu na nároží nebo v koutech.
Izolační desky přikotvíme talířovými hmoždinkami s kovovým šroubovacím trnem, které zajistí přenos sil od sání a tlaku větru. Minimální počet talířových hmoždinek nesmí klesnout pod 6 ks/m2. Přesný typ, délku a kotevní schéma rozmístění talířových hmoždinek je nutné navrhnout dle vstupních údajů, jako je: typ použitého izolantu, výšky objektu, typ nosného podkladu atd. Vše vyplyne ze statického výpočtu.
Minimální technologická pauza mezi nalepením desek izolantu a zahájením kotvení je 24 hodin. Talířová hmoždinka musí být vždy umístěna v místě nanesení lepicí hmoty, nesmí procházet dutinou (mezerou) mezi izolantem a podkladem. Maximální doba, po kterou mohou být instalované hmoždinky vystaveny klimatickým podmínkám bez zatření stěrkovou hmotou, nebo povrchovým obkladem, je 6 týdnů.
Na již zajištěné izolační souvrství aplikujeme tenkovrstvou cementovou maltu se silnější sklovláknitou (pancéřovou) tkaninou o vyšší gramáži. Tkanina se aplikuje s překrytím. Tato tkanina je „pancéřová“, to znamená, že časem nedochází k vytažení a uvolnění tkaniny. Základní vrstvu provádíme nanášením tenkovrstvé malty na suché a čisté izolační desky. Nejprve maltu rozetřeme rovnou stranou hladítka s důkladným zatřením do podkladu (důležité pro zajištění potřebné přídržnosti) a následně zajistíme rovnoměrné plošné množství malty zubovou stěrkou (obvykle se zubem 10 x 10 nebo 12 x 12 mm).
Čtěte také: Jak správně lepit OSB desky
Výztužná tkanina musí být uložena bez záhybů a řádně vypnuta. Jelikož je hmotnost obkladových pásků větší než 25 kg/m2, je nutné přenos tohoto svislého zatížení zajistit dalším kotevním prvkem a tím je rámová hmoždinka s rozšiřujícím talířkem (kotvíme skrz sklovláknitou tkaninu do čerstvé malty). Rámové hmoždinky se umisťují také přes armovací tkaninu, v pravidelném rastru, jehož rozměr je součástí statického návrhu kotvení. Při upevňování tepelného izolantu kotvícími prvky, které jsou osazovány přes výztužnou síťovinu, tj. talíř hmoždinky je v poloze nad síťovinou, se hmoždinky osazují nejlépe tehdy, když stěrková hmota ještě nezatuhla. Zapuštěné talíře osazených hmoždinek se do nezaschlé hmoty zatřou do roviny vnějšího líce výztužné vrstvy používanou stěrkovou hmotou. Při instalaci kotvících prvků nesmí dojít k výraznému prohnutí armovací tkaniny, který by mohl způsobit posun tkaniny a snížit soudržnost armovacího souvrství.
Lícové cihly vs. cihlové pásky
Lícové cihly jsou vypalovány ze směsí přírodních hlín při velmi vysokých teplotách, což zaručuje jejich odolnost vůči všem klimatickým vlivům. Díky teplotě výpalu a různým typům přidaných písků vzniká široká škála barev a typů lícových cihel. Lícové cihly rozdělujeme na ražené (hrubé, rustikální) a tažené (hladké), kterým se někdy také říká Klinkery.
Cihlové fasádní pásky také dělíme na ražené a tažené. Obě varianty jsou přírodní materiály, vyrábějí se z hlíny a jsou vypalovány při vysokých teplotách. Ražené obkladové pásky jsou řezány z lícových cihel a díky tomu se skvěle kombinují s lícovou cihlou, která má vždy stejný rozměr a barvu. Ražené pásky se vyznačují rustikální hrubou strukturou a „ostařeným“ vzhledem. Oproti tomu tažené pásky jsou vyráběny tažením z cihlářského listu, a proto mají hladký povrch a přesné rozměry. Všechny typy cihlových pásků jsou k dispozici v široké škále barev od žíhaných až po jednobarevné.
