Štěrk, známý také jako lomový kámen nebo drcený kámen, je nezbytný přírodní materiál, který se těží v lomech z pevných hornin. Po vytěžení je materiál drcen na požadovanou velikost, což mu dodává typicky ostré hrany. Využívá se pro stavbu silnic, cest, budov a další infrastruktury. Na rozdíl od drceného kameniva, které má ostré hrany a drsný povrch, je přírodní kamenivo hladké a oblé, přičemž jeho finální podobu utvářela sama příroda. Proto se jen přetřídí dle zrnitosti.
Drtě neboli drcené kamenivo má charakteristiku nepravidelného a ostrohranného tvaru s drsným povrchem. Toto drcené kamenivo se získává drcením větších kusů horniny. Drtě jsou členěny dle zrnitosti, které potom odpovídají konkrétnímu použití.
Hlavní rozdíl mezi štěrkem a štěrkodrtí (drceným kamenivem) spočívá v jejich původu a vlastnostech. Zatímco štěrk je přírodní, oblé kamínky těžené z řek nebo pískoven, štěrkodrť je ostrohranný materiál, který po udusání (zhutnění) drží tvar a nepohybuje se. Důvodem výroby drceného kameniva je především to, že množství klasického štěrku není pro účely stavebnictví dostatečné.
Rozdělení kameniva podle původu a zpracování
- Přírodní či těžené kamenivo (štěrk z pískovny): Pokud jsou kamínky hladké a oblé a hrají různými barvami s převahou bílé, jedná se o přírodní kamenivo. Protože přírodní kamenivo většinou zahrnuje velmi různorodou směs od větších valounů po zrnka písku, někdy se mu také říká štěrkopísek.
- Drcené kamenivo (stavební kámen z kamenolomu): Pokud mají jednotlivé kamínky ostré hrany a šedou barvu, bude to drcené kamenivo. To se po vytěžení v kamenolomu uměle drtí na nejrůznější frakce.
Pojem "frakce" a jeho význam
Frakce udává zrnitost kameniva. Rozsah v milimetrech specifikuje geometrické průměry, které jsou v ní zastoupeny. Například oblíbená frakce 16-32 zahrnuje kamínky o velikostech od 16 do 32 milimetrů v průměru. Pokud frakce začíná nulou, znamená to, že směs není tzv. vypraná, a zahrnuje tak i drobný prach, někdy se jí také říká prosívka. Specifickým případem je frakce 0-4, která u drceného kameniva reprezentuje tzv. štěrkodrť a u přírodního známější písek.
Přehled frakcí a jejich využití
V níže uvedené tabulce jsou shrnuty nejčastěji používané frakce štěrku a drceného kameniva s jejich typickým uplatněním.
Čtěte také: Složení betonu: 1 m3
| Frakce (mm) | Typ materiálu | Využití |
|---|---|---|
| 0/4 | Jemný štěrk / Štěrkodrť / Písek | Základní vrstvy pod dlažbu, chodníky a cesty, podklad pod beton, zahradní úpravy, přísada do malt a omítek, prosívky. |
| 0/16 | Drcené kamenivo | Nevhodné jako drenážní vrstvy u méně propustného podloží (díky obsahu písku). |
| 0/32 | Štěrk / Drcené kamenivo | Stabilní a odvodňovací vlastnosti, ideální pro hutnění cest a dvorů, základní nosná vrstva pro silnice a parkoviště. |
| 0/63 | Hrubý štěrk | Dobrá propustnost a nosnost, základní nosná vrstva pro silnice a parkoviště. |
| 4/8 | Štěrk / Drť | Kombinuje funkčnost a vzhled, podsyp pod zámkovou dlažbu. |
| 8/16 | Štěrk / Drť | Středně hrubý materiál kombinující pevnost a propustnost, betonářský štěrk (pojivo do betonu). |
| 16/22 | Štěrk | Velká zrna pro pevnost a stabilitu, dobrá propustnost vody a odolnost vůči tlaku. Uplatnění v betonových směsích pro základy, opěrné zdi a betonové konstrukce. |
| 16/32 | Hrubý štěrk / Drť | Odolný, propouští vodu, stabilní podklad. Podkladová vrstva pro silnice, chodníky, betonové plochy, drenážní systémy, zvýšení pevnosti betonu. Skvělé pro odvod vody od základů domu. |
| 32/63 | Makadam / Hrubé kamenivo | Výborná drenážní schopnost a odolnost proti erozi, spodní nosná vrstva pro silnice, dálnice a železnice. Pro pojízdné cesty autem. |
| 63/200 | Kamenivo | Především k vyplňování gabionů (opěrné zdi, ochrana břehů, terénní úpravy, designové prvky). |
| Netříděný (odval) | Směs kameniva | Aplikace, kde není kladen důraz na přesnou velikost částic, vedlejší produkt těžby. |
Skládání vrstev kameniva
Čím vyšší zátěž půjde na zhutnělý štěrkový podklad, tím větší potřebujete frakci. Pro pojízdné cesty autem je třeba pokládat a zhutňovat frakce přibližně 32/63. Na takto velkou drť, byť zhutnělou, nelze však pokládat dlažbu. Je tedy třeba vrstvit různé frakce. Je třeba myslet na to, že frakce se nesmí spojovat. Takže je třeba na sebe spojovat číselně následné frakce - například na 16/32 položit 8/16. Kdybyste položili menší frakci, propadala by frakcí větší, a vy byste měli vysokou spotřebu materiálu.
