Více než 100 tisíc knih si čtenáři Jihočeské vědecké knihovny nemohli prohlédnout, protože je zkrátka nebylo kam umístit. Nově vzniklé křídlo budovy jim knihy nejen zpřístupní, ale také jim díky speciálním technologiím zajistí optimální klima pro čtení. A kromě toho se na přístavbě nachází největší zelená střecha na veřejné budově v Českých Budějovicích.
Charakteristika přístavby a její environmentální přínosy
Dostavbu knihovny tvoří jednopodlažní pavilon s bezbariérovým přístupem, levitující nad terénem, prosklený po celém obvodu a otevřený do zeleně. Přístavba knihovny a obnova parku přispívá k přirozenému ochlazení veřejného prostoru města v letních měsících. Jedná se o monolitickou betonovou konstrukci, která maximálně využívá systém aktivace betonového jádra. Slouží tedy jako zásobník tepla (či chladu) s cílem zajistit návštěvníkům tepelnou pohodu. Díky použití nízkých teplotních spádů je tento systém šetrný k životnímu prostředí i k provozním nákladům.
Zelená extenzivní střecha kromě svých tepelně izolačních vlastností napomáhá také k zadržování dešťové vody a zpomalení jejího odtoku v případě přívalových srážek. Pro zvýšení tepelně izolačních vlastností střechu dostavby pokrývá extenzivní zeleň (1081 m²). K akumulaci dešťové vody pak slouží nádrž o objemu 10 m³. Díky čerpadlu je možné zachycenou vodu využít k zálivce střechy. Přepad nádrže ústí do nedaleké řeky Malše. Díky shromažďování vody do akumulační nádrže není potřeba kvůli zalévání zeleně plýtvat pitnou vodou.
Energetická účinnost a komfort
V letním období se v budově počítá s možností nočního předchlazení přirozeným větráním. Nadměrnému přehřívání brání také izolační trojsklo fasády s protisluneční ochranou a předsazené skleněné lamely s potiskem, které jsou motoricky ovládané a plní funkci slunolamu. S pomocí vnějších screenových rolet lze účinně zastínit i střešní světlíky.
Kontext a výzvy projektu
Novostavba rozšiřuje objekt Jihočeské vědecké knihovny ze 70. let minulého století, která se nachází v centru Českých Budějovic u řeky Malše. Stávající knihovně chybělo zázemí pro umístění zhruba 100 tisíc knih (zejména naučné literatury), které z tohoto důvodu musely zůstávat ve skladu. V místě dostavby stál Novohradský valoun a pomník protifašistického hnutí ve značně zanedbaném stavu.
Čtěte také: Plechová střecha Satjam: Co byste měli vědět
V úvodních fázích studie architekti prověřovali celou řadu variant řešení. Zvolený koncept však nejlépe plnil požadavky zadání a zároveň vhodně doplňoval stávající zástavbu. K největším výzvám patřilo hlídat kvalitu provedení stavby. Také bylo potřeba skloubit stavbu a provoz knihovny tak, aby čtenáři pocítili stavební omezení co nejméně.
Financování a provozní náklady
Náklady na provoz dostavby se odhadují na cca 750 tisíc Kč ročně. Cena stavby dosáhla 168 milionů Kč s DPH (včetně interiérového vybavení). Dotace IROP se spoluúčastí státu činila 105 milionů Kč. Jihočeský kraj jako zřizovatel Jihočeské vědecké knihovny uhradil částku 63 milionů Kč.
| Položka | Částka (Kč) |
|---|---|
| Celková cena stavby (včetně DPH a interiérového vybavení) | 168 000 000 |
| Dotace IROP se spoluúčastí státu | 105 000 000 |
| Příspěvek Jihočeského kraje | 63 000 000 |
| Odhadované roční provozní náklady | 750 000 |
O autorovi projektu a jeho historické souvislosti
Autorem projektu je Kuba & Pilař architekti s.r.o. akad. arch. Vilém Kuba se narodil v roce 1905 v Nížkovicích (okres Vyškov). Stejně jako jeho starší bratr, brněnský stavitel Alois Kuba, vystudoval Českou státní průmyslovou školu v Brně a absolvoval také praxi na brněnském Stavebním úřadě u architekta Bohuslava Fuchse. Další zkušenosti získal v projekčních kancelářích Oskara Pořísky, Jaroslava Rösslera, Josefa Štěpánka a Bohumila Hübschmanna.