Vazby cihlových pásků
Při pohledu na cihlovou zeď, ať už z celých cihel nebo cihlových pásků, si obvykle představíme běhounovou vazbu. To znamená, že spáry mezi cihlami jsou v každé další řadě překryty přibližně v polovině cihly. Jinou možností je divoká vazba, která se hodně používá v Belgii, Holandsku a Německu. Vazba vůbec nemá vliv na žádné fyzikální vlastnosti fasády. Je to opravdu jen o tom, jak si zákazník přeje, aby dům vypadal. Při divoké vazbě používáme kromě standardních pásků, také pásky dlouhé 10 cm. Z jednoho standardního pásku, který má délku 21 cm, získáme dva pásky o délce 10 cm. U divoké vazby bychom měli desítkové pásky použít přibližně 6× až 8× v každém čtverečním metru fasády. Počet desítkových pásků však záleží pouze na přání a vkusu každého stavebníka, žádné závazné pravidlo u divoké vazby prostě není.
Lícování a lepení obkladových pásků
Než se pustíte do lepení obkladů, musíte si být jisti, že obkladová plocha unese vámi zvolené obklady. Hmotnost obkladů naleznete vždy u každého produktu a je uváděna v kilogramech na běžný metr nebo metr čtvereční. Důkladně připravte obkladovou plochu. Obkladovou plochu ošetřete penetračním nátěrem, který snižuje nasákavost a zvyšuje přilnavost lepidla.
Nejprve si zakreslete přímku, v případě obkladu fasády uzavřenou linii kolem celého obvodu. Pro snadnější instalaci první vrstvy můžete použít opěrnou lať. Před zahájením lepení zvolte pomocí vodováhy rovinu a připevněte pomocnou opěrnou lať, na kterou pokládejte první řadu obkladů.
Jednotlivé obklady berte průběžně z více balení, abyste zajistili variabilnost barvy i reliéfu. Obklady vybírejte z několika krabic zároveň pro rovnoměrné rozložení odstínů. Před samotnou aplikací očistěte rub obkladu ocelovým kartáčem od případných nečistot. V případě řezání obkladu použijte úhlovou brusku s kotoučem na beton či kámen (se zářezy po obvodu).
Lepením obkladů se provádí speciálním flexibilním lepidlem. Doporučujeme lepidlo třídy C2TES1, které se vyznačuje vysokou přídržností a sníženým skluzem. Vždy je nutné řídit se technologickými postupy výrobce. Obzvláště pak musíme dbát na vhodné klimatické podmínky a v žádném případě nepřidávat do lepidla žádné příměsi. Lepidlo nanášíme po menších částech na stěnu a zároveň také namažeme každý jednotlivý pásek pro správné přilnutí obou ploch. Lepidlo naneste na obklad (vodorovně) a na stěnu (svisle) pomocí zubového ocelového hladítka o velikosti zubů 8×8×8 mm nebo 10×10×10 mm, poté obklad rovnoměrně přitlačte.
Při lepení začínejte od rohů. U segmentovaných obkladů a cihelných pásků obkládejte na vazbu a využívejte rozdílných délek segmentů. Doporučujeme otevřít více kartonů/palet najednou a střídavě z nich odebírat. Pokud pokládáte více jak 5 vrstev obkladu je možno pokračovat v práci po cca 12 hodinách technologické přestávky rovněž s maximálním množstvím vrstev 5, kdy musí opět následovat technologická přestávka. Nalepené prvky nechte před spárováním 48 hodin v klidu. Doporučujeme dodržovat šířku spáry mezi pásky 8-12 mm.
