Správné laťování je kostrou každé kvalitně zpracované skládané krytiny. Laťování je důležitý krok mezi realizací konstrukce krovu a montáží skládané střešní krytiny. Tento název se stále používá, u dnešních moderních střech ale už zdaleka nejde jen o uchycení latí samotných. Před jeho zahájením je třeba si uvědomit, pro jaký typ krytiny laťování provádíme. Pravidla pro laťování jsou přitom shodná pro nové střechy i rekonstrukce.
Doplňková hydroizolační vrstva (DHV)
Než vezmeme do ruky první lať, je potřeba zvážit instalaci doplňkové hydroizolační vrstvy (DHV). Její role je patrná z názvu - chrání před vlhkostí to, co je pod ní - krov a případnou tepelnou izolaci. Častými rizikovými faktory jsou větrem hnaný déšť, prachový sníh, vzlínající voda z tajícího ledu nebo kondenzát. Použití doplňkové hydroizolační vrstvy je doporučeno v případě rodinných domů vždy.
Typicky jde o případy, kdy bude využíváno podkroví. Aplikuje se i tehdy, pokud není dodržen bezpečný sklon pro vybranou střešní krytinu. Fólii přitom nestačí jen položit, musí důsledně zajistit odvodnění mimo plochu střechy. Proto jsou k dispozici okapní plechy, k nimž se fólie připevňuje vhodnou lepicí páskou, například butylkaučukovou. Obdobně se zakončuje fólie na hranách, kde se uchycuje k závětrným lištám. Na bednění je ideální použít klasická prkna. Oblíbené OSB desky nejsou v tomto případě vhodné. Jsou neprodyšné a vlhkost z interiéru by jimi neprošla.
Kontralatě a latě: Rozdíly a funkce
Střešní latě jsou používány ve dvou základních pozicích: svislé, přímo na krovy přichycené kontralatě, a vodorovně rozmístěné závěsné latě. Jiný název i funkce. V obou případech jde přitom o stejný materiál - střešní latě určeného průřezu, chráněné tlakovou impregnací. Běžně se prodávají především v rozměrech 40 × 60 milimetrů, alternativně také 30 × 50 nebo 60 × 60 milimetrů.
Kontralatě
Pokud jsou přímo na krokvích, tedy svisle, mluvíme o kontralatích. Jde o střešní latě, které se umisťují přímo na krokve, které svou délkou kopírují. Mají dvě funkce:
Čtěte také: Rozměry a materiály plotovek
- Tvoří osnovu pro instalaci vodorovných závěsných latí.
- Svou výškou vymezují odvětrávanou mezeru mezi hydroizolační fólií a střešní krytinou.
Nejčastěji se volí varianta kontralatí s výškou 40 a šířkou 60 milimetrů, což je dostatečné z hlediska větrání běžné šikmé střechy a statiky a zároveň bezpečné pro uchycení k podkladu. Pokud kontralatě kotvíme přímo ke krokvím, použijeme pozinkované stavební hřebíky 120 milimetrů. Zatloukáme je pod úhlem 60 stupňů. Na spodní plochu kontralatě, přiléhající k hydroizolační fólii, vždy aplikujeme pěnovou pásku nebo těsnicí tmel. V případě, že má střecha izolaci nad krokvemi, použijeme vruty.
Latě
Když máme vše připraveno k instalaci závěsných, tedy vodorovně situovaných latí, přichází čas na zmíněné měření. Začínáme od okapu. První lať, nazývanou jako okapní, přichytíme na výšku na spodní hranu kontralatí. Jejím úkolem je podepřít do roviny okapní řadu tašek. První závěsná lať se umístí tak, aby taška přesahovala okapní hranu a směřovala zhruba do třetiny okapu. Poté se přesuneme na opačný konec krokví. Hřebenová lať se instaluje 30 mm od hřebene. Následně odměříme vzdálenost obou latí a délku mezi nimi vydělíme krycí délkou krytiny. Výsledek zaokrouhlíme na celé číslo a získáme počet řad.
Řešení problémů s laťováním
Výrobce krytiny Roben Bergamo uvádí, že vzdálenost spodní hrany okapní latě k horní hraně další latě má být 33 cm. Pokud tento rozměr dodržíte, okapová lať bude mimo žebrování. Pokud budete vzdálenost 33 cm měřit od ozubu, tak uložení vyjde do žebrování. Ale zase bude přesah tašky za okapovou latí 11 cm, což je už hodně.
Vzdálenost horní hrany střešní latě u hřebene, má být podle výrobce 2,8 cm od vrcholu střechy. Síla ozubu tašky je 2 cm, takže k vrcholu střechy zbývá 0.8 cm.
Pro pokládku řady střešních krytin je potřeba přesné laťování, u jiných krytin je pak u roztečí latí povolena jistá vůle. Dle Pravidel pro navrhování a provádění střech je povinností zkontrolovat si střední krycí délku (laťování) u tašek, které jsou dodány na střechu. U keramických střešních tašek se mohou u jednotlivých modelů lišit krycí rozměry (krycí délka a krycí šířka) od hodnot deklarovaných výrobcem. Proto je nutné stanovení krycích rozměrů před nalaťováním střechy. Určení střední krycí délky a krycí šířky u keramických tašek se provádí ve čtyřech krocích - dvě měření při roztaženém a dvě měření při sraženém stavu. Pro měření je zapotřebí 24 ks základních tašek pro stanovení krycí délky, respektive 18 ks základních tašek a 6 ks odvětrávacích tašek pro stanovení krycí šířky (šířka základních a odvětrávacích tašek se může lišit).
Čtěte také: Druhy dřeva pro plotové latě
- Položíme nad sebe 12 ks základních tašek na rovnou plochu lícem dolů a v sesazovacích drážkách je roztáhneme na maximum, změříme vzdálenost prvního a předposledního závěsného ozubu.
- Stejných 12 tašek v řadě srazíme v sesazovacích drážkách na minimum a opět změříme.
- Změřené údaje sečteme a vydělíme číslem 20.
Laťování lze provádět za pomoci pomůcky, které se říká „laťouch“, „léra“ atd., dle regionu. Jednoduše jde o lať, ve které jsou zářezy přesně pro požadovaný rozměr laťování. Také můžeme použít kovový nastavovací laťoměr nebo ho provádět s použitím šňůrovačky a každou řadu jednotlivě tzv. „nabrnknout“.
Důležité detaily a příslušenství
Součástí laťování, které je přípravou na pokládku střešní krytiny, je i instalace ochranných mřížek a pásů. Mřížka slouží k ochraně prostoru mezi spodní stranou střešní krytiny okapní latí. Její materiál a konstrukce zajistí, že se přizpůsobí členitému rubu tašky a bezpečně chrání prostor před vlétáním ptáků. Ochranu před ptáky zajišťuje i větrací pás. Ten se instaluje tak, aby uzavřel prostor mezi hydroizolační fólií a horní hranou okapní latě.
Laťování pro betonové tašky
Při montáži betonových tašek je přesné laťování zásadní pro správné usazení krytiny a její dlouhodobou stabilitu. Před laťováním betonové krytiny je nutné přesně určit rozměry krokví. Ty by měly odpovídat délce spádu, zatížení sněhem a sklonu střechy. Nejčastěji se používají krokve o profilu 60×140 mm nebo 80×160 mm, ale u delších rozponů či nízkého sklonu může být nutné dimenzování upravit. Kvalitní podklad je pro betonové tašky naprostý základ.
Laťování střechy včetně kontralatí je nutné uložit nejen na dřevěné, ale i ocelové a železobetonové konstrukce, aby postup laťování byl neměnný. Kromě kvality střešních latí a kontralatí je velmi důležitý i jejich průřez. Latě se nesprávným průřezem mezi krokvemi prohnou a vznikají technické, respektive estetické nedostatky.
Níže uvádíme informace ke krycí délce a vzdálenosti latí pro jednotlivé produktové řady betonových tašek Terran:
Čtěte také: Jak postavit plaňkový plot svépomocí
- Délka střešních tašek je u každého typu 42 cm.
- Překrytí závisí na sklonu střechy.
- Při kalkulaci vzdálenosti latí v jednotlivých kategoriích jsme vzali v úvahu vzdálenost okapové latě 33 cm a vzdálenost hřebenové latě 5 cm v závislosti na sklonu střechy.
Upozornění: Délka tašek u každého typu je 42 cm. Překrytí závisí na sklonu střechy, což přináší různé vzdálenosti latí. Nejmenší dovolené překrytí je 11 cm. Při kalkulaci vzdálenosti latí v jednotlivých kategoriích jsme vzali v úvahu vzdálenost okapové latě 30 cm a vzdálenost hřebenové latě 5 cm v závislosti na sklonu střechy.
Laťování pálených tašek
Pokládat pálené střešní krytiny je možné od určitého minimálního sklonu střechy. Každý typ má výrobcem určený minimální bezpečný sklon, což je úhel, od kterého není zapotřebí žádných doplňkových opatření pro správnou funkčnost střešního pláště.
Většina pálených tašek s přerušovanou vodní drážkou má minimální bezpečný sklon 30°. Tašky se spojitou vodní drážkou mají minimální bezpečný sklon 22°. Bobrovky mají minimální bezpečný sklon 30°, prejzy dokonce 40°. Při realizaci některého doplňkového opatření (těsné, vodotěsné podstřeší) můžeme tyto krytiny pokládat na sklon až o 10° menší, než je jejich předepsaný minimální bezpečný sklon. Nejmenší sklon, kam je možné použít pálené střešní tašky s vodotěsným podstřeším, je 12° (platí jen pro tašky s minimálním bezpečným sklonem 22°). Někteří zahraniční výrobci uvádějí možnost pokládky pálených tašek (za předpokladu zhotovení vodotěsného podstřeší) dokonce od 10°. Pokládka na svislé plochy je možná do sklonu 90°.
Montáž pálených střešních tašek se provádí vždy pokládkou na latě. Vzdálenost latí je u každého typu krytiny odlišná (stejně jako spotřeba na m²) a vždy je nutné se řídit údaji výrobce. Většina typů běžně dostupných pálených tašek se pokládá na laťování v rozmezí 300-380 mm.
Při volbě typu pálené krytiny je poměrně zásadní posuvnost či neposuvnost v hlavovém zámku. Posuvné tašky mají v laťování vůli větší než 3 cm, rozměření střešní roviny je pro tento typ tašek tedy jednodušší než pro tašky neposuvné s vůlí v hlavovém zámku jen několik mm. Na střechy hodně členité nebo s krátkými krokvemi je lepší navrhovat tašky posuvné. Samozřejmě je možné prakticky každou střechu pokrýt i taškami neposuvnými (pokud to dovoluje sklon střechy), ovšem někdy za cenu velmi vysoké pracnosti. Pokud není možné střechu rozměřit na celé řady, lze tašky zkrátit (uřezáním pomocí vysokorychlostní úhlové brusky a adekvátního řezacího kotouče). Tašky se vždy zkracují tak, že se odřezává jejich horní část (spodní pohledová zůstává) a tyto tašky se umísťují do poslední řady k hřebeni. Řezaná hrana je tak schována pod hřebenáčem.
Výběr průřezu latí
Minimální průřez střešních latí, na které se tašky pokládají, je 50/30 mm. Ve většině případů se dnes používají latě o průřezu 60/40 mm. Silnější latě mají samozřejmě větší pevnost, snesou větší zatížení nejen vlastní tíhou krytiny, vrstvy sněhu, ale i pokrývačů, kteří se po latích pohybují při realizaci střechy. Latě 60/40 mm se mohou bez obav používat při osové rozteči krokví až do 1,2 m (platí pro běžné typy krytin, nikoli pro bobrovku či prejzy), při větších vzdálenostech je nutno dimenzi nechat staticky navrhnout.
Minimální průřez střešních latí je 30x50 mm a jsou vždy položené na jejich delší hraně. Tento průřez je uváděn jako minimální u většiny výrobců střešní krytiny. Běžně se průřez 40x60 mm používá do rozpětí do 1,2 m (vzdálenosti dvou krokví). Minimální rozměr větrané mezery je u izolované střechy v případě použití latí a kontralatí 6 cm. Teoreticky tedy stačí dvě latě 30x50 mm. V případě, že pokládáte například plechovou krytinu a celoplošné bednění, tak nad průřezem 30x50 mm ani neuvažujte!
Profil latě na střechu se odvíjí od požadavku na její únosnost, minimálně však musí být 24 x 50 mm (tloušťka x šířka). Latě větších průřezů mohou mít horní hranu směrem k okapu zkosenou. Protilehlá horní hrana, sloužící k zavěšení tašek, musí zůstat ostrá. Aby latě správně fungovaly, nesmějí se prohýbat. A to nejen při zatížení taškami, ale ani při nahodilém zatížení, třeba vrstvou sněhu. Proto je správná volba profilu latě velmi důležitá.
Střešní latě se běžně prodávají v délkách 4 a 5 metrů a pokládají se přes několik krokvových polí. Staticky potom fungují jako spojitý nosník (musí být uloženy aspoň na 3 podporách), což zmenšuje jejich průhyb. Volný přesah latí přes krokve (např. ve štítu) může být max. 20 cm. Při stykování latí nad úzkými krokvemi se osvědčilo šikmé seříznutí konců latí.
Je třeba si uvědomit, výše uvedené profily latí jsou dostatečné pro uložení krytin (včetně těžkých, např. betonových) a pro přenesení nahodilého zatížení (např. sněhem). Jejich profil ale rozhodně nestačí k tomu, aby sloužily k pohybu osob po střeše.
Upevňování latí
Každá lať se k podpoře připevňuje 1 hřebíkem. Pro latě 30 x 50 mm se používají hřebíky 3,55/70 mm nebo 4/80 mm. Pro větší průměr latí 40 x 60 mm jsou vhodné hřebíky 4/90 mm, 4,5/120 mm nebo 5/140 mm. V místě stykování latí nad krokví je vhodnější volit menší hřebíky, které eliminují štípání konců latí.
Pro střešní latě se používá řezivo pevnostní třídy C24. Nejčastěji se vyrábějí ze smrkového dřeva a spadají do kategorie nesušeného stavebního řeziva, které je standardně impregnované ochranou látkou proti dřevokazným škůdcům. Do impregnační látky se kvůli identifikaci přidává barvivo, takže střešní latě mají hnědé nebo zelené zabarvení.
Kotvení tašek
Pokládka tašek na správně nalaťovanou střechu je již poměrně jednoduchá. Tašky se na latě zavěšují za dva výstupky umístěné na zadní straně tašky v horní části (lidově zvané pupky). Pokud je sklon střechy do 45°, není nutné tašky již dále kotvit. Pokládáme-li tašky na střechy se sklonem 45-60°, je nutné kotvit každou třetí tašku v ploše pomocí stranové příchytky (nebo vrutu), při sklonu 60-70° musíme kotvit každou tašku v ploše pomocí stranové příchytky (nebo vrutu), nad 70° se musí kotvit každá taška pouze pomocí vrutu v hlavové části a zároveň pomocí stranové příchytky. Každá taška je tak přikotvena příčně na dvou místech. Jako ochrana před větrem se musí kotvit i všechny tašky po obvodu střechy, tedy tašky okrajové, poslední řada u hřebene i první řada u okapu. Totéž platí pro všechny tašky řezané, tj. tašky v úžlabí, nároží, kolem prostupů, střešních oken apod. Kotvení tašek po obvodu střechy a tašek řezaných se musí tedy provádět vždy, při jakémkoli sklonu střechy. Tašky se kotví nejlépe originálními příchytkami dodávanými výrobci krytiny nebo též pomocí vrutů, někdy je nutné některé řezané tašky přivázat drátem (jinak je jednoduše není k čemu přikotvit). Kotvení pomocí hřebíků je též možné, ale tento způsob vykazuje nejmenší pevnost v tahu.
Způsoby pokládky tašek
Pokládka tašek na latě se provádí buď na vazbu nebo na střih. Obecně platí pravidlo, že tašky s vlnou se pokládají na střih (na vazbu by ani do sebe nezapadly), zatímco tašky v pohledové části osově symetrické se pokládají na vazbu. Některé typy tašek je možné pokládat obojím způsobem. Správný způsob pokládky se vždy řídí pokyny výrobce.
Větrání střechy
Jedním z klíčových bodů dobře fungujícího střešního pláště je jeho odvětrání. Odvětrávací otvor je vymezen výškou kontralatí. V okapní části musí být velikost otvoru pro přívod vzduchu min. 200 cm²/bm a zároveň musí otvor tvořit min. 1/500 přilehlé plochy střechy. Ve střední části plochy střechy musí být větrací průřez min. 200 cm²/bm a musí mít výšku min. 20 mm. V části hřebene nebo nároží musí tvořit větrací průřez min. 1/2000 přilehlé plochy střechy. Kontralatě tak musí být vždy vysoké min. 20 mm, nicméně většinou se dělají ze střešních latí na výšku 30-60 mm. Čím delší jsou krokve, tím více vzduchu musí větraná mezera obsahovat a tím větší větrací průřez musí jednotlivé části střechy mít.
Hřebenová část se řeší různě. V dnešní době se hřeben pokládá na sucho. Přes krokevní pole se upevní hřebenová lať, na kterou se umístí plastový větrací pás hřebene (též nazývaný kartáčová lišta). Na nároží se musí vždy použít kovový větrací pás, který je dodáván v rolích. Tento kovový větrací pás se může použít též na montáž hřebene. Za pomoci kovových příchytek upevníme k hřebenové lati (přes plastový nebo kovový větrací pás) jednotlivé hřebenáče. Hřebenáče vždy pokládáme po směru převládajících větrů. Průřez odvětrání hřebenové části střechy je závislý na větracím průřezu hřebenového větracího prvku a mezery mezi hřebenáči a poslední řadou tašek. Většinou je ale nedostatečný a do střechy je nutné osadit ještě větrací tašky. Ty se umísťují do druhé řady od hřebene, resp. nároží. Jejich počet závisí na odvětrávacím průřezu každé tašky a u každého typu krytiny je odlišný. Tato hodnota se většinou pohybuje v rozmezí 10-50 cm².
Při pokládce podkladní folie je v každém případě nutné použití střešní kontralatě k vytvoření větracího otvoru s požadovaným průměrem. Přiměřené množství vzduchu však závisí na tvaru tašky, sklonu střechy a délce krokve. Toto ovlivňuje vznikající tlakový rozdíl mezi vstupním bodem (okap) a bodem výstupním (hřeben nebo nároží). Rozměry větracích otvorů střechy uvedených v tabulce „Doporučené dimenze větrání střech“ doporučujeme dodržovat.
Pro určení potřebné vzdálenosti kontralatí ke střešní krytině je nutné brát zřetel na to, že při výpočtu krycích délek k délce krokve jsme připočítali nárůst délky vyplývající z tloušťky kontralatě. Tato hodnota může být i 10 - 20 cm u šikmé střechy kontralatě s tloušťkou 50 mm!
Tloušťka kontralatě pak určuje velikost vzduchové vrstvy, nejmenší doporučená tloušťka kontralatí činí 40 mm, při sklonu střechy menším než 25 ° se pak můžete setkat i s doporučením na tloušťku latě 60 mm. Tato vzduchová vrstva zaručuje snížený tepelný odpor konstrukce střechy a odvětrání vlhkosti.
Rekonstrukce střechy a laťování
Nové laťování je často nutné provést i při pouhé výměně krytiny. Kvůli vlhnutí od sněhu proniklého spárami mezi taškami totiž latě bývají ve špatném stavu. Dalším důvodem je nutnost nalaťovat na rozpon pro novou tašku, který se nemusí s původním shodovat. Řešením sice může být volba tzv. posuvné tašky, která má pro laťování větší toleranci, ale když už je střecha rozkrytá, vyplatí se výměnu laťování pečlivě zvážit.
Cena střešních latí a laťování
Cena střešních latí se udává jak v ceně za m³, tak v ceně za bm. Je však třeba si zjistit, zda je výrobcem uvedená cena bez impregnace nebo včetně impregnace. Střešní latě by totiž před použitím měly být impregnované, a pokud to neudělá výrobce, budete si to muset udělat sami. Standardně se cena střešních latí bez impregnace pohybuje okolo 4500-5000 Kč/m³ bez DPH.
Základní cena za laťování střechy se pohybuje kolem 35-45,- Kč za m² bez DPH, samozřejmě se jedná o cenu pouze za práci bez materiálu. Další položkou je také montáž kontralatí, kde se cena pohybuje okolo 17-25,- Kč za běžný metr bez DPH.
Tabulka: Rozdíly mezi latěmi a kontralatěmi
| Prvek | Funkce | Typický průřez | Směr instalace | Upevnění |
|---|---|---|---|---|
| Kontralatě | Podpora pro střešní latě, oddělení krytiny od fólie, zajištění větrání | 40 × 60 mm (běžné), 30 × 50 mm, 60 × 60 mm | Podél krokví (svisle) | Hřebíky 120 mm (do krokví), vruty (při nadkrokevní izolaci) |
| Střešní latě | Upevnění střešní krytiny | 30 × 50 mm až 40 × 60 mm (dle typu krytiny a sklonu) | Kolmo na kontralatě (vodorovně) | Hřebíky (dle průřezu latě) |
tags: #late #strecha #tasky #informace