Na Fuchsův popud odešel v roce 1928 studovat architekturu do Prahy na Akademii výtvarných umění do ateliéru Josefa Gočára. Po návratu do Brna se naplno zapojil do architektonické praxe v projekční firmě Dvořák a Kuba a velkou měrou ovlivnil podobu a typologii výstavby nájemních a rodinných domů v meziválečném Brně.
Na parcelách bývalých továren a průmyslových objektů v blízkosti dnešní Kotlářské ulice vyrůstaly ve 30. letech nové velkoměstské ulice bytových domů postavených podle racionálních a ekonomických zásad a s moderním technickým vybavením. V budovách bylo například zaváděno ústřední topení a výtahy se běžně objevovaly již u třípatrových staveb. Vilém Kuba se stal vedoucím architektem firmy a zajišťoval jí kvalitní architektonické návrhy. V roce 1932 se firemní partneři osamostatnili a Alois Kuba si založil společně s bratrem vlastní projekční kancelář V. a A. Kuba. Firmu vlastnil Alois, Vilém Kuba zde byl zaměstnaný jako vedoucí architekt.
Čtěte také: OSB desky na plochou střechu: Tloušťka
Jejich stavební činnost se nadále týkala hlavně velkých nájemních domů (např. v ulicích Kotlářské, Bayerově, Botanické a Cihlářské), které představovaly vysoký standard bydlení středních vrstev i moderní architektonické řešení. V roce 1933 získali bratři Kubové 3. místo v celostátní soutěži na malé byty, kde představili svůj propracovaný projekt „vertikálního bydlení“ v malých řadových rodinných domech (např. ulice Mathonova a Krkoškova). Domy se stavěly bez sklepů a s využitím společných bočních zdí, základů i střechy, což výrazně snížilo stavební náklady a zabezpečilo tepelnou izolaci staveb.
Vilém Kuba se ve 30. letech úspěšně účastnil také dalších architektonických soutěží: společně s Emanuelem Hruškou získal 1. a 2. Začátek druhé světové války znamenal pro Viléma Kubu konec významné tvůrčí etapy. Během válečných let působil jako samostatný architekt s minimem zakázek. Po komunistickém převratu se jako levicově smýšlející architekt dostal do vedení brněnského Stavoprojektu, který vznikl znárodněním menších prvorepublikových firem. Vilém Kuba, který věnoval nové instituci i vybavení vlastního ateliéru, zde působil do roku 1950 jako ředitel, poté byl vedoucím jednoho z ateliérů.
Věnoval se například vypracování metodiky poválečné výstavby nových škol nebo společně s architekty Krohou a Poláškem výstavbě bytových domů (ul. Tábor) a sociálního bydlení. V roce 1957 zvítězil společně s J. Ledvinou a Miloslavem Kramolišem v soutěži na hotel International v Husově ulici v Brně. Tento záviděníhodný úspěch snad způsobil, že Vilém Kuba neprošel novými stranickými prověrkami a na základě špatného kádrového posudku byl propuštěn ze Stavoprojektu. Přes mnohá odvolání, kde prokázal, že nikdy nevlastnil žádný majetek (bydlel s rodinou celý život v bytě) a že jeho vztah k bratrově firmě byl čistě zaměstnanecký, musel nakonec ve svých 53 letech přijmout místo vazače jeřábních nákladů v Královopolské strojírně. Situace se pro něj zhoršila, když onemocněl šedým zákalem a částečně ztratil zrak; nebezpečné zaměstnání se mu nakonec stalo osudným. Vilém Kuba zemřel dne 20. Petr Pelčák, Ivan Wahla. Václav Dvořák, Vilém a Alois Kuba. Brněnští stavitelé 30. let.
Čtěte také: Vše o valbových střechách
tags: #kuba #strecha #facebook