Spárování a impregnace
Druhý den po nalepení pásků je možné provést vyspárování. Spárování obkladových pásků se provádí tzv. mokrou nebo suchou metodou. Při mokré metodě použijeme spárovací pytlík. Důležité je však odhadnout správný poměr vody, aby nám poté voda ze spárovacího pytlíku nevytékala a nešpinila pásky. Při suché metodě se polosuchá spárovací hmota aplikuje pomocí lopatky a nástroje zvaného „spárovačka“. Důležité je namíchat si spárovací hmotu takové konzistence, aby po stlačení v ruce, držela tvar.
Ať už spárujeme mokrou nebo suchou metodou, následující kroky jsou stejné. Počkáme na zavadnutí a poté spáru dotvarujeme pomocí dřevěného kolíku, plastové hadice nebo hladítkem, ideálně do tvaru půlměsíce. Konečného vzhledu docílíme proškrábnutím spáry, například kouskem dřevěného klacíku, a jemným očištěním stěny smetákem. Voda použitá pro rozdělávání spárovací malty musí být čistá.
Po úplném zaschnutí lepidla (v případě celé fasády cca 14 dní po ukončení lepení) nanášíme spárovací malty do mezer mezi dlaždice dle návodu na obalu spárovacího materiálu. Nejlepší efekt se dosáhne se spárovacím materiálem o menší hrubosti, než je tloušťka dlaždice. Pro zajištění jednotné barvy spáry, je vhodné provést spárování v jednom dni za stejného počasí.
Pro snížení povrchové nasákavosti používáme certifikovaný impregnační přípravek. Tato úprava zároveň omezí špinivost obkladů, vznik podmínek pro růst řas a mechů i tvorbu výkvětů. Impregnace umožňuje udržet obklady v čistotě. Impregnaci vybíráme dle použitého typu cihlového obkladu. Hydrofobizaci provádíme s technologickou pauzou cca jeden týden od nalepení/vyspárování obkladů a 20 dní od data výroby kamene. Nástřik aplikujeme rozprašovačem (spotřeba cca 0,2 l/m²). Doporučujeme u všech exteriérových a namáhaných interiérových realizací.
Důležité upozornění
Prodejce nenese odpovědnost za nesprávnou montáž obkladu na stěnu. Dodavatel a výrobce nenese žádnou odpovědnost za nedodržení návodu k použití. Při výběru lícových cihel nebo obkladových pásků nesmíme zapomenout věnovat pozornost výběru vhodné barvy spárovací hmoty nebo zdící malty, tloušťce a barvě spáry. Fasáda je kabát domu. Skutečně tak dbejte na to, aby vám montáž obkladových pásků provedla zkušená firma!
| Činnost | Doporučený materiál/postup | Poznámky |
|---|---|---|
| Příprava podkladu | Vyrovnávací jádrová omítka / stěrkový tmel | Povrch musí být rovný, pevný, soudržný, suchý a čistý. |
| Penetrace podkladu | Penetrační nátěr (cca 100 g/m²) | Snižuje nasákavost, zvyšuje přilnavost lepidla. |
| Zateplení | EPS 70F, EPS 100F / minerální vlna (kolmá orientace) | Celoplošné lepení izolantu cementovou maltou, kotvení hmoždinkami. |
| Vyztužení zateplení | Tenkovrstvá cementová malta + silnější sklovláknitá tkanina (pancéřová) | Tkanina s vyšší gramáží, překrytí, rámové hmoždinky pro zatížení > 25 kg/m². |
| Lepidlo na obklady | Speciální flexibilní lepidlo třídy C2TES1 | Nanášení na stěnu a na pásek, vrstva do 6 mm. |
| Teplotní rozmezí | +5 °C až +25 °C | Během lepení a 48 hodin po ukončení. |
| Šířka spáry | 8-12 mm | Podle charakteru pásků. |
| Spárování | Spárovací hmota (mokrá/suchá metoda) | Vytvarování spáry po zavadnutí, očištění smetáčkem. |
| Impregnace | Certifikovaný impregnační přípravek (cca 0,2 l/m²) | Snižuje nasákavost, omezuje špinivost, aplikovat po cca týdnu od spárování. |
tags: #lepeni #cihlovych #pasku #na #zdivo #postup