Kačírek: Specifický typ kameniva
Unikátem kačírku je to, že se v podstatě jedná o celkem zajímavou směs kameniva. Když se podíváme na její obsah, tak největší částí tohoto materiálu je klasické kamenivo a menší valouny. Dále mohou být součástí kačírku také klasické drtě. Získává se a tvoří hlavně tříděním říčního písku, ale i využitím odpadů v pískovnách. Pokud jde o nejznámější a nejpoužívanější velikosti, tak se mluví o 2 - 9 cm. Primární využití kačírku je pro stavbu drenáží, vyrovnání různých terénních nerovností, ale uplatnění najde také v zahradách jako dekorace záhonů. Zajímavostí u kačírku je také to, že ho lze pořídit v různých barevných odstínech. Nejznámější je hlavně žlutý, vycházející z barvy písku. Dále má velkou popularitu takzvaný bílo-šedý kačírek.
Že se přírodnímu kamenivu občas říká kačírek, protože kameny připomínají tzv. gastrolity v žaludcích kachen, to by se dalo ještě rozdýchat. Bohužel v pojmech panuje zmatek, protože jinak s nimi pracují výrobci, prodejci i laická veřejnost. Že se drcenému kamenivu zejména na úrovni prodejců zcela běžně říká štěrk, to už staví šutráckou hantýrku trochu na hlavu.
Hmotnost a zhutnění kameniva
Velkým problémem pro mnoho lidí je odhad toho, kolik bude vážit potřebná drť. Horniny, ze kterých se drtě vyrábí, mají hmotnost přibližně 2,4 tuny na jeden kubík. Jenže drcením se zvyšuje množství mezer mezi kamínky. Čím větší frakce, tím větší mezery a tedy i tím nižší hmotnost na kubík. Zatímco tedy velké frakce mohou vážit kolem 1,2 tuny na kubík, menší frakce už třeba 1,4 tuny. A navíc je tu ještě otázka setřásání, kdy se objemová hmotnost zvyšuje až o 20 %. Při hutnění štěrkodrtě dojde k jejímu „sednutí“ o cca 15-20 %.
Surovinová krize v oblasti kameniva
Česká geologická služba už několik let varuje, že stavebnictví míří do rozsáhlé surovinové krize. Důvod? Už přes 30 let se živí převážně z kamenolomů a pískoven, které se otevřely ještě za totality. Otevření nových ložisek naráží na složitou legislativu, nevůli veřejnosti, a především obecný fakt, že veřejný zájem těžby nerostných surovin není až takovou prioritou, jako třeba ochrana přírody. Často jsou proto odmítány i záměry, které přírodě až tak neškodí, spíše naopak. Řízení o povolení těžby v nové pískovně trvají běžně 8-10 let a výsledkem je často zamítnutí záměru.
Čtěte také: Složení betonu
Podle aktuálních dat České geologické služby do 10 let ukončí činnost 60 % ze 149 aktivních pískoven. Některé regiony se však potýkají s kritickým nedostatkem již nyní. Například na Vysočině není už dnes jediná pískovna a štěrkopísky se sem vozí z Jihomoravského, nebo dokonce Jihočeského kraje. Obecně většina krajů trpí nedostatkem hrubé frakce těženého kameniva od 4 do 32 mm, Zlínský kraj už kvůli tomu dokonce musí situaci řešit dovozem ze Slovenska! Problematice se podrobně věnuje projekt Hlava v písku, na kterém spolupracují odborníci napříč oborem.
Ještě horší situace než v oblasti štěrkopísků panuje na trhu stavebního kamene. A tak se klidně může stát, že než se v kamenivu stihneme dokonale zorientovat, jednoduše nebudeme mít z čeho stavět.
Čtěte také: Štěrk a beton: Co potřebujete vědět
tags: #legenda #materialu #sterk #informace