Rekonstrukce třineckého kina Kosmos se posunula do další fáze. Hlavní dominanta stavby - unikátní lanová střecha - je dokončená. Kino ze 60. let minulého století prochází největší modernizací za poslední desetiletí. Důvodem byl především technický stav objektu. Při průběžných kontrolách se ukázalo, že řada konstrukcí a instalací je v havarijním stavu.
Kino Kosmos je výjimečnou stavbou ze 60. let minulého století, především díky svému unikátnímu tvaru střechy. Rozhodli jsme se tuto jedinečnost zachovat, a proto jsme zvolili cestu rekonstrukce. Přestože se rekonstrukce kvůli nečekaným komplikacím prodražila, termín dokončení zůstává stejný. Kino Kosmos si díky rekonstrukci zachová svůj původní architektonický ráz a unikátní lanovou konstrukci střechy, která patří mezi ojedinělá řešení nejen v České republice, ale i v celé Evropě.
Historie a architektonický koncept
Objekt byl realizován podle návrhu projekčního studia Stavoprojekt Bratislava, které zvítězilo v architektonické soutěži v roce 1961 s projektem „NETOPIER“. Název odkazuje na charakteristický tvar střechy připomínající rozepjatá křídla netopýra při pohledu na průčelí objektu.
Budova kina je samostatně stojící, jednopodlažní objekt s částečným podsklepením, navržený v duchu pozdního socialistického realismu s prvky nastupující moderny. Součástí návrhu je také velkoryse řešené variabilní předsálí, které umožňuje flexibilní využití prostoru - například demontáž šatny či přímé propojení s exteriérem, čímž se výrazně rozšiřují možnosti jeho využití při různých typech akcí. Kinosál s kapacitou 570 diváků je zastřešen konstrukcí půdorysného tvaru sférického trojúhelníku o ploše 797 m², geometricky tvořeného průnikem tří hyperbolických paraboloidů.
Tento jedinečný objekt odhaluje, jak kreativní a inovativní byli stavitelé v 60. letech minulého století. Tento odvážné řešení je unikátní nejen v rámci České republiky, ale i v evropském kontextu. Zachování původního tvaru i konstrukčního principu bylo proto zásadním požadavkem investora i projektantů.
Čtěte také: Plechová střecha Satjam: Co byste měli vědět
Původní konstrukční řešení střechy
Nosnou konstrukci střechy tvořila soustava 78 ocelových lan o průměru 20-24 mm, napnutých ve třech směrech v rámci půdorysu sférického trojúhelníku. Lana byla kotvena do železobetonového obvodového věnce, přičemž jejich osová vzdálenost činila přibližně 1 m. V místech křížení byla lana propojena systémem 520 svorek, které zajišťovaly prostorové spolupůsobení celé konstrukce. Kotvení bylo provedeno přes ocelové chráničky o průměru cca 100 mm, injektované cementovou maltou, s ukončením na vnější straně věnce pomocí 156 kotevních prvků z ocelových desek a trubek.
Odvodnění střechy bylo řešeno šesti střešními vpustmi, vždy po dvou v každém vrcholu trojúhelníku, se svedením do svislých svodů.
Původní skladba střešního pláště
Původní skladba střešního pláště byla tvořena následujícími vrstvami:
- asfaltové nátěry a lepenky
- betonová vrstva
- separační fólie
- tepelná izolace
- heraklitové desky
- separační fólie
- ocelové pletivo
- nosná ocelová lana
Provizorní zastřešení
V průběhu realizace střešního pláště hrozilo riziko poškození interiéru. Proto bylo navrženo provizorní zastřešení, které tvořila dřevěná sloupková konstrukce zakrytá OSB deskami v kombinaci s povlakovou hydroizolací. Vše na základě statického návrhu projektanta. Součástí realizace bylo rovněž rozsáhlé lešení, a to jak nad sálem, tak po obvodu železobetonového věnce.
Podrobný průzkum a nové technické řešení
Původní projektová dokumentace neobsahovala všechny detaily konstrukce, takže klíčové informace bylo možné získat až po jejím odkrytí a přesném zaměření. Ocelová lana byla nalezena výrazně poškozená - značná část vykazuje pokročilou korozi, která vyloučila jejich další bezpečné používání. Bylo nutné konstrukci znovu staticky posoudit a navrhnout nové technické řešení. V rámci projektové přípravy byl proveden i detailní stavebně-technický průzkum se zaměřením na železobetonový věnec, který byl vyhodnocen jako uspokojivý, což umožnilo jeho zachování.
Čtěte také: OSB desky na plochou střechu: Tloušťka
Byla předepsána pouze lokální sanace poškozených míst v rozsahu přibližně 70 m² a následně aplikace nátěrů - inhibitoru koroze a ochranného nátěru betonu na celé ploše věnce o výměře cca 350 m².
Bylo stanoveno, že výměna bude probíhat postupně po jednotlivých lanech, jejichž délka a dimenze se odvíjí od konkrétního zatížení - část z nich přenáší účinky větru, jiná především sněhové zatížení. Pro zajištění maximální přesnosti byla konstrukce zaměřena pomocí moderních 3D skenerů. Nová lana o tloušťce až 24 mm byla vyrobena v Itálii a během výroby prošla procesem předepnutí, tedy kontrolovaného napnutí a uvolnění, aby při montáži správně spolupracovala s konstrukcí. V místech křížení byla lana opět doplněna systémem svorek, které zajistily prostorové spolupůsobení celé konstrukce. Jeden konec lana je zakončen ocelovou plotnou opřenou o železobetonový věnec. Druhý konec lana je opatřen koncovkou s vnitřním závitem, do něhož je našroubována závitová tyč; jejím otáčením se lano napíná do požadovaného tvaru. Konce závitových tyčí jsou zakončeny plastovými krytkami.
Návrh nové skladby střechy
Návrh nové skladby střechy přinesl hned několik komplikací, které řešili specialisté z jednotlivých oborů. Klíčovou roli sehrál statický návrh, který ověřil nosnou funkci stávajícího železobetonového věnce i nové lanové konstrukce a zároveň navrhl stabilizaci střešního pláště proti účinkům sání větru. Ta byla zajištěna sepnutím jednotlivých vrstev pomocí 118 kotevních prvků, tvořených nerezovou deskou se závitovou tyčí, přichycenou ke spodnímu lanu pomocí dvojité objímky s gumovým těsněním. Na tyto tyče byly přes parozábranu z TPO/FPO fólie, vloženou mezi desky z minerální vaty, osazeny nerezové pásy, které byly následně dotaženy maticemi. Finální hydroizolační vrstva z EPDM fólie byla stabilizována pomocí vulkanizace za studena na RMA pásky, uložené na další vrstvě minerální vaty a kotvené do již stabilizovaných nerezových pásů. Pro zlepšení odtokových poměrů byla na střeše vyrobena vrcholová kopule z minerální vaty, opět pokryta EPDM fólií.
Další výzvou bylo požární zatřídění konstrukce. Skladbu nebylo možné ověřit v certifikované zkušebně, protože příslušná norma neobsahuje postupy pro konstrukce s nosnou strukturou z ocelových lan. Návrh proto vyžadoval citlivý přístup a pečlivý výběr materiálů tak, aby výsledná skladba splnila požadavky na klasifikaci DP1. Specifické požadavky se týkaly také pohledové a akustické stránky interiéru. Světlé materiály by působily rušivě, proto byla nosná lana i kari síť opatřena černým nátěrem. Současně bylo nutné najít vhodnou textilní vrstvu v černém provedení s požární třídou reakce na oheň A1, což splnila fólie Cepro Pallas. Akustiku následně řešil systémový podhled.
Nová skladba střechy
Skladba od exteriéru:
Čtěte také: Vše o valbových střechách
- hydroizolace Firestone EPDM LSFR, tl. 1,5 mm
- minerální vlna 80 mm (70 kPa)
- nerezové stabilizační pásy
- 2× 60 mm minerální vlna (40 kPa)
- TPO/FPO parozábrana ELEVATE
- 2× 40 mm minerální vlna (40 kPa)
- textílie Cepro Pallas
- kari síť 100/100/5 mm
- nosná ocelová lana, tl. 24 mm
Trvalý dohled nad střechou
V rámci konstrukčního řešení bylo rozhodnuto ponechat šest nosných lan přístupných pro pravidelnou technickou kontrolu jejich nosné funkce. Tento krok umožňuje průběžně sledovat jejich stav, včas identifikovat případné známky opotřebení či poškození a zajistit tak dlouhodobou bezpečnost a spolehlivost celé konstrukce. Díky tomuto přístupu lze efektivně plánovat údržbu a minimalizovat riziko nenadálých poruch.
tags: #lanova #strecha #kino #kosmos